Resort financí zhoršil výhled růstu HDP na 1,1 procenta

Nahrávám video
Události: Výhled ekonomiky a rozpočtu
Zdroj: ČT24

Ministerstvo financí zhoršilo výhled vývoje ekonomiky v letošním roce. Hrubý domácí produkt (HDP) podle něj vzroste o 1,1 procenta, zatímco v dubnu očekávalo růst 1,4 procenta. Zhoršení výhledu je dáno revizí dat o HDP z minulých let, kterou v červnu provedl Český statistický úřad (ČSÚ). Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) také uvedl, že rozpočtový schodek v příštím roce bude nejvýše 231 miliard korun po letošních plánovaných 252 miliardách.

„Hlavním důvodem snížení odhadu pro letošní rok je revize dat, kterou provedl Český statistický úřad. Je vyšší základna za rok 2023, než se očekávalo. Loni pokles ekonomiky nebyl 0,3 procenta, ale pouze 0,1 procenta,“ vysvětlil Stanjura.

Letos HDP mezičtvrtletně vzrostl v prvním kvartálu o 0,2 procenta, ve druhém o 0,3 procenta. Ministerstvo předpokládá, že růstová dynamika bude v dalších čtvrtletích ještě zrychlovat. Hospodářský růst potáhne zejména spotřeba domácností, která by se za celý rok měla zvýšit o 2,1 procenta, a spotřeba vládních institucí, která poroste o 2,3 procenta. Meziročně se naopak sníží investice, a to o 0,5 procenta.

V příštím roce by se česká ekonomika měla dočkat výraznějšího oživení, když HDP poroste o 2,7 procenta, uvedlo ministerstvo. Růst podle prognózy potáhne zejména spotřeba domácností, která vzroste o 3,9 procenta. Spotřebu by měl podpořit růst reálných mezd, který ministerstvo v příštím roce očekává na úrovni čtyř procent. Příští rok by se také po přechodu na nové programovací období evropských fondů měla oživit investiční aktivita, ministerstvo předpokládá růst investic o 3,6 procenta.

„Myslím, že se postupně vrací důvěra spotřebitelů v ekonomiku, to je velmi důležité. Jak lidé samotní hodnotí budoucí ekonomický vývoj, jak odhadují svoje výdaje, proto jsem zdůraznil růst reálných mezd čtyři procenta v roce 2024 a stejná čtyři procenta v roce 2025,“ řekl Stanjura.

Hlavní ekonom banky CREDITAS Petr Dufek poznamenal, že české ekonomice se příliš nedaří, žádné známky oživení zatím nevidí. „Beru to jako potvrzení negativního trendu ekonomiky. My od počátku roku čekáme, kdy se vzchopí český průmysl, kdy se rozjede stavebnictví… A mezitím každý měsíc vidíme stále horší data,“ prohlásil. Žádné známky oživení podle něj nepřicházejí ani z Německa, největšího obchodního partnera Česka.

Nahrávám video
Redaktor ČT Vašek o schodku na příští rok
Zdroj: ČT24

Ministerstvo zlepšilo odhad inflace

Ministerstvo zároveň zlepšilo letošní odhad inflace. V průměru by měla dosáhnout 2,4 procenta, zatímco v dubnu resort očekával 2,7 procenta. Příští rok by mělo tempo růstu spotřebitelských cen dál zvolnit na průměrných 2,3 procenta.

Nahrávám video
Interview ČT24: Ekonom Petr Bartoň o budoucnosti české ekonomiky
Zdroj: ČT24

Trh práce zůstane letos i v příštím roce podle predikce mírně přehřátý. Nezaměstnanost podle metodiky ČSÚ letos vzroste na 2,8 procenta z loňských 2,6 procenta, v roce 2025 ale opět klesne na 2,7 procenta. Objem mezd a platů se letos zvýší o 7,1 procenta, v příštím roce o 6,4 procenta. V soukromé sféře se odměňování bude zvyšovat výrazněji než ve veřejném sektoru, předpokládá ministerstvo.

Saldo sektoru vládních institucí by letos mělo skončit deficitem 2,5 procenta HDP po loňských 3,8 procenta HDP. Veřejný dluh by tak měl vzrůst na 43,7 procenta HDP z loňských 42,4 procenta HDP.

Schodek pro příští rok bude maximálně 231 miliard

Stanjura také uvedl, že rozpočtový schodek v příštím roce bude nejvýše 231 miliard korun po letošních plánovaných 252 miliardách. Podle něj maximální výši schodku stanovuje zákon o rozpočtové odpovědnosti a rozpočtových pravidlech, konkrétní hodnotu potom potvrzuje i Národní rozpočtová rada.

Překročení 231 miliard je tak podle ministra vyloučeno. „Je to podle zákona, zákony se musí dodržovat. O tom se vlastně nedá vyjednávat. Je to maximální schodek, ví to všichni členové vlády, ví to všechny koaliční strany, je to realita, se kterou počítáme,“ poznamenal. Částka je také o čtyři miliardy nižší, než s jakou Stanjurův úřad počítal doposud.

