Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová v pořadu Byznys ČT24 sdělila, že pokud vláda přistoupí ke zvýšení nepřímých daní, bude na to nejspíše ČNB reagovat zvýšením úrokových sazeb. Tak by odpověděla i na růst průměrné mzdy. Bankovní rada ČNB ve středu ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech a zároveň zhoršila svůj výhled inflace. Za celý rok podle ní dosáhne v průměru 11,2 procenta. Zlepšila však odhad vývoje tuzemské ekonomiky. Očekává růst HDP o půl procenta.
Zamrazilová: Pokud se zvýší daně či mzdy, porostou i úrokové sazby
Eva Zamrazilová hovořila o inflaci v Česku a Evropě (zdroj: ČT24)
Rozhodnutí bankovní rady nebylo tak jednoznačné jako u předchozích hlasování. Tři ze sedmi členů byli pro její zvýšení – a to i kvůli stále výraznému zdražování. „Živá a velice zajímavá debata byla o tom, jak hodnotíme rizika toho současného hlavního scénáře prognózy, který nám říká, že inflace bude v prvním čtvrtletí 2024 na dvou a půl procentech,“ popisuje debatu Zamrazilová.
Rizika podle bankéřského sboru přicházejí z uvolněné fiskální politiky, z oblasti veřejných financí a z trhu práce, který je stále velmi napjatý. „Většina bankovní rady vidí riziko, které přichází z fiskální politiky, protože strukturální deficit je na řádech desítek až stovek miliard korun. Do ekonomiky přichází z fiskálu více peněz, než by tam přijít mělo. To je samozřejmě proinflační,“ říká.
Bankovní rada tedy podle Zamrazilové diskutovala možnost konsolidace veřejných financí. „Pokud by vláda přistoupila případně ke zvýšení nepřímých daní, tak je to bohužel spíše proinflační impuls, na který bychom velmi nutně museli reagovat asi jednomyslně dalším zvýšením úrokových sazeb,“ sděluje.
„Od tržní ekonomiky jsme se odchýlili“
Existuje podle ní ale i optimistický pohled na konsolidaci veřejných financí v podobě omezení dotací. „Pokud by se podařilo vládě omezit objem dotací do podnikatelského sektoru, pak by to bylo velmi dobré nejen pro zdraví veřejných financí, ale také pro inflaci, a potažmo pro zdraví budoucího hospodářského růstu. Od tržní ekonomiky jsem se poněkud odchýlili a návrat by byl velmi vhodný,“ podotýká.
Rizika podle Zamrazilové přicházejí z trhu práce, který je prý stále napjatý, a jde o to, jak se bude vyvíjet růst průměrné mzdy. „Pokud by doopravdy trh práce vysílal proinflační signály v podobě růstu průměrné mzdy vyšším než osm a půl devět procent, tak by to byl skoro určitě důvod úrokové sazby zvýšit,“ sdělila viceguvernérka. Nikdy ale podle ní nelze vyloučit „protiinflační překvapení“.