Král

Podkoní a kočí dánského krále přijeli do Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem na Pardubicku vybrat oře. Bělouši, kteří uspějí ve výběru, budou sloužit králi Frederiku X., který vládne zemi od letošního ledna. Naposledy si Dánové koupili v Kladrubech dva bělouše před třemi lety, jednoho jako dar pro královnu Margrethe II. k padesátému výročí na trůnu. Za třicet let spolupráce dodali kladrubští chovatelé pro kočárové ceremoniální služby na dánský dvůr už dvaatřicet koní.

Archeologové z univerzity v Tel Avivu a Národního muzea v Kodani analyzovali 450 keramických nádob vyrobených v Tel Hamě, městě na okraji království Ebla, jednoho z nejvýznamnějších syrských království ve starší době bronzové, tedy z doby před přibližně 4500 lety. Zjistili, že dvě třetiny keramických nádob vyrobily děti ve věku od sedmi do osmi let.

Britský král Karel III. se poprvé od únorové diagnózy rakoviny vrátil k plnění svých veřejných povinností. Navštívil zdravotnické zařízení v Londýně, které se specializuje právě na léčbu tohoto onemocnění. Podle agentury Reuters se pětasedmdesátiletý monarcha, kterého doprovodila královna Camilla, usmíval a působil zdravě.

Britský parlament schválil sporný zákon, který umožňuje deportaci nelegálních migrantů ze Spojeného království do Rwandy. Schvalování legislativy zdržovala Sněmovna lordů, nakonec však ustoupila. Nejvyšší soud loni zarazil chystané deportace s odůvodněním, že Rwanda není bezpečnou zemí. Zákon kritizuje britská opozice i obhájci lidských práv. Africká země s plánem Londýna souhlasí, požaduje ale peníze. V roce 2022 doplulo do Británie přes Lamanšský průliv rekordních téměř 46 tisíc běženců.

Dánská královna Margrethe II. v neděli abdikovala. Králem se stal její syn Frederik. Na trůn nastoupil poté, co se trůnu vzdala jeho matka. Třiaosmdesátiletá panovnice byla hlavou Dánska od roku 1972. Ohlášenou abdikaci podepsala na setkání s vládním kabinetem v den 52. výročí svého nástupu na trůn.

Následnice španělského trůnu, princezna Leonor, v úterý, v den svých 18. narozenin, formálně vstoupila do centra pozornosti přísahou věrnosti španělské ústavě. Obřad v madridské budově parlamentu stvrdil, že se stane královnou po svém otci, králi Filipovi VI., za předpokladu, že její otec nebude mít další mužské potomky.

Nizozemský král Vilém-Alexander se v sobotu omluvil za roli své země v otroctví a požádal o odpuštění. Učinil tak v den 160. výročí zrušení otroctví v Nizozemsku a jeho karibských koloniích. Informovala o tom agentura AP.

Král Karel III. mluví několika jazyky – nejen francouzsky nebo německy, ale také třeba velšsky. Ještě jako princ z Walesu totiž studoval tamní historii a jazyk. To z něj podle mnohých dělá panovníka, který mnohem víc rozumí vlastním lidem. Na studentská léta po boku někdejšího prince z Walesu pro ČT zavzpomínal jeden z jeho spolužáků.

Přípravy na korunovaci britského krále finišují. Palác oznámil, že během samotného obřadu využije některé předměty z minulých korunovací. Karel III. to dělá záměrně – sám totiž bývá někdy nazýván ekologickým králem.

Ruský prezident Vladimir Putin si zaslouží být souzen v Haagu a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je si jist, že se to stane. Prohlásil to při návštěvě Nizozemska, kam přiletěl poprvé, a to z Finska. Později Zelenskyj v Haagu hovořil také s premiéry Nizozemska a Belgie Markem Ruttem a Alexanderem De Crooem, kteří Ukrajině přislíbili pokračující podporu. Prezident napadené země rovněž prohlásil, že věří v úspěch chystané protiofenzivy, Rusové jsou podle něj demoralizovaní.

Královnu Alžbětu II. na poslední projížďce Londýnem doprovodilo v pondělí přes 140 kadetů britského námořnictva. Ti táhli dva a půl tuny těžkou lafetu s rakví. Nejprve do Westminsterského opatství a pak i z něj. Celkem se do procesí zapojily dva tisíce vojáků, stejný počet dohlížel na bezpečnost. Celé procesí mělo jasně dané jak pořadí zúčastněných, tak rychlost. Pohřbu se zúčastnily stovky světových lídrů, s královnou se ale naposledy loučili i obyvatelé Velké Británie.

Smuteční průvod s rakví zesnulé britské královny Alžběty II. doputoval ke Katedrále svatého Jiljí v Edinburghu, kde poté bohoslužba připomněla život zesnulé královny a jejího vřelého vztahu ke Skotsku. Na mši, kterou zahájil reverend Calum MacLeod, byl patrný skotský vliv. V edinburghské katedrále bude rakev s Alžbětou II. vystavena do úterního odpoledne.

