„Říkali, že mě matka nepotřebuje.“ Rusko ukrajinské děti „evakuuje“ či unáší z domovů, posílá je na převýchovu a k adopci

Rusko systematicky deportuje ukrajinské děti z okupovaných území, za což čelí mezinárodnímu zatykači vůdce Vladimir Putin a zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová. Ukrajinská prokuratura identifikovala zatím přes devatenáct tisíc odvlečených dětí, vrátit se podařilo zhruba tři sta šedesát z nich. Ukrajinska pravda (UP) na základě výpovědí desítek dětí, jejich rodičů a lidí, kteří po odvlečených pátrají, popsala několik způsobů, jakými Rusové, i za pomoci místních kolaborantů, ukrajinské děti unášejí.

Oběťmi deportací se podle UP stávají děti, které přišly o rodiče; dále jde o děti, které byly od rodičů odděleny během takzvané filtrace, tedy nucené kontroly okupačními úřady. Kromě toho okupanti odebírají děti také přímo v rodinách, což zdůvodňují údajně špatnými životními podmínkami nebo ohrožením dítěte, a terčem únosů jsou i děti z dětských domovů.

Rusové deportace maskují jako přemisťování za účelem rehabilitace či evakuace z nebezpečných oblastí, případně poskytnutí nutné lékařské péče. Rusko zjednodušilo postup pro zisk ruského občanství dětmi a jejich zákonnými zástupci a také adopci ukrajinských dětí v Rusku.

„Říkali, že mě pošlou do pěstounské rodiny“

Dvanáctiletý Saško z Mariupolu popsal, jak loni na jaře při ostřelování utrpěl zranění oka, a jeho matka se s ním proto vypravila hledat lékařskou pomoc. Ošetřili ho ukrajinští zdravotníci, ale pak oba padli do rukou okupantům, kteří je několikrát převáželi, až skončili ve stanovém táboře v obci Bezimenne severovýchodně od Mariupolu. Tam prošli registrací, kterou prováděli pracovníci ruského ministerstva pro mimořádné situace, a matku odvedli k dalšímu výslechu. Saško ji od té doby neviděl.

„Říkali, že mě matka nepotřebuje, že mě pošlou do dětského domova a pak do pěstounské rodiny,“ popsal Saško, který pak strávil dva měsíce v „traumatologickém centru“ v okupované Doněcké oblasti, než se mu naskytla příležitost zavolat babičce.

„Mluvili tam s ním o Ukrajině a Rusku a řekli mu, že Ukrajina je špatná a Ukrajinci jsou zlí,“ řekla chlapcova babička listu The Washington Post. „Donutili děti mluvit rusky,“ řekla také a uvedla, že ji okupanti v Doněcku dlouze vyslýchali a nutili ji, aby zůstala. „Musela jsem trochu lhát. Byla to jediná cesta ven,“ dodala žena, které se podařilo s pomocí ukrajinských úřadů vnuka z okupovaného území odvést. O Saškově matce ale nemají žádné informace.

Patnáctiletý Artem byl zase mezi třinácti dětmi z dětského domova v Kupjansku v Charkovské oblasti, které okupanti odvlekli, když se z regionu stahovali. Tvrdili jim, že je zachraňují před ukrajinským postupem. „Byl to jen lidský štít z dětí. Rusové se za dětmi schovávali, protože si uvědomovali, že naši chlapi nebudou na děti střílet,“ míní Artemova matka Natalija, které se za pomoci dobrovolníků podařilo se synem po šesti měsících opět shledat.

Artem je strávil v domově v Perevalsku v okupované Luhanské oblasti, celou dobu byl v kontaktu s matkou. „Všechno zakázali a nutili nás zpívat ruskou hymnu,“ řekl podle UP o tamních pečovatelích. „Já jsem ji ale nezpíval.“ Chlapec také vypověděl, že děti byly nuceny k pracím včetně výkopových a vykládaly humanitární pomoc. Bylo jim také řečeno, že mohou být převezeny do Rostova na Donu v Rusku.

„Museli jsme zfalšovat dokumenty a příběhy dětí“

Ředitel dětského domova v Chersonu Volodymyr Sahajdak popsal, jak se zaměstnancům zařízení podařilo během okupace uchránit 52 dětí před odvlečením.

„Zařídili jsme, aby ti, kdo mají žijící příbuzné, vyklouzli k prarodičům, přátelům nebo sousedům,“ řekl listu The Guardian. V domově zůstalo sedmnáct sirotků, které si vzali domů zaměstnanci, například jedna učitelka si vzala tři děti ve věku tři, sedm a osm let. „Museli jsme zfalšovat dokumenty a příběhy (dětí), abychom mohli projít ruskými kontrolními stanovišti.“

„Další zdejší žena, které bylo pouhých třicet let, si vzala pět dětí, které zřejmě nemohly být všechny její, tak jsme si vymysleli legendu, že pomáhala své těhotné sestře při porodu,“ dodal Sahajdak s tím, že veškerou dokumentaci vedoucí k dětem zaměstnanci ukryli.

