Místo sedmi miliard na investice nula. Končí Národní rozvojový fond, do kterého měly banky odvádět peníze na investice a veřejně prospěšné projekty. Požádal o odnětí licence a Česká národní banka vyhověla. Za celou dobu své existence, tedy za tři a půl roku, finanční instituce skrz fond nepodpořily ani jeden projekt. Banky slibovaly prostřednictvím fondu podpořit třeba rozvoj infrastruktury. Celkově mělo jít o projekty v hodnotě až třicet pět miliard korun. Fond vznikl za vlády Andreje Babiše (ANO) místo tehdy zvažované bankovní daně. O jejím možném zavedení se debatuje i v současném kabinetu Petra Fialy (ODS).
Národní rozvojový fond končí, nepodpořil žádný projekt
5 minut
Události: Konec Národního rozvojového fondu
„Je to v zásadě technický krok, nic překvapivého. Ukázalo se, že Národní rozvojový fond nesloužil k tomu, jak bylo avizováno v minulém volebním období. My chceme i v návaznosti na změnu zákona o rozvojové bance mít trochu jinak nastavené fondové hospodaření,“ vysvětlil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Banky měly skrz rozvojový fond začít financovat například silnice, školy nebo nemocnice. Místo toho fond končí, nepodpořil žádný projekt.
„Asi by to fungování vypadalo jinak, kdyby se hned na začátku podařilo sedm miliard dostat se získáním licence do toho fondu, a myslím, že takový objem prostředků by mohl přitáhnout i některé projekty,“ podotýká předseda představenstva Národní rozvojové banky Tomáš Nidetzký.
„Česká národní banka obdržela 27. března žádost Národního rozvojového fondu o odnětí povolení k činnosti samosprávného investičního fondu a této žádosti v plném rozsahu vyhověla,“ informovala mluvčí ČNB Petra Vlčková.
Podle bank žádné projekty připravené k financování přes fond nebyly. „Národní rozvojový fond nikdy nepřinesl žádné projekty, které bychom mohli financovat, a přesto, že je nepřinesl, tak my jsme v současné době v širokém dialogu se státem a řešíme spoustu věcí, jak bychom stát mohli podpořit jinými cestami,“ vysvětluje mluvčí České bankovní asociace Radek Šalša.
Celkem fond za tři a půl roku zanalyzoval projekty za zhruba tři sta miliard korun. Z toho asi čtvrtina vhodná byla. „Vždy, když se to dostalo do fáze financování, tak se našla výhodnější forma financování, většinou seniorní úvěr poskytnutý bankami,“ zdůvodňuje Nidetzský to, proč se nepodařilo projekty dotáhnout do konce.
Havlíček: Stát měl po bankách více vyžadovat
Podle opozičního hnutí ANO, které se na vzniku fondu s bankami domluvilo, ale stát měl projekty připravit a po bankách peníze víc vyžadovat. „Vláda to částečně zrušila proto, protože my jsme to připravili. A částečně proto, protože neumí zatlačit na banky. (...) Bylo to jen o trpělivosti, o přesvědčivosti a schopnosti dohodnout se s bankami a to se jim nepodařilo,“ vytýká místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.
Fond vznikl v roce 2019 namísto zavedení sektorové daně. A právě o té se v posledních týdnech znovu mezi politiky diskutuje. Části koalice vadí, že banky odvedly na dani z mimořádných zisků jen stovky milionů, podle původních propočtů to ale měly být desítky miliard.
„Dá se to vnímat tak, že banky nikdy neodvedou více, než musí. A bohužel tady byl minulý slib, který nebyl naplněn. A to samozřejmě může hrát roli jako další argument, proč se podívat na tu bankovní daň blíže,“ podotýká člen sněmovního rozpočtového výboru Lukáš Vlček (STAN).
Opozice ale upozorňuje na to, že by takovou daň nakonec banky promítly na své klienty. „Zaplatí to lidé, kteří mají v bankách peníze, firmy, které si budou brát bankovní úvěry, a to podle mě není správná cesta,“ dodává místopředseda SPD Radim Fiala.
Na bankovní dani se neshoduje ani koalice. V příštích týdnech by podle informací ČT navíc měli vládní představitelé jednat i se zástupci mateřských bank ze zahraničí.
Bankovní daň teď opětovně zavádí sousední Slovensko, přičemž návrh je součástí konsolidačního balíčku schváleného parlamentem. Finanční domy budou platit třicetiprocentní zvláštní odvod ze zisku. Sazba bude postupně klesat. S klasickou sektorovou daní zaměřenou na banky má v různých podobách zkušenost zhruba polovina států Evropské unie. Další země, včetně Česka, zaváděly nedávno využívaný odvod z mimořádných zisků finančních institucí.