Šéf státní kasy zároveň poznamenal, že by uvítal i nižší schodek. „Mně by se samozřejmě líbilo, kdybychom měli v koalici shodu, že ten limit nevyčerpáme a že schodek bude nižší, ale ta shoda neexistuje,“ řekl. Předpokládá proto, že návrh rozpočtu, který ministerstvo financí vládě předloží, bude blízko maximálního limitu. Resort musí kabinetu tento návrh předložit do konce srpna, vláda ho musí schválit do konce září.

„Gigantický deficit přes dvě stě miliard na první pohled evokuje dojem, že země prochází zdrcující ekonomickou krizí, kterou je nutné tlumit rozhazováním veřejných prostředků na dluh. To se přitom neděje. Samo ministerstvo financí ve své čerstvé prognóze předpokládá, že letos ekonomika vykáže střídmý a v příštím roce sympatický růst. Neexistuje tedy žádný objektivní důvod, proč by si měl český daňový poplatník na finančním trhu půjčovat stovky miliard, které bude muset v budoucnu splatit i s úroky,“ komentoval hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil.

Nahrávám video
Studio ČT24: Ekonom Dufek k výhledu růstu HDP
Zdroj: ČT24

Stanjura vládě nenavrhne zkrácení windfall tax

Stanjura rovněž předeslal, že vládě nenavrhne dřívější ukončení platnosti daně z neočekávaných zisků (windfall tax). „Deficit na konci letošního roku bude kolem 35 miliard. Já jsem říkal, že pokud mimořádné příjmy a mimořádné výdaje budou přibližně stejné, tak jsem připraven to (zkrácení) navrhnout, ale ony nejsou,“ upozornil.

„Výdaje zatím převyšují zásadním způsobem příjmy, takže předpokládám, že bude dodržen zákon a že to bude platit pro tři zdaňovací období pro roky 2023 až 2025,“ doplnil. Návrh státního rozpočtu na příští rok bude podle něj s příjmy z windfall tax počítat. Analytici rozhodnutí nezkrátit platnost daně kritizují.

Loni stát vybral na windfall tax 39,1 miliardy korun, dalších 18,5 miliardy přinesl odvod z nadměrných příjmů. Letos do konce července byl výnos windfall tax 18,2 miliardy korun a Stanjura uvedl, že očekává za celý rok inkaso 33 až 34 miliard.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
před 9 hhodinami

Potravinový ombudsman Fialka má chránit spotřebitele, zemědělce i výrobce

Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Parky předloží analýzy toho, jak na ně dopadnou škrty, řekl Červený

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Šéf Davosu rezignuje, měl vazby na Epsteina

Nor Börge Brende oznámil, že rezignuje na funkci prezidenta a výkonného ředitele Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Brende patří mezi několik norských politiků a diplomatů, kteří měli vazby na amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Organizátoři WEF na začátku měsíce oznámili, že zahájili vyšetřování vazeb mezi Brendem a Epsteinem. Nyní vedení fóra uvedlo, že nezávislé vyšetřování vedené externím poradcem bylo uzavřeno.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Systém penzí skončil loni ve schodku 9,2 miliardy korun

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku více než devět miliard korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoMunzar vytýká vládě škrty ve výdajích na obranu. Krňanský mluví o efektivitě utrácení

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pro příští rok zatím nepočítá s růstem výdajů na obranu o 60 miliard korun. Ve sněmovně to však slíbil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). „O tom, že potřebujeme výdaje na obranu, není debata. Debata je o tom v jaké výši,“ prohlásil člen sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Krňanský (Motoristé). Tvrdí, že stát neuměl v minulém ani předminulém roce efektivně utratit vynaložené prostředky. Předpokládá každopádně, že rozpočet na obranu poroste. Podle místopředsedy téhož výboru Vojtěcha Munzara (ODS) není obranyschopnost priorita této vlády. Kabinetu vytknul letošní škrty ve výdajích na obranu ve výši 21 miliard korun. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
včera v 09:21

VideoPolsko je průkopníkem finančních inovací i díky svému platebnímu systému

Polsko je průkopníkem finančních inovací. Podle nového měření je země dokonce jedničkou v platbách přes internet nebo pomocí mobilního telefonu. Pomáhá k tomu i speciální polský platební systém Blik. Ten lze využít k platbám v e-shopech i kamenných obchodech, výběrům z bankomatů i platbám za služby. Stačí zadat jednorázový kód, který vygenerovala aplikace, a potvrdit. Systém funguje deset let a pravidelně ho využívá 53 procent obyvatel. Jen loni s ním Poláci uskutečnili téměř tři miliardy plateb – mnohem více než kreditními a debetními kartami.
včera v 06:01

Chorvatsko dodává do Maďarska a Slovenska neruskou ropu, uvedla mluvčí EK

Chorvatsko přepravuje ropovodem Adria do Maďarska a Slovenska neruskou ropu, uvedla mluvčí Evropské komise Anna-Kaisa Itkonenová. V tuto chvíli podle ní neexistuje bezprostřední riziko pro bezpečnost dodávek v EU. Ještě donedávna proudila do obou zemí ruská ropa prostřednictvím ropovodu Družba, dodávky ale byly přerušeny na konci ledna. Kyjev uvádí, že ruský dron tehdy zasáhl část ropovodu a pracují na opravě. Bratislava a Budapešť ale namítají, že za dlouhodobý výpadek je zodpovědná Ukrajina.
25. 2. 2026
Načítání...