Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostla meziročně o 0,4 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,3 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Vývoj mírně zaostal za odhady analytiků, kteří čekali vyšší růst.
„Meziroční růst ekonomiky o 0,4 procenta podpořily zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností. Rostly také výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí a pozitivní vliv měla i zahraniční poptávka. Naopak negativně přispěla změna stavu zásob,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
K vývoji hrubé přidané hodnoty (HPH), tedy výsledku rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, nejpozitivněji přispěly obchod, doprava, ubytování a pohostinství. Dařilo se také informačním a komunikačním činnostem, peněžnictví a pojišťovnictví. Pokračoval naopak pokles v průmyslu.
Zaměstnanost v Česku ve druhém čtvrtletí podle dat ČSÚ mezičtvrtletně vzrostla o 0,5 procenta. V meziročním srovnání stoupla o 0,2 procenta.
Největší brzdou ekonomiky je slabý výkon průmyslu
„Žádný zázrak, ale zaplať pán bůh za to. Myslím si, že to je důkaz toho, že se česká ekonomika mírně vynořuje, ale to slovo ‚mírně‘ bych třikrát podtrhl. Nadějné je to, že mezikvartální vývoj je poměrně dynamický,“ okomentoval výsledky ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Petr Zahradník.
Analytici mezičtvrtletně očekávali nepatrně vyšší růst HDP, předpokládali zvýšení o 0,5 až 0,6 procenta. Hlavním důvodem, proč ekonomika roste pomaleji, je podle nich slabý vývoj průmyslu.
„Co se týká průmyslu, ten nepřispíval k růstu HDP. Jedním z důvodů je kulminace slabé poptávky. Jak domácí, tak zahraniční zakázky jsou na velmi nízké úrovni a tato situace se neustále prodlužuje. Jsou to ale i vysoké ceny energií, rostoucí regulace a řada dalších faktorů,“ vyčetl hlavní analytik Svazu průmyslu a dopravy Bohuslav Čížek.
„Dle komentáře statistického úřadu stála za mezičtvrtletním růstem domácí poptávka. Jde zejména o vyšší spotřebu domácností, kterou pohání svižný růst reálných mezd a pravděpodobně i nižší míra úspor tuzemských domácností. Naopak na uzdě držela ekonomiku zahraniční poptávka, respektive slabý výkon exportně orientovaného průmyslu,“ uvedl analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Také podle ekonoma Deloitte Václava Frančeho není spotřeba domácností nadále brzdou růstu, jelikož klesla inflace. Naopak průmysl, dřívější motor růstu, je stále zaseklý. „Zdražení energií, klíčového vstupu, je pro velkou část našeho průmyslu značný problém. Na výrobu s vyšší přidanou hodnotou, u které by vyšší ceny energií až tak nevadily, se naše ekonomika stále není schopná přeorientovat,“ doplnil.
„Tuzemská ekonomika třetí čtvrtletí v řadě roste, nicméně tempo růstu není příliš oslnivé a zároveň výhledy do budoucna začaly v posledních týdnech opět slábnout v kontextu slabšího vývoje v zahraničí,“ okomentoval odhad ČSÚ hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
„Ve zbytku letošního roku by měl ekonomický růst dále zrychlovat a v souhrnu by HDP mohl meziročně narůst zhruba o jedno procento. Rizika jsou ovšem vzhledem k pokračující mizérii průmyslového sektoru a nepřesvědčivému oživení nálady domácností vychýlena spíše směrem k nižšímu růstu,“ uzavřel hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil.
Podle hlavního ekonoma Generali Investments Radomíra Jáče růst HDP o 0,3 procenta v mezikvartálním vyjádření zaostal za očekáváním finančního trhu i České národní banky (ČNB). Průměrný odhad předpokládal, že česká ekonomika za druhé čtvrtletí vzroste o půl procenta, uvedl ve vysílání ČT24. Květnová prognóza ČNB očekávala mezikvartální nárůst o 0,7 procenta.
Jáč upozornil na ekonomický výkon dalších evropských, a zejména sousedních zemí. Například v Maďarsku hodnota HDP mezičtvrletně poklesla o 0,2 procenta, v Rakousku HDP stagnovalo, Belgie vykázala růst 0,2 procenta oproti předchozím třem měsícům. „V tomto srovnání Česká republika zatím patří spíše k těm lepším zemím, co se týká výkonu ekonomiky v letošním druhém čtvrtletí,“ podotkl ekonom. Česká ekonomika je velmi úzce navázána na sousední ekonomiky, zejména na německou, která je dlouhodobě v krizi.
Mírný růst hospodářství podle koaličních politiků naznačuje, že se vládě podařilo zvládnout inflační explozi a zvyšuje se ochota utrácet. „Ukazuje to na to, že poslední rozpočty vlády Petra Fialy (ODS) byly proinvestiční, že tam byly vysoké výdaje na investice. To je pozitivní pro českou ekonomiku, čímž se může pomoci i jejímu růstu,“ uvedl člen sněmovního rozpočtového výboru Jiří Havránek (ODS).
Podle zástupců hnutí ANO průmysl začíná zaostávat a příčinou jsou podle nich například drahé energie. „My jsme dlouhodobě varovali vládu, že nemůže situaci řešit tím, že se bude jen šetřit,“ uvedl místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Podle něj se musí vytvořit podmínky pro růst, který musí „být v rukou privátního sektoru, v rukou průmyslu“.
Ekonomika EU se pomalu zotavuje
Ekonomika Evropské unie jako celek po stagnaci na konci loňského roku v letošním druhém čtvrtletí vzrostla o 0,3 procenta oproti předchozím třem měsícům. Ve svém rychlém odhadu to uvedl statistický úřad Eurostat. Meziročně pak tempo růstu HDP v EU zrychlilo na 0,7 procenta.
Z jednotlivých členských zemí, za které už jsou údaje k dispozici, zaznamenalo nejvyšší nárůst proti předchozímu čtvrtletí Irsko (plus 1,2 procenta), následované Litvou (plus 0,9 procenta) a Španělskem (plus 0,8 procenta). Pokles HDP oproti předchozímu čtvrtletí vykázalo Lotyšsko (minus 1,1 procenta), Švédsko (minus 0,8 procenta), Maďarsko (minus 0,2 procenta), ale právě i Německo (minus 0,1 procenta), které je největším obchodním partnerem České republiky.
