Byznys ČT24

Průmyslová výroba v Česku se v roce 2023 snížila o 0,4 procenta. Pokles postihl zejména energeticky náročná odvětví jako hutnictví a slévárenství, nepomohlo ani oživení v automobilovém průmyslu. Loňský výsledek je nejhorší od roku 2020, který byl ovlivněn omezeními zavedenými kvůli pandemii covidu-19. V roce 2022 průmysl vzrostl o 2,5 procenta. Stavebnictví pokleslo o 2,6 procenta, zatímco zahraniční obchod vykázal za loňský rok podle předběžných údajů přebytek 122,8 miliardy korun. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Českomoravská konfederace odborových svazů zřídila celostátní stávkový výbor, odbory jsou podle jejich předsedy Josefa Středuly připraveny k celostátnímu protestu proti vládnímu konsolidačnímu balíčku. V posledních červnových dnech budou své protesty pořádat jednotlivé odborové svazy. Zároveň vyzval ČMKOS k dalšímu jednání – chce, aby se ještě v červnu sešla tripartita. Na ní bude vláda čelit kritice nejen ze strany odborů, ale i zaměstnavatelů, které se s ČMKOS dohodly na společném postupu. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) zdůraznil, že je ochoten jednat o drobných změnách. Pro generální stávku důvod nevidí.

Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová v pořadu Byznys ČT24 sdělila, že pokud vláda přistoupí ke zvýšení nepřímých daní, bude na to nejspíše ČNB reagovat zvýšením úrokových sazeb. Tak by odpověděla i na růst průměrné mzdy. Bankovní rada ČNB ve středu ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech a zároveň zhoršila svůj výhled inflace. Za celý rok podle ní dosáhne v průměru 11,2 procenta. Zlepšila však odhad vývoje tuzemské ekonomiky. Očekává růst HDP o půl procenta.

Česko letos čeká mírná recese a hrubý domácí produkt (HDP) klesne o 0,1 procenta. V příštím roce pak přijde oživení a ekonomika vzroste o 2,4 procenta, uvádí zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Ve čtvrtek ji představili premiér Petr Fiala (ODS) a generální tajemník OECD Mathias Cormann na tiskové konferenci v Praze. Česko se podle zprávy i nadále bude potýkat s vysokou inflací, letos by se měla držet na úrovni třinácti procent a příští rok klesnout na 4,2 procenta. Fiala zmínil, že vláda chce deficit snižovat zhruba o sedmdesát miliard ročně.

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1,7 procenta, ve srovnání s předchozím kvartálem ale klesl hrubý domácí produkt o 0,2 procenta, uvedl Český statistický úřad ve svém zpřesněném odhadu. Na pokles mělo vliv hlavně hospodaření domácností, které omezily své výdaje.

Hrubý domácí produkt letos podle České národní banky vzroste o 2,2 procenta, v příštím roce poklesne o 0,7 procenta. Centrální banka zhoršila svůj odhad, dosud počítala s tím, že i napřesrok ekonomika poroste. Bankovní rada na svém listopadovém zasedání zároveň ponechala v sedmiprocentní výši základní úrokovou sazbu. Naposledy se změnila před koncem června, kdy ještě zasedala rada ve starém složení. Guvernér Aleš Michl dal ovšem najevo, že i na příštím zasedání bankovní rady připadá v úvahu pouze setrvání na dosavadních hodnotách, nebo zvýšení. Snižovat sazby ČNB zatím nebude.

Vláda nechá zpracovat studii o vlivu gigafactory – tedy továrny na baterie pro elektroauta – která by mohla vzniknout v Plzni-Líních na okolí. Premiér Petr Fiala (ODS) o ní jednal se zástupci města a Plzeňského kraje. Zatímco Fiala považuje vznik gigafactory za klíčový pro budoucnost českého autoprůmyslu, v regionu převládají spíše obavy. Místní politici také kritizují, jak s nimi dosud vláda o gigafactory komunikovala, respektive jak nekomunikovala. Shodují se, že pro vládu bude nyní velmi obtížné přesvědčit obyvatele, že by továrna byla přínosem.