Rusové pak ale v létě přivedli do domova dalších patnáct dětí z oblastí blízko frontové linie a na podzim, před svým ústupem z města, požadovali jejich „evakuaci“. Tyto děti už zaměstnanci nemohli schovat, a tak byly odvlečeny do města Anapa v ruském Krasnodarském kraji. Později se je podařilo přes Gruzii dostat zpět na Ukrajinu.

„Nejednali s námi jako s lidmi“

Odvlečené ukrajinské děti často končí na okupovaném Krymu či v Doněcké oblasti a také na ruském území v táborech, sirotčincích nebo zdravotnických zařízeních. Stávají se tam terčem propagandy a převýchovy. Za tímto účelem provozuje Rusko síť více než čtyřiceti zařízení, shrnula letos zveřejněná studie Yaleovy univerzity.

Do některých zařízení na okupovaném Krymu odjely děti na letní tábor se souhlasem rodičů, ti ale mohli být pod velkým tlakem. „Musíte pochopit, že rodiče žili pod okupací, měli strach,“ citovala Ukrajinska pravda Olhu, mluvčí charitativní organizace Save Ukraine. „Rusové s nimi manipulují a říkají jim, že tábory jsou povinnou součástí vzdělávacího programu.“

„Nejednali s námi jako s lidmi. Nutili nás zpívat ruskou hymnu a ty, kteří nechtěli, odvedli do samostatné místnosti na pohovor, vyhrožovali jim, že je zavřou do sklepa, a řekli jim, že ty, kterým už bylo osmnáct, pošlou do armády a ostatní budou rozvezeni po Ruské federaci,“ vzpomínal na pobyt v táboře na Krymu šestnáctiletý Vitalij.

„Když nás tam přivezli, řekli: Ukrajina jsou teroristé, zabíjejí lidi. Mlátili nás holemi za to, že jsme řekli Sláva Ukrajině! Nadávali nám a nazývali nás jmény jako chocholové (pejorativní ruské označení pro Ukrajince – pozn. red.). Když jedna dívka vyvěsila v místnosti vlajku Ukrajiny, vlajku spálili,“ dodal Vitalij.

Zatímco teenageři zpravidla této propagandě odolávají, menší děti se jí nechají spíše ovlivnit. Ty, kterým se podařilo vrátit, uvedly, že mnoho jejich vrstevníků začalo podporovat Rusko a nosit trička s písmenem Z, tedy se symbolem invazní armády, píše Ukrajinska pravda.

  • Silnému tlaku propagandy, která v nich má vypěstovat nenávist vůči Ukrajině, čelí děti, které navštěvují školy v okupovaných oblastech, připomíná Ukrajinska pravda. Učební osnovy tam byly přetvořeny podle ruských standardů, ruský jazyk a dějepis jsou nyní povinnými předměty, ukrajinština je volitelná. Děti se učí, jak je Rusko zachránilo před „nacisty“, a že okupovaná území vždy patřila Rusku.
  • Okupační úřady tam zřizují také různé občanské a vojenské organizace, jejichž prostřednictvím se Rusko rovněž snaží děti ovlivňovat a militarizovat. Těmto tendencím přitom děti na Donbasu čelí už od začátku války v roce 2014, učí se střílet, oblékají se do vojenských uniforem a poslouchají, že Ukrajina je jejich nepřítelem.
  • Ukrajinska pravda uvádí příklad vojáka, kterému v době začátku války v roce 2014 bylo jedenáct let. Nyní slouží na kontrolním stanovišti v Rusy okupovaném Doněcku a je upřímně přesvědčen, že bojuje za svou „vlast“ a proti „nacistům“.
  • Zdroj: Ukrajinska pravda

Mechanismus pro návrat dětí neexistuje

Neexistuje žádný stálý mechanismus, který by umožnil odvlečené děti vracet zpět na Ukrajinu, a to i z toho důvodu, že Rusko nedodržuje mezinárodní pravidla, uvádějí ukrajinské úřady. Chybí také případný zprostředkovatel, tedy třetí země, které by obě strany důvěřovaly.

Na vývoji mechanismu pro vyhledávání dětí a jejich návrat spolupracují Polsko a Evropská komise, francouzský Senát zase vyzval EU, aby po unesených dětech pátrala a sankcionovala ty, kteří se na deportacích podíleli. Ukrajinská policie spustila aplikaci Reunite Ukraine, která pátrá po pohřešovaných dětech a pomáhá sjednotit rodiny. Podle ukrajinské vicepremiérky Iryny Vereščukové vzniká mezinárodní koalice, která má přivést zpět ukrajinské sirotky, shrnula snahy Ukrajinska pravda.

