Rypouše sloní u Antarktidy ničí ptačí chřipka. Pošla už polovina samic

Populaci rypoušů sloních, největších šelem na světě, kteří žijí v oblasti kolem Antarktidy, ničí ptačí chřipka. Podle agentury AFP na situaci těchto zástupců čeledi tuleňovitých upozornili vědci.

Většina rypoušů sloních žije na ostrově Jižní Georgie v jižním Atlantiku, kam se předloni dostala ptačí chřipka a na tomto území se rozšířila do té doby v nevídané míře. Uhynuly miliony ptáků a nakazili se také savci, včetně několika lidí, píše AFP. Už dříve letos vědci varovali, že ptačí chřipka vedla k nebývalému úhynu rypoušů žijících na pobřeží Argentiny.

V článku zveřejněném v odborném časopisu Communications Biology tým britských výzkumníků situaci těchto šelem s typickým chobotem označil za „děsivou“. Podle odborníků na Jižní Georgii žije více než polovina všech rypoušů sloních v reprodukčním věku. V roce 2022 a v roce 2024 pokaždé v ten samý den vědci s pomocí malých dronů pořídili záběry tří pláží, kde se rypouši shromažďují kvůli rozmnožování. Po příchodu ptačí chřipky H5N1 počet samic klesl o 47 procent, asi o 53 tisíc zvířat.

Ničivá epidemie

„Znepokojivé je to, že rypouši sloní jsou živočichové dožívající se vysokého věku. I krátkodobé výpadky v reprodukci nebo úmrtnost jedinců v reproduktivním věku budou mít dlouhodobé následky na stabilitu populace,“ uvedl Connor Bamford z Britské společnosti pro výzkum Antarktidy (BAS). Následky rozšíření ptačí chřipky podle něho budou citelné řadu let.

Mnoho mláďat také uhynulo, protože je opustily matky, jež se nakazily ptačí chřipkou. Na argentinském poloostrově Valdés takto v důsledku rozšíření nákazy z roku 2023 uhynulo dokonce 97 procent mláďat, která buď byla opuštěna, nebo sama onemocněla ptačí chřipkou.

Populace rypoušů na Jižní Georgii je výrazně vyšší a čítá stovky tisíc kusů, takže je vůči takovým nepříznivým podmínkám odolnější, podotýkají vědci. Co se týče poloostrova Valdés, budou se následky rozšíření ptačí chřipky z roku 2023 na stavech těchto živočichů odrážet ještě koncem století.

Vědci se podle Bamforda domnívají, že virus ptačí chřipky se mezi rypouši šíří v kapkách vody. Tato mohutná zvířata sice tráví většinu času ve vodě, rozmnožují se ale v silně zahuštěných koloniích na širokých písečných plážích. „Jsou jich tam spolu tisíce, kašlou a prskají,“ popsal Bamford.


Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
před 7 hhodinami

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
před 9 hhodinami

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
před 10 hhodinami

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
před 14 hhodinami

Porno, sítě, hry. Hyde Park Civilizace řešil digitální hrozby

Stále mladší děti tráví stále více času na sociálních sítích. Ty jim poskytují spoustu zábavy, poznání i sociálních vazeb, ale také skýtají mnoho nástrah. Pro rodiče může být složité tato rizika pochopit, protože v jejich mládí nebyla lidská identita natolik propojená s tou digitální a většina takových hrozeb nebyla tak rozšířená. Tématu se věnoval Hyde Park Civilizace.
před 15 hhodinami

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
včera v 14:15

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
včera v 11:24

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
včera v 11:14
Načítání...