Coca-Colu přivezla americká armáda v roce 1945 a její vojáci ji tehdy měnili za plzeňské pivo. Než si ale mohli Češi tento nápoj běžně koupit v obchodě, trvalo to ještě mnoho let. První láhev se v tehdejším Československu vyrobila přesně před padesáti lety. Licenci na výrobu získal podnik Fruta Brno. V současnosti v Česku podnik vyrobí jedenáctkrát více litrů nápoje než před padesáti lety a v nejbližším období se chce soustředit na expanzi či nízkokalorický trend, přiblížil v pořadu Byznys ČT 24 ředitel Coca-Cola HBC Česko a Slovensko Dan Timotin.
První Coca-Colu vyrobenou na území tehdejšího Československa ochutnali zákazníci v roce 1971. Tehdy za ni zaplatili od dvou korun a 50 haléřů až po sedm korun. Pro představu, kilový bochník chleba tehdy vyšel na 2,50. Na rozdíl od chleba ale sehnat Coca-Colu nebylo vůbec jednoduché.
„V Československu se Coca-Cola před rokem 1971, než začala vlastní výroba ve Frutě Modřice, dala sehnat bohužel pouze v Tuzexu za poukázky. Potom byla v maloobchodě a byla samozřejmě i v restauracích, v letadlech a v jídelních vozech,“ přiblížil prezident Svazu výrobců nealkoholických nápojů Jiří Pražan.
Československo se po Bulharsku, Maďarsku a Jugoslávii stalo čtvrtou socialistickou zemí, kde se Coca-Cola začala vyrábět, a to po čtyřech letech vyjednávání. „V roce 1968, v období oteplení vztahů se Západem, začaly původní rozhovory mezi Coca-Colou Company a Frutou. Do toho přišly události roku 68, takže si myslím, že v tom byl i kus osobní statečnosti tehdejšího vedení Fruty Brno, že to dotáhli do zdárného konce a výroba byla zahájena,“ říká k začátkům výroby Pražan.
V roce 1988 se přidaly další příchutě a další výrobna v Karlových Varech. O pět let později se Coca-Cola začala vyrábět v pražských Kyjích a tam se stáčí dodnes. Podle Pražana Coca Cola Amatil převzala zdejší závod, ale ten se musel na půl roku zavřít. Přestože byl nový, nesplňoval náročné technologické podmínky. „Třeba úpravna vody, protože městská voda se upravuje, aby výsledný nápoj byl stejný na celém světě,“ vysvětluje.
Kromě Coca-Coly si v té době Češi a Slováci mohli koupit třeba Kofolu, Prago Colu, pomerančové džusy nebo malinovku. Americký nápoj byl však symbolem Západu, svobody a cestování. Možná i proto se jen během prvního roku v Československu vyrobilo 73 756 560 lahví.
V současnosti není k mání už jen ikonická 250 ml láhev, ale jak konstatuje ředitel Coca-Cola HBC Česko a Slovensko Dan Timotin, k dispozici je již celkem devět variant. „Posunuli jsme se z 18 milionů litrů na jedenáctinásobek,“ přiblížil.
Základní principy výroby jsou i po padesáti letech stejné. Došlo však k modernizaci, automatizaci a také zvýšení standardu kvality. Zatímco dříve podle ředitele pracovalo na výrobní lince asi šestnáct pracovníků, aktuálně jsou v nejmodernějších provozech pouze tři a všichni specialisté na informační a telekomunikační technologie.
Ať už se vyrábí kdekoliv, chutnat musí stejně
Zatímco na začátku devadesátých let v pražských Kyjích kolou plnili 250 ml nové láhve, takzvané sukničky, teď v závodě v Teplicích nad Metují vznikají už více než dvě stovky různých produktů.
