Margaret Thatcherová

Na hřbitově v blízkosti psychiatrické nemocnice v pražských Bohnicích se nepohřbívá už od padesátých let. Pohřbena ale není jeho historie spojená mimo jiné s oscarovým filmem Amadeus nebo hrůznou vraždou Otýlie Vranské. Příběh „hřbitova bláznů“ se začal psát 12. září 1909, kdy byl vysvěcen.

Vystoupení Velké Británie z Evropské unie, označované jako brexit (spojení slov Britain a Exit), je politickou událostí, která výrazně ovlivnila nejen zemi samotnou, ale i celou Evropu. Referendum o členství Británie v Evropské unii, které proběhlo v červnu 2016, vypsal tehdejší premiér David Cameron. Podle Miloše Fňukala, politického geografa z katedry geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, však lidé, kteří EU kritizovali, možná ve skutečnosti brexit nechtěli, mohlo jít jen o špatný politický marketing. Příběh brexitu je komplexní a zahrnuje mnoho aspektů, od politických a ekonomických až po sociální a kulturní.

Ředitel Knihovny Václava Havla, někdejší prezidentův mluvčí a diplomat Michael Žantovský v nové knize líčí zážitky s významnými osobnostmi světového dění: od Havla přes Margaret Thatcherovou až po Rolling Stones. V Interview ČT24 sdělil, že v knize S prominutím řečeno mu šlo o kontrast velikosti historie a všední reality. „Protože i ti slavní a mocní jsou nakonec jenom obyčejní lidé,“ uvádí.

Britští hasiči a zdravotní sestry ve Walesu odvolali plánovanou stávku. Část zaměstnanců ve Spojeném království tak postupně přistupuje na nabídky vlády. Ani v pátek ale nevyjela řada sanitek. Anglické sestry navíc stále nejsou spokojené se zvýšením platů v průměru asi o sto dvacet liber (3216 korun) měsíčně. Nové protesty se chystají příští týden.

České banky kritizují vládní ambici zdanit jim mimořádné zisky. Podle výkonné ředitelky České bankovní asociace (ČBA) Moniky Zahálkové navíc nelze nynější zisky bank nazvat mimořádnými. Odmítla předpoklad, že banky letos vydělají kolem 200 miliard korun. Naopak předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl považuje takovou daň za důležitou pro veřejné rozpočty, ale i s ohledem na inflaci. Dani z mimořádných zisků se věnoval Byznys ČT24.

Sedmačtyřicetiletá bývalá ministryně zahraničí Liz Trussová se stala britskou premiérkou. Královna Alžběta II. ji v úterý do funkce jmenovala na skotském zámku Balmoral, kde zhruba o hodinu dříve „laskavě“ přijala rezignaci Borise Johnsona, jak uvedla stanice BBC. Nová britská premiérka Liz Trussová krátce po svém nástupu do funkce jmenovala řadu nových členů kabinetu. Svůj post ministra obrany si však podržel Ben Wallace, který ve vnitrostranickém souboji podporoval Trussovou.

S nastupující premiérkou Velké Británie Liz Trussovou se neočekává změna přístupu Spojeného království k ruské válce na Ukrajině. Pozitivní signály vysílá v tomto směru Londýn i Kyjev. Její jmenování do čela britské vlády však podle událostí minulých měsíců naznačuje, že Moskva z Trussové v Downing Street 10 nadšena nebude.

Britská ministryně zahraničí Elizabeth Trussová, která byla zvolena novou šéfkou Konzervativní strany, a stane se tak britskou premiérkou, podle médií v mnohém připomíná svou někdejší předchůdkyni Margaret Thatcherovou. Vzešla přitom z levicového prostředí a prakticky celý život se postupně posunovala doprava, až k thatcherovskému křídlu britských konzervativců.

Ve Velké Británii v pátek skončilo interní stranické hlasování Konzervativní strany. Necelých 200 tisíc členů v něm rozhodlo o tom, kdo se stane příštím stranickým lídrem, a tedy i premiérem země. Výsledky strana oznámí v pondělí.

Politický pád, který nemá v dějinách britské demokracie obdoby – tak označují komentáře britských médií čtvrteční rezignaci premiéra Borise Johnsona, který se s úřadem loučí po sérii skandálů a po masivní ztrátě důvěry svých spolustraníků. Souboj konzervativních kandidátů o to, kdo Johnsona nahradí, otevřeli v pátek poslanec Tom Tugendhat a bývalý ministr financí Rishi Sunak. Opoziční labouristé zvažují hlasování o nedůvěře vládě.

Británie zažila v úterý první den největší stávky na železnici za posledních třicet let. Protestující chtějí zejména vyšší mzdy a také zachovat pracovní místa. V provozu byla jen zhruba pětina všech vlaků. V mnoha oblastech spojení nefungovalo vůbec. Ke čtyřiceti tisícům zaměstnanců se připojili i pracovníci londýnského metra. Další protesty naplánovali odboráři ze svazu RMT na čtvrtek a sobotu.

