Lubomír Lízal

Bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. Většina analytiků tento krok očekávala, ve stejném rozsahu rada snížila úrokové sazby i na předchozích dvou zasedáních. Podle guvernéra ČNB Aleše Michla pro snížení o čtvrt procentního bodu hlasovalo pět ze sedmi členů. Zároveň centrální banka zhoršila výhled hospodářského růstu.

Rada České národní banky (ČNB) ve středu na jednání v novém složení ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Pro ponechání sazby na této úrovni hlasovalo šest členů bankovní rady, jeden navrhl růst sazeb o 0,25 procentního bodu. Na nynější úrovni je sazba od loňského června. Bankovní rada také rozhodla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.

Koruně se letos daří. Je v nejlepší kondici za posledních čtrnáct let. Euro vyjde momentálně na 23,90, což je dobrá zpráva i pro domácnosti. Silná měna totiž pomáhá tlumit inflaci hlavně u dováženého zboží, včetně energií. Současná situace naopak příliš nenahrává českým firmám, které vyvážejí. Za své produkty inkasují v přepočtu méně. Ekonomové očekávají, že koruna začne znovu mírně oslabovat.

Hrubý domácí produkt letos podle České národní banky vzroste o 2,2 procenta, v příštím roce poklesne o 0,7 procenta. Centrální banka zhoršila svůj odhad, dosud počítala s tím, že i napřesrok ekonomika poroste. Bankovní rada na svém listopadovém zasedání zároveň ponechala v sedmiprocentní výši základní úrokovou sazbu. Naposledy se změnila před koncem června, kdy ještě zasedala rada ve starém složení. Guvernér Aleš Michl dal ovšem najevo, že i na příštím zasedání bankovní rady připadá v úvahu pouze setrvání na dosavadních hodnotách, nebo zvýšení. Snižovat sazby ČNB zatím nebude.

Meziroční inflace v lednu zrychlila na 9,9 procenta z prosincových 6,6 procenta. Meziměsíční růst cen o 4,4 procenta je dokonce nejvyšší od ledna 1993. Důvodem prudkého růstu inflace je zejména zdražení energií, pohonných hmot a potravin. V pondělí o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ).

Česká národní banka oznámila zvýšení úrokové sazby o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Analytici přitom čekali maximálně 3,5 procenta. Důvodem zvedání sazeb je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit rychlé pokračování tohoto trendu. Sazba je nejvýše od roku 2008. Podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka zřejmě stoupne v příštím roce výrazně nad čtyři procenta. V letošním roce už k navyšování banka přistoupila několikrát.

Devizové intervence – tedy to, že v listopadu 2013 Česká národní banka (ČNB) „přivázala“ kurz koruny k euru nad hranici 27 korun – budou rozdělovat ekonomickou komunitu patrně už napořád. Z podkladů pro jednání bankovní rady vyplývá, že experti ČNB původně doporučovali tento krok už na počátku srpna i na konci září téhož roku. Tehdy byl ale proti tehdejší viceguvernér Mojmír Hampl, který hlasoval pro až na jednání 7. listopadu, čímž poměr hlasů převážil.

Hlasování, kterým Česká národní banka před šesti lety rozhodla o devizových intervencích oslabujících tuzemskou měnu, bylo těsné. Pro spuštění se tehdy vyslovili čtyři ze sedmi členů bankovní rady. Vyplynulo to z vystoupení části někdejších centrálních bankéřů na akci Institutu Václava Klause věnované výročí začátku intervencí. Ty trvaly do dubna 2017.