České banky kritizují vládní ambici zdanit jim mimořádné zisky. Podle výkonné ředitelky České bankovní asociace (ČBA) Moniky Zahálkové navíc nelze nynější zisky bank nazvat mimořádnými. Odmítla předpoklad, že banky letos vydělají kolem 200 miliard korun. Naopak předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl považuje takovou daň za důležitou pro veřejné rozpočty, ale i s ohledem na inflaci. Dani z mimořádných zisků se věnoval Byznys ČT24.
Banky se brání zdanění mimořádných zisků. Nejsou mimořádné, vzkazují
Byznys ČT24: Daň z mimořádných zisků bankovního sektoru (zdroj: ČT24)
Národní rozpočtová rada odhaduje, že by stát mohl na daních z bankovního sektoru letos získat až 66 miliard korun v případě, že by vláda prosadila zdanění mimořádných zisku s 60procentní sazbou. Byl by to víc než trojnásobek oproti výběru při standardní sazbě daně z příjmu právnických osob.
Banky ale takové číslo zpochybňují. Podle Moniky Zahálkové kalkuluje stát, respektive rozpočtová rada, s tím, že banky letos vydělají 200 miliard korun, což považuje za přehnané. Odkázala na data České národní banky, která se zmiňuje o 110miliardovém zisku, a na odhady České bankovní asociace, která počítá zhruba se 120 miliardami.
Zásah do ekonomiky, nebo krok ke stabilizaci?
Ani takovou částku by ale banky nechtěly danit nad rámec běžných 19 procent. „Děláme všechno pro to, abychom vládu přesvědčili, že se nejedná o mimořádné zisky a že je to zásah do fungování tržní ekonomiky,“ řekla výkonná ředitelka bankovní asociace.
Vládu viní, že chce za mimořádný zisk označit to, co banky vydělají nad rámec loňského zisku, přičemž však rok 2021 ještě ovlivnila pandemie.
„Když srovnáme zisk v poměru s aktivy, došlo jenom k 20procentnímu nárůstu. Ve srovnání s rokem 2019 je to kolem 25 procent. Nelze říct, že jsou tam stoprocentní nárůsty zisků,“ dodala.
Zastánci daně z mimořádných zisků naproti tomu označují takový odvod za veskrze přínosný. „Tento příjem je možná nejméně škrtící pro ekonomiku a zároveň pomáhá tomu, aby veřejné rozpočty nedělaly další zadlužení (…) a tím přifukoval nové peníze a novou inflační nestabilitu do ekonomiky,“ řekl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.
Výhodou takzvané windfall tax – anglický název se používá, protože poprvé zavedla takové zdanění vláda Margaret Thatcherové ve Velké Británii – tedy podle něj bude jednak stabilizace rozpočtů, jednak i inflace.
Banky slibují pomoc s rozvojovou bankou i dopravními stavbami
Banky podle Zahálkové přišly s alternativou. Jsou mimo jiné ochotné vstoupit jako menšinoví podílníci do Národní rozvojové banky. V úvahu připadá také podpora Státního fondu dopravní infrastruktury a ČBA odkazuje i na minulé investice bank do digitalizace, z nichž těží i stát mimo jiné v podobě bankovní identity.
Že by vyzněly sliby do prázdna, Zahálková odmítla, ačkoli existuje precedens. V minulosti banky zažehnaly zavedení sektorové daně tím, že slíbily, že přispějí do Národního rozvojového fondu. To se nestalo.
„Banky byly připraveny a týkalo se to asi sedmi miliard. (…) Byla chyba na straně státu, že nebyly připraveny projekty,“ obvinila stát.
Bankám se nelíbí ani to, že se zatím počítá, že by daň z mimořádného zisku odváděly až do roku 2024. „Pokud by to mělo být na tři roky, tak to ovlivní bankovní sektor v tom, že se posunou, nebo se mohou i zastavit určité investice,“ varovala šéfka asociace.
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) ale bude délka zdanění ve skutečnosti záviset hlavně na tom, jak dlouho budou banky mít mimořádné zisky. „Pokud vnější okolnosti zmizí a zmizí i mimořádné příjmy, tak daň (…) se nebude platit, protože nebude mimořádný zisk,“ řekl.