S úmrtím královny Alžběty II. se panovníkem automaticky stal její syn, dříve princ Charles, dnes už král Karel III. Jeho dosavadní místo přebere králův prvorozený syn William. Ve svém prvním projevu Karell III. oznámil, že Williamovi udělí titul prince z Walesu. Automaticky jej následník trůnu nezískává. Linie nástupnictví se posunula kupředu poprvé po více než sedmdesáti letech a za tu dobu doznal změn i systém následnictví.
Nástupnictví v britské monarchii reguluje mnoho norem a pravidel. V současnosti platí, že při úmrtí panovníka přebírá královské povinnosti prvorozený potomek. Princ Charles se tedy ve čtvrtek večer stal králem Karlem III., jeho syn William na trůn usedne po jeho smrti.
Dosud William užíval titul vévoda z Cambridge, který mu byl udělen v roce 2011 po svatbě s Catherine Middletonovou, nyní vévodkyní z Cambridge. S posunem na pozici korunního prince se William stává automaticky také vévodou z Cornwallu a analogicky z Kate je vévodkyně z Cornwallu. Tuto změnu už reflektují i profily páru na sociálních sítích.
Oficiální tituly zahrnují i mnoho dalších statků, zatím však ne ten nejznámější – princ z Walesu.
Tento titul držel jako následník trůnu princ Charles od roku 1958, ke korunovaci došlo ale až o jedenáct let později. Titul prince z Walesu obvykle následník obdrží, není to ale automatické ani samozřejmé. Teoreticky mohl král Karel III. jmenovat princem z Walesu někoho jiného, k takovému překvapení ale nedošlo.
Ve svém prvním projevu k národu Karel III. potvrdil, že titul prince z Walesu udělí Williamovi. Tento titul s sebou nenese dodatečná privilegia, jde o známku důstojnosti a respektu.
Bez ohledu na titulaturu je princ William nyní první v linii nástupnictví. Následuje ho jeho prvorozený syn, devítiletý princ George. Třetím v pořadí je Georgeova mladší sestra, princezna Charlotte, kterou následuje princ Louis, zatím poslední potomek Williama a vévodkyně Catherine.
Ještě před deseti lety by přitom linie následnictví vypadala jinak – a ne pouze proto, že William a Catherine tehdy ještě neměli děti. Do té doby platilo v britské monarchii pravidlo mužské primogernitury. Na trůn tedy po smrti panovníka usedal nikoliv jeho nejstarší potomek, ale nejstarší mužský potomek.
Osudová abdikace
Státy Commonwealthu se na změně pravidel domluvily v roce 2011 v australském Perthu. Mužskou primogernituru nahradily primogerniturou absolutní, nezáleží tedy na pohlaví dítěte, na trůn vždy usedá nejstarší ratolest. Parlament Spojeného království přijal příslušný zákon o dva roky později a v roce 2015 vstoupily nové regule v platnost.
Šlo o největší změnu v systému nástupnictví od chvíle, kdy se na trůn dostala právě Alžběta II. Ta původně v linii následnictví byla třetí a za standardních okolností by postupem času padala v pořadí níže a níže, podobně jako v posledních letech princ Harry.
Jenže přišel rok 1936 a monarchie se ocitla v krizi. Alžbětin strýc, král Eduard VIII., se vzpouzel konvencím a kvůli touze oženit se s brzy již dvojnásobně rozvedenou Američankou Wallis Simpsonovou abdikoval po pouhých 326 dnech vlády. Panovník neměl potomky, trůn proto připadl jeho mladšímu bratrovi, z nějž se stal král Jiří VI.
Nový král neměl syna, zato byl otcem dvou dcer – starší Alžběty a mladší Margaret. Z třetí následnice se rázem stala korunní princezna. Pokud by posléze Jiří VI. ještě měl se svou manželkou, královnou Elizabeth, syna, pozici následníka by kvůli mužské primogernituře zaujal on. Královský pár už ale děti neměl, a proto po Jiřího smrti nastoupila na trůn Alžběta II.
Byla to pak její vláda a respekt, který si vybudovala, jež vedly k výše zmíněnému odklonu od mužského prvorozenství a ke změně postavení žen v královské rodině.
