Národní rozvojový fond

Místo sedmi miliard na investice nula. Končí Národní rozvojový fond, do kterého měly banky odvádět peníze na investice a veřejně prospěšné projekty. Požádal o odnětí licence a Česká národní banka vyhověla. Za celou dobu své existence, tedy za tři a půl roku, finanční instituce skrz fond nepodpořily ani jeden projekt. Banky slibovaly prostřednictvím fondu podpořit třeba rozvoj infrastruktury. Celkově mělo jít o projekty v hodnotě až třicet pět miliard korun. Fond vznikl za vlády Andreje Babiše (ANO) místo tehdy zvažované bankovní daně. O jejím možném zavedení se debatuje i v současném kabinetu Petra Fialy (ODS).

Národní rozvojový fond (NRF) měl rozhýbat soukromé investice hlavně do infrastruktury. Čtyři komerční banky se dohodly s předchozí vládou a slíbily do něj vložit až sedm miliard korun. Jenže hospodaření fondu loni skončilo devítimilionovou ztrátou a za tři roky fungování nepodpořil ani jediný projekt. Banky přesto počítají s tím, že fond fungovat začne.

Státní rozpočet zřejmě nebude v příštích letech stačit na plánované dopravní investice, ČT to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Resort tak hledá další zdroje peněz, plánuje využít například i Národní rozvojový fond, který dosud nic nefinancoval. Původně do něj měly přispívat banky. Jenže těm chce teď kabinet Petra Fialy (ODS) vyměřit mimořádnou daň kvůli vysokým ziskům.

České banky kritizují vládní ambici zdanit jim mimořádné zisky. Podle výkonné ředitelky České bankovní asociace (ČBA) Moniky Zahálkové navíc nelze nynější zisky bank nazvat mimořádnými. Odmítla předpoklad, že banky letos vydělají kolem 200 miliard korun. Naopak předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl považuje takovou daň za důležitou pro veřejné rozpočty, ale i s ohledem na inflaci. Dani z mimořádných zisků se věnoval Byznys ČT24.

Brno může požádat Národní sportovní agenturu (NSA) o šest set milionů korun na stavbu dvou hal, a to multifunkční budovy na výstavišti za 3,6 miliardy a atletické u univerzitního kampusu zhruba za osm set milionů. Podání žádostí ve čtvrtek schválili zastupitelé na mimořádném jednání. Žádost je třeba podat do konce srpna.

Národní rozvojový fond (NRF) zatím neinvestoval ani do jednoho projektu. Od jeho vzniku už přitom uplynuly téměř dva roky a potřebnou licenci má od loňska. Banky přes něj mají dávat až sedm miliard ze svých zisků. Investice se očekávají třeba v dopravě, školství nebo zdravotnictví. Konkrétní projekty ale zatím nejsou schválené, rýsují se teprve první z nich. Zástupci fondu tvrdí, že rozhodnutí padne do konce roku a odešlou tak první peníze. Pomalý rozjezd projektu však kritizuje sněmovní opozice.

Zástupci vlády v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a zástupci čtyř největších komerčních bank podepsali memorandum o spolupráci při vzniku Národního rozvojového fondu. Má sloužit k financování investičních projektů na podporu sociálního a ekonomického rozvoje. Banky do fondu investují sedm miliard korun.

Politici touží po penězích, které mají banky, i když se neshodují, jakým způsobem by se k nim mohla vláda dostat. Kromě bankovní daně prosazované menší vládní stranou ČSSD je na stole myšlenka dobrovolného Národního rozvojového fondu. Jak připustili zástupci bank v Byznysu ČT24 Speciál, může být fond dobrým nápadem, do kterého investují. Podle Jána Franka z Fio banky je ale třeba znát podrobnosti. Zdůraznil, že investovat peníze banky, aniž by bylo zřejmé do čeho, je dokonce protizákonné.

Klíčovou podmínkou pro úspěšné fungování Národního rozvojového fondu je zavedení profesionálního řízení, které bude nezávislé na vládě i samotných bankách a dalších přispěvatelích. Na konferenci týdeníku Euro věnované bankovnictví to uvedl výkonný ředitel České bankovní asociace (ČBA) Pavel Štěpánek. Zřízení fondu navrhl premiér Andrej Babiš (ANO) místo navrhovaného sektorového zdanění bank, které žádala ČSSD.