Francouzské Nice se připravuje na nepravděpodobné, ale ničivé tsunami

Tsunami jsou sice ve Středozemním moři výjimečné, ale přesto možné. Když přijdou, mohou přinášet velké škody. Podle analýz francouzských vědců je výjimečně zranitelná oblast kolem Nice. Proto právě tam vznikají série speciálních opatření.

Že se tsunami v této oblasti historicky vyskytovaly, dokazují nejen geologické záznamy, ale také fakt, že francouzština má pro ničivou vlnu vlastní název – raz-de-marée. Také italština zná výraz maremoti. Vlny mohou být relativně neškodné, ale také extrémně ničivé. Od roku 1970 si tsunami po celém světě vyžádaly více než 250 tisíc lidských životů.

Riziko vzniku tsunami ve Středozemním moři se podle autorů nového výzkumu dlouhodobě považuje za zanedbatelné, což je ale zavádějící a skutečná rizika to podceňuje. V červnu 2022 organizace UNESCO, která se v rámci svého programu snaží i o zvýšení globálního povědomí o riziku tsunami mezi pobřežními komunitami, varovala: „Statistiky ukazují, že v příštích třiceti letech existuje stoprocentní pravděpodobnost, že ve Středozemním moři dojde k tsunami o výšce nejméně jednoho metru.“

Ve skutečnosti totiž právě Středozemní moře má po Tichém oceánu historicky největší počet zaznamenaných tsunami. A několik z nich také zasáhlo francouzské Azurové pobřeží. Podle dostupných údajů bylo v námořní oblasti podél Francouzské riviéry mezi 16. stoletím a počátkem 21. století zaznamenáno přibližně dvacet případů tsunami, přičemž vlny často přesahovaly výškou dva metry.

Středomořské tsunami mohou mít velmi různé příčiny a podle nich se také odvozuje, kolik času mohou mít obyvatelé na pobřeží času na případnou evakuaci. Vědci spočítali, že dojde-li například k sesuvu půdy pod mořem nedaleko pobřeží, může jít jen o deset minut.

Podobný čas by lidé na únik měli také v případě zemětřesení na mořském dně, pokud by k němu došlo například mezi Korsikou a italským pobřežím. Naopak tsunami vzniklé dále od Francie, například u severního pobřeží severní Afriky, mohou dosáhnout francouzské Riviéry až za devadesát minut.

Tsunami ve Francii

Vědci popsali v časopise The Conversation rovnou několik situací, kdy se tsunami k Francii buď přiblížila, nebo ji dokonce zasáhla. Například 21. května 2003 se otřásla země v Alžírsku. Tsunami sice nevznikla, ale začala se tvořit. Před vznikem vlny vždy nejprve dojde k ústupu moře – a přesně to se stalo rovnou v osmi přístavech na francouzské riviéře. To vedlo k poškození lodí, přístavní infrastruktury a dalším rozsáhlým škodám, když hladina místy klesla až o 1,5 metru.

Přímo tsunami zasáhla Nice v říjnu 1979. Tehdy došlo nejen k materiálním škodám, ale také zemřelo osm osob.

Francie si je těchto rizik vědoma a od roku 2012 tam funguje celostátní systém varování před tsunami. Je založený na detekci zemětřesení tak silných, že by mohla vyvolávat tsunami. Informace o hrozbě by měl být schopný doručit maximálně do patnácti minut. Úřady by pak měly pomocí standardních nouzových systémů včas varovat občany v ohrožených místech.

Nice v ohrožení

Autoři aktuálního výzkumu také popsali místa, kde hrozí největší riziko. Míra hrozby vyplývala z nadmořské výšky míst, vzdálenosti od moře a také z historických dat o vzedmutí mořské hladiny.

Tato data naznačují, že celkem může být postiženo vlnami až sedmnáct set kilometrů pobřeží, na nichž stojí 187 měst a žije nejméně 164 tisíc obyvatel. Během turistické sezony by byla situace mnohem horší, protože v té době zde je navíc téměř 850 tisíc dalších návštěvníků.

Metropolitní oblast Nice – Côte d'Azur je podle vědců zranitelná z řady důvodů. Žije zde hodně lidí, jezdí sem spousta turistů a leží v místech, kde by se voda snadno šířila. Jediným způsobem ochrany před tsunami je přitom úprk, což se prokázalo například v Japonsku v březnu 2011.

Úřady v Nice už takovou evakuační strategii vyvinuly. Vychází z údajů Laboratoře geografie a plánování Univerzity v Montpellier. Je založena na optimalizovaných pěších trasách, které zohledňují sklon terénu, překážky, rychlost pohybu a místa s vysokou hustotou provozu. Útočiště nacházející se mimo dosah vln byla identifikována a schválena místními úřady a evakuační trasy byly navrženy pomocí algoritmů pro nalezení nejrychlejších cest.

Celkem tam experti navrhli sto dostatečně vysoko položených úkrytů, které se staly součástí evakuačních plánů určených k rychlému přesunu lidí na bezpečná místa. Program ale neskončil, v současné době se úřady snaží na nepravděpodobný, ale smrtící scénář připravit i občany Nice – sebelepší plány jsou totiž k ničemu, když o nich lidé neví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
před 7 hhodinami

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
před 8 hhodinami

Víkendové vedro bylo mimo tabulky. Jeho výjimečnost ukazují grafiky

Takové horko, jaké zasáhlo o víkendu Česko, zatím nikdy teploměry nenaměřily, a to ani vzdáleně. Protože se u nás měří teploty od roku 1752, tak to znamená, že s takovými teplotami se zde lidé nesetkali nejméně 272 let, tedy přes dvacet generací.
před 9 hhodinami

Elektronové bouře ve zlatě popsali brněnští vědci

Bizarní fraktálové řeky, jako hadi svíjející se proudy a barevné řeky částic a polí. Tak vypadá pod povrchem svět kovů, které prozkoumali vědci z moravské metropole.
před 13 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 13 hhodinami

Překonání rekordu o 1,5 stupně je bezprecedentní, upozornil ČHMÚ

Současná klimatická změna je podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mimořádně rychlá a lidé se na ni musí adaptovat. Překonání teplotního maxima pro Česko o 1,5 stupně, jako se to stalo tento víkend, je podle meteorologů „naprosto bezprecedentní“.
28. 6. 2026

Pravěká jeskyně byla plná lidských těl. Teď vědci zjistili, že byla zřejmě jen ženská

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.
28. 6. 2026

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Evropský pohled