Pobřeží

Když bude pokračovat klimatická změna současným tempem a nepodaří se ji zpomalit, může do konce století dojít v USA k zaplavení tisícovky míst, kde se skladují nebezpečné chemické látky a odpady, varuje nový výzkum, jehož autoři upozorňují, že Američanům ve skutečnosti zbývá času ještě mnohem méně.

Populaci rypoušů sloních, největších šelem na světě, kteří žijí v oblasti kolem Antarktidy, ničí ptačí chřipka. Podle agentury AFP na situaci těchto zástupců čeledi tuleňovitých upozornili vědci.

Populace ohrožených tučňáků Humboldtových v Chile bude i v dalších letech dále klesat, varovali vědci. V této jihoamerické zemi žije osmdesát procent světové populace tohoto druhu.

Snímky útesů zaplavených růžovými a žlutými květy mohou na sociálních sítích vypadat malebně, ale nemusí sloužit jen k chlubení – vědcům totiž také odhalují, jak jeden z nejškodlivějších pobřežních invazních druhů dobývá nová území. Mezinárodní tým vedený vědci z Botanického ústavu Akademie věd analyzoval více než 1700 fotografií ze sociálních sítí a platforem občanské vědy, aby sledoval kosmatcovník v šesti zemích světa.

Velryby jižní, kterým hrozilo vyhynutí, se teď v hojném počtu vyskytují u pobřeží argentinské Patagonie a svými akrobatickými kousky tam baví turisty. Poloostrov Valdés, náležející k patagonské provincii Chubut, je světově důležitý pro ochranu mořských savců a je domovem rostoucí populace kdysi ohrožených velryb a také rypoušů sloních a lachtanů.

Ruské vojenské lodě v úžině u dánského pobřeží opakovaně pluly nebezpečně blízko dánských armádních plavidel a mířily na ně svými zbraněmi. Podle agentury Reuters to v pátek řekl šéf dánské rozvědky Thomas Ahrenkiel. Dodal, že existuje značné riziko sabotáže.

Zatím nejsilnější bouře letošního roku Ragasa zasáhla jihočínské město Jang-ťiang a míří k městu Mao-ming v provincii Kuang-tung, kde jsou jedny z největších ropných rafinérií v Číně, píše agentura Reuters. Tamní úřady z ohrožených oblastí evakuovaly už více než dva miliony lidí. V Hongkongu supertajfun omezil provoz mezinárodního letiště a uzavřel některé školy. Tchaj-wan hlásí nejméně 17 obětí a stejný počet lidí se pohřešuje.

V noci na středu došlo u Kamčatky k silným otřesům půdy, které vyvolaly zemětřesení, jež zasáhlo rozsáhlou oblast v Asii. Důsledkem jsou také vlny tsunami, které se šíří Tichým oceánem. Otřesy podle amerických geologů patří mezi desítku nejsilnějších, které se od roku 1900 podařilo zaznamenat a změřit.

Klec se otevře a devět tuleňů kuželozubých vklouzne do vod u litevského pobřeží Baltského moře. Vydávají se na cestu za novým životem, a to s rizikem klimatických změn, znečištění a snižujících se zásob ryb, píše agentura AFP.

Veteráni 2. světové války se vrátili do Normandie, aby si připomněli 81. výročí vylodění spojenců. Mnohým z nich už je výrazně přes 90 let, na Americkém hřbitově v Colleville-sur-Mer se s nimi setkal i americký ministr obrany Pete Hegseth. Takzvaný Den D je považován za zásadní moment ve vývoji světové války. Vedl až k osvobození západní Evropy a porážce nacistického Německa.

Rusové během posledních dvou let výrazně zmodernizovali střelnici vojenského námořnictva u obce Ňonoksa na pobřeží Bílého moře v Archangelské oblasti. Na základně vznikla mimo jiné zcela nová zařízení pro odpalování raket. Místo je neblaze proslulé několika haváriemi. Před šesti lety tam při výbuchu rakety na jaderný pohon zemřelo pět lidí a unikla radiace.

Zástupci více než dvou set druhů mořských živočichů uhynuli na jižním pobřeží Austrálie kvůli jedovatým sinicím, píše BBC. Oběťmi jsou drobné ryby, žraloci, rejnoci nebo krabi. Za nárůstem těchto jednoduchých, rychle se množících vodních organismů stojí vysoké teploty.

