Centrální banka zhoršila odhad vývoje ekonomiky, výši sazeb ponechala

3 minuty
UDÁLOSTI: Česká národní banka ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech
Zdroj: ČT24

Hrubý domácí produkt letos podle České národní banky vzroste o 2,2 procenta, v příštím roce poklesne o 0,7 procenta. Centrální banka zhoršila svůj odhad, dosud počítala s tím, že i napřesrok ekonomika poroste. Bankovní rada na svém listopadovém zasedání zároveň ponechala v sedmiprocentní výši základní úrokovou sazbu. Naposledy se změnila před koncem června, kdy ještě zasedala rada ve starém složení. Guvernér Aleš Michl dal ovšem najevo, že i na příštím zasedání bankovní rady připadá v úvahu pouze setrvání na dosavadních hodnotách, nebo zvýšení. Snižovat sazby ČNB zatím nebude.

ČNB zhoršila výhled ekonomiky, dosavadní odhad ze srpna předpokládal, že letos zesílí o 2,3 procenta, nově banka očekává 2,2procentní růst. V příštím roce ale místo dosavadního růstu o 1,1procenta nově předpokládá pokles o 0,7 procenta.

Centrální banka ale také snížila odhad inflace. Letos podle ČNB vystoupá na průměrných 15,8 procenta, v srpnovém odhadu uváděla hodnotu 16,5 procenta. V příštím roce banka počítá s průměrným růstem spotřebitelských cen o 9,1 procenta, v srpnu odhadovala 9,5procentní inflaci.

Snaha zkrotit inflaci byla důvodem, proč do začátku letošního léta zvyšovala bankovní rada úrokové sazby. Nyní však zůstávají neměnné. Ta základní zůstává i v listopadu na sedmi procentech. Mluvčí centrální banky Petra Krmelová upřesnila, že i další úrokové sazby ponechala bankovní rada na svém aktuálním jednání na dosavadní úrovni.

Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, je dál na šesti procentech. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, zůstala na osmi procentech.

Guvernér ČNB Aleš Michl po jednání rady upřesnil, že pro ponechání sazeb na dosavadní úrovni hlasovalo pět jejích členů. Další dva navrhovali zvýšení základní sazby o 0,75 procentního bodu na 7,75 procenta.

„Podle makroekonomického modelu bychom teď měli výrazně zvýšit úrokové sazby a za pár čtvrtletí je výrazně snižovat. Většina rady se rozhodla vyslat jasné poselství a být kotvou stabilizující podmínky v ekonomice,“ komentoval guvernér výsledek. Také členka rady Karina Kubelková je po jednání přesvědčena, že jsou úrokové sazby dostatečně restriktivní, aby tlumily poptávkové tlaky, ubývalo bankovních úvěrů, a tedy i peněz v ekonomice. „Tedy úrokové sazby zabírají,“ podotkla Kubelková ve speciálním vysílání Byznysu ČT24.

75 minut
Byznys ČT24 Speciál: Těžké časy české ekonomiky. Kdy skončí?
Zdroj: ČT24

Nová rada sazby nemění. Snížení ale nechystá

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Na současnou hodnotu se dostala základní úroková sazba na konci června, kdy ještě rada zasedala ve starém složení pod vedením Jiřího Rusnoka. Nová rada v čele s guvernérem Alešem Michlem její výši od té doby již nezměnila.

Michl ovšem po listopadovém zasedání zdůraznil, že nelze očekávat, že by ještě letos začaly sazby klesat. Na příštím zasedání bankovní rady se podle něj rozhodne, zda zůstanou zachovány, nebo se zvýší. Guvernér očekává, že je bude možné postupně snižovat až v příštím roce.

Podle Kariny Kubelkové přistoupí bankovní rada ke snižování až ve chvíli, kdy bude zcela jisté, že inflace klesá. „Nestačí jedno dvě čísla, ale prokazatelně trajektorie klesající inflace. (…) Aby bylo neodddiskutovatelné, že inflaci začínáme mít skutečně v rukou a pod kontrolou,“ zdůraznila.

Analytici listopadové ponechání sazeb na současné úrovni očekávali. Podle nich tomu nahrával i vývoj inflace, která sice v září vzrostla na 18 procent ze srpnových 17,2 procenta, zůstala ale o 2,4 procentního bodu pod odhadem ČNB.

Skepse ekonomů

Ekonomové předpokládají stabilitu úrokových sazeb i do budoucna a ve střednědobém horizontu podle nich budou klesat jen pomalu. Například analytik Komerční banky Martin Gürtler očekává snížení sazeb v příštím roce na pět procent, v roce 2024 by se podle něj mohly dostat na tři procenta.

Kritický je k tomu, že ČNB nezvýšila sazby, hlavní ekonom Deloitte David Marek. Podle něj by makroekonomický model směřoval ke zvýšení sazeb na osm až 8,5 procenta. „ČNB přesto nic nedělá. Tento postup na důvěryhodnosti ČNB nejspíše nepřidá. Možná i to přispívá k tomu, že inflační očekávání nadále stoupají,“ uvedl.

Ekonom a bývalý člen bankovní rady Lubomír Lízal zapochyboval, zda se podaří dostat inflaci ke kýženým dvěma procentům již napřesrok. „Dost záleží také na krocích vlády. Vedou k tomu, že přes cenové stropy je inflace tažena dolů, což na druhou stranu znamená, že se budují velké finanční deficity. Což je proinflační krok. Čili si myslím, že konec vysoké inflace bude později,“ řekl v Byznysu ČT24.

Postup bankovní rady naopak schvaluje Lucie Drásalová ze Sirius Finance. „Ekonomická situace není zcela stabilní, ceny nemovitostí jsou dále přemrštěné, ceny materiálů pro výstavbu či rekonstrukce stále velmi drahé. Jakékoliv citelné zvýšení sazeb by bylo pro klienty již velmi složité,“ míní.

