Politici touží po penězích, které mají banky, i když se neshodují, jakým způsobem by se k nim mohla vláda dostat. Kromě bankovní daně prosazované menší vládní stranou ČSSD je na stole myšlenka dobrovolného Národního rozvojového fondu. Jak připustili zástupci bank v Byznysu ČT24 Speciál, může být fond dobrým nápadem, do kterého investují. Podle Jána Franka z Fio banky je ale třeba znát podrobnosti. Zdůraznil, že investovat peníze banky, aniž by bylo zřejmé do čeho, je dokonce protizákonné.
Banky k rozvojovému fondu přistupují obezřetně. Nesmíme investovat, když nevíme do čeho, vzkazují
Byznys ČT24 Speciál: Daň, či příspěvek do rozvojového fondu? (zdroj: ČT24)
Jak bude bankovní fond fungovat – pokud vůbec vznikne a nezvítězí názor sociálních demokratů, že by bylo lépe na banky uvalit sektorovou daň – není zatím vůbec jasné ani bankám samotným.
„Musí být lépe specifikováno, jak bude fond fungovat, jestli budou příspěvky dobrovolné, jestli budou povinné na základě nějakého parametru, kdo ho bude řídit, jak bude fond investovat, zda se bude počítat, že se peníze někdy vrátí,“ shrnul Ján Franek.
Podle generálního ředitele Raiffeisenbank Igora Vidy je „velmi důležité říct si, jaký je objem kapitálu, který ten fond potřebuje, aby byl smysluplný“. Zdůraznil, že fond musí být dobrovolný a musí být zajištěna návratnost vložených peněz.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) ujistil v Byznysu ČT24 speciál, že bude fond opravdu dobrovolný. „Bude se jednat o akt, který je vysoce spojen se společenskou odpovědností. Je třeba diskutovat s velkými korporacemi o tom, že i ony nesou na svých bedrech velký díl společenské odpovědnosti,“ uvedl. Dodal, že by do něj měly přispívat i jiné korporace než banky.
„Pokud to bude smysluplný fond, který bude opravdu přispívat k dlouhodobému rozvoji a udržitelnému rozvoji ekonomiky, budeme z toho všichni profitovat. V takovém případě je racionální se toho účastnit,“ poznamenal Igor Vida.
Podle ekonomického analytika České bankovní asociace Miroslava Zámečníka by zmíněné podmínky měly být splněny. „Počítá se s minimální návratností, aby se na to dalo z pohledu bank nahlížet jako na investici,“ ujistil.
Stát by mohl peníze z fondu využít například na rozvoj dopravy nebo sociálního bydlení. Banky přitom zaplatí mnohem méně, než kdyby byla zavedena sektorová daň. Zámečník se ale domnívá, že když bude možné považovat příspěvky za investice, náklady se nebudou přenášet dál. „Nebudou na ně platit lidé, kteří mají hypotéky,“ podotkl.
Podle Jána Franka ale budou banky velmi obezřetné a bez toho, aby znaly plánovanou činnost rozvojového fondu, do něj peníze nevloží. Ani nemohou. „Jen tak dát nějaké peníze, aniž bychom věděli, co s nimi bude, je protizákonné,“ upozornil.
Politický boj bude tuhý
Prosadit jeden nebo druhý vládní nápad nebude úplně lehké ani na politické scéně. Opozice je skeptická k oběma. Podle Jana Skopečka z ODS je fond „sektorová daň, akorát jinak nazvaná“. „Já to považuji za chybu, protože české banky už dnes patří mezi top plátce daně z příjmů fyzických osob,“ podotkl.
Mikuláš Ferjenčík (Piráti) se potom domnívá, že by se stát spíše než na zisky bank měl zaměřit na jejich transferové platby – transakce mezi českými pobočkami a jejich mateřskými firmami. „Přes platby v IT za různé duševní vlastnictví vyvádějí peníze do ciziny, které vůbec nejsou zdaněny dividendami,“ nastínil. Podle Jana Hrnčíře (SPD) pak nelze očekávat, že bude fond skutečně fungovat, budou-li příspěvky do něj dobrovolné. A podobný je názor i ČSSD, uvedl předseda jejího poslaneckého klubu Jan Chvojka.
Podle ministra Havlíčka však není český přístup ve světě ojedinělý. „Chceme ukázat, že u nás jsou společnosti, které myslí na budoucnost, a chceme s nimi diskutovat o tom, kam si budou peníze alokovat. Není to nový model,“ podotkl s tím, že podobné fondy fungují například ve Francii nebo ve skandinávských zemích.
Více nejen o rozvojovém fondu a sektorové dani v Byznysu ČT24 Speciál.