Rusko deportuje ukrajinské děti systematicky, potvrdili vyšetřovatelé

Moskva se odvlékáním ukrajinských dětí dopouští zločinů proti lidskosti. Ve své zprávě to potvrdila nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise, kterou zřídila Rada pro lidská práva OSN. Komise vyvrátila ruské tvrzení, že jde o „evakuace“, a naopak potvrdila, že postup Moskvy v této věci je systematický a dohlíží na něj nejvyšší vedení země. Zachráněné děti popisují, jak jim ruské úřady i „náhradní rodiny“ bránily v návratu domů.

„Na základě nových důkazů dospěla komise k závěru, že ruské úřady spáchaly dva typy zločinů proti lidskosti: deportaci a násilné přemístění dětí a také jejich nucené zmizení,“ uvedl předseda komise Erik Møse.

Rusové děti buď deportují přímo do Ruska, nebo je násilně přemisťují do jimi okupovaných regionů na Ukrajině. Zločin nuceného zmizení dětí pak spočívá v tom, že ruské úřady „úmyslně zatajily informace o jejich osudu a místě pobytu jejich rodičům nebo zákonným zástupcům,“ doplnil člen komise Pablo de Greiff.

„Kromě toho se (ruské úřady) dopustily válečného zločinu spočívajícího v neodůvodněném zpoždění repatriace civilistů tím, že neusnadnily návrat dětí,“ dodal. Výsledky šetření komise shrnuje zpráva a doprovodný podkladový materiál.

Většina dětí se nevrátila

Komise v dokumentech vyvrací tvrzení Moskvy, že ukrajinské děti pouze „evakuuje“ do bezpečí. Dokazuje to na osudu zhruba dvanácti set dětí násilně přemístěných z Doněcké, Luhanské, Chersonské, Charkovské a Mykolajivské oblasti, jejichž případy zdokumentovala.

„Komise zjistila, že o čtyři roky později se osmdesát procent dětí ze zdokumentovaných případů nevrátilo,“ řekl de Greiff. Podle mezinárodního humanitárního práva přitom může být evakuace pouze dočasná a musí pro ni existovat naléhavý důvod týkající se zdraví, lékařské péče nebo bezpečnosti.

Kyjev uvádí, že prověřuje údaje o více než devatenácti a půl tisících odvlečených dětech, ale toto číslo není konečné.

Zpráva komise dále zdůrazňuje, že mnoho rodičů a zákonných zástupců o osudu či místě pobytu dětí stále nic neví. „Stále hledám svou dceru a mám hrozný strach, co si o mně pomyslí a jak přežije tam (v Rusku), kde mnoho lidí Ukrajince nenávidí,“ cituje zpráva matku, které se nepodařilo své dítě najít.

Namísto zavedení mechanismů pro usnadnění jejich návratu ruské úřady „zařídily dlouhodobé umístění dětí v rodinách nebo institucích“ v Rusku nebo v jím okupovaných částech Ukrajiny, dodal de Greiff. Unesené děti kromě toho dostaly ruské občanství a jejich profily se objevily v databázích pro adopci.

Na všechno dohlíží nejvyšší ruské vedení včetně Putina

Deportace, násilné přemisťování a nucené mizení dětí jsou systematickou ruskou politikou, která se děje se za dohledu nejvyššího vedení země, potvrdila komise.

„Ruské orgány na nejvyšší úrovni – včetně prezidenta (Vladimira) Putina a subjektů jemu přímo odpovědných, koordinovaly praktické postupy pro provedení těchto deportací a transferů a pro další přemístění dětí v Ruské federaci,“ uvádí zpráva.

„Ruské orgány se těchto činů dopustily na základě konzistentního a pečlivě organizovaného plánu a postupu, který byl spuštěn již před totální invazí na Ukrajinu,“ dodali experti.

V březnu 2023 vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) kvůli podezření z válečných zločinů v souvislosti s deportacemi a „nezákonným přesunem“ dětí z okupované Ukrajiny zatykače na ruského diktátora Putina a jeho zmocněnkyni Mariju Lvovovou-Bělovovou.

Na otázku ohledně spolupráce s ruskými úřady v této věci de Greiff zdůraznil, že komise jim předložila „39 písemných žádostí o informace k různým záležitostem, včetně otázky dětí… a nikdy jsme neobdrželi odpověď“.

