Johnson přestál hlasování o nedůvěře kvůli večírkům během lockdownu

Poslanci britské vládnoucí konzervativní strany v pondělí večer hlasovali o vyslovení nedůvěry premiérovi Borisi Johnsonovi. Předseda vlády hlasování přestál. Zákonodárci hlasováním reagovali na pobouření veřejnosti ohledně skandálů premiéra v souvislosti s konáním večírků v jeho sídle v době přísných opatření proti šíření covidu-19. Johnson před hlasováním o důvěře slíbil konzervativním poslancům, že pokud zůstane ve funkci, sníží daně.

V britském parlamentu skončilo úderem 21:00 středoevropského času hlasování poslanců Konzervativní strany o důvěře premiéru Borisu Johnsonovi. Z 359 odevzadných hlasů bylo pro důvěru 211, proti předsedovi vlády se vyjádřilo 148 poslanců. Výsledky hlasování oznámil předseda konzervativní parlamentní skupiny Výbor 1922 Graham Brady.

Platné byly hlasy všech konzervativních poslanců. Johnson získal důvěru 58,8 procenta poslanců, 41,2 procenta bylo pro vyslovení nedůvěry. Současný předseda vlády tak dosáhl horšího výsledku než expremiérka Theresa Mayová v roce 2018, pro kterou se tehdy vyslovilo 63 procent konzervativců.

Počet hlasů pro nedůvěru bude pro Johnsona problém, uvádí komentátoři

Podle předpokladů měl Johnson hlasování ustát. Otázkou však bylo právě to, kolik konzervativců se proti svému stranickému šéfovi postaví. Chris Mason z BBC uvedl, že počet rebelů ve straně nakonec dosáhl horní hranice předpokladů. Srovnání s Mayovou podle něj jen tak nezmizí, i když Johsonovi podporovatelé tvrdí, že hlasování nyní přišlo ve zcela jiné situaci.

Podle zpravodaje ČT v Londýně Bohumila Vostala je výsledek pro premiéra „vážná rána“. „Takto zraněný premiér to bude mít velice složité (…) Otázka je, jestli takto může Johnson pokračovat,“ řekl a připomněl, že složité situaci premiér čelí i přesto, že ve volbách před dvěma a půl lety získal rekordní počet voličů. V dolní komoře tak zasedlo nejvíce konzervativců od dob Margaret Thatcherové. „Dnes je jeho strana v parlamentu rozhádaná,“ uvedl Vostal. 

Rebelové se podle něj obávají, že předsedu vlády příliš poškodila aféra partygate, čímž se snížila šance na výhru v dalších parlamentních volbách. „O to v konzervativní straně jde,“ připomněl Vostal.

Nahrávám video

„Myslím, že je to přesvědčivý a rozhodující výsledek, který znamená, že se jako vláda můžeme posunout dál a soustředit se na věci, které jsou podle mě pro lidi opravdu důležité,“ řekl Johnson novinářům. Zdroje televize Sky News ze zákulisí ale uvádí, že je premiér výsledkem zklamán a překvapilo ho, jak málo kolegů jej podpořilo.

„Poslanci mají dost premiéra, který je naprosto nezpůsobilý výkonu funkce,“ uvedl po oznámení výsledků šéf opozičních labouristů Keir Starmer. Slíbil, že jeho strana zemi opět „postaví na nohy“.

„Tento výsledek je bezesporu ten nejhorší pro Konzervativní stranu. (…) Pro Skotsko to zdůrazňuje demokratický deficit - důvěru v premiéra mají jen dva z 59 skotských poslanců,“ napsala na Twitteru skotská premiérka Nicola Sturgeonová.

Poslancům před hlasováním slíbil Johnson snížení daní

Johnson v pondělí v 17:00 neveřejně promluvil k poslancům své strany. Poslancům slíbil, že pokud zůstane ve funkci, sníží daně. Podle zdroje z konzervativní strany Johnson neslíbil konkrétní změnu v daňovém systému, svou vizi má společně s ministrem financí Rishim Sunakem představit příští týden v rámci nového ekonomického plánu. 

Johnson rovněž varoval konzervativní zákonodárce, aby se neobraceli proti sobě. Slíbil také příští týden představit nový plán pro hospodářský růst.

Premiér podle zdroje stanice BBC v pondělí od kolegů dostal celkem pět otázek, z toho dvě byly nepřátelsky naladěné a tři nikoliv. Charles Walker, poslanec za Broxbourne, podle BBC premiérovi řekl, že ho „občas vytočil k nepříčetnosti“, což vyvolalo v sále „velký smích“. Walker prý kolegy varoval, že „defenestrace premiéra je brutální, krvavá, šokující, strašná, hrozná věc“.

Poslanec Mark Harper prohlásil, že pokud by Johnson zůstal ve funkci, žádal by od poslanců „obhajobu neobhajitelného“. Podle zdroje z parlamentu Johnson jeho výtku „velmi velmi agresivně“ odmítl, píše BBC.

