Král Karel III. mluví několika jazyky – nejen francouzsky nebo německy, ale také třeba velšsky. Ještě jako princ z Walesu totiž studoval tamní historii a jazyk. To z něj podle mnohých dělá panovníka, který mnohem víc rozumí vlastním lidem. Na studentská léta po boku někdejšího prince z Walesu pro ČT zavzpomínal jeden z jeho spolužáků.
Ve velšském přístavní městečku Aberystwyth panuje klid. Šumění moře čas od času přeruší jen místní nejhlučnější obyvatelé – racci. Přesto s tímto trochu zastrčeným místem ostrovního království část života spojil i současný britský panovník Karel III. A to na několik týdnů v roce 1969, které pro něj měly zásadní význam.
Právě zde se totiž tehdy ještě princ Charles naučil velšsky a studoval historii tohoto regionu britského království. Moment, který ho podle některých přiblížil vlastnímu národu. „Wales má v mém srdci velice zvláštní místo,“ řekl loni v září velšsky.
Znalost tohoto jazyka byla u prince z Walesu klíčová. Na královského kolegu tu tak vzpomínají mnozí – třeba i bývalý spolužák Geraint Evans. „Třetí semestr mého třetího ročníku sem přijel z Cambridge a myslím, že to pro něj muselo být docela divné. Zajel za roh ve svém sportovním voze a pak přišel k hlavnímu vchodu staré univerzity,“ přibližuje Evans.
Soused z koleje
Geraint Evans přitom nebyl řadovým spolužákem. Měl to štěstí, že současného panovníka poznal asi nejlépe ze všech. Byl totiž jeho sousedem na vysokoškolské koleji. „Charles bydlel v pokoji v prvním patře. Byl v jednom pokoji, já byl v prostředním a vedle nás byl policista,“ popisuje.
Vzpomíná na to, jak později zjistil, že si ho tajná policie dopředu prověřila. Nebo jak před jejich okny často nocovali bulvární fotografové. Nebo na moment, kdy Charlese pozval na čaj ke svým rodičům a u stolu s nimi seděl pro jistotu i policista.
Studiem ve Walesu a na Cambridge se Karel stal prvním britským korunovaným králem s vysokoškolským titulem. Možná drobný detail, který ale ukazuje něco mnohem hlubšího. I když princ Charles v Aberystwythu strávil jen krátké období, bylo pro něj do jisté míry zlomové. Už během poznávání historie své země vycítil, že chce být trochu jiný než jeho matka. Že chce být modernější a progresivnější.
A to i přesto, že je historicky nejstarším korunovaným panovníkem. Do pomyslné práce totiž nastoupil v době, kdy jeho spolužáci ze školy už deset let v důchodu u moře v klidu krmí zmíněné racky.
