„Říkali, že mě matka nepotřebuje.“ Rusko ukrajinské děti „evakuuje“ či unáší z domovů, posílá je na převýchovu a k adopci

Rusko systematicky deportuje ukrajinské děti z okupovaných území, za což čelí mezinárodnímu zatykači vůdce Vladimir Putin a zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová. Ukrajinská prokuratura identifikovala zatím přes devatenáct tisíc odvlečených dětí, vrátit se podařilo zhruba tři sta šedesát z nich. Ukrajinska pravda (UP) na základě výpovědí desítek dětí, jejich rodičů a lidí, kteří po odvlečených pátrají, popsala několik způsobů, jakými Rusové, i za pomoci místních kolaborantů, ukrajinské děti unášejí.

Oběťmi deportací se podle UP stávají děti, které přišly o rodiče; dále jde o děti, které byly od rodičů odděleny během takzvané filtrace, tedy nucené kontroly okupačními úřady. Kromě toho okupanti odebírají děti také přímo v rodinách, což zdůvodňují údajně špatnými životními podmínkami nebo ohrožením dítěte, a terčem únosů jsou i děti z dětských domovů.

Rusové deportace maskují jako přemisťování za účelem rehabilitace či evakuace z nebezpečných oblastí, případně poskytnutí nutné lékařské péče. Rusko zjednodušilo postup pro zisk ruského občanství dětmi a jejich zákonnými zástupci a také adopci ukrajinských dětí v Rusku.

„Říkali, že mě pošlou do pěstounské rodiny“

Dvanáctiletý Saško z Mariupolu popsal, jak loni na jaře při ostřelování utrpěl zranění oka, a jeho matka se s ním proto vypravila hledat lékařskou pomoc. Ošetřili ho ukrajinští zdravotníci, ale pak oba padli do rukou okupantům, kteří je několikrát převáželi, až skončili ve stanovém táboře v obci Bezimenne severovýchodně od Mariupolu. Tam prošli registrací, kterou prováděli pracovníci ruského ministerstva pro mimořádné situace, a matku odvedli k dalšímu výslechu. Saško ji od té doby neviděl.

„Říkali, že mě matka nepotřebuje, že mě pošlou do dětského domova a pak do pěstounské rodiny,“ popsal Saško, který pak strávil dva měsíce v „traumatologickém centru“ v okupované Doněcké oblasti, než se mu naskytla příležitost zavolat babičce.

„Mluvili tam s ním o Ukrajině a Rusku a řekli mu, že Ukrajina je špatná a Ukrajinci jsou zlí,“ řekla chlapcova babička listu The Washington Post. „Donutili děti mluvit rusky,“ řekla také a uvedla, že ji okupanti v Doněcku dlouze vyslýchali a nutili ji, aby zůstala. „Musela jsem trochu lhát. Byla to jediná cesta ven,“ dodala žena, které se podařilo s pomocí ukrajinských úřadů vnuka z okupovaného území odvést. O Saškově matce ale nemají žádné informace.

Patnáctiletý Artem byl zase mezi třinácti dětmi z dětského domova v Kupjansku v Charkovské oblasti, které okupanti odvlekli, když se z regionu stahovali. Tvrdili jim, že je zachraňují před ukrajinským postupem. „Byl to jen lidský štít z dětí. Rusové se za dětmi schovávali, protože si uvědomovali, že naši chlapi nebudou na děti střílet,“ míní Artemova matka Natalija, které se za pomoci dobrovolníků podařilo se synem po šesti měsících opět shledat.

Artem je strávil v domově v Perevalsku v okupované Luhanské oblasti, celou dobu byl v kontaktu s matkou. „Všechno zakázali a nutili nás zpívat ruskou hymnu,“ řekl podle UP o tamních pečovatelích. „Já jsem ji ale nezpíval.“ Chlapec také vypověděl, že děti byly nuceny k pracím včetně výkopových a vykládaly humanitární pomoc. Bylo jim také řečeno, že mohou být převezeny do Rostova na Donu v Rusku.

„Museli jsme zfalšovat dokumenty a příběhy dětí“

Ředitel dětského domova v Chersonu Volodymyr Sahajdak popsal, jak se zaměstnancům zařízení podařilo během okupace uchránit 52 dětí před odvlečením.