Víc než 80 procent korálů po celém světě bledne vinou vysokých teplot, uvádí americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA). První velké bělení korálů začalo na konci minulého století, současná změna je ale podle amerických vědců zatím nejrozsáhlejší. V korálových útesech přitom žije velké množství mořských živočichů a jejich ekosystémy přinášejí lidem potravu, zpevňují pobřeží a ukládají škodlivé látky.

Se stále zvětšujícím se objemem nelegálního odpadu se potýkají Britové. Podle poslední zprávy se ho v zemi nahromadí na čtyřiatřicet milionů tun ročně. Nepořádek tak mimo jiné znečišťuje pobřeží, zejména na jihovýchodě Anglie. Černé skládky, které dosud v Evropě trápily hlavně italskou Kampánii, vytváří a následně z nich profitují organizované zločinecké skupiny. Nekalé praktiky jim přináší vysokou odměnu jen s nízkým rizikem. Nejvyšší možná pokuta totiž při dopadení činí nanejvýš 600 tisíc korun, výdělky se ale pohybují v řádech desítek milionů.

Ve Francii vrcholí soud s rozvětveným kurdským gangem, který vypravoval čluny do Británie. Verdikt zatím vyslechlo deset z třiatřiceti převaděčů, zbylé tresty mají padnout nejpozději příští měsíc. Proti nelegální migraci má pomoci i hlubší spolupráce s Itálií, kterou s tamními politiky nově dohodl francouzský premiér.

Francouzská vláda vybízí Velkou Británii k sepsání migračního paktu, který by pomohl uklidnit situaci v Lamanšském průlivu. V úterý se tam při letošní zatím největší tragédii utopilo dvanáct běženců. Další migranti se přesto nadále pokoušejí průliv na přetížených člunech přeplout. Za poslední týden se to podařilo dvěma tisícům lidí.

Velká města na pobřeží moří nemají kam přirozeně expandovat, a tak jejich obyvatelé vytvářejí novou umělou pevninu. Nová studie popsala, jak mohutně se tento trend rozvíjí, ale i to, jaká rizika přináší.

Skoro 100 tisíc lidí bylo na Filipínách preventivně evakuováno kvůli tajfunu Rai, který ve čtvrtek udeřil na filipínskou pevninu. Živel s sebou přinesl přívalové deště a s nimi spojenou hrozbu rozsáhlých záplav. Informovala o tom agentura Reuters.

Z útesů na Jurském pobřeží v Británii došlo v minulém týdnu k propadu více než čtyř tisíc tun půdy. Jde o největší sesuv v oblasti za šedesát let. BBC hovoří o kamenech velkých jako auta. „Je to příroda v akci,“ uvedl Sam Scriven, který je členem trustu spravujícího přírodní památku. Ta patří do dědictví UNESCO. Podobná situace není ale v poslední době něčím neobvyklým. Na světových pobřežích se totiž podepisuje klimatická změna.

Nanoplasty, které v potocích a řekách míří do oceánů, mají tendenci shlukovat se kolem pevných objektů. Tvrdí to nová studie, kterou zveřejnil odborný časopis Environmental Science & Technology. Podle vědců to může znamenat, že většina těchto částic tak zůstává zachycená u ústí řek nebo pobřeží.

Absurdní životní situaci zažívá pětice asijských námořníků. Majitel tankeru, na kterém slouží, o něj přestal jevit zájem a odmítá vyplatit plnou mzdu. Už čtyři roky. Zrezivělá loď zatím uvízla na mělčině hned u pobřeží Spojených arabských emirátů. Pokud posádka opustí palubu, přijde o peníze a bude jí hrozit zatčení za ilegální vstup. Přežívá pouze díky charitě.

Změny klimatu způsobené z velké části lidským vypouštěním skleníkových plynů proměňují planetu a s ní i podmínky pro život. Některé posuny se nejlépe ukazují na mapě: tání ledovců, stoupání hladiny oceánu, posun klimatických pásem nebo hrozba sucha. Začít je potřeba u teploty. Mezi lety 2006 až 2015 byla průměrně vyšší téměř všude ve srovnání s obdobím 1850 až 1900, jak ukazuje následující mapa.