Resort financí zhoršil výhled růstu HDP na 1,1 procenta

Nahrávám video

Ministerstvo financí zhoršilo výhled vývoje ekonomiky v letošním roce. Hrubý domácí produkt (HDP) podle něj vzroste o 1,1 procenta, zatímco v dubnu očekávalo růst 1,4 procenta. Zhoršení výhledu je dáno revizí dat o HDP z minulých let, kterou v červnu provedl Český statistický úřad (ČSÚ). Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) také uvedl, že rozpočtový schodek v příštím roce bude nejvýše 231 miliard korun po letošních plánovaných 252 miliardách.

„Hlavním důvodem snížení odhadu pro letošní rok je revize dat, kterou provedl Český statistický úřad. Je vyšší základna za rok 2023, než se očekávalo. Loni pokles ekonomiky nebyl 0,3 procenta, ale pouze 0,1 procenta,“ vysvětlil Stanjura.

Letos HDP mezičtvrtletně vzrostl v prvním kvartálu o 0,2 procenta, ve druhém o 0,3 procenta. Ministerstvo předpokládá, že růstová dynamika bude v dalších čtvrtletích ještě zrychlovat. Hospodářský růst potáhne zejména spotřeba domácností, která by se za celý rok měla zvýšit o 2,1 procenta, a spotřeba vládních institucí, která poroste o 2,3 procenta. Meziročně se naopak sníží investice, a to o 0,5 procenta.

V příštím roce by se česká ekonomika měla dočkat výraznějšího oživení, když HDP poroste o 2,7 procenta, uvedlo ministerstvo. Růst podle prognózy potáhne zejména spotřeba domácností, která vzroste o 3,9 procenta. Spotřebu by měl podpořit růst reálných mezd, který ministerstvo v příštím roce očekává na úrovni čtyř procent. Příští rok by se také po přechodu na nové programovací období evropských fondů měla oživit investiční aktivita, ministerstvo předpokládá růst investic o 3,6 procenta.

„Myslím, že se postupně vrací důvěra spotřebitelů v ekonomiku, to je velmi důležité. Jak lidé samotní hodnotí budoucí ekonomický vývoj, jak odhadují svoje výdaje, proto jsem zdůraznil růst reálných mezd čtyři procenta v roce 2024 a stejná čtyři procenta v roce 2025,“ řekl Stanjura.

Hlavní ekonom banky CREDITAS Petr Dufek poznamenal, že české ekonomice se příliš nedaří, žádné známky oživení zatím nevidí. „Beru to jako potvrzení negativního trendu ekonomiky. My od počátku roku čekáme, kdy se vzchopí český průmysl, kdy se rozjede stavebnictví… A mezitím každý měsíc vidíme stále horší data,“ prohlásil. Žádné známky oživení podle něj nepřicházejí ani z Německa, největšího obchodního partnera Česka.

Nahrávám video

Ministerstvo zlepšilo odhad inflace

Ministerstvo zároveň zlepšilo letošní odhad inflace. V průměru by měla dosáhnout 2,4 procenta, zatímco v dubnu resort očekával 2,7 procenta. Příští rok by mělo tempo růstu spotřebitelských cen dál zvolnit na průměrných 2,3 procenta.

Nahrávám video

Trh práce zůstane letos i v příštím roce podle predikce mírně přehřátý. Nezaměstnanost podle metodiky ČSÚ letos vzroste na 2,8 procenta z loňských 2,6 procenta, v roce 2025 ale opět klesne na 2,7 procenta. Objem mezd a platů se letos zvýší o 7,1 procenta, v příštím roce o 6,4 procenta. V soukromé sféře se odměňování bude zvyšovat výrazněji než ve veřejném sektoru, předpokládá ministerstvo.

Saldo sektoru vládních institucí by letos mělo skončit deficitem 2,5 procenta HDP po loňských 3,8 procenta HDP. Veřejný dluh by tak měl vzrůst na 43,7 procenta HDP z loňských 42,4 procenta HDP.

Schodek pro příští rok bude maximálně 231 miliard

Stanjura také uvedl, že rozpočtový schodek v příštím roce bude nejvýše 231 miliard korun po letošních plánovaných 252 miliardách. Podle něj maximální výši schodku stanovuje zákon o rozpočtové odpovědnosti a rozpočtových pravidlech, konkrétní hodnotu potom potvrzuje i Národní rozpočtová rada.

Překročení 231 miliard je tak podle ministra vyloučeno. „Je to podle zákona, zákony se musí dodržovat. O tom se vlastně nedá vyjednávat. Je to maximální schodek, ví to všichni členové vlády, ví to všechny koaliční strany, je to realita, se kterou počítáme,“ poznamenal. Částka je také o čtyři miliardy nižší, než s jakou Stanjurův úřad počítal doposud.

Šéf státní kasy zároveň poznamenal, že by uvítal i nižší schodek. „Mně by se samozřejmě líbilo, kdybychom měli v koalici shodu, že ten limit nevyčerpáme a že schodek bude nižší, ale ta shoda neexistuje,“ řekl. Předpokládá proto, že návrh rozpočtu, který ministerstvo financí vládě předloží, bude blízko maximálního limitu. Resort musí kabinetu tento návrh předložit do konce srpna, vláda ho musí schválit do konce září.

„Gigantický deficit přes dvě stě miliard na první pohled evokuje dojem, že země prochází zdrcující ekonomickou krizí, kterou je nutné tlumit rozhazováním veřejných prostředků na dluh. To se přitom neděje. Samo ministerstvo financí ve své čerstvé prognóze předpokládá, že letos ekonomika vykáže střídmý a v příštím roce sympatický růst. Neexistuje tedy žádný objektivní důvod, proč by si měl český daňový poplatník na finančním trhu půjčovat stovky miliard, které bude muset v budoucnu splatit i s úroky,“ komentoval hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil.

Nahrávám video

Stanjura vládě nenavrhne zkrácení windfall tax

Stanjura rovněž předeslal, že vládě nenavrhne dřívější ukončení platnosti daně z neočekávaných zisků (windfall tax). „Deficit na konci letošního roku bude kolem 35 miliard. Já jsem říkal, že pokud mimořádné příjmy a mimořádné výdaje budou přibližně stejné, tak jsem připraven to (zkrácení) navrhnout, ale ony nejsou,“ upozornil.

„Výdaje zatím převyšují zásadním způsobem příjmy, takže předpokládám, že bude dodržen zákon a že to bude platit pro tři zdaňovací období pro roky 2023 až 2025,“ doplnil. Návrh státního rozpočtu na příští rok bude podle něj s příjmy z windfall tax počítat. Analytici rozhodnutí nezkrátit platnost daně kritizují.

Loni stát vybral na windfall tax 39,1 miliardy korun, dalších 18,5 miliardy přinesl odvod z nadměrných příjmů. Letos do konce července byl výnos windfall tax 18,2 miliardy korun a Stanjura uvedl, že očekává za celý rok inkaso 33 až 34 miliard.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 4 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 15 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
před 23 hhodinami

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

Evropský pohled