Francouzské Nice se připravuje na nepravděpodobné, ale ničivé tsunami

Tsunami jsou sice ve Středozemním moři výjimečné, ale přesto možné. Když přijdou, mohou přinášet velké škody. Podle analýz francouzských vědců je výjimečně zranitelná oblast kolem Nice. Proto právě tam vznikají série speciálních opatření.

Že se tsunami v této oblasti historicky vyskytovaly, dokazují nejen geologické záznamy, ale také fakt, že francouzština má pro ničivou vlnu vlastní název – raz-de-marée. Také italština zná výraz maremoti. Vlny mohou být relativně neškodné, ale také extrémně ničivé. Od roku 1970 si tsunami po celém světě vyžádaly více než 250 tisíc lidských životů.

Riziko vzniku tsunami ve Středozemním moři se podle autorů nového výzkumu dlouhodobě považuje za zanedbatelné, což je ale zavádějící a skutečná rizika to podceňuje. V červnu 2022 organizace UNESCO, která se v rámci svého programu snaží i o zvýšení globálního povědomí o riziku tsunami mezi pobřežními komunitami, varovala: „Statistiky ukazují, že v příštích třiceti letech existuje stoprocentní pravděpodobnost, že ve Středozemním moři dojde k tsunami o výšce nejméně jednoho metru.“

Ve skutečnosti totiž právě Středozemní moře má po Tichém oceánu historicky největší počet zaznamenaných tsunami. A několik z nich také zasáhlo francouzské Azurové pobřeží. Podle dostupných údajů bylo v námořní oblasti podél Francouzské riviéry mezi 16. stoletím a počátkem 21. století zaznamenáno přibližně dvacet případů tsunami, přičemž vlny často přesahovaly výškou dva metry.

Středomořské tsunami mohou mít velmi různé příčiny a podle nich se také odvozuje, kolik času mohou mít obyvatelé na pobřeží času na případnou evakuaci. Vědci spočítali, že dojde-li například k sesuvu půdy pod mořem nedaleko pobřeží, může jít jen o deset minut.

Podobný čas by lidé na únik měli také v případě zemětřesení na mořském dně, pokud by k němu došlo například mezi Korsikou a italským pobřežím. Naopak tsunami vzniklé dále od Francie, například u severního pobřeží severní Afriky, mohou dosáhnout francouzské Riviéry až za devadesát minut.

Tsunami ve Francii

Vědci popsali v časopise The Conversation rovnou několik situací, kdy se tsunami k Francii buď přiblížila, nebo ji dokonce zasáhla. Například 21. května 2003 se otřásla země v Alžírsku. Tsunami sice nevznikla, ale začala se tvořit. Před vznikem vlny vždy nejprve dojde k ústupu moře – a přesně to se stalo rovnou v osmi přístavech na francouzské riviéře. To vedlo k poškození lodí, přístavní infrastruktury a dalším rozsáhlým škodám, když hladina místy klesla až o 1,5 metru.

Přímo tsunami zasáhla Nice v říjnu 1979. Tehdy došlo nejen k materiálním škodám, ale také zemřelo osm osob.

Francie si je těchto rizik vědoma a od roku 2012 tam funguje celostátní systém varování před tsunami. Je založený na detekci zemětřesení tak silných, že by mohla vyvolávat tsunami. Informace o hrozbě by měl být schopný doručit maximálně do patnácti minut. Úřady by pak měly pomocí standardních nouzových systémů včas varovat občany v ohrožených místech.

Nice v ohrožení

Autoři aktuálního výzkumu také popsali místa, kde hrozí největší riziko. Míra hrozby vyplývala z nadmořské výšky míst, vzdálenosti od moře a také z historických dat o vzedmutí mořské hladiny.

Tato data naznačují, že celkem může být postiženo vlnami až sedmnáct set kilometrů pobřeží, na nichž stojí 187 měst a žije nejméně 164 tisíc obyvatel. Během turistické sezony by byla situace mnohem horší, protože v té době zde je navíc téměř 850 tisíc dalších návštěvníků.

Metropolitní oblast Nice – Côte d'Azur je podle vědců zranitelná z řady důvodů. Žije zde hodně lidí, jezdí sem spousta turistů a leží v místech, kde by se voda snadno šířila. Jediným způsobem ochrany před tsunami je přitom úprk, což se prokázalo například v Japonsku v březnu 2011.

Úřady v Nice už takovou evakuační strategii vyvinuly. Vychází z údajů Laboratoře geografie a plánování Univerzity v Montpellier. Je založena na optimalizovaných pěších trasách, které zohledňují sklon terénu, překážky, rychlost pohybu a místa s vysokou hustotou provozu. Útočiště nacházející se mimo dosah vln byla identifikována a schválena místními úřady a evakuační trasy byly navrženy pomocí algoritmů pro nalezení nejrychlejších cest.

Celkem tam experti navrhli sto dostatečně vysoko položených úkrytů, které se staly součástí evakuačních plánů určených k rychlému přesunu lidí na bezpečná místa. Program ale neskončil, v současné době se úřady snaží na nepravděpodobný, ale smrtící scénář připravit i občany Nice – sebelepší plány jsou totiž k ničemu, když o nich lidé neví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 20 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.