Základní úroková sazba

Bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5,75 procenta. Základní úroková sazba se tak dostala na úroveň, na které byla naposledy v polovině června 2022. Analytici pokles sazeb v tomto rozsahu očekávali.

Rozhodnutí České národní banky (ČNB) o poklesu sazeb povede k postupnému snižování úročení spořicích účtů a termínovaných vkladů bank, shodují se oslovení experti. Zlevňovat by měly i hypotéky. ČT proto oslovila největší tuzemské banky s dotazem, zda a jak se v jejich nabídkách snížení základní úrokové sazby na 6,25 procenta projeví.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 6,25 procenta, informoval ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Banka tak zrychlila uvolňování měnové politiky, které zahájila v prosinci snížením sazeb o čtvrt procentního bodu. Koruna po rozhodnutí ČNB oslabila o více než půl procenta na hodnotu 25,10 Kč/EUR. ČNB také zhoršila výhled vývoje ekonomiky. Letos čeká růst HDP 0,6 %, v listopadu přitom předpokládala dvojnásobek. Odhad letošní inflace ponechala na 2,6 %.

Česká národní banka (ČNB) si chce být jistá, že jakmile začne úrokové sazby snižovat, tak v tom bude i pokračovat, řekl ve čtvrtečním Byznysu ČT24 Speciál ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku Jan Švejnar. Bankovní rada ČNB se ve čtvrtek opět rozhodla ponechat základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Předseda představenstva Národní rozvojové banky a bývalý viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký se domnívá, že rada na jednání řešila otázku budoucího vývoje ekonomiky, ale také lednové inflace.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) i na aktuálním zasedání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Základní úroková sazba je na této úrovni od června 2022. Centrální banka zároveň zhoršila výhled české ekonomiky, letos čeká pokles HDP o čtyři desetiny procenta, příští rok růst 1,2 procenta. Zvýšila odhad průměrné inflace pro příští rok na 2,6 procenta.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve středu podle očekávání znovu ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Sazba se naposledy měnila před rokem, kdy ji ČNB zvýšila o 1,25 procentního bodu na současnou úroveň. Bankovní rada také opět potvrdila závazek, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. Stabilitu sazeb podpořilo pět členů bankovní rady ČNB, dva byli pro růst o čtvrt procentního bodu. Na tiskové konferenci to řekl guvernér centrální banky Aleš Michl.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) i na aktuálním jednání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Na stejné úrovni je sazba od loňského června. Bankovní rada také rozhodla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. ČNB také zlepšila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok. Očekává zvýšení hrubého domácího produktu (HDP) o 0,5 procenta, zatímco v únorové prognóze čekala pokles 0,3 procenta. Zároveň ale zvýšila odhad celoroční inflace, podle ní dosáhne průměrně 11,2 procenta. V únoru očekávala 10,8 procenta. Na středeční tiskové konferenci o tom informoval guvernér ČNB Aleš Michl.

Rada České národní banky (ČNB) ve středu na jednání v novém složení ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Pro ponechání sazby na této úrovni hlasovalo šest členů bankovní rady, jeden navrhl růst sazeb o 0,25 procentního bodu. Na nynější úrovni je sazba od loňského června. Bankovní rada také rozhodla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek podle očekávání znovu ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Není to překvapivé, nynější vedení centrální banky dává najevo, že pro boj s inflací považuje za zásadní udržování silné koruny. Sedmiprocentní sazba platí od 22. června, je nejvyšší od roku 1999. Michl také upozornil na nový odhad vývoje ekonomiky na letošní rok. ČNB předpokládá, že HDP poklesne o 0,3 procenta.

