Rypouše sloní u Antarktidy ničí ptačí chřipka. Pošla už polovina samic

Populaci rypoušů sloních, největších šelem na světě, kteří žijí v oblasti kolem Antarktidy, ničí ptačí chřipka. Podle agentury AFP na situaci těchto zástupců čeledi tuleňovitých upozornili vědci.

Většina rypoušů sloních žije na ostrově Jižní Georgie v jižním Atlantiku, kam se předloni dostala ptačí chřipka a na tomto území se rozšířila do té doby v nevídané míře. Uhynuly miliony ptáků a nakazili se také savci, včetně několika lidí, píše AFP. Už dříve letos vědci varovali, že ptačí chřipka vedla k nebývalému úhynu rypoušů žijících na pobřeží Argentiny.

V článku zveřejněném v odborném časopisu Communications Biology tým britských výzkumníků situaci těchto šelem s typickým chobotem označil za „děsivou“. Podle odborníků na Jižní Georgii žije více než polovina všech rypoušů sloních v reprodukčním věku. V roce 2022 a v roce 2024 pokaždé v ten samý den vědci s pomocí malých dronů pořídili záběry tří pláží, kde se rypouši shromažďují kvůli rozmnožování. Po příchodu ptačí chřipky H5N1 počet samic klesl o 47 procent, asi o 53 tisíc zvířat.

Ničivá epidemie

„Znepokojivé je to, že rypouši sloní jsou živočichové dožívající se vysokého věku. I krátkodobé výpadky v reprodukci nebo úmrtnost jedinců v reproduktivním věku budou mít dlouhodobé následky na stabilitu populace,“ uvedl Connor Bamford z Britské společnosti pro výzkum Antarktidy (BAS). Následky rozšíření ptačí chřipky podle něho budou citelné řadu let.

Mnoho mláďat také uhynulo, protože je opustily matky, jež se nakazily ptačí chřipkou. Na argentinském poloostrově Valdés takto v důsledku rozšíření nákazy z roku 2023 uhynulo dokonce 97 procent mláďat, která buď byla opuštěna, nebo sama onemocněla ptačí chřipkou.

Populace rypoušů na Jižní Georgii je výrazně vyšší a čítá stovky tisíc kusů, takže je vůči takovým nepříznivým podmínkám odolnější, podotýkají vědci. Co se týče poloostrova Valdés, budou se následky rozšíření ptačí chřipky z roku 2023 na stavech těchto živočichů odrážet ještě koncem století.

Vědci se podle Bamforda domnívají, že virus ptačí chřipky se mezi rypouši šíří v kapkách vody. Tato mohutná zvířata sice tráví většinu času ve vodě, rozmnožují se ale v silně zahuštěných koloniích na širokých písečných plážích. „Jsou jich tam spolu tisíce, kašlou a prskají,“ popsal Bamford.


Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
před 2 hhodinami

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
před 14 hhodinami

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
před 17 hhodinami

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
před 21 hhodinami

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
před 21 hhodinami

Americká firma pokročila v rekonstrukci genomu vyhynulého blbouna nejapného

Americká biotechnologická společnost Colossal Biosciences oznámila pokrok ve snaze oživit dronta mauricijského, známého také jako blboun nejapný. Nelétavý pták vyhynul v 17. století v důsledku lidské činnosti. Firma nyní uvedla, že se jí podařilo zmapovat 95 procent jeho genomu. Pomocí nově vyvinuté platformy umělé inteligence (AI) zároveň identifikovala genetické změny, které by mohly být zodpovědné za charakteristické rysy tohoto ptáka. Cílem společnosti je vyhynulý druh znovu vytvořit a navrátit jej do jeho původního prostředí na ostrově Mauricius.
včeraAktualizovánovčera v 07:51‌‌

Světu ubývá pitná voda. Zásadní vliv má zemědělství, ukázala data z družic

Současné sucho, které je cítit v mnoha částech světa, nepřišlo z čistého nebe. Je důsledkem ubývání vody za poslední dvě desítky let. Ukazují to data z amerických družic, přičemž úbytek vody je intenzivní nejen viditelně na povrchu, ale také u podzemních přírodních rezervoárů.
14. 10. 2026‌‌

Konspiracím věří méně lidí, než si myslíme, říká slovenská expertka

Velmi účinným způsobem, jak vyvracet nejrůznější konspirační teorie, je upozornit jejich šiřitele, jak málo lidí jim věří. Naznačuje to mezinárodní studie s významným slovenským podílem, jejíž autorka Vladimíra Čavojová poskytla rozhovor ČT24.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.