České banky kritizují vládní ambici zdanit jim mimořádné zisky. Podle výkonné ředitelky České bankovní asociace (ČBA) Moniky Zahálkové navíc nelze nynější zisky bank nazvat mimořádnými. Odmítla předpoklad, že banky letos vydělají kolem 200 miliard korun. Naopak předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl považuje takovou daň za důležitou pro veřejné rozpočty, ale i s ohledem na inflaci. Dani z mimořádných zisků se věnoval Byznys ČT24.

Jiří Rusnok skončil v čele České národní banky. Novému guvernérovi Aleši Michlovi ji přenechal v situaci, kdy meziroční inflace podle statistického úřadu činila v květnu šestnáct procent, přesto si nemyslí, že by se jím vedená bankovní rada dopustila nějaké zásadní chyby. Hájí zvyšování sazeb jako hlavní protiinflační zbraň, odmítl, že by ji mohly nahradit masivní devizové zásahy. Ujistil však, že ČNB i tak ve prospěch koruny intervenuje. Jiří Rusnok byl v poslední večer svého guvernérského působení hostem Byznysu 24.

Skupiny PPF a Home Credit podepsaly dohodu se skupinou individuálních investorů v čele s Ivanem Tyryškinem o prodeji svých bankovních aktiv v Rusku, včetně dceřiných společností. Znamená to odchod skupiny Home Credit z ruského trhu. PPF a Home Credit to oznámily v tiskové zprávě. Cenu transakce nezveřejnily. PPF se tak zbavila významné většiny aktiv v Rusku. Zbyly jí tam životní pojišťovna PPF Life Insurance a komerční nemovitosti.

Bankovní rada České národní banky na mimořádném měnovém zasedání rozhodla kvůli výraznému oslabení kurzu koruny z posledních dní zahájit intervence na devizovém trhu. Banka o tom informovala na webu.

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta, informoval guvernér ČNB Jiří Rusnok. Důvodem zvyšování sazeb je nadále rostoucí inflace umocněná válkou na Ukrajině a snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. ČNB v nové prognóze také zhoršila odhad růstu ekonomiky letos ze tří procent na 0,8 procenta. Odhad průměrné inflace pro letošek zvýšila na 13,1 procenta.

Nejhorší, co může inflace způsobit, podle bankéřů centrální banky je, že si na ni lidé zvyknou. Takovou obavou hájí členové bankovní rady České národní banky rozhodnutí velmi výrazně zvýšit sazby. Ta základní úroková vzrostla na 2,75 procenta. Zároveň poukazují, že sazby stoupají z velmi nízké úrovně a spíše než nebývalým výšinám se blíží standardu. Zástupci ČNB byli hosty Interview ČT24 a Byznysu ČT24 Speciál.

Ceny pohonných hmot v Česku od minulého týdne opět výrazně vzrostly. Nejprodávanější benzin Natural 95 zdražil o 65 haléřů a prodává se v průměru za 36,12 koruny za litr. Za naftu řidiči zaplatí průměrně 34,92 koruny za litr, což je o 85 haléřů víc než minulou středu. Vyplývá to z informací na webu společnosti CCS, která ceny sleduje. Zdražuje také směs AdBlue, kterou využívají motory s emisní třídou Euro6. Po ní ale hlavně roste poptávka, podle ministra dopravy, průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) stoupla až dvojnásobně.

Celosvětová soutěž EY Podnikatel roku zná svého vítěze, stal se jím jihokorejský podnikatel Jung-jin Seo. Česko zastupoval Josef Průša, český vývojář 3D tiskáren a majitel a zakladatel Prusa Research. Ten byl vůbec nejmladším z českých reprezentantů v historii soutěže. Tiskem pomáhal třeba s výrobou obličejových štítů pro zdravotníky. Jeho tiskárny používá například i automobilka Škoda. Byl hostem pořadu Byznys ČT24.