Aby mohli britští konzervativní poslanci hlasovat o nedůvěře vůči svému premiérovi, museli tento záměr šéfovi parlamentní skupiny Výbor 1992 oznámit nejméně patnáct procent z nich, což nyní znamenalo alespoň 54 členů sněmovny. Byl mezi nimi i Jesse Norman, podle nějž Johnson v úřadu premiéra „uplatňuje kulturu ledabylého porušování zákona“.

Tato poznámka se týkala zejména Johnsonova skandálu ohledně porušování protiepidemických opatření v době pandemie covidu-19. Na začátku loňského prosince se v britských médiích objevily první zprávy o večírcích nejen v Johnsonově sídle v Downing Street během koronavirových uzávěr. Pro účast na jednom z večírků udělila policie Johnsonovi pokutu 50 liber.

Od května 2020 do loňského dubna se konalo nejméně deset takových společenských setkání. Šlo přitom o období, kdy v Anglii platila přísná omezení mezilidských kontaktů.

Dalšími důvody pro hlasování o důvěře vůči Johnsonovi byly vysoké náklady na luxusní renovaci premiérské rezidence, chaotické řešení pandemie covidu-19 nebo nejvyšší inflace za posledních 40 let, píše AFP.

Dopisy poslancům

Ačkoliv zpráva o plánovaném hlasování o nedůvěře se objevila na veřejnosti až v pondělí, poslanci konzervativní strany již v neděli obdrželi jednostránkový dopis, v němž Johnsonovi spolupracovníci vysvětlovali, proč by měli premiéra při hlasování podpořit. Dopis například varoval před „občanskou válkou“ v konzervativní straně, z níž budou těžit labouristé, vyzdvihoval Johnsonovo řešení kriminality, snižování daní, zdravotnické reformy i „prolomení“ patové situace kolem brexitu, který paralyzoval britskou politiku.

Dopis poslancům napsal v pondělí i sám Johnson. Většina jeho obsahu se týkala politických rozhodnutí a úspěchů, kterých dosáhl, i rozhodnutí, jež jako šéf konzervativců a premiér plánuje učinit.

Ve vztahu ke svým kauzám premiér na poslance apeloval, že „hlasováním mohli ukončit oblíbenou mediální posedlost“. Věděl prý, že čelil velké vlně kritiky, což „bylo bolestivé pro celou stranu“. „Něco z té kritiky bylo fér, něco méně. Pádným argumentům jsem naslouchal, poučil se a udělal značné změny,“ dodal premiér.

Naopak šéf opozičních labouristů Keir Starmer vyzval konzervativce, aby hlasovali proti Johnsonovi. Rádiu LBC řekl, že Johnson „ztratil důvěru země“ a mezi veřejností „existuje povědomí o tom, že Johnson o spoustě věcech neříká pravdu“.

Dle zvyklostí by se hlasování nemělo do roka opakovat

Podle pravidel konzervativní strany by se dvanáct měsíců po získání důvěry nemělo hlasování opakovat. Předseda Výboru 1922 Brady ovšem v pondělí na tiskové konferenci připustil, že pravidla se „technicky vzato mohou změnit“.

Hlasování o nedůvěře v rámci vlastní strany čelili i jiní britší premiérové a premiérky. Margaret Thatcherová a Theresa Mayová ustály obě hlasování o nedůvěře, obě se posléze samy úřadu vzdaly. Thatcherová po osmi dnech a Mayová po šesti měsících. Další premiér John Major, který také v roce 1993 prošel hlasováním o nedůvěře, sice nerezignoval, ale v následujících volbách utrpěl drtivou porážku. 

Konzervativci přicházejí o křesla

Úřednice Sue Grayová, pověřená vyšetřováním dění v Downing Street během lockdownu, hovořila ve své zprávě mimo jiné o „opilectví“ a „nevhodném chování vůči úklidovým a bezpečnostním zaměstnancům“.

Johnson v reakci na skandál uvedl, že „na sebe bere plnou odpovědnost za to, co se za jeho vedení stalo“, nicméně odmítl rezignovat, což pobouřilo část britské veřejnosti i konzervativních poslanců. V květnových komunálních volbách přišli konzervativci o stovky křesel.

Veřejnost pobouřily informace o tom, jak britský premiér porušoval protiepidemická nařízení například v případě večírku na zahradě Downing Street předloni 20. května, kam byla podle médií pozvána asi stovka lidí, a nakonec se jich sešlo čtyřicet. Přišel mezi ně i Johnson a jeho manželka Carrie.

V té době se spolu přitom podle vládních nařízení směli stýkat maximálně dva lidé z různých domácností, a to pouze venku při dodržení dvoumetrového rozestupu. Johnson letos v polovině ledna v parlamentu svou účast na večírku připustil a omluvil se za ni s tím, že na akci strávil 25 minut a domníval se, že jde o pracovní setkání.