„Rusové synovi tvrdili, že Ukrajina už neexistuje“

Komise dále připomíná, že Rusové s unesenými dětmi špatně zacházejí. Nedostává se jim nejen lékařské péče či jídla, ale kromě stresu z násilného přemístění a přerušení vazby s jejich vlastí čelí i psychickému nátlaku ze strany ruských úřadů či „náhradních rodin“. 

Matka jednoho chlapce, kterého se podařilo vrátit na Ukrajinu, podle komise uvedla, že personál ruského sirotčince jejímu synovi tvrdil, že Ukrajina „už neexistuje, všechno shořelo a jeho rodiče pravděpodobně zemřeli“.

Jedna zachráněná dívka popsala, že jí personál ruské instituce, kam byla umístěna, tvrdil, že „máma nepřijde, nemá peníze, nedostane se na hranice“. Další zachráněné dítě vypovědělo, že bylo „smutné, vyděšené a bálo se, že bude muset žít v Ruské federaci“.

Unesené ukrajinské děti se bojí říct, že chtějí domů

Jedno z dětí, které okupanti umístili do rodiny v Rusku, komisi popsalo, že Moskva inscenuje „dokumentární filmy,“ které mají vyvolat dojem, jak jsou ukrajinské děti v ruských rodinách šťastné. Řeklo také, že unesené děti, které se chtějí vrátit na Ukrajinu, mají strach vyjádřit svůj názor.

Jedna rodina, do které byl umístěn ukrajinský teenager, „chtěla zavolat policii… protože tento dospívající chlapec vyjádřil touhu vrátit se na Ukrajinu a ke své rodině,“ popsal de Greiff. Další případ skončil sebevraždou mladého dospívajícího.

Jiný dospívající chlapec se několikrát pokusil o návrat na Ukrajinu, ale „jeho“ ruská rodina upozornila úřady. Ty ho při prvním pokusu přiměly k falešnému prohlášení, že byl k návratu na Ukrajinu nucen. Chlapec později napsal i dopis ukrajinskému prezidentovi, ve kterém uvedl, že se chce vrátit, což se nakonec podařilo.

Experti: Ničení ukrajinské identity a genocida

„Je to důležitý právní závěr, který přímo pojmenovává podstatu toho, co Rusko dělá ukrajinským dětem od roku 2014 a nadále v tom pokračuje,“ komentovala aktuální zprávu komise Darja Herasymčuková, poradkyně ukrajinského prezidenta pro práva dětí.

„Jde o mnohem víc než jen fyzické odvedení dítěte z okupovaného území. Je to pokus oddělit ho od rodiny, jazyka, paměti, prostředí a v konečném důsledku i od samotné Ukrajiny. Proto důsledně hovoříme o systematické politice zaměřené na zničení identity ukrajinských dětí,“ dodala Herasymčuková.

Kromě toho, že okupanti umisťují ukrajinské děti do ruských rodin či institucí a nutí je přijmout ruské občanství, je také učí podle ruských osnov, posílají je do „převýchovných“ táborů a některé nezletilé povolávají do ruské armády, dodává Kyjev.

Parlamentní shromáždění Rady Evropy (PACE) už dříve uvedlo, že zdokumentované důkazy o únosech ukrajinských dětí a jejich „rusifikaci“ odpovídají mezinárodní definici genocidy. Experti a analytici opakovaně upozorňují, že deportace ukrajinských dětí jsou součástí širšího ruského plánu na úplné vymazání ukrajinské národní identity.

„V okupovaných oblastech Ukrajiny ruské úřady nemilosrdně ničí veškeré stopy ukrajinské státnosti, historie, jazyka a kulturního dědictví. Místní obyvatelé jsou mezitím nuceni přijmout ruské občanství. Každý, kdo odmítne spolupracovat, riskuje odepření přístupu k základním veřejným službám nebo deportaci,“ shrnul například analytik think-tanku Atlantic Council Peter Dickinson. 

Komise, kterou zřídila Rada pro lidská práva OSN v březnu 2022, má „vyšetřit veškerá údajná porušení a zneužívání lidských práv, porušování mezinárodního humanitárního práva a související trestné činy v kontextu ruské agrese proti Ukrajině“ od začátku plnohodnotné fáze války v únoru 2022.

Členy tříčlenné komise jsou norský soudce Erik Møse, kolumbijský akademik a lidskoprávní aktivista Pablo de Greiff a indická advokátka Vrinda Grover. Členové komise nejsou zaměstnanci OSN a jejich práce v komisi není honorovaná.

