Francouzské Nice se připravuje na nepravděpodobné, ale ničivé tsunami

Tsunami jsou sice ve Středozemním moři výjimečné, ale přesto možné. Když přijdou, mohou přinášet velké škody. Podle analýz francouzských vědců je výjimečně zranitelná oblast kolem Nice. Proto právě tam vznikají série speciálních opatření.

Že se tsunami v této oblasti historicky vyskytovaly, dokazují nejen geologické záznamy, ale také fakt, že francouzština má pro ničivou vlnu vlastní název – raz-de-marée. Také italština zná výraz maremoti. Vlny mohou být relativně neškodné, ale také extrémně ničivé. Od roku 1970 si tsunami po celém světě vyžádaly více než 250 tisíc lidských životů.

Riziko vzniku tsunami ve Středozemním moři se podle autorů nového výzkumu dlouhodobě považuje za zanedbatelné, což je ale zavádějící a skutečná rizika to podceňuje. V červnu 2022 organizace UNESCO, která se v rámci svého programu snaží i o zvýšení globálního povědomí o riziku tsunami mezi pobřežními komunitami, varovala: „Statistiky ukazují, že v příštích třiceti letech existuje stoprocentní pravděpodobnost, že ve Středozemním moři dojde k tsunami o výšce nejméně jednoho metru.“

Ve skutečnosti totiž právě Středozemní moře má po Tichém oceánu historicky největší počet zaznamenaných tsunami. A několik z nich také zasáhlo francouzské Azurové pobřeží. Podle dostupných údajů bylo v námořní oblasti podél Francouzské riviéry mezi 16. stoletím a počátkem 21. století zaznamenáno přibližně dvacet případů tsunami, přičemž vlny často přesahovaly výškou dva metry.

Středomořské tsunami mohou mít velmi různé příčiny a podle nich se také odvozuje, kolik času mohou mít obyvatelé na pobřeží času na případnou evakuaci. Vědci spočítali, že dojde-li například k sesuvu půdy pod mořem nedaleko pobřeží, může jít jen o deset minut.

Podobný čas by lidé na únik měli také v případě zemětřesení na mořském dně, pokud by k němu došlo například mezi Korsikou a italským pobřežím. Naopak tsunami vzniklé dále od Francie, například u severního pobřeží severní Afriky, mohou dosáhnout francouzské Riviéry až za devadesát minut.

Tsunami ve Francii

Vědci popsali v časopise The Conversation rovnou několik situací, kdy se tsunami k Francii buď přiblížila, nebo ji dokonce zasáhla. Například 21. května 2003 se otřásla země v Alžírsku. Tsunami sice nevznikla, ale začala se tvořit. Před vznikem vlny vždy nejprve dojde k ústupu moře – a přesně to se stalo rovnou v osmi přístavech na francouzské riviéře. To vedlo k poškození lodí, přístavní infrastruktury a dalším rozsáhlým škodám, když hladina místy klesla až o 1,5 metru.

Přímo tsunami zasáhla Nice v říjnu 1979. Tehdy došlo nejen k materiálním škodám, ale také zemřelo osm osob.

Francie si je těchto rizik vědoma a od roku 2012 tam funguje celostátní systém varování před tsunami. Je založený na detekci zemětřesení tak silných, že by mohla vyvolávat tsunami. Informace o hrozbě by měl být schopný doručit maximálně do patnácti minut. Úřady by pak měly pomocí standardních nouzových systémů včas varovat občany v ohrožených místech.

Nice v ohrožení

Autoři aktuálního výzkumu také popsali místa, kde hrozí největší riziko. Míra hrozby vyplývala z nadmořské výšky míst, vzdálenosti od moře a také z historických dat o vzedmutí mořské hladiny.

Tato data naznačují, že celkem může být postiženo vlnami až sedmnáct set kilometrů pobřeží, na nichž stojí 187 měst a žije nejméně 164 tisíc obyvatel. Během turistické sezony by byla situace mnohem horší, protože v té době zde je navíc téměř 850 tisíc dalších návštěvníků.

Metropolitní oblast Nice – Côte d'Azur je podle vědců zranitelná z řady důvodů. Žije zde hodně lidí, jezdí sem spousta turistů a leží v místech, kde by se voda snadno šířila. Jediným způsobem ochrany před tsunami je přitom úprk, což se prokázalo například v Japonsku v březnu 2011.

Úřady v Nice už takovou evakuační strategii vyvinuly. Vychází z údajů Laboratoře geografie a plánování Univerzity v Montpellier. Je založena na optimalizovaných pěších trasách, které zohledňují sklon terénu, překážky, rychlost pohybu a místa s vysokou hustotou provozu. Útočiště nacházející se mimo dosah vln byla identifikována a schválena místními úřady a evakuační trasy byly navrženy pomocí algoritmů pro nalezení nejrychlejších cest.

Celkem tam experti navrhli sto dostatečně vysoko položených úkrytů, které se staly součástí evakuačních plánů určených k rychlému přesunu lidí na bezpečná místa. Program ale neskončil, v současné době se úřady snaží na nepravděpodobný, ale smrtící scénář připravit i občany Nice – sebelepší plány jsou totiž k ničemu, když o nich lidé neví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Vídni se našel hromadný hrob vojáků z doby Římské říše. Většina měla zraněná třísla

Rakouští archeologové popsali zvláštní hrob z dob, kdy byla Vídeň velkým římským vojenským táborem. Více než stovka mužských těl měla na sobě stopy zranění z boje, významná část útoků přitom mířila pod jejich pás.
před 6 hhodinami

AI brání studentům v chybování, škodí to vzdělávání. MIT má nová doporučení

Rychlý nástup umělých inteligencí (AI) způsobil na univerzitách po celém světě i rychlé změny v jejich fungování. Jedna z těch nejslavnějších – Massachusettský technologický institut neboli MIT – teď navrhuje nová pravidla, která by mohla vést studenty i učitele ke smysluplnému využívání této technologie.
před 10 hhodinami

Do vesmíru zamířil teleskop, který má pomoci vytvořit jeho „atlas“

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) do kosmu vyslal teleskop Nancy Grace Romanové, který má napomoci odhalit některé z největších záhad kosmu. Observatoř, pojmenovanou po americké astronomce, vynesl ve 13:26 SELČ z raketodromu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě nosič Falcon Heavy soukromé firmy SpaceX. Od zařízení se očekává, že pomůže vytvořit nový „Atlas vesmíru“, poznamenala agentura AFP.
včera v 14:17

Jak se dožít 110 let? Japonští vědci vidí klíč v imunitním systému

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.
včera v 09:00

Invazní čalounici našli na Šumavě. O samotářce se toho ví jen málo

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.
včera v 08:01

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
29. 8. 2026

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.