Podle The Guardian diplomatické zdroje naznačují, že do pátrání po odvlečených dětech jsou nyní zapojeny některé západní vládní agentury, konkurenční ukrajinské a ruské odnože pravoslavné církve a evangeličtí misionáři či dobrovolníci působící na frontové linii a rusko-ukrajinské hranici. Naopak Mezinárodní výbor Červeného kříže se zřejmě přímo neúčastní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěPo sečtení zhruba třetiny hlasů má většinu opoziční Tisza

Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara by ve 199členném parlamentu měla získat 132 mandátů, vyplývá z průběžných výsledků po sečtení 29,2 procenta hlasů. Fideszu dlouholetého maďarského premiéra Viktora Orbána připadá 59 křesel a krajně pravicová strana Naše vlast by v parlamentu měla osm zástupců. V parlamentních volbách se rozhodovalo o tom, zda Orbán získá páté funkční období, anebo po 16 letech skončí jeho Fidesz ve vládě.
19:00Aktualizovánopřed 1 mminutou

Maďaři v rekordní účasti hlasovali v parlamentních volbách

Maďarsko v neděli vybíralo své zástupce v parlamentu. Volební účast byla podle serveru 24.hu nejvyšší od pádu komunistického režimu, když už v 17 hodin, dvě hodiny před uzavřením místností, dle Národního volebního úřadu dosáhla rekordu, v 18:30 pak činila 77,8 procenta. V roce 2022 přitom byla 62,9 procenta. O premiérské křeslo se utkali stávající předseda vlády Viktor Orbán a opoziční lídr Péter Magyar. Oba v neděli mluvili o svém nadcházejícím vítězství.
06:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
15:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vzdušné údery na severovýchodě Nigérie zřejmě zabily nejméně sto lidí

Vzdušné údery nigerijského letectva na severovýchodě země v sobotu zabily desítky lidí, píše agentura AFP s odkazem na obyvatele a lidskoprávní skupinu Amnesty International (AI). Zdroje se rozcházejí, pokud jde o přesnou bilanci obětí. Zatímco AI na síti X informovala o nejméně stovce mrtvých a 35 těžce zraněných, místní představitel hovořil o dvou stech mrtvých a zraněných.
před 2 hhodinami

Hrad a Černínský palác se střetly kvůli výrokům na adresu Trumpa

Prezident Petr Pavel dává dlouhodobě a jasně najevo, že mu záleží na dobrých vztazích se Spojenými státy a na jednotě a věrohodnosti NATO, řekl mluvčí prezidentské kanceláře Vít Kolář. Reagoval tak na prohlášení českého ministerstva zahraničí (MZV), v němž se distancovalo od Pavlových kritických slov na adresu prezidenta USA Donalda Trumpa a zdůraznilo, že se nejedná o oficiální pozici české vlády.
17:36Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajina a Rusko hlásí tisíce případů porušení klidu zbraní

Rusové porušili velikonoční příměří ve 2299 případech, Ukrajinci v 1971, obvinily se vzájemně ukrajinská armáda a ruské ministerstvo obrany. Ukrajinští vojáci zveřejnili i video zobrazující zabití jejich spolubojovníků, kteří měli evakuovat zraněné obránce. Kyjev podle Moskvy udeřil na Bělgorodskou a Kurskou oblast. Kreml nechce klid zbraní prodloužit, jak by si přál ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
09:13Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Libanon hlásí další oběti, Izrael zničil raketomet

Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla raketomet na jihu Libanonu, který byl připravený k odpalu směrem na židovský stát. Uvedla to stanice BBC. Nejnovější údery židovského státu si podle al-Džazíry vyžádaly mrtvé, teroristické hnutí Hizballáh poslalo drony na sever Izraele. Stále není jasné, zda se dočasné příměří mezi USA a Íránem vztahuje i na Libanon. Sobotní jednání v Pákistánu navíc selhala.
08:29Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Íránci USA nevěří, řekl po krachu jednání Ghálíbáf

USA nebyly při mírových rozhovorech v Pákistánu schopny navzdory konstruktivním návrhům získat důvěru Íránců. Podle AFP to sdělil šéf íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. Podle amerického viceprezidenta JD Vance se nepodařilo Teherán přimět k závazku, že nebude vyvíjet jaderné zbraně. Některé západní země včetně Velké Británie a Austrálie vyjádřily zklamání. Pákistán vyzval k dodržování příměří.
04:03Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...