ČNB sice sazbu nemění, vzrostly ale v Británii, eurozóně i USA

Zatímco v Česku zůstaly i po listopadovém jednání bankovní rady sazby na dosavadní úrovni, ve Velké Británii stoupla základní úroková sazba o 0,75 procentního bodu na tři procenta, což je nejvyšší úroveň od roku 2008. Růst je zároveň nejprudší od konce 80. let.

Bank of England, jak se britská centrální banka oficiálně nazývá, se podobně jako další centrální banky snaží pomocí zpřísňování měnové politiky dostat pod kontrolu inflaci. Ta je teď v Británii nejvyšší za čtyři desetiletí. V září meziročně stouply spotřebitelské ceny o 10,1 procenta.

Evropská centrální banka na konci října rovněž zvýšila svou základní úrokovou sazbu o dalších 0,75 procentního bodu na dvě procenta, což je nejvyšší úroveň od roku 2009. Ve středu rozhodla o zvýšení základní sazby i Americká centrální banka (Fed) – také o 0,75 procentního bodu. Její základní úrok se tak dostal do rozpětí 3,75 až 4,00 procenta. Banka naznačila, že by v budoucnu mohla úroky zvyšovat pomalejším tempem. Její šéf Jerome Powell nicméně uvedl, že úroky by se ve finále mohly vyšplhat na vyšší úroveň, než se dříve předpokládalo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Výdaje na zbrojení rostly loni nejrychleji od konce studené války

Celosvětové vojenské výdaje se v loňském roce zvýšily o 9,4 procenta na 2,72 bilionu dolarů (téměř šedesát bilionů korun). Zaznamenaly tak nejprudší meziroční nárůst přinejmenším od konce studené války, počátkem devadesátých let minulého století. Nejvíc vynakládají na zbrojení USA, Čína a Rusko. Informoval o tom Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).
před 31 mminutami

Jak odhalit podvodný e-shop? Pomoci mohou recenze i důkladné ověřování

Nákupy přes internet jsou mezi lidmi stále populárnější. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostl mezi lety 2015 a 2023 podíl lidí v Česku, kteří nakupují na internetu zhruba dvouapůlnásobně na 62,9 procenta. S tím ale přichází i řada rizik. Jedním z nich jsou podvodné e-shopy, které mohou na první pohled působit seriózně. Jak takový obchod rozpoznat a co dělat, pokud už člověk na podvodné stránce nakoupí?
před 4 hhodinami

Teplo kvůli modernizaci jeho výroby nejspíš zdraží. Pomoci by mohly dotace

Kvůli rozsáhlé modernizaci výroby tepla se chystá jeho zdražování. Zbrzdit růst cen by mohly dotace, které připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Teplárny přechází od uhlí k jiným formám výroby tepla – zejména k plynu. Důvodem změn jsou vysoké ceny emisních povolenek i plánovaný odchod od uhlí v roce 2033. Přeměna teplárenství si vyžádá miliardové investice. Na centrální zásobování jsou v Česku napojené zhruba čtyři miliony lidí.
před 15 hhodinami

Lidé spoří na stáří i přes dlouhodobé investice

Přes 150 tisíc lidí vložilo své peníze do takzvaného dlouhodobého investičního produktu (DIP). Zajišťují se tak na stáří s podporou státu. Podle makléřů zatím zájem lidí neovlivnily ani momentální prudké výkyvy na burzách.
před 16 hhodinami

Nejistota a obavy. Americké škrty komplikují humanitární pomoc

Humanitární organizace řeší americké úspory ve financování mezinárodní pomoci. Část z nich musí například propouštět zaměstnance nebo omezovat pomoc v rozvojových zemích. Podle ředitele organizace Člověk v tísni Šimona Pánka škrty americké administrativy přináší několikaměsíční nejistotu. Redaktorka ČT Lea Surovcová potvrzuje, že humanitární organizace v této souvislosti často zažívají obavy. Páteční 90' ČT24 moderoval Jakub Musil.
před 20 hhodinami

Ztráta letos klesne pod miliardu, tvrdí ředitel České pošty

Ztráta České pošty letos klesne pod jednu miliardu korun, řekl v Otázkách Václava Moravce její generální ředitel Miroslav Štěpán. Poštovní služby podle něj skončí na černé nule, ztráta půjde za Balíkovnou. Loni Česká pošta tratila téměř 1,25 miliardy. Štěpán v pořadu komentoval mimo jiné očekávaný termín prodeje budovy hlavní pošty v Jindřišské ulici v Praze nebo podle něj chybějící definici postavení podniku v digitalizovaném Česku.
před 21 hhodinami

Pavel podepsal flexinovelu zákoníku práce i mediální novelu

Prezident Petr Pavel podepsal šest nových zákonů, mezi nimi i takzvanou flexinovelu zákoníku práce a mediální novelu, která upravuje výši televizních a rozhlasových poplatků, ty se zvýší v květnu. Flexinovela zákoníku práce mění například zkušební dobu pro zaměstnance nebo povinnosti zaměstnavatelů v případě odchodu zaměstnance na rodičovskou dovolenou. Změny přinese patrně od června.
25. 4. 2025

Trump podepsal exekutivní výnos zaměřený na podporu hlubokomořské těžby

Šéf Bílého domu Donald Trump ve čtvrtek večer podepsal exekutivní výnos zaměřený na podporu hlubinné těžby na mořském dně. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž je tento krok součástí Trumpovy snahy zlepšit přístup Spojených států k niklu, mědi a dalším kritickým nerostům, které se hojně využívají v celé ekonomice.
25. 4. 2025
Načítání...