Hlasování o nedůvěře lídrovi konzervativců a premiérovi vyhlašuje předseda parlamentní skupiny Výbor 1992. Součástí skupiny jsou poslanci „zadních lavic“, kteří nezastávají žádnou vládní funkci. Výbor 1922 funguje především jako styčný bod mezi řadovými poslanci strany a jejím vedením, případně samotným premiérem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po výbuchu v německém Augsburgu nalezla policie další podezřelý předmět

Dva lidé brzy ráno utrpěli lehká zranění při výbuchu neznámého předmětu v pasáži nedaleko hlavního vlakového nádraží v jihoněmeckém Augsburgu. Policie následně na nádraží objevila další neznámý předmět. Nádraží, kde byl dosud omezený provoz, je nyní kvůli nálezu zcela uzavřené, píše DPA. Portál bavorské veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice Bayerischer Rundfunk (BR) informoval o rozsáhlém policejním zásahu.
08:54Aktualizovánopřed 8 mminutami

Macinka: Zjištění o incidentu v Lipsku jsou alarmující, proberu je se zpravodajci

Zjištění Německa ohledně útoku na letiště v Lipsku jsou dle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) alarmující. Bude o tom chtít v příštích dnech jednat s českými zpravodajci. Šéf diplomacie to řekl před neformálním jednáním ministrů zahraničí unijních zemí v Irsku. Zopakoval, že předvolá ruskou velvyslankyni v ČR Annu Ponomarjovovou. Chce od ní vysvětlení. O tom, že Berlín oficiálně přisoudil Moskvě odpovědnost za srpnový útok na letiště Lipsko/Halle, už v úterý jednal se svým německým protějškem.
10:08Aktualizovánopřed 19 mminutami

Kvůli úmyslnému zkratu v rozvodně na západě Německa vypadlo pět bloků elektráren

V rozvodně v Bergheimu na západě Německa někdo v úterý večer úmyslně způsobil zkrat, informovala ve středu ráno s odvoláním na policii agentura DPA. Kvůli zkratu bylo od sítě odpojeno pět bloků dvou elektráren v okolí. Dopad na zásobování proudem incident podle provozovatelů neměl. V úterý ráno přitom na východě Německa neznámí pachatelé zaútočili na rozvodnu u elektrárny Jänschwalde. Tento případ policie vyšetřuje jako sabotáž.
08:21Aktualizovánopřed 31 mminutami

Epidemie eboly si v Kongu dosud vyžádala přes 3000 obětí

Epidemie eboly si v Kongu vyžádala 3007 mrtvých, napsala agentura DPA s odkazem na tamní úřady. Počet nakažených na konci srpna přesáhl hranici šesti tisíc lidí, země aktuálně hlásí 6186 potvrzených případů nákazy. Smrtnost se tak přibližuje padesáti procentům, což znamená, že tomuto virovému onemocnění podlehne takřka každý druhý nakažený. DPA poznamenala, že velký podíl obětí tvoří malé děti.
před 1 hhodinou

Loď USS Abraham Lincoln po devíti měsících na moři dorazila do Thajska

Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln se po více než devíti měsících na moři, během nichž čelila kritice kvůli zhoršujícím se podmínkám na palubě, ve středu přiblížila k přístavu Laem Chabang ve východním Thajsku. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 2 hhodinami

VideoLe Penová by v prezidentském finále porazila kohokoliv, ukazují průzkumy

Francouzská politická scéna zažívá velké překvapení. V zemi s koncem léta začala kampaň před prezidentskými volbami, které proběhnou na jaře příštího roku. Hlavní souboj se aktuálně vede o to, kdo se ve druhém kole postaví představitelce krajní pravice Marine Le Penové. Ta se do klání o post zapojila bez ohledu na své odsouzení za zpronevěru veřejných prostředků. Průzkumy říkají, že vůbec poprvé by v prezidentském finále mohl chybět zástupce středových stran. Aktuální preference favorizují nacionalistku Le Penovou a lídra krajní levice Jeana-Luca Mélenchona.
před 3 hhodinami

USA zasáhly další íránské cíle, Teherán udeřil na Jordánsko

Americké síly v úterý podnikly další útoky na íránské cíle, uvedlo na síti X velitelství CENTCOM, které řídí americké operace na Blízkém východě. Podle íránské státní agentury IRNA při nich zemřelo jedenáct lidí. Íránská média podle Reuters hlásila výbuchy na ostrově Kešm v Hormuzském průlivu. Prezident USA Donald Trump nejnovější útoky označil za rozsáhlé a silné. Teherán pohrozil odvetnými útoky na americké základny v regionu, sirény se rozezněly v jordánských provinciích Mafrak a Akaba. Úderům čelil také Bahrajn.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hongkongský aktivista Wong přiznal vinu v procesu o „národní bezpečnosti“

Známý hongkongský prodemokratický aktivista Joshua Wong se během soudního procesu přiznal ke „spiknutí s cílem spolupracovat se zahraničními silami za účelem ohrožení národní bezpečnosti“. Informovala o tom agentura AP. Hrozí mu až doživotí.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.