Česká národní banka (ČNB) rozhodla, že ponechá limity pro poskytování hypoték beze změn. Ceny bytů v Česku však považuje za nadhodnocené, a to v průměru o osmnáct procent, ve vybraných lokalitách pak dokonce až o čtvrtinu. Zároveň uvedla, že bankovní sektor je podle zátěžových testů i po pandemii vysoce odolný, a to i díky silné kapitálové vybavenosti. Více peněz však budou odvádět finanční instituce do rezerv na ochranu úvěrového trhu.

Coca-Colu přivezla americká armáda v roce 1945 a její vojáci ji tehdy měnili za plzeňské pivo. Než si ale mohli Češi tento nápoj běžně koupit v obchodě, trvalo to ještě mnoho let. První láhev se v tehdejším Československu vyrobila přesně před padesáti lety. Licenci na výrobu získal podnik Fruta Brno. V současnosti v Česku podnik vyrobí jedenáctkrát více litrů nápoje než před padesáti lety a v nejbližším období se chce soustředit na expanzi či nízkokalorický trend, přiblížil v pořadu Byznys ČT 24 ředitel Coca-Cola HBC Česko a Slovensko Dan Timotin.

Náš obor je sexy a technologie jsou budoucnost, říká podnikatel Josef Průša, který uspěl v anketě EY Podnikatel roku. Mluví o 3D tisku, o který se začal zajímat před jedenácti lety. Loni přišel s nápadem vyrobit ochranné obličejové štíty, které se staly jedním ze symbolů zápolení s pandemií. V Byznysu ČT24 zakladatel firmy Prusa Research řekl, že chce v lidech probudit lásku k technologiím.

Kdyby vydržela omezení v současném rozsahu, vystačily by peníze na kompenzační programy do června, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Pak by bylo nutné znovu navýšit schodek státního rozpočtu. Očekává, že to tak nebude a opatření se díky testování ve firmách a očkování začnou zmírňovat. Alena Schillerová byla hostem Byznysu ČT24, rozhovor s ní vedla Michaela Nováková.

Trend alternativního bydlení může představovat východisko z nesnází se sháněním hypotéky nebo stavebního povolení. Nemovitosti jsou v Česku stále rekordně drahé a vyřízení staveb trvá dlouho. Trhem zároveň otřásají nové zákony, rozhodnutí centrální banky, ale i přísnější ekologické normy. Tématu se věnoval pořad Byznys ČT24.

Zatímco poslanci převahou hlasů koaličního hnutí ANO a ČSSD s podporou KSČM schválili první čtení rozpočtu pro rok 2020, na hlasech kritiků to neubralo. Podle nich je hlavní problém ve vysokých mandatorních výdajích a v absenci reforem důchodového nebo zdravotnického systému.

Politici touží po penězích, které mají banky, i když se neshodují, jakým způsobem by se k nim mohla vláda dostat. Kromě bankovní daně prosazované menší vládní stranou ČSSD je na stole myšlenka dobrovolného Národního rozvojového fondu. Jak připustili zástupci bank v Byznysu ČT24 Speciál, může být fond dobrým nápadem, do kterého investují. Podle Jána Franka z Fio banky je ale třeba znát podrobnosti. Zdůraznil, že investovat peníze banky, aniž by bylo zřejmé do čeho, je dokonce protizákonné.

Jako umělci procestovali svět, nakonec ale manželé Soukupovi ze středočeských Kokovic našli obživu hned za domem. Rozjeli podnik s pěstováním bylinek, ze kterých vyrábějí pesto.

Práci polygrafa vyměnil Jan Vlasák v roce 2009 za šperkařinu, o které do té doby nic nevěděl. Jeho živnost vznikla úplně náhodou. A náhoda hraje v jeho životě nadále důležitou roli.