„Během celého roku tady vyrábíme přes dvě stě milionů litrů. My to počítáme na takzvané fyzické přepravky, tak těch je zhruba 45 milionů za rok. Máme zhruba 35 tisíc odběratelů, od těch největších po ty nejmenší, ale zároveň vyrábíme i pro spoustu dalších trhů v Evropě, což je 28 zemí,“ uvedl provozní ředitel Coca-Cola HBC ČR a SR Jan Turek.
Ať už se Coca-Cola vyrábí kdekoliv, musí chutnat stejně. „Složení nápoje se může lišit snad právě jenom tím, jakou používáme v každé zemi vodu. Druh sladidla, ale vlastně ten hlavní vstup, to znamená sirup, je pro všechny státy a pro všechny výrobní závody stejný,“ dodává Turek.
Kompletní receptura Coca-Coly je přísně tajná a uložená v trezoru v americké Atlantě, složení je ale známé a za padesát let se příliš nezměnilo. Základ prvotní receptury tvořil kokain a francouzské víno, nyní je to sirup, který do výroben přijíždí už hotový. Než se z něj stane černá colová limonáda, musí projít desítkami různých procesů. A k zákazníkovi se z výrobny dostane během několika dní.
Investice pokračují, recyklovatelného plastu přibývá
Za posledních pět let firma podle Timotina investovala více než dvě miliardy korun do modernizace. „Jedná se o nejšpičkovější závody, které máte v Praze, v České republice, srovnatelné se zbytkem světa,“ přibližuje s tím, že investice budou pokračovat i nadále. Dodal, že neustaly ani během covidu. Jednalo se například o půlbilionovou investici, kerá propojí výrobní linku se skladem a následně s nakládkou.
Česká republika by se podle ředitele mohla stát ve výrobě jednotlivých značek Coca-Coly i soběstačná, nyní dováží zhruba pět procent. Přesné datum však neuvedl . „To záleží na určitých produktech, které jsou vyhodnocovány na skupinové úrovni, a také do značné míry na místní poptávce,“ vysvětlil.
Vyšší výroba ale znamená také více odpadu. Dobrovolníci z ekologických organizací z 55 zemí vyhodnotili, že největší podíl odpadu v životním prostředí tvořily právě PET láhve nápojů společnosti Coca-Cola, druhé nejčastější pak byly obaly od společnosti Pepsi, následovalo Nestlé, Unilever a Mondeléz, pod kterou spadají čokolády Milka nebo třeba sušenky Opavia.
Podle ředitele si firma stanovila v tomto ohledu jasné cíle – do roku 2025 chtějí dosáhnou padesáti procent recyklovatelného plastu používaného v PET láhvích. „A do roku 2030 bychom chtěli stahovat veškeré PET láhve z trhu a pomáhat budovat cirkulární ekonomiku,“ přiblížil Timotin. V případě balených vod značky Natura by podle něj měly být veškeré PET lahve z recyklovaného plastu už do konce léta.
Z lahví mizí kalorie
Podle časopisu Forbes je Coca-Cola šestou nejcennější značkou na světě. Řadí se tak mezi giganty jako Apple, Google anebo třeba Facebook. V žebříčku dvaceti nejcennějších značek jsou jen dvě v oblasti jídla a nápojů. Kromě Coca-Coly ještě McDonalds.
Aktuálně firma podle ředitele nemá ve výhledu specifický plán na akvizice nové značky, i když nevyloučil, že i to se může změnit. V současnosti se ale chce především soustředit na expanzi. „Na to, abychom poskytovali větší výběr a abychom splňovali trendy na trhu a ty, které rostou,“ uvedl Timotin. Jedním takovým je například rostoucí poptávka po nízkokalorických nápojích nebo těch s nulovou kalorickou hodnotou.
„Třicet procent spotřebitelů koly preferují Zero, v nadcházejících dnech ji tak uvidíme na trhu v novém tvaru. Bude to ikonický nový design a také nová příchuť, která bude blíže té originální chuťi Coca-Coly,“ specifikoval.
