Ceny v průmyslu v Česku zrychlily růst, v zemědělství zpomalily pokles

Nahrávám video

Ceny průmyslových výrobců v Česku v červenci zrychlily meziroční růst, v zemědělství naopak zpomalily pokles. V průmyslu se zvýšily počtvrté po sobě, když stouply o 1,7 procenta. V zemědělství klesají už patnáct měsíců a v červenci se snížily o 3,7 procenta. Ceny tržních služeb pro podniky byly meziročně vyšší o 3,5 procenta, u stavebních prací se podle odhadů zvýšily o 1,8 procenta. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.

Ve srovnání s červnem ceny v průmyslu vzrostly o 0,6 procenta, ceny zemědělských výrobců se nezměnily. Ceny tržních služeb pro podniky se meziměsíčně snížily o 1,3 procenta, stavební práce byly podle odhadů dražší o desetinu procenta.

Ceny průmyslových výrobců v červenci zrychlily meziroční růst z červnového jednoho procenta. Zvýšily se v koksárenství a rafinérském průmyslu; ceny počítačů, elektronických a optických přístrojů stouply o 5,1 procenta. Opravy, údržba a instalace strojů a zařízení zdražily proti loňsku o 4,8 procenta, za elektřinu, plyn, páru a klimatizovaný vzduch podniky platily o čtyři procenta víc. Klesly ceny dřeva, papíru, základních kovů a ropy. Ceny potravinářských výrobků byly meziročně nižší o 2,9 procenta, zejména za oleje a tuky a také mlýnské a škrobárenské výrobky.

V zemědělství ceny na červencových 3,7 procenta zpomalily meziroční pokles z červnových 7,5 procenta. V rostlinné výrobě ceny klesly o 7,4 procenta, v živočišné byly vyšší o 0,7 procenta. Nižší než před rokem byly ceny brambor o 23,1 procenta, obilovin o 12,8 procenta a čerstvé zeleniny o 7,8 procenta. Ceny ovoce se zvýšily o 43,4 procenta a olejnin o 5,9 procenta. Vzrostly ceny skotu a mléka, zlevnila vejce, drůbež a prasata.

Červencový odhadovaný meziroční růst cen stavebních prací o 1,8 procenta následoval po zvýšení o 1,9 procenta v červnu. Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví byly v červenci meziročně nižší o desetinu procenta.

Tržní služby pro podniky zdražily v červenci meziročně o 3,5 procenta stejně jako o měsíc dřív. O desetinu vzrostly ceny za reklamní služby a průzkum trhu, o zhruba devět procent za služby týkající se zaměstnání a o 7,8 procenta stouply za služby kolem nemovitostí.

Analytik: Důvod k panice není

Červencové ceny v průmyslu sice překvapily směrem nahoru, důvod k panice to ovšem není, míní analytik Cyrrusu Vít Hradil. Jednorázové výkyvy oběma směry jsou v tomto oboru standardem. V aktuálních datech nenachází žádné rizikové signály pro vývoj spotřebitelské inflace, která tak podle něj i v blízké budoucnosti zůstane pod kontrolou.

Podobně se vyjádřil i hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. „Růst cen v průmyslu, který je klíčovou součástí výrobních cen, tak je na velmi rozumných úrovních,“ uvedl s tím, že v posledních měsících Česko zažívalo v průmyslu výrobní deflaci, která nyní odeznívá.

V souvislosti s cenami v zemědělství zmínil, že meziroční poklesy byly výraznější v minulosti. „Největší zlevňování ve výrobních řetězcích pomalu odeznívá. (...) Současný vývoj bych nehodnotil ani pesimisticky ani optimisticky. Myslím, že to ukazuje na určitou stabilitu cen na pultech, možná jejich lehký nárůst v příštím roce, ale platí, že zde jsou velké rozdíly mezi jednotlivými komoditami v případě cen potravin,“ zmínil Bureš.

Páteční čísla zveřejněná statistiky pro centrální banku vyznívají ve směru proinflačních rizik, a budou tak podporovat dosavadní rétoriku už pouze velmi opatrného snižování sazeb po čtvrt procentních bodech, je přesvědčený analytik České bankovní asociace Jakub Seidler. Finanční trhy včetně kurzu koruny na data o cenách výrobců podle analytika Generali Investments Radomíra Jáče nijak zvlášť viditelně nereagovaly.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 7 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 12 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 13 hhodinami

VideoVýnosy z EET pokryjí volební sliby, míní Pařil. Kovářová hovoří o mrhání penězi

Sněmovní rozpočtový výbor nepodpořil žádné úpravy zákona o elektronické evidenci tržeb (EET). Dolní komoře doporučil schválit předlohu tak, jak ji navrhla vláda. Má platit od začátku příštího roku. Vláda si od nové EET slibuje přínosy kolem čtrnácti miliard korun, což ale opozice zpochybňuje. „Je zásadní problém, že vláda místo podpory hospodářského růstu tyto výnosy z EET utratí na sliby voličům. Je to mrhání penězi a zvyšování deficitu státního rozpočtu,“ míní místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Věra Kovářová (STAN). „Výnosy z EET pokryjí například školkovné, slevu na studenta i snížení DPH na nealkoholické nápoje, což jsou naše předvolební sliby voličům. My se tím netajíme a přiznáváme to. Pomůže to lidem,“ uvedl místopředseda stejného výboru Patrik Pařil (ANO). Pořadem provázela Tereza Řezníčková.
před 19 hhodinami

Živnostníkům se snižují zálohy, vzniká nárok na vrácení přeplatku

Živnostníkům s minimální zálohou na důchodové pojištění od července klesne platba o 822 korun v případě paušální daně, a o 715 korun u minimální zálohy. V účinnost vstupuje novela zákona, kterou již loni po volbách předložili představitelé vládní koalice. Týká se také podnikatelů využívajících první pásmo paušální daně. Zálohu stát snížil zpětně od ledna, lidem tak vznikne nárok na vrácení přeplatku.
před 22 hhodinami

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
30. 6. 2026

Evropský pohled