Politický pád, který nemá v dějinách britské demokracie obdoby – tak označují komentáře britských médií čtvrteční rezignaci premiéra Borise Johnsona, který se s úřadem loučí po sérii skandálů a po masivní ztrátě důvěry svých spolustraníků. Souboj konzervativních kandidátů o to, kdo Johnsona nahradí, otevřeli v pátek poslanec Tom Tugendhat a bývalý ministr financí Rishi Sunak. Opoziční labouristé zvažují hlasování o nedůvěře vládě.
Johnsonův pád nemá obdoby, píší britská média. Labouristé tlačí na brzký konec
„Lži a bezostyšné pohrdání pravidly ho dostaly k moci, lži a bezostyšné pohrdání pravidly mu přivodily i pád. Politická odysea Borise Johnsona tak má velmi zvláštní symetrii. Jenže to, co začalo jako chyba charakteru jednoho konkrétního muže, nakonec skončilo jako závada uvnitř jeho strany a vlády a obrovsky to poškodilo celou zemi,“ napsal Jonathan Freedland v komentáři pro levicově laděný list The Guardian.
Éra Borise Johnsona, který podle Freedlanda uvnitř Konzervativní strany dlouho hrál roli šaška a pak se nečekaně stal králem, skončila neslavně. „Odkaz nedůvěry a cynismu bude na úřadu ulpívat ještě dlouho poté, co Boris Johnson Downing Street opustí,“ uzavřel komentátor.
Zdráhavá a neochotná rezignace
Média si shodně všímají toho, že Johnson svůj odchod ohlásil až ve chvíli, kdy byla pro něj situace neudržitelná a udělal to jen zdráhavě a neochotně. „Takových chvil jsme v posledních letech viděli hodně, ale tentokrát to nevyvolávalo ani tu nejmenší sympatii. Johnson dostal, co si zasloužil,“ píše server Independent.
„Tento velmi nekonvenční premiér se ale nakonec musel sklonit před pravidly britské demokracie, i když je testoval až na tu nejzazší mez,“ konstatoval na stránkách listu Financial Times Robert Shrimsley.
„Neotřesitelný pud sebezáchovy Borise Johnsona nakonec nestačil, když se rekordní počet členů jeho vlastní vlády rozhodl, že není způsobilý pro svou funkci. K tomuto závěru mnozí z nich došli až ve chvíli, kdy Johnsonův diskutabilní vztah k pravdomluvnosti začal špinit i je osobně. Předtím ale uplynuly měsíce, během nichž jeho bezcharakternost, neúcta k pravidlům a zákonům poškodily instituce státu,“ napsal deník Financial Times v redakčním komentáři a upozornil i na nebezpečí, které vyplývá z toho, že vládnoucí strana bude nyní komplikovaně hledat Johnsonova nástupce. „Bylo by to zničující i v dobrých časech, tohle ale dobré časy nejsou,“ stojí v textu.
„Politik, který s gustem odmítal uznat, že existují určitá pravidla, a přesto se mu dařilo, nakonec musel za tuhle svou pýchu zaplatit,“ shrnuje důvody Johnsonovy rezignace deník The Times, podle kterého je odchod premiéra zákonitý a vyplývá ze vzorce chování, který Johnson uplatňoval i před nástupem do politiky.
„Příklady jeho nestálosti, nevěry a změn názorů ho léta nijak nepoškozovaly. Stejně jako další padlé celebrity ale zapomněl, že si nemá z veřejnosti dělat blázny,“ píše na stránkách listu The Times politický redaktor Francis Elliott.
Také skotský list The Scotsman upozorňuje, že Johnsonův odchod těsně souvisí s vadami charakteru dosavadního premiéra, podle něj jde ale jen o další symptom toho, že nefunkční je celý politický systém.
Britský bulvár Johnsona spíše podpořil
Mnohem méně kriticky Johnsonův odchod zhodnotila bulvární média. Například list Daily Mail vyšel s titulkem „Proboha, co to udělali?“ a píše o tom, že premiér se stal obětí „kolektivní hysterie“ svých spolustraníků. „Děkujeme Borisi… Dal jsi Británii zpátky svobodu,“ zní hlavní titulek listu Daily Express. Také deník The Sun zvolil mírnější tón a odcházejícímu premiérovi na titulní straně poděkoval za brexit.
„Boris Johnson je obrem v našich dějinách, nejvýznamnějším politikem od doby Margaret Thatcherové… To není jen naše přesvědčení, ale fakt. Změnil Británii k lepšímu už před nástupem do funkce a může se chlubit obrovskými úspěchy i z doby, kdy byl u moci,“ hodnotí komentář The Sun.
Souboj o nástupnictví
V médiích se také už spekuluje o tom, kdo Borise Johnsona nahradí v čele Konzervativní strany a na premiérském postu. Deníky zmiňují jméno generální prokurátorky Suelly Bravermanové či nového ministra zdravotnictví Stevea Barclayho z pravého křídla konzervativců. O zapojení se do klání vážně uvažují také bývalý ministr zdravotnictví Sajid Javid či ministr dopravy Grant Shapps.
„Mezi jmény, které se objevují na prvních příčkách je například ministr obrany Ben Wallace, bývalý voják a vážená osobnost, člověk, který byl označen v posledním průzkumu mezi konzervativními zákonodárci jako člověk, který má největší šanci,“ doplňuje zpravodaj ČT Lukáš Dolanský.
V pátek ráno už oznámil svůj záměr vstoupit do klání o nástupnictví po Borisi Johnsonovi také britský konzervativní poslanec Tom Tugendhat, který stojí v čele zahraničního výboru sněmovny. Později se do souboje přihlásil také bývalý ministr financí Rishi Sunak.
V prohlášení zákonodárce potvrdil svůj již dříve vyjadřovaný záměr a vysvětlil, že hodlá dát dohromady „širokou koalici“ pro „nový začátek“.
Labouristé zvažují hlasování o nedůvěře
Ten by mohl přijít i dříve, než zamýšlí končící Johnson. Sám chce v Downing Street zůstat až do doby, než bude zvolen jeho nástupce, což může trvat několik týdnů nebo dokonce měsíce, opoziční labouristé ale zvažují, že vyvolají hlasování o nedůvěře vládě, pokud Johnson neodejde co nejdříve.
„Je to usvědčený lhář, který se topí ve špinavostech, a něco takového tu nemůžeme mít ještě několik měsíců,“ řekla místopředsedkyně Labouristické strany Angela Raynerová. „Musejí se ho zbavit a pokud to neudělají, tak vyvoláme hlasování o nedůvěře, protože je jasné, že nemá důvěru sněmovny ani britské veřejnosti,“ dodala.
Labouristé nemají v Dolní sněmovně dost hlasů na to, aby jejich návrh mohl uspět. Podpořit by ho museli i někteří zákonodárci vládních konzervativců, což však není příliš pravděpodobné.
Vyslovení nedůvěry znamená pád celé vlády a může skončit vypsáním předčasných voleb. Podle analytika BBC Chrise Masona se nedá čekat, že by konzervativci upřednostnili takový scénář vzhledem k tomu, že průzkumy veřejného mínění se pro ně nyní nevyvíjejí příznivě.