„Zařídili jsme, aby ti, kdo mají žijící příbuzné, vyklouzli k prarodičům, přátelům nebo sousedům,“ řekl listu The Guardian. V domově zůstalo sedmnáct sirotků, které si vzali domů zaměstnanci, například jedna učitelka si vzala tři děti ve věku tři, sedm a osm let. „Museli jsme zfalšovat dokumenty a příběhy (dětí), abychom mohli projít ruskými kontrolními stanovišti.“

„Další zdejší žena, které bylo pouhých třicet let, si vzala pět dětí, které zřejmě nemohly být všechny její, tak jsme si vymysleli legendu, že pomáhala své těhotné sestře při porodu,“ dodal Sahajdak s tím, že veškerou dokumentaci vedoucí k dětem zaměstnanci ukryli.

Rusové pak ale v létě přivedli do domova dalších patnáct dětí z oblastí blízko frontové linie a na podzim, před svým ústupem z města, požadovali jejich „evakuaci“. Tyto děti už zaměstnanci nemohli schovat, a tak byly odvlečeny do města Anapa v ruském Krasnodarském kraji. Později se je podařilo přes Gruzii dostat zpět na Ukrajinu.

„Nejednali s námi jako s lidmi“

Odvlečené ukrajinské děti často končí na okupovaném Krymu či v Doněcké oblasti a také na ruském území v táborech, sirotčincích nebo zdravotnických zařízeních. Stávají se tam terčem propagandy a převýchovy. Za tímto účelem provozuje Rusko síť více než čtyřiceti zařízení, shrnula letos zveřejněná studie Yaleovy univerzity.

Do některých zařízení na okupovaném Krymu odjely děti na letní tábor se souhlasem rodičů, ti ale mohli být pod velkým tlakem. „Musíte pochopit, že rodiče žili pod okupací, měli strach,“ citovala Ukrajinska pravda Olhu, mluvčí charitativní organizace Save Ukraine. „Rusové s nimi manipulují a říkají jim, že tábory jsou povinnou součástí vzdělávacího programu.“

„Nejednali s námi jako s lidmi. Nutili nás zpívat ruskou hymnu a ty, kteří nechtěli, odvedli do samostatné místnosti na pohovor, vyhrožovali jim, že je zavřou do sklepa, a řekli jim, že ty, kterým už bylo osmnáct, pošlou do armády a ostatní budou rozvezeni po Ruské federaci,“ vzpomínal na pobyt v táboře na Krymu šestnáctiletý Vitalij.

„Když nás tam přivezli, řekli: Ukrajina jsou teroristé, zabíjejí lidi. Mlátili nás holemi za to, že jsme řekli Sláva Ukrajině! Nadávali nám a nazývali nás jmény jako chocholové (pejorativní ruské označení pro Ukrajince – pozn. red.). Když jedna dívka vyvěsila v místnosti vlajku Ukrajiny, vlajku spálili,“ dodal Vitalij.

Zatímco teenageři zpravidla této propagandě odolávají, menší děti se jí nechají spíše ovlivnit. Ty, kterým se podařilo vrátit, uvedly, že mnoho jejich vrstevníků začalo podporovat Rusko a nosit trička s písmenem Z, tedy se symbolem invazní armády, píše Ukrajinska pravda.

  • Silnému tlaku propagandy, která v nich má vypěstovat nenávist vůči Ukrajině, čelí děti, které navštěvují školy v okupovaných oblastech, připomíná Ukrajinska pravda. Učební osnovy tam byly přetvořeny podle ruských standardů, ruský jazyk a dějepis jsou nyní povinnými předměty, ukrajinština je volitelná. Děti se učí, jak je Rusko zachránilo před „nacisty“, a že okupovaná území vždy patřila Rusku.
  • Okupační úřady tam zřizují také různé občanské a vojenské organizace, jejichž prostřednictvím se Rusko rovněž snaží děti ovlivňovat a militarizovat. Těmto tendencím přitom děti na Donbasu čelí už od začátku války v roce 2014, učí se střílet, oblékají se do vojenských uniforem a poslouchají, že Ukrajina je jejich nepřítelem.
  • Ukrajinska pravda uvádí příklad vojáka, kterému v době začátku války v roce 2014 bylo jedenáct let. Nyní slouží na kontrolním stanovišti v Rusy okupovaném Doněcku a je upřímně přesvědčen, že bojuje za svou „vlast“ a proti „nacistům“.
  • Zdroj: Ukrajinska pravda

Mechanismus pro návrat dětí neexistuje

Neexistuje žádný stálý mechanismus, který by umožnil odvlečené děti vracet zpět na Ukrajinu, a to i z toho důvodu, že Rusko nedodržuje mezinárodní pravidla, uvádějí ukrajinské