Johnson přestál hlasování o nedůvěře kvůli večírkům během lockdownu

Poslanci britské vládnoucí konzervativní strany v pondělí večer hlasovali o vyslovení nedůvěry premiérovi Borisi Johnsonovi. Předseda vlády hlasování přestál. Zákonodárci hlasováním reagovali na pobouření veřejnosti ohledně skandálů premiéra v souvislosti s konáním večírků v jeho sídle v době přísných opatření proti šíření covidu-19. Johnson před hlasováním o důvěře slíbil konzervativním poslancům, že pokud zůstane ve funkci, sníží daně.

V britském parlamentu skončilo úderem 21:00 středoevropského času hlasování poslanců Konzervativní strany o důvěře premiéru Borisu Johnsonovi. Z 359 odevzadných hlasů bylo pro důvěru 211, proti předsedovi vlády se vyjádřilo 148 poslanců. Výsledky hlasování oznámil předseda konzervativní parlamentní skupiny Výbor 1922 Graham Brady.

Platné byly hlasy všech konzervativních poslanců. Johnson získal důvěru 58,8 procenta poslanců, 41,2 procenta bylo pro vyslovení nedůvěry. Současný předseda vlády tak dosáhl horšího výsledku než expremiérka Theresa Mayová v roce 2018, pro kterou se tehdy vyslovilo 63 procent konzervativců.

Počet hlasů pro nedůvěru bude pro Johnsona problém, uvádí komentátoři

Podle předpokladů měl Johnson hlasování ustát. Otázkou však bylo právě to, kolik konzervativců se proti svému stranickému šéfovi postaví. Chris Mason z BBC uvedl, že počet rebelů ve straně nakonec dosáhl horní hranice předpokladů. Srovnání s Mayovou podle něj jen tak nezmizí, i když Johsonovi podporovatelé tvrdí, že hlasování nyní přišlo ve zcela jiné situaci.

Podle zpravodaje ČT v Londýně Bohumila Vostala je výsledek pro premiéra „vážná rána“. „Takto zraněný premiér to bude mít velice složité (…) Otázka je, jestli takto může Johnson pokračovat,“ řekl a připomněl, že složité situaci premiér čelí i přesto, že ve volbách před dvěma a půl lety získal rekordní počet voličů. V dolní komoře tak zasedlo nejvíce konzervativců od dob Margaret Thatcherové. „Dnes je jeho strana v parlamentu rozhádaná,“ uvedl Vostal. 

Rebelové se podle něj obávají, že předsedu vlády příliš poškodila aféra partygate, čímž se snížila šance na výhru v dalších parlamentních volbách. „O to v konzervativní straně jde,“ připomněl Vostal.

4 minuty
Zpravodaj ČT Bohumil Vostal k hlasování o nedůvěře Borisu Johnsonovi
Zdroj: ČT24

„Myslím, že je to přesvědčivý a rozhodující výsledek, který znamená, že se jako vláda můžeme posunout dál a soustředit se na věci, které jsou podle mě pro lidi opravdu důležité,“ řekl Johnson novinářům. Zdroje televize Sky News ze zákulisí ale uvádí, že je premiér výsledkem zklamán a překvapilo ho, jak málo kolegů jej podpořilo.

„Poslanci mají dost premiéra, který je naprosto nezpůsobilý výkonu funkce,“ uvedl po oznámení výsledků šéf opozičních labouristů Keir Starmer. Slíbil, že jeho strana zemi opět „postaví na nohy“.

„Tento výsledek je bezesporu ten nejhorší pro Konzervativní stranu. (…) Pro Skotsko to zdůrazňuje demokratický deficit - důvěru v premiéra mají jen dva z 59 skotských poslanců,“ napsala na Twitteru skotská premiérka Nicola Sturgeonová.

Poslancům před hlasováním slíbil Johnson snížení daní

Johnson v pondělí v 17:00 neveřejně promluvil k poslancům své strany. Poslancům slíbil, že pokud zůstane ve funkci, sníží daně. Podle zdroje z konzervativní strany Johnson neslíbil konkrétní změnu v daňovém systému, svou vizi má společně s ministrem financí Rishim Sunakem představit příští týden v rámci nového ekonomického plánu. 

Johnson rovněž varoval konzervativní zákonodárce, aby se neobraceli proti sobě. Slíbil také příští týden představit nový plán pro hospodářský růst.

Premiér podle zdroje stanice BBC v pondělí od kolegů dostal celkem pět otázek, z toho dvě byly nepřátelsky naladěné a tři nikoliv. Charles Walker, poslanec za Broxbourne, podle BBC premiérovi řekl, že ho „občas vytočil k nepříčetnosti“, což vyvolalo v sále „velký smích“. Walker prý kolegy varoval, že „defenestrace premiéra je brutální, krvavá, šokující, strašná, hrozná věc“.

Poslanec Mark Harper prohlásil, že pokud by Johnson zůstal ve funkci, žádal by od poslanců „obhajobu neobhajitelného“. Podle zdroje z parlamentu Johnson jeho výtku „velmi velmi agresivně“ odmítl, píše BBC.