Státní pohřeb britské panovnice Alžběty II. se uskuteční v pondělí 19. září v londýnském Westminsterském opatství. Informoval o tom Buckinghamský palác. Předtím bude rakev se zesnulou královnou čtyři dny vystavena ve Westminsterském sále v budově parlamentu. Stráž u ní budou držet i členové královské rodiny.

Alžbětinská éra skončila. Po smrti královny Alžběty II. se novým panovníkem Spojeného království a dalších 15 nezávislých států sdružených ve Společenství národů stal její syn Charles, který si zvolil panovnické jméno Karel III. Na trůn usedl po rekordně dlouhé době strávené v roli následníka trůnu, prince z Walesu. Úkolu, na který se připravoval celý život, se ujímá v 73 letech.

S úmrtím královny Alžběty II. se panovníkem automaticky stal její syn, dříve princ Charles, dnes už král Karel III. Jeho dosavadní místo přebere králův prvorozený syn William. Ve svém prvním projevu Karell III. oznámil, že Williamovi udělí titul prince z Walesu. Automaticky jej následník trůnu nezískává. Linie nástupnictví se posunula kupředu poprvé po více než sedmdesáti letech a za tu dobu doznal změn i systém následnictví.

Okamžikem skonu královny Alžběty II. se rozběhl desítky let připravovaný plán nazvaný „Operace London Bridge“, kterým se řídí britská ministerstva, londýnská metropolitní policie, veřejnoprávní média i ostatní země Společenství. O některých detailech rozhodovala sama Alžběta II., další schválil její syn a nový král, Karel III.

Belgie má novou princeznu. Stala se jí Delphine Boëlová, nemanželská dcera bývalého krále Alberta II. Dvaapadesátiletá sochařka se kvůli uznání otcovství soudila od roku 2013. Bývalý panovník teprve letos v lednu přiznal, že je jejím biologickým otcem. Bruselský odvolací soud pak rozhodl, že ženě patří titul belgické princezny.

Bývalý španělský král Juan Carlos I., který čelí vyšetřování kvůli finančnímu skandálu, se rozhodl odstěhovat ze Španělska do jiné země. Informoval o tom dopisem, který královská rodina zveřejnila na své webové stránce. Dopis je určený Juanovu synovi a současnému králi Felipemu VI. Zatím není jasné, kam se chce bývalý panovník vydat, deník El Mundo ale informoval, že už ze Španělska odjel.

Španělská prokuratura předběžně vyšetřuje, zda se bývalý král Juan Carlos I. mohl dopustit trestného činu v případě zakázky na výstavbu vysokorychlostní železnice v Saúdské Arábii. Informují o tom v pondělí místní média. Podle nich případ před několika dny protikorupční prokuratura předala prokuratuře nejvyššího soudu.

Kardinál Dominik Duka sloužil v katedrále svatého Víta velkopáteční obřad. Součástí liturgie byl i zlatý relikviářový kříž ze 14. století, který je součástí svatovítského pokladu. Dřív se používal při korunovaci českých králů. Tentokrát měl věřící na Velký pátek povzbudit v době koronavirové krize.

Španělský král Felipe VI. se překvapivě vzdá dědictví, které by mu připadlo po otci Juanu Carlosovi. Bývalému panovníkovi navíc odebere jeho apanáž, která činí podle médií v přepočtu asi pět milionů korun. Španělská monarchie čelí podezření z finančních machinací v daňových rájích. Felipe VI. se snaží její pověst očistit.

V Saúdské Arábii byli zadrženi tři vysoce postavení členové vládnoucí královské rodiny Saúdů – princ Ahmad bin Abdal Azíz, který je mladším bratrem krále Salmána, králův synovec Muhammad bin Najíf Saúd a jeho nevlastní bratr Naváf bin Najíf. Oznámila to agentura Reuters s odvoláním na dobře informované zdroje. Podle nich zadržení údajně plánovali puč.

V Thajsku korunovali krále, Mahá Vatčirálongkón je nyní Ráma X. Konstitučním monarchou se stal před dvěma lety, kdy zemřel jeho otec Pchúmipchon Adundét, avšak korunovační obřady byly odloženy až po skončení období smutku. Korunovaci, která vyjde odhadem na 30 milionů dolarů (téměř 700 milionů korun), zažívá většina Thajců poprvé. Předchozí král totiž strávil na trůně rekordních 70 let.

Jordánský král Abdalláh II. slaví dvacet let na trůnu. Ačkoliv jeho království nepatří mezi ekonomické a vojenské velmoci, vládcům z hášimovské dynastie se daří proplouvat skrz mezinárodní a regionální krize. Z Jordánska se tak stal opěrný bod stability v jinak nepříliš stabilním koutě světa.