Zdroj: OSN

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny ropy reagují poklesem na příměří mezi USA a Íránem

Ceny americké lehké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesly pod 95 dolarů za barel necelou hodinu. Reagují tak na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Pokles činil více než 15 procent, informovala americká stanice CNN. V úterý se cena ropy WTI pohybovala okolo 117 dolarů za barel.
před 2 hhodinami

USA a Írán souhlasily s dvoutýdenním příměřím na Blízkém východě

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se týká i Libanonu, uvedl pákistánský premiér Šahbáz Šaríf, který dohodu zprostředkovával. S příměřím podle Bílého domu souhlasil i Izrael. Prezident USA Donald Trump předtím uvedl, že souhlasil s přerušením úderů na Írán na dva týdny a že je připraven k příměří, pokud Teherán otevře Hormuzský průliv. Jednání o konečné dohodě má proběhnout v pátek v Islámábádu.
01:03Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Dauhá byly slyšet výbuchy, v Bahrajnu znějí sirény

Kvůli sílícímu napětí mezi Íránem a USA vyzval Kuvajt své občany, aby od půlnoci (23:00 SELČ) zůstali doma a nevycházeli až do středečního rána. Bahrajn mezitím podle AFP oznámil, že provoz v přístavu Chalífa bin Salmán bude od středy dočasně pozastaven. Výbuchy byly podle agentury večer slyšet v katarském Dauhá, v Bahrajnu se rozezněly sirény. Děje se tak před vypršením ultimáta prezidenta USA Donalda Trumpa, který Íránu pohrozil zničením „celé jeho civilizace“. Exploze zněly také v iráckém Bagdádu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Údery v Íránu zasáhly dálnice, železnice, mosty a ostrov Charg

Po izraelsko-americkém úderu na severozápadě země Írán v úterý uzavřel dálnici spojující Tabríz s Teheránem, píše AFP. Zasaženy byly podle Reuters také železnice a mosty v různých částech země. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že na mosty a železnice útočilo izraelské letectvo. Infrastrukturu podle něj využívaly íránské revoluční gardy. Místa úderů však podle AFP neupřesnil. Útok postihl i íránský strategický ostrov Charg. Americký prezident Donald Trump pak v úterý odpoledne pohrozil „zničením celé jedné civilizace“, pokud Írán nepřistoupí na dohodu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Čtvrtá největší rafinérie v Rusku zastavila po ukrajinském útoku provoz, píše Reuters

Rafinérie NORSI v Nižněnovgorodské oblasti, která je čtvrtým největším podnikem tohoto druhu v Rusku, po nedělním ukrajinském útoku přerušila provoz, píše Reuters s odvoláním na dva nejmenované zdroje z branže. Agentura zároveň uvedla, že po dronovém útoku se zastavil vývoz ropy přes ruský terminál Šescharis v černomořském přístavu Novorossijsk.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Sydney zadrželi hrdinu z Afghánistánu, viní ho z válečných zločinů

Australská policie zadržela prvního a nejslavnějšího člena speciálních jednotek Bena Robertse-Smitha, kterého viní z páchání válečných zločinů v Afghánistánu. Nositel nejvíce vyznamenání ze všech žijících australských vojáků skončil v cele – podle úřadů má na svědomí vraždu nejméně pěti civilistů. Obviněný jakékoli nezákonné jednání dlouhodobě popírá.
před 9 hhodinami

„K vašim službám“. Orbán nabízel pomoc Putinovi, píše Bloomberg

Maďarský premiér Viktor Orbán nabídl loni ruskému vůdci Vladimiru Putinovi všestrannou pomoc – například s uspořádáním summitu v Budapešti o urovnání ruské agrese na Ukrajině, napsal dle agentury Reuters Bloomberg s odvoláním na přepis telefonátu mezi oběma politiky. Putin měl tehdy Orbánovi sdělit, že si velmi váží jeho „nezávislého a flexibilního“ postoje k rusko-ukrajinské válce.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Polsku zadrželi dalšího člověka kvůli požáru v pardubické zbrojovce

Polská kontrarozvědka (ABW) v souvislosti se zapálením haly zbrojovky LPP v Pardubicích zadržela dalšího člověka, informuje server TVP Info. Dotyčný údajně jiné lidi pověřil úkolem, aby koupili různé předměty využité k zapálení haly v Pardubicích. ABW ho zadržela v Zelené Hoře (Zielona Góra) na západě Polska bezprostředně poté, co se vrátil z Česka.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...