Rypouše sloní u Antarktidy ničí ptačí chřipka. Pošla už polovina samic

Populaci rypoušů sloních, největších šelem na světě, kteří žijí v oblasti kolem Antarktidy, ničí ptačí chřipka. Podle agentury AFP na situaci těchto zástupců čeledi tuleňovitých upozornili vědci.

Většina rypoušů sloních žije na ostrově Jižní Georgie v jižním Atlantiku, kam se předloni dostala ptačí chřipka a na tomto území se rozšířila do té doby v nevídané míře. Uhynuly miliony ptáků a nakazili se také savci, včetně několika lidí, píše AFP. Už dříve letos vědci varovali, že ptačí chřipka vedla k nebývalému úhynu rypoušů žijících na pobřeží Argentiny.

V článku zveřejněném v odborném časopisu Communications Biology tým britských výzkumníků situaci těchto šelem s typickým chobotem označil za „děsivou“. Podle odborníků na Jižní Georgii žije více než polovina všech rypoušů sloních v reprodukčním věku. V roce 2022 a v roce 2024 pokaždé v ten samý den vědci s pomocí malých dronů pořídili záběry tří pláží, kde se rypouši shromažďují kvůli rozmnožování. Po příchodu ptačí chřipky H5N1 počet samic klesl o 47 procent, asi o 53 tisíc zvířat.

Ničivá epidemie

„Znepokojivé je to, že rypouši sloní jsou živočichové dožívající se vysokého věku. I krátkodobé výpadky v reprodukci nebo úmrtnost jedinců v reproduktivním věku budou mít dlouhodobé následky na stabilitu populace,“ uvedl Connor Bamford z Britské společnosti pro výzkum Antarktidy (BAS). Následky rozšíření ptačí chřipky podle něho budou citelné řadu let.

Mnoho mláďat také uhynulo, protože je opustily matky, jež se nakazily ptačí chřipkou. Na argentinském poloostrově Valdés takto v důsledku rozšíření nákazy z roku 2023 uhynulo dokonce 97 procent mláďat, která buď byla opuštěna, nebo sama onemocněla ptačí chřipkou.

Populace rypoušů na Jižní Georgii je výrazně vyšší a čítá stovky tisíc kusů, takže je vůči takovým nepříznivým podmínkám odolnější, podotýkají vědci. Co se týče poloostrova Valdés, budou se následky rozšíření ptačí chřipky z roku 2023 na stavech těchto živočichů odrážet ještě koncem století.

Vědci se podle Bamforda domnívají, že virus ptačí chřipky se mezi rypouši šíří v kapkách vody. Tato mohutná zvířata sice tráví většinu času ve vodě, rozmnožují se ale v silně zahuštěných koloniích na širokých písečných plážích. „Jsou jich tam spolu tisíce, kašlou a prskají,“ popsal Bamford.


Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 1 hhodinou

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
před 19 hhodinami

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
před 21 hhodinami

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
před 22 hhodinami

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
včera v 11:04

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...