Nástupnictví

S úmrtím královny Alžběty II. se panovníkem automaticky stal její syn, dříve princ Charles, dnes už král Karel III. Jeho dosavadní místo přebere králův prvorozený syn William. Ve svém prvním projevu Karell III. oznámil, že Williamovi udělí titul prince z Walesu. Automaticky jej následník trůnu nezískává. Linie nástupnictví se posunula kupředu poprvé po více než sedmdesáti letech a za tu dobu doznal změn i systém následnictví.

Politický pád, který nemá v dějinách britské demokracie obdoby – tak označují komentáře britských médií čtvrteční rezignaci premiéra Borise Johnsona, který se s úřadem loučí po sérii skandálů a po masivní ztrátě důvěry svých spolustraníků. Souboj konzervativních kandidátů o to, kdo Johnsona nahradí, otevřeli v pátek poslanec Tom Tugendhat a bývalý ministr financí Rishi Sunak. Opoziční labouristé zvažují hlasování o nedůvěře vládě.

Na japonský trůn v úterý oficiálně usedl císař Naruhito. Vlády nad zemí se chopil už v květnu po abdikaci svého otce. Ve stínu korunovačních ceremoniálů v Japonsku sílí debata o tom, zda nepřišel čas na změnu pravidel nástupnictví, která by cestu k trůnu otevřela císařovým dcerám a jejich potomkům. Dynastii totiž zbývá už jen jeden mladý dědic.

Ve středu se probudí Japonci do éry harmonie a krásy. Období Reiwa, jak se bude říkat vládě devětapadesátiletého císaře Naruhita, bude čelit klimatickým změnám i proměnám společnosti. Ale co si o tom nový panovník myslí, ještě není jasné. Dosud byly jeho názory upozaďovány ve prospěch jeho otce, císaře Akihita, který k 30. dubnu abdikoval. „Císař Akihito se soustředil na to, aby dával naději tam, kde to bylo potřeba. To byla velká změna. Ale od Naruhita a jeho rodiny se čeká, že se lidem přiblíží ještě víc,“ říká v rozhovoru pro web ČT24 japanolog žijící v Tokiu Petr Holý.