Francouzské Nice se připravuje na nepravděpodobné, ale ničivé tsunami

Tsunami jsou sice ve Středozemním moři výjimečné, ale přesto možné. Když přijdou, mohou přinášet velké škody. Podle analýz francouzských vědců je výjimečně zranitelná oblast kolem Nice. Proto právě tam vznikají série speciálních opatření.

Že se tsunami v této oblasti historicky vyskytovaly, dokazují nejen geologické záznamy, ale také fakt, že francouzština má pro ničivou vlnu vlastní název – raz-de-marée. Také italština zná výraz maremoti. Vlny mohou být relativně neškodné, ale také extrémně ničivé. Od roku 1970 si tsunami po celém světě vyžádaly více než 250 tisíc lidských životů.

Riziko vzniku tsunami ve Středozemním moři se podle autorů nového výzkumu dlouhodobě považuje za zanedbatelné, což je ale zavádějící a skutečná rizika to podceňuje. V červnu 2022 organizace UNESCO, která se v rámci svého programu snaží i o zvýšení globálního povědomí o riziku tsunami mezi pobřežními komunitami, varovala: „Statistiky ukazují, že v příštích třiceti letech existuje stoprocentní pravděpodobnost, že ve Středozemním moři dojde k tsunami o výšce nejméně jednoho metru.“

Ve skutečnosti totiž právě Středozemní moře má po Tichém oceánu historicky největší počet zaznamenaných tsunami. A několik z nich také zasáhlo francouzské Azurové pobřeží. Podle dostupných údajů bylo v námořní oblasti podél Francouzské riviéry mezi 16. stoletím a počátkem 21. století zaznamenáno přibližně dvacet případů tsunami, přičemž vlny často přesahovaly výškou dva metry.

Středomořské tsunami mohou mít velmi různé příčiny a podle nich se také odvozuje, kolik času mohou mít obyvatelé na pobřeží času na případnou evakuaci. Vědci spočítali, že dojde-li například k sesuvu půdy pod mořem nedaleko pobřeží, může jít jen o deset minut.

Podobný čas by lidé na únik měli také v případě zemětřesení na mořském dně, pokud by k němu došlo například mezi Korsikou a italským pobřežím. Naopak tsunami vzniklé dále od Francie, například u severního pobřeží severní Afriky, mohou dosáhnout francouzské Riviéry až za devadesát minut.

Tsunami ve Francii

Vědci popsali v časopise The Conversation rovnou několik situací, kdy se tsunami k Francii buď přiblížila, nebo ji dokonce zasáhla. Například 21. května 2003 se otřásla země v Alžírsku. Tsunami sice nevznikla, ale začala se tvořit. Před vznikem vlny vždy nejprve dojde k ústupu moře – a přesně to se stalo rovnou v osmi přístavech na francouzské riviéře. To vedlo k poškození lodí, přístavní infrastruktury a dalším rozsáhlým škodám, když hladina místy klesla až o 1,5 metru.

Přímo tsunami zasáhla Nice v říjnu 1979. Tehdy došlo nejen k materiálním škodám, ale také zemřelo osm osob.

Francie si je těchto rizik vědoma a od roku 2012 tam funguje celostátní systém varování před tsunami. Je založený na detekci zemětřesení tak silných, že by mohla vyvolávat tsunami. Informace o hrozbě by měl být schopný doručit maximálně do patnácti minut. Úřady by pak měly pomocí standardních nouzových systémů včas varovat občany v ohrožených místech.

Nice v ohrožení

Autoři aktuálního výzkumu také popsali místa, kde hrozí největší riziko. Míra hrozby vyplývala z nadmořské výšky míst, vzdálenosti od moře a také z historických dat o vzedmutí mořské hladiny.

Tato data naznačují, že celkem může být postiženo vlnami až sedmnáct set kilometrů pobřeží, na nichž stojí 187 měst a žije nejméně 164 tisíc obyvatel. Během turistické sezony by byla situace mnohem horší, protože v té době zde je navíc téměř 850 tisíc dalších návštěvníků.

Metropolitní oblast Nice – Côte d'Azur je podle vědců zranitelná z řady důvodů. Žije zde hodně lidí, jezdí sem spousta turistů a leží v místech, kde by se voda snadno šířila. Jediným způsobem ochrany před tsunami je přitom úprk, což se prokázalo například v Japonsku v březnu 2011.

Úřady v Nice už takovou evakuační strategii vyvinuly. Vychází z údajů Laboratoře geografie a plánování Univerzity v Montpellier. Je založena na optimalizovaných pěších trasách, které zohledňují sklon terénu, překážky, rychlost pohybu a místa s vysokou hustotou provozu. Útočiště nacházející se mimo dosah vln byla identifikována a schválena místními úřady a evakuační trasy byly navrženy pomocí algoritmů pro nalezení nejrychlejších cest.

Celkem tam experti navrhli sto dostatečně vysoko položených úkrytů, které se staly součástí evakuačních plánů určených k rychlému přesunu lidí na bezpečná místa. Program ale neskončil, v současné době se úřady snaží na nepravděpodobný, ale smrtící scénář připravit i občany Nice – sebelepší plány jsou totiž k ničemu, když o nich lidé neví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Brně testují lepidlo na zlomeniny. Inspiroval ho sliz mušlí

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.
před 52 mminutami

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 2 hhodinami

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 2 hhodinami

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 15 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 17 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 21 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 22 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
včera v 10:11

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.