Aby mohli britští konzervativní poslanci hlasovat o nedůvěře vůči svému premiérovi, museli tento záměr šéfovi parlamentní skupiny Výbor 1992 oznámit nejméně patnáct procent z nich, což nyní znamenalo alespoň 54 členů sněmovny. Byl mezi nimi i Jesse Norman, podle nějž Johnson v úřadu premiéra „uplatňuje kulturu ledabylého porušování zákona“.

Tato poznámka se týkala zejména Johnsonova skandálu ohledně porušování protiepidemických opatření v době pandemie covidu-19. Na začátku loňského prosince se v britských médiích objevily první zprávy o večírcích nejen v Johnsonově sídle v Downing Street během koronavirových uzávěr. Pro účast na jednom z večírků udělila policie Johnsonovi pokutu 50 liber.

Od května 2020 do loňského dubna se konalo nejméně deset takových společenských setkání. Šlo přitom o období, kdy v Anglii platila přísná omezení mezilidských kontaktů.

Dalšími důvody pro hlasování o důvěře vůči Johnsonovi byly vysoké náklady na luxusní renovaci premiérské rezidence, chaotické řešení pandemie covidu-19 nebo nejvyšší inflace za posledních 40 let, píše AFP.

Dopisy poslancům

Ačkoliv zpráva o plánovaném hlasování o nedůvěře se objevila na veřejnosti až v pondělí, poslanci konzervativní strany již v neděli obdrželi jednostránkový dopis, v němž Johnsonovi spolupracovníci vysvětlovali, proč by měli premiéra při hlasování podpořit. Dopis například varoval před „občanskou válkou“ v konzervativní straně, z níž budou těžit labouristé, vyzdvihoval Johnsonovo řešení kriminality, snižování daní, zdravotnické reformy i „prolomení“ patové situace kolem brexitu, který paralyzoval britskou politiku.

Dopis poslancům napsal v pondělí i sám Johnson. Většina jeho obsahu se týkala politických rozhodnutí a úspěchů, kterých dosáhl, i rozhodnutí, jež jako šéf konzervativců a premiér plánuje učinit.

Ve vztahu ke svým kauzám premiér na poslance apeloval, že „hlasováním mohli ukončit oblíbenou mediální posedlost“. Věděl prý, že čelil velké vlně kritiky, což „bylo bolestivé pro celou stranu“. „Něco z té kritiky bylo fér, něco méně. Pádným argumentům jsem naslouchal, poučil se a udělal značné změny,“ dodal premiér.

Naopak šéf opozičních labouristů Keir Starmer vyzval konzervativce, aby hlasovali proti Johnsonovi. Rádiu LBC řekl, že Johnson „ztratil důvěru země“ a mezi veřejností „existuje povědomí o tom, že Johnson o spoustě věcech neříká pravdu“.

Dle zvyklostí by se hlasování nemělo do roka opakovat

Podle pravidel konzervativní strany by se dvanáct měsíců po získání důvěry nemělo hlasování opakovat. Předseda Výboru 1922 Brady ovšem v pondělí na tiskové konferenci připustil, že pravidla se „technicky vzato mohou změnit“.

Hlasování o nedůvěře v rámci vlastní strany čelili i jiní britší premiérové a premiérky. Margaret Thatcherová a Theresa Mayová ustály obě hlasování o nedůvěře, obě se posléze samy úřadu vzdaly. Thatcherová po osmi dnech a Mayová po šesti měsících. Další premiér John Major, který také v roce 1993 prošel hlasováním o nedůvěře, sice nerezignoval, ale v následujících volbách utrpěl drtivou porážku. 

Konzervativci přicházejí o křesla

Úřednice Sue Grayová, pověřená vyšetřováním dění v Downing Street během lockdownu, hovořila ve své zprávě mimo jiné o „opilectví“ a „nevhodném chování vůči úklidovým a bezpečnostním zaměstnancům“.

Johnson v reakci na skandál uvedl, že „na sebe bere plnou odpovědnost za to, co se za jeho vedení stalo“, nicméně odmítl rezignovat, což pobouřilo část britské veřejnosti i konzervativních poslanců. V květnových komunálních volbách přišli konzervativci o stovky křesel.

Veřejnost pobouřily informace o tom, jak britský premiér porušoval protiepidemická nařízení například v případě večírku na zahradě Downing Street předloni 20. května, kam byla podle médií pozvána asi stovka lidí, a nakonec se jich sešlo čtyřicet. Přišel mezi ně i Johnson a jeho manželka Carrie.

V té době se spolu přitom podle vládních nařízení směli stýkat maximálně dva lidé z různých domácností, a to pouze venku při dodržení dvoumetrového rozestupu. Johnson letos v polovině ledna v parlamentu svou účast na večírku připustil a omluvil se za ni s tím, že na akci strávil 25 minut a domníval se, že jde o pracovní setkání.

Hlasování o nedůvěře lídrovi konzervativců a premiérovi vyhlašuje předseda parlamentní skupiny Výbor 1992. Součástí skupiny jsou poslanci „zadních lavic“, kteří nezastávají žádnou vládní funkci. Výbor 1922 funguje především jako styčný bod mezi řadovými poslanci strany a jejím vedením, případně samotným premiérem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Machadová řekla, že předala Trumpovi svou Nobelovu cenu za mír

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala svou Nobelovu cenu, neuvedla však, zda ji přijal, doplnil později Reuters.
21:01Aktualizovánopřed 27 mminutami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
14:17Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 4 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 6 hhodinami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...