Rypouše sloní u Antarktidy ničí ptačí chřipka. Pošla už polovina samic

Populaci rypoušů sloních, největších šelem na světě, kteří žijí v oblasti kolem Antarktidy, ničí ptačí chřipka. Podle agentury AFP na situaci těchto zástupců čeledi tuleňovitých upozornili vědci.

Většina rypoušů sloních žije na ostrově Jižní Georgie v jižním Atlantiku, kam se předloni dostala ptačí chřipka a na tomto území se rozšířila do té doby v nevídané míře. Uhynuly miliony ptáků a nakazili se také savci, včetně několika lidí, píše AFP. Už dříve letos vědci varovali, že ptačí chřipka vedla k nebývalému úhynu rypoušů žijících na pobřeží Argentiny.

V článku zveřejněném v odborném časopisu Communications Biology tým britských výzkumníků situaci těchto šelem s typickým chobotem označil za „děsivou“. Podle odborníků na Jižní Georgii žije více než polovina všech rypoušů sloních v reprodukčním věku. V roce 2022 a v roce 2024 pokaždé v ten samý den vědci s pomocí malých dronů pořídili záběry tří pláží, kde se rypouši shromažďují kvůli rozmnožování. Po příchodu ptačí chřipky H5N1 počet samic klesl o 47 procent, asi o 53 tisíc zvířat.

Ničivá epidemie

„Znepokojivé je to, že rypouši sloní jsou živočichové dožívající se vysokého věku. I krátkodobé výpadky v reprodukci nebo úmrtnost jedinců v reproduktivním věku budou mít dlouhodobé následky na stabilitu populace,“ uvedl Connor Bamford z Britské společnosti pro výzkum Antarktidy (BAS). Následky rozšíření ptačí chřipky podle něho budou citelné řadu let.

Mnoho mláďat také uhynulo, protože je opustily matky, jež se nakazily ptačí chřipkou. Na argentinském poloostrově Valdés takto v důsledku rozšíření nákazy z roku 2023 uhynulo dokonce 97 procent mláďat, která buď byla opuštěna, nebo sama onemocněla ptačí chřipkou.

Populace rypoušů na Jižní Georgii je výrazně vyšší a čítá stovky tisíc kusů, takže je vůči takovým nepříznivým podmínkám odolnější, podotýkají vědci. Co se týče poloostrova Valdés, budou se následky rozšíření ptačí chřipky z roku 2023 na stavech těchto živočichů odrážet ještě koncem století.

Vědci se podle Bamforda domnívají, že virus ptačí chřipky se mezi rypouši šíří v kapkách vody. Tato mohutná zvířata sice tráví většinu času ve vodě, rozmnožují se ale v silně zahuštěných koloniích na širokých písečných plážích. „Jsou jich tam spolu tisíce, kašlou a prskají,“ popsal Bamford.


Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Brně testují lepidlo na zlomeniny. Inspiroval ho sliz mušlí

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.
před 12 mminutami

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 1 hhodinou

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 2 hhodinami

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 15 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 16 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 20 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 22 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.