Rypouše sloní u Antarktidy ničí ptačí chřipka. Pošla už polovina samic

Populaci rypoušů sloních, největších šelem na světě, kteří žijí v oblasti kolem Antarktidy, ničí ptačí chřipka. Podle agentury AFP na situaci těchto zástupců čeledi tuleňovitých upozornili vědci.

Většina rypoušů sloních žije na ostrově Jižní Georgie v jižním Atlantiku, kam se předloni dostala ptačí chřipka a na tomto území se rozšířila do té doby v nevídané míře. Uhynuly miliony ptáků a nakazili se také savci, včetně několika lidí, píše AFP. Už dříve letos vědci varovali, že ptačí chřipka vedla k nebývalému úhynu rypoušů žijících na pobřeží Argentiny.

V článku zveřejněném v odborném časopisu Communications Biology tým britských výzkumníků situaci těchto šelem s typickým chobotem označil za „děsivou“. Podle odborníků na Jižní Georgii žije více než polovina všech rypoušů sloních v reprodukčním věku. V roce 2022 a v roce 2024 pokaždé v ten samý den vědci s pomocí malých dronů pořídili záběry tří pláží, kde se rypouši shromažďují kvůli rozmnožování. Po příchodu ptačí chřipky H5N1 počet samic klesl o 47 procent, asi o 53 tisíc zvířat.

Ničivá epidemie

„Znepokojivé je to, že rypouši sloní jsou živočichové dožívající se vysokého věku. I krátkodobé výpadky v reprodukci nebo úmrtnost jedinců v reproduktivním věku budou mít dlouhodobé následky na stabilitu populace,“ uvedl Connor Bamford z Britské společnosti pro výzkum Antarktidy (BAS). Následky rozšíření ptačí chřipky podle něho budou citelné řadu let.

Mnoho mláďat také uhynulo, protože je opustily matky, jež se nakazily ptačí chřipkou. Na argentinském poloostrově Valdés takto v důsledku rozšíření nákazy z roku 2023 uhynulo dokonce 97 procent mláďat, která buď byla opuštěna, nebo sama onemocněla ptačí chřipkou.

Populace rypoušů na Jižní Georgii je výrazně vyšší a čítá stovky tisíc kusů, takže je vůči takovým nepříznivým podmínkám odolnější, podotýkají vědci. Co se týče poloostrova Valdés, budou se následky rozšíření ptačí chřipky z roku 2023 na stavech těchto živočichů odrážet ještě koncem století.

Vědci se podle Bamforda domnívají, že virus ptačí chřipky se mezi rypouši šíří v kapkách vody. Tato mohutná zvířata sice tráví většinu času ve vodě, rozmnožují se ale v silně zahuštěných koloniích na širokých písečných plážích. „Jsou jich tam spolu tisíce, kašlou a prskají,“ popsal Bamford.


Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 2 hhodinami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
před 3 hhodinami

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
včera v 09:00

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...