Hrubý domácí produkt letos podle České národní banky vzroste o 2,2 procenta, v příštím roce poklesne o 0,7 procenta. Centrální banka zhoršila svůj odhad, dosud počítala s tím, že i napřesrok ekonomika poroste. Bankovní rada na svém listopadovém zasedání zároveň ponechala v sedmiprocentní výši základní úrokovou sazbu. Naposledy se změnila před koncem června, kdy ještě zasedala rada ve starém složení. Guvernér Aleš Michl dal ovšem najevo, že i na příštím zasedání bankovní rady připadá v úvahu pouze setrvání na dosavadních hodnotách, nebo zvýšení. Snižovat sazby ČNB zatím nebude.

Evropská centrální banka (ECB) na čtvrtečním zasedání Rady guvernérů podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o dalšího 0,75 procentního bodu. Posunula ji tak na dvě procenta, což je nejvyšší úroveň od roku 2009. Zpřísňováním měnové politiky se ECB snaží dostat pod kontrolu inflaci. Banka rovněž avizovala, že do budoucna počítá s dalším zvyšováním úroků. Při rozhodování o nastavení sazeb bude vycházet z výhledu inflace a hospodářského růstu.

Bankovní rada ČNB ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Platí od 22. června, kdy o ní rozhodla ještě předchozí bankovní rada v čele s tehdejším guvernérem Jiřím Rusnokem. Po obměně rady a nástupu nového guvernéra Aleše Michla se sazba zatím neměnila. Její zvýšení by bylo podle guvernéra ve hře, pokud by rostl deficit státního rozpočtu a mzdové požadavky.

Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek na zasedání Rady guvernérů zvýšila svou základní úrokovou sazbu o rekordních 0,75 bodu na 1,25 procenta. Reaguje tak na silný růst inflace v eurozóně. Banka zároveň signalizovala, že bude úroky dál zvyšovat, a předpověděla, že průměrná roční míra inflace v eurozóně letos dosáhne 8,1 procenta.

Britská centrální banka ve čtvrtek zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 1,75 procenta. Přikročila tak k nejvýraznějšímu zvýšení úroků od roku 1995. Zpřísňováním měnové politiky reaguje na rostoucí inflaci a neodradila ji ani zhoršující se hospodářská situace. Banka ve čtvrteční zprávě předpověděla, že britská ekonomika v posledním čtvrtletí letošního roku vstoupí do recese.

Zdražování je stále citelnější. Podle Českého statistického úřadu už inflace přesáhla 14 procent. Zdražování ale nedopadá na každého stejně. Skutečná míra se pohybuje mezi deseti až třiceti procenty. O důvodech se ekonomové přou, podle jedněch jsou za tím kroky centrální banky, podle jiných štědrá podpora vlády v době platnosti proticovidových opatření. Vliv má také válka na Ukrajině. Podle odhadů by měla inflace přestat růst v polovině roku.

Měnový výbor americké centrální banky (Fed) zvýšil základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu do rozmezí 0,75 procenta až jedno procento. Je to nejvyšší zvýšení úroků za posledních 22 let. V prohlášení Fed rovněž oznámil, že příští měsíc začne snižovat objem držených dluhopisů. Kroky měnového výboru mají snížit inflaci, která je nyní nejvyšší za čtyřicet let.

Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek kvůli zvyšující se inflaci rozhodla o zvýšení základní úrokové sazby o 0,5 procentního bodu na pět procent. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. „Rozumím netrpělivosti občanů, nás všechny to už trochu nebaví, že není vidět výsledek, pořád jsme překvapováni vyšší a vyšší inflací,“ řekl guvernér ČNB Jiří Rusnok v Interview ČT24, kde krok bankovní rady zdůvodnil.

Ruský rubl klesl po vyhlášení nových ekonomických sankcí proti Rusku o téměř třicet procent a dostal se na nové historické minimum vůči americkému dolaru. Později začal část ztrát mazat. Rusové čekají dlouhé fronty před bankami v obavách, že jim přestanou fungovat platební karty, informoval web BBC News. Ruská akciová burza v pondělí neotevřela, neobchoduje se ani na trhu s finančními deriváty. Ruská centrální banka zvýšila hlavní úrokovou sazbu na dvacet procent. EU a USA na ni uvalily sankce a odstřihly ji od aktiv.