Francouzští Republikáni by měli mít v sobotu odpoledne jasno v tom, koho vyšlou do prezidentských voleb v dubnu příštího roku. Ve druhém kole primárek mají na výběr mezi bývalou ministryní a mezi zastáncem tvrdých opatření proti migrantům. Vítěz bude o přízeň voličů soupeřit nejenom se současným centristickým prezidentem, ale hlavně s dalšími osobnostmi na francouzské pravici.

Velká Británie plánuje vrátit národní železniční síť zpět pod kontrolu státu. Vláda tak přehodnotí jeden z nejkontroverznějších bodů privatizace provedené konzervativními vládami v 80. a 90. letech minulého století, uvedla agentura AP.

Přesně před 25 lety přiletěla britská královna Alžběta II. s princem Filipem do Česka. Prohlédla si Prahu i Brno. O historickou návštěvu usiloval první český prezident Václav Havel, a to jak u britské premiérky Margaret Thatcherové, tak i jejího nástupce Johna Majora. Významná návštěva pomohla Česku ke vstupu do EU a NATO.

Britská královská rodina v prosinci znovu okupuje média. Tentokrát nejde o prince Harryho a Meghan Markleovou nebo skandály prince Andrewa, ale seriál Koruna od Netflixu. V jeho ostře sledované čtvrté řadě se řeší bouřlivý vztah princezny Diany s princem Charlesem, což znovu rozvířilo debaty o tom, jak adaptovat živou historii, která se v seriálech a filmech kvůli dramatické výstavbě či zvýšení atraktivnosti stává fikcí.

Předseda české vlády Petr Pithart v pravidelném rozhovoru pro Československou televizi hovoří o náročných jednáních se svým slovenským protějškem Vladimírem Mečiarem, o sporech panujících ve věci sestavování republikových rozpočtů, o rehabilitacích pro účastníky třetího odboje i o dalších aktuálních událostech včetně nenadálé rezignace britské premiérky Margaret Thatcherové.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Součástí oficiálního programu návštěvy britské ministerské předsedkyně v Československu byl mimo jiné projev k poslancům Federálního shromáždění. Podívejte se, jakou odezvu vyvolala u přítomných slova, jimiž Margaret Thatcherová parafrázovala známý výrok Františka Palackého.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Když v září 1990 do Československa přicestovala Margaret Thatcherová, byla to za sedmdesát let vzájemných vztahů vůbec první návštěva britského ministerského předsedy v tuzemsku. Před zahájením oficiálního programu si Thatcherová prohlédla pražské Staroměstské náměstí a došlo i na několik improvizovaných rozhovorů s místními občany.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Proč by nás měla zajímat historie? „Protože nás učí moudrosti,“ má jasno britský historik a profesor americké Princentonské univerzity David Cannadine. Je autorem 25 knih o historii, zaměřuje se na nejnovější období, které je podle něj ve školní výuce hrubě zanedbáváno.

Jako fatální ránu pro brexitové plány britského premiéra Borise Johnsona a také jako historickou porážku, která ovlivní podobu Konzervativní strany, popisují britské deníky úterní události v Dolní sněmovně. Opozici se podařilo dát do pohybu plán prosazení zákona proti brexitu bez dohody, a to za pomoci 21 konzervativních rebelů, kteří byli následně vyloučeni z poslaneckého klubu vládní strany. Podle listu The Times si Johnson za porážku může sám.

Zatímco celý svět (s výjimkou Číny a Ruska) před padesáti lety netrpělivě čekal na to, až Apollo 11 poletí k Měsíci, NASA vyzvala řadu vládců, panovníků a slavných osobností, aby poslali vzkaz k Měsíci. Buckinghamský palác z toho však zpočátku nebyl příliš nadšený, považoval to podle archivů za trik. Zato britské vládě se tato myšlenka zalíbila.

Před čtyřiceti lety se do čela britské vlády postavila Margaret Thatcherová. „Málokteří politici vyvolali tak silné city příznivců i odpůrců,“ napsal o ní web stanice BBC. Do dějin se zapsala jako nelítostná obhájkyně volného trhu, ostrá kritička evropské integrace, rozhodná vojevůdkyně a tvrdá oponentka sovětského komunismu.

Chaos, nejistota a vyhrocené emoce. Taková je atmosféra ve Velké Británii dva roky poté, co premiérka Theresa Mayová poslala do Bruselu dopis aktivující článek 50 Lisabonské smlouvy. Formálně tak požádala o odchod Spojeného království z Evropské unie. Brexit tehdy označila za jedinečnou příležitost a Britům slíbila, že dosáhne do dvou let dohody s EU, která zajistí spořádaný odchod a nové zvláštní partnerství s EU. Po uplynutí lhůty ale premiérka válčí s rozdělenými poslanci včetně rebelů ve vlastní straně. Datum i podoba brexitu jsou tak nejisté.