Rusko deportuje ukrajinské děti systematicky, potvrdili vyšetřovatelé

Moskva se odvlékáním ukrajinských dětí dopouští zločinů proti lidskosti. Ve své zprávě to potvrdila nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise, kterou zřídila Rada pro lidská práva OSN. Komise vyvrátila ruské tvrzení, že jde o „evakuace“, a naopak potvrdila, že postup Moskvy v této věci je systematický a dohlíží na něj nejvyšší vedení země. Zachráněné děti popisují, jak jim ruské úřady i „náhradní rodiny“ bránily v návratu domů.

„Na základě nových důkazů dospěla komise k závěru, že ruské úřady spáchaly dva typy zločinů proti lidskosti: deportaci a násilné přemístění dětí a také jejich nucené zmizení,“ uvedl předseda komise Erik Møse.

Rusové děti buď deportují přímo do Ruska, nebo je násilně přemisťují do jimi okupovaných regionů na Ukrajině. Zločin nuceného zmizení dětí pak spočívá v tom, že ruské úřady „úmyslně zatajily informace o jejich osudu a místě pobytu jejich rodičům nebo zákonným zástupcům,“ doplnil člen komise Pablo de Greiff.

„Kromě toho se (ruské úřady) dopustily válečného zločinu spočívajícího v neodůvodněném zpoždění repatriace civilistů tím, že neusnadnily návrat dětí,“ dodal. Výsledky šetření komise shrnuje zpráva a doprovodný podkladový materiál.

Většina dětí se nevrátila

Komise v dokumentech vyvrací tvrzení Moskvy, že ukrajinské děti pouze „evakuuje“ do bezpečí. Dokazuje to na osudu zhruba dvanácti set dětí násilně přemístěných z Doněcké, Luhanské, Chersonské, Charkovské a Mykolajivské oblasti, jejichž případy zdokumentovala.

„Komise zjistila, že o čtyři roky později se osmdesát procent dětí ze zdokumentovaných případů nevrátilo,“ řekl de Greiff. Podle mezinárodního humanitárního práva přitom může být evakuace pouze dočasná a musí pro ni existovat naléhavý důvod týkající se zdraví, lékařské péče nebo bezpečnosti.

Kyjev uvádí, že prověřuje údaje o více než devatenácti a půl tisících odvlečených dětech, ale toto číslo není konečné.

Zpráva komise dále zdůrazňuje, že mnoho rodičů a zákonných zástupců o osudu či místě pobytu dětí stále nic neví. „Stále hledám svou dceru a mám hrozný strach, co si o mně pomyslí a jak přežije tam (v Rusku), kde mnoho lidí Ukrajince nenávidí,“ cituje zpráva matku, které se nepodařilo své dítě najít.

Namísto zavedení mechanismů pro usnadnění jejich návratu ruské úřady „zařídily dlouhodobé umístění dětí v rodinách nebo institucích“ v Rusku nebo v jím okupovaných částech Ukrajiny, dodal de Greiff. Unesené děti kromě toho dostaly ruské občanství a jejich profily se objevily v databázích pro adopci.

Na všechno dohlíží nejvyšší ruské vedení včetně Putina

Deportace, násilné přemisťování a nucené mizení dětí jsou systematickou ruskou politikou, která se děje se za dohledu nejvyššího vedení země, potvrdila komise.

„Ruské orgány na nejvyšší úrovni – včetně prezidenta (Vladimira) Putina a subjektů jemu přímo odpovědných, koordinovaly praktické postupy pro provedení těchto deportací a transferů a pro další přemístění dětí v Ruské federaci,“ uvádí zpráva.

„Ruské orgány se těchto činů dopustily na základě konzistentního a pečlivě organizovaného plánu a postupu, který byl spuštěn již před totální invazí na Ukrajinu,“ dodali experti.

V březnu 2023 vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) kvůli podezření z válečných zločinů v souvislosti s deportacemi a „nezákonným přesunem“ dětí z okupované Ukrajiny zatykače na ruského diktátora Putina a jeho zmocněnkyni Mariju Lvovovou-Bělovovou.

Na otázku ohledně spolupráce s ruskými úřady v této věci de Greiff zdůraznil, že komise jim předložila „39 písemných žádostí o informace k různým záležitostem, včetně otázky dětí… a nikdy jsme neobdrželi odpověď“.

„Rusové synovi tvrdili, že Ukrajina už neexistuje“

Komise dále připomíná, že Rusové s unesenými dětmi špatně zacházejí. Nedostává se jim nejen lékařské péče či jídla, ale kromě stresu z násilného přemístění a přerušení vazby s jejich vlastí čelí i psychickému nátlaku ze strany ruských úřadů či „náhradních rodin“. 

Matka jednoho chlapce, kterého se podařilo vrátit na Ukrajinu, podle komise uvedla, že personál ruského sirotčince jejímu synovi tvrdil, že Ukrajina „už neexistuje, všechno shořelo a jeho rodiče pravděpodobně zemřeli“.

Jedna zachráněná dívka popsala, že jí personál ruské instituce, kam byla umístěna, tvrdil, že „máma nepřijde, nemá peníze, nedostane se na hranice“. Další zachráněné dítě vypovědělo, že bylo „smutné, vyděšené a bálo se, že bude muset žít v Ruské federaci“.

Unesené ukrajinské děti se bojí říct, že chtějí domů

Jedno z dětí, které okupanti umístili do rodiny v Rusku, komisi popsalo, že Moskva inscenuje „dokumentární filmy,“ které mají vyvolat dojem, jak jsou ukrajinské děti v ruských rodinách šťastné. Řeklo také, že unesené děti, které se chtějí vrátit na Ukrajinu, mají strach vyjádřit svůj názor.

Jedna rodina, do které byl umístěn ukrajinský teenager, „chtěla zavolat policii… protože tento dospívající chlapec vyjádřil touhu vrátit se na Ukrajinu a ke své rodině,“ popsal de Greiff. Další případ skončil sebevraždou mladého dospívajícího.

Jiný dospívající chlapec se několikrát pokusil o návrat na Ukrajinu, ale „jeho“ ruská rodina upozornila úřady. Ty ho při prvním pokusu přiměly k falešnému prohlášení, že byl k návratu na Ukrajinu nucen. Chlapec později napsal i dopis ukrajinskému prezidentovi, ve kterém uvedl, že se chce vrátit, což se nakonec podařilo.

Experti: Ničení ukrajinské identity a genocida

„Je to důležitý právní závěr, který přímo pojmenovává podstatu toho, co Rusko dělá ukrajinským dětem od roku 2014 a nadále v tom pokračuje,“ komentovala aktuální zprávu komise Darja Herasymčuková, poradkyně ukrajinského prezidenta pro práva dětí.

„Jde o mnohem víc než jen fyzické odvedení dítěte z okupovaného území. Je to pokus oddělit ho od rodiny, jazyka, paměti, prostředí a v konečném důsledku i od samotné Ukrajiny. Proto důsledně hovoříme o systematické politice zaměřené na zničení identity ukrajinských dětí,“ dodala Herasymčuková.

Kromě toho, že okupanti umisťují ukrajinské děti do ruských rodin či institucí a nutí je přijmout ruské občanství, je také učí podle ruských osnov, posílají je do „převýchovných“ táborů a některé nezletilé povolávají do ruské armády, dodává Kyjev.

Parlamentní shromáždění Rady Evropy (PACE) už dříve uvedlo, že zdokumentované důkazy o únosech ukrajinských dětí a jejich „rusifikaci“ odpovídají mezinárodní definici genocidy. Experti a analytici opakovaně upozorňují, že deportace ukrajinských dětí jsou součástí širšího ruského plánu na úplné vymazání ukrajinské národní identity.

„V okupovaných oblastech Ukrajiny ruské úřady nemilosrdně ničí veškeré stopy ukrajinské státnosti, historie, jazyka a kulturního dědictví. Místní obyvatelé jsou mezitím nuceni přijmout ruské občanství. Každý, kdo odmítne spolupracovat, riskuje odepření přístupu k základním veřejným službám nebo deportaci,“ shrnul například analytik think-tanku Atlantic Council Peter Dickinson. 

Komise, kterou zřídila Rada pro lidská práva OSN v březnu 2022, má „vyšetřit veškerá údajná porušení a zneužívání lidských práv, porušování mezinárodního humanitárního práva a související trestné činy v kontextu ruské agrese proti Ukrajině“ od začátku plnohodnotné fáze války v únoru 2022.

Členy tříčlenné komise jsou norský soudce Erik Møse, kolumbijský akademik a lidskoprávní aktivista Pablo de Greiff a indická advokátka Vrinda Grover. Členové komise nejsou zaměstnanci OSN a jejich práce v komisi není honorovaná.

Zdroj: OSN

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 3 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 6 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 8 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 10 hhodinami

Při pádu malého letadla zahynulo ve Francii jedenáct lidí

Jedenáct lidí přišlo v neděli o život při pádu malého letadla v Tomblaine na předměstí Nancy na severovýchodě Francie, píše agentura AFP s odvoláním na prefekturu departementu Meurthe-et-Moselle. Na místo neštěstí zamířil francouzský ministr vnitra Laurent Nuňez. Letoun dopadl na travnatou plochu u silnice v obytné zóně. Přepravoval skupinu lidí, kteří se chystali k seskoku padákem. Podle AFP řadí počet obětí nehodu mezi nejtragičtější havárie lehkých letadel v zemi.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Írán udeřil na Kuvajt a Bahrajn. Mluví o odvetě za útoky USA

Íránská státní média tvrdí, že na jihu země byly zaznamenány výbuchy. V sobotu pozdě večer to napsala agentura Reuters. Podle Íránu zasáhlo několik střel telekomunikační věž. Nové údery na Írán krátce před půlnocí na neděli SELČ oznámilo americké velitelství vojenských sil CENTCOM a později i americký prezident Donald Trump. Íránu v příspěvku na síti Truth Social pohrozil obnovením bojů. Několik zemí v regionu hlásilo nepřátelské drony a rakety na svém území.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...