Národní rozvojový fond (NRF) zatím neinvestoval ani do jednoho projektu. Od jeho vzniku už přitom uplynuly téměř dva roky a potřebnou licenci má od loňska. Banky přes něj mají dávat až sedm miliard ze svých zisků. Investice se očekávají třeba v dopravě, školství nebo zdravotnictví. Konkrétní projekty ale zatím nejsou schválené, rýsují se teprve první z nich. Zástupci fondu tvrdí, že rozhodnutí padne do konce roku a odešlou tak první peníze. Pomalý rozjezd projektu však kritizuje sněmovní opozice.
Bankovní fond za dva roky od vzniku stále neinvestoval. Schází schválené projekty
Bankovní fond stále neinvestoval (zdroj: ČT24)
„Jedeme na plný plyn, v tuto chvíli máme připravené jednotky projektů, které by mohly být financovány z Národního rozvojového fondu, dva z nich jsou na velmi dobré cestě,“ přiblížil aktuální situaci ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).
V září před dvěma lety se u podpisového stolku střídali bankéři a členové vlády, tehdy vznikl Národní rozvojový fond. A banky v té době slíbily, že přes něj budou investovat do nových projektů až sedm miliard. „Počítáme s tím, že prvotní vklad je jenom začátek a že zkrátka i další investoři přijdou do fondu a budou investovat své peníze,“ řekl 19. září 2019 předseda vlády Andrej Babiš (ANO).
O téměř dva roky později se ale ukazuje, že z fondu, a tedy ani z bank, neodešla ani koruna. Zatím totiž neměly kam peníze poslat.
„Trvá to tak, jak to trvat musí. Samozřejmě příprava projektů trvá nějakou dobu, na jedné straně jsou veřejní zadavatelé, kteří musí vyhlašovat veřejná výběrová řízení, a to samozřejmě chce nějaký čas,“ vysvětluje generální ředitel Českomoravské záruční a rozvojové banky Jiří Jirásek.
Čekáme na schválené záměry, říkají banky
Asi nejblíž tomu získat z fondu investici je teď projekt nové multifunkční haly v Brně. Stavba získala příslib první půjčky a na další peníze čeká. „Jednáme s Národním rozvojovým fondem, i tam věřím, že budeme úspěšní. No a samozřejmě zbývající částka, tak ta bude muset být zaplacena z rozpočtu města Brna,“ přiblížila primátorka města Markéta Vaňková (ODS).
Kromě haly pro hokejisty, ale i koncerty se fond teď také rozhoduje, jestli dát peníze na investice v rámci železnice. Další projekty jsou ale v začátcích. Všechny čtyři zainteresované banky svorně tvrdí, že jen čekají na to, kdy bude nějaký záměr schválen.
„Fond již s budoucími investory konzultuje výběr vhodných konkrétních projektů pro financování z NRF s cílem realizovat první záměry ještě v letošním roce. Na těchto konzultacích se podílíme a aktivity fondu podporujeme,“ konstatuje například mluvčí ČSOB Patrik Madle.
A podobně se vyjádřil také mluvčí UniCredit Bank Petr Plocek. „Zapojení je podmíněno vhodnými projekty a na jejich přípravě a analýze pracuje NRF, a to i s ohledem na souběh s projekty, které by mohly být financovány z Národního plánu obnovy,“ sdělil.
Podle ministra průmyslu tak problém ve fondu není. „Tady kupodivu to ani není rozvojovým fondem, který je připraven a schopen dát relativně rychle dohromady zdroje, ale připraveností projektů,“ konstatuje Havlíček.
Opozice s tím však nesouhlasí a fond kritizuje. „Já si myslím, že fond nemá naději na život a že umře sám o sobě, aniž by ho někdo musel formálně rušit,“ míní místopředseda poslaneckého klubu ODS a rozpočtového výboru Jan Skopeček.
„Nešlo jen o licenční řízení, ale také o to, jak fond bude fungovat. Je tam jisté časové zpoždění, evidentně to nebyla priorita všech institucí, které se na tom podílely,“ říká poslanec KSČM a člen rozpočtového výboru Jiří Dolejš.
Celý fond vznikal v době, kdy se na politické scéně začínalo diskutovat o zavedení daně zaměřené na banky, těm především sociální demokraté vyčítali, že vyvádějí část zisků mimo Česko svým mateřským společnostem.