Spotřebitelské ceny v červenci meziročně vzrostly o 2,2 procenta, uvedl v pondělí Český statistický úřad (ČSÚ). Inflace tak byla o 0,2 procentního bodu vyšší než v červnu, což je více, než očekávali analytici. Ti předpokládali, že v červenci se dvouprocentní meziroční inflace zopakuje. Důvodem mírného nárůstu inflace je zpomalení zlevňování potravin. Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v červenci o 0,7 procenta, zejména kvůli zdražení dovolených s komplexními službami.
Inflace v červenci mírně zrychlila
„Červencové mírné zrychlení meziročního cenového růstu bylo ovlivněno především cenami potravin. Ty oslabily svůj meziroční pokles a byly oproti loňskému červenci levnější zhruba o tři procenta,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Na meziroční růst cenové hladiny mělo v červenci největší vliv bydlení. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,6 procenta a služeb o 4,9 procenta.
Podle hlavního ekonoma Cyrrusu Víta Hradila v červenci ve srovnání s předchozím měsícem zdražily potraviny, pohonné hmoty, stravovací a ubytovací služby i rekreace. Zlevnily naopak oděvy nebo vybavení pro domácnost.
V červenci byly meziročně nižší ceny mouky o 15,4 procenta, drůbežího masa o 5,8, vajec o 17,2 a ovoce o 4,2 procenta. Pokles byl ve všech případech pomalejší než v červnu. Meziroční růst naopak zrychlily ceny másla (stouply o 15,2 procenta), čokoládových výrobků (o 16 procent) a nealkoholických nápojů (o 3,4 procenta). Zdražily také lihoviny, pivo a tabákové výrobky, zlevnilo víno.
U bydlení zdražilo nájemné meziročně o 6,8 procenta, vodné o 10,9, stočné o 13,4, elektřina o 8,9 a teplo a teplá voda o pět procent. Ceny zemního plynu meziročně klesly o 6,7 a tuhých paliv o 2,9 procenta. Stravovací služby zdražily meziročně o 7,1 procenta a za ubytování se platilo o 8,8 procenta víc. Za pohonné hmoty a oleje vydali lidé o 5,6 procenta víc.
Meziměsíční srovnání
Ve srovnání s červnem ceny zboží úhrnem vzrostly o desetinu procenta a služeb o 1,6 procenta. „Růst spotřebitelských cen v oddíle rekreace a kultura byl způsoben zejména zvýšením sezonních cen dovolených s komplexními službami o 25,1 procenta,“ zdůraznil ČSÚ. Pohonné hmoty a oleje zdražily proti červnu o 1,3 procenta, drůbeží maso o 6,4 procenta, čokoládové výrobky o 7,7 procenta a máslo o 4,3 procenta.
Z potravin meziměsíčně klesly zejména ceny zeleniny (o 4,6 procenta), například brambory zlevnily o víc než pětinu. Ceny ovoce byly nižší o 2,2 procenta. Snížily se i ceny oděvů o 0,9 procenta a obuvi o 1,9 procenta.
Se snižováním úrokových sazeb opatrně, zní od analytiků
Červencová inflace, která skončila mírně nad očekáváním trhu a České národní banky, je argumentem pro obezřetnost při dalším snižování úrokových sazeb, shodli se analytici oslovení ČTK. Koruna proto podle nich reagovala posílením.
„Meziroční inflace v červenci mírně vzrostla a dostala se tak nad očekávání trhu i centrální banky,“ řekl ČTK analytik Generali Investments Radomír Jáč. Z pohledu ČNB mohou podle něj data o červencové inflaci sloužit coby argument pro velkou opatrnost ohledně dalšího snižování úrokových sazeb ve zbytku letošního roku.
Koruna mírné zvýšení inflace přivítala podle analytika Banky Creditas Petra Dufka posílením pod úroveň 25,20 korun za euro, protože místo očekávaného poklesu pod dvouprocentní úroveň inflace vzrostla. Zvýšila tak pravděpodobnost, že ČNB bude opravdu při dalším snižování sazeb postupovat velmi obezřetně, dodal.
Z pohledu ČNB aktuální data potvrzují správnost jejího nedávného postupu, míní analytik Cyrrusu Hradil. Snížení sazeb bylo podle něj jednoznačně na místě, jelikož inflační požár již z větší části vyhasl. „Zbývá ovšem ještě pár doutnajících uhlíků a nebylo by vhodné se s uvolňováním měnové politiky unáhlit. Aktuální tempo snižování základní sazby o 0,25 procentního bodu se tedy jeví jako adekvátní reakce,“ podotkl.
Vzhledem ke zkrocené inflaci a nejnižší nezaměstnanosti ze všech zemí EU se nyní v Česku otvírá prostor pro dynamický růst reálných mezd. „Ten může navyšovat spotřebu domácností a tím zásadně přispět k rychlejšímu růstu české ekonomiky,“ upozornil hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Česko se v letech 2022 a 2023 potýkalo s dvoucifernou inflací, pod deset procent se dostala loni v červnu. Letos v lednu skokově klesla na 2,3 procenta, od té doby se pohybuje v horní polovině tolerančního pásma ČNB, které je stanoveno jako jeden procentní bod nad a pod dvouprocentním cílem centrální banky.
ČSÚ v pondělí zveřejnil také informace o červnovém vývoji cen v zahraničním obchodu. „V tomto měsíci se ceny zahraničního obchodu se zbožím meziměsíčně téměř nezměnily. Meziročně rostly ceny vývozu a dovozu shodně o 2,9 procenta. Značný vliv mělo významné meziroční oslabení koruny vůči euru i dolaru,“ nastínil vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš.