Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 4,75 procenta. Dostala se na nejnižší úroveň od počátku dubna 2022. Analytici se shodli, že rozhodnutí ČNB mírně překvapilo finanční trh. Pomalejší snižování sazby chtěli dva členové bankovní rady. Podle guvernéra ČNB Aleše Michla bude ČNB k dalšímu snižování sazeb přistupovat opatrně. Je pravděpodobné, že v budoucnu tempo jejich snižování zpomalí.
Vedle základní úrokové sazby snížila bankovní rada ve stejném rozsahu i lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, je nově 5,75 procenta. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, klesla na 3,75 procenta.
Dva ze sedmi členů bankovní rady ČNB chtěli snížit základní úrokovou sazbu pouze o čtvrt procentního bodu, řekl Michl na tiskové konferenci. Upozornil také, že bankovní rada vidí v ekonomice mírně proinflační rizika. Zdůraznil, že bankovní rada bude pokračovat v přísné měnové politice, aby se inflace stabilizovala poblíž dvouprocentního cíle. V květnu byla meziroční inflace 2,6 procenta.
Aktuální sazby jsou podle Michla stále výrazně restriktivní a přesahují současnou i očekávanou inflaci. Na dalších jednáních bude centrální banka vyhodnocovat nové údaje o vývoji ekonomiky a na jejich základě se rozhodne o dalších krocích.
„Je více pravděpodobné, že dalším krokem bude buď snížení sazeb o čtvrt procentního bodu, nebo zastavení snižování sazeb než pokračování kroků snížení sazeb o půl procentního bodu. Zároveň si ale necháváme všechny možnosti otevřené,“ řekl guvernér.
Nechtěl se vyjadřovat k tomu, na jaké úrovni úrokové sazby budou na konci letošního roku. Podle něj o tom ve čtvrtek bankovní rada vůbec nediskutovala a žádný cíl v tomto směru nastavený nemá. V budoucnu se bude rozhodovat podle aktuálního ekonomického vývoje. Finanční trh v současnosti odhaduje, že ke konci roku bude základní úroková sazba v blízkosti čtyř procent.
Za jedno z rizik působících ve směru vyšší inflace Michl označil zvýšené mzdové požadavky v soukromém i veřejném sektoru. Zároveň ale bankovní rada konstatovala, že přes sedmiprocentní růst průměrné mzdy v prvním čtvrtletí nevzniká mzdově-inflační spirála. Dalšími proinflačními riziky jsou podle Michla vyšší setrvačnost růstu cen služeb a oživení úvěrové aktivity na realitním trhu.
Dostupnější úvěry
Díky nižším sazbám mohou být teď dostupnější půjčky pro lidi a firmy, které úvěry potřebují k rozvoji. Na velké investice si firmy většinou půjčují v zahraničí.
„Pokud klesnou úrokové sazby, tak to bude vnímáno pozitivně, protože pak ta finanční náročnost půjček bude lepší. Pokud úrokové sazby půjdou dolů, budou se půjčky víceméně realokovat z euroměny do české měny tam, kde to bude finančně zajímavé,“ popsal člen představenstva Sdružení automobilového průmyslu Petr Novák.
„V první řadě budou asi muset domácnosti počítat s nižším úročením na depozitech. Přece jen ten trend snižování úrokových sazeb je velmi rychlý a je vidět, že i depozita na to reagují. V druhé fázi dojde k mírnému snížení úrokových sazeb na hypotékách,“ sdělil hlavní ekonom Creditas Petr Dufek.
ČNB snižuje sazby od prosince
„Snížení repo sazby ČNB o půl procentního bodu je výraznější, než čekal finanční trh, který počítal s tím, že bankovní rada sníží úroky o čtvrt procentního bodu,“ uvedl analytik Generali Investments Radomír Jáč. Opětovné snížení úroků o půl procentního bodu ale podle něj není úplným překvapením. Představitelé bankovní rady tuto možnost připouštěli, argumentem je například vývoj kurzu koruny či klesající jádrová inflace, dodal.
Zřejmě zvítězil názor, že i při takto razantním snížení sazeb zůstane měnová politika dostatečně restriktivní, a to i ve světle přetrvávající vysoké inflace ve službách a rychleji rostoucích mezd, upozornil Dufek. A jak je vidět, ke zbrzdění postupu podle něj nepomohlo ani červnové oslabení koruny.
Snížení sazeb o půl bodu reflektuje potřebu podpořit ekonomiku, která zůstává poměrně zranitelná, míní také obchodní ředitel společnosti Ebury pro ČR Tomáš Kudla. Nedávný růst mezd a další ekonomické údaje naopak naznačují opatrnost, avšak dřívější posílení koruny a další faktory vedly podle něj ČNB k zachování tempa snižování. „Uvidíme, jak se k rozhodnutí postaví trhy, i v návaznosti na tiskovou konferenci, nicméně výraznější snížení sazeb může způsobit tlak na oslabení koruny,“ podotkl.
Bankovní rada začala sazby snižovat v prosinci poté, co rok a půl udržovala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Nejprve ji snížila o 0,25 procentního bodu, následně třikrát vždy o půl procentního bodu. Podle analytiků vývoj inflace, která byla v květnu 2,6 procenta, nahrává zopakování tohoto kroku.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.
ČNB: Snižujeme, ale nulové sazby nečekejte
Michl ve čtvrtek také řekl, že je třeba zapomenout na velmi nízké úrokové sazby, jaké byly v Česku v době před covidovou pandemií. Stále prý budou vyšší než dříve, představoval by si je ve výši tří až tří a půl procenta. Bývalý člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal v pořadu 90' ČT24 řekl, že historicky platí, že reálná úroková sazba se pohybuje kolem jednoho procenta. „Pokud inflační cíl je dvě procenta, tak dvě plus jedna jsou tři, jinými slovy – ta nominální sazba se pohybuje někde kolem tří procent,“ řekl.
K téměř nulovým úrokovým sazbám, jaké byly v Česku dříve, Lízal řekl, že tehdy byla situace, kdy fiskální politiky selhaly a řešení zbylo na centrálních bankách. Guvernér také ve čtvrtek apeloval na vyrovnané státní rozpočty. „Centrální banka vždy ráda viděla vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet, ale řekněme, že ta současná situace není tak katastrofická, i s ohledem na to, že Evropská komise zahájila řízení se sedmi zeměmi pro nadměrné schodky, a my jsme tam naštěstí nespadli,“ uvedl.
Reakce hypotečního trhu
Snižování úrokových sazeb má vliv na hypoteční trh. Zájem o hypotéky v Česku v poslední době narůstá. Hypoteční expert Libor Ostatek uvedl, že lidé se o téma úrokových sazeb určitě zajímají. „Ta reakce je ale po zasedání (bankovní rady ČNB) vždy poměrně vlažná, protože hypoteční trh je trochu specifický tím, že se orientuje na cenu peněz delších časových period, to znamená v podstatě fixací nad jeden rok. Snížení základní úrokové sazby ČNB ovlivňuje především ty krátké peníze, tedy do jednoho roku,“ vysvětlil.
Mezi bankami podle něj funguje konkurence. „Banky vždy čekají na to, jakým způsobem se pohne cena konkrétně jednoleté fixace, která v podstatě v letošním roce je poskytována v tom největším podílu za poslední desítky let,“ uvedl.
Ti, kteří zvažují koupi nemovitosti, by na nižší sazbu čekat neměli. Podle Ostatka se totiž už zastavil pokles cen nemovitostí, navíc s hypotékou je možné v průběhu splácení vždy „něco udělat“. „Dá se v podstatě modifikovat, dá se snížit úroková sazba a tak dále. Ale pokud propásnete moment, kdy jsou nemovitosti levnější, tak to se nemusí opakovat delší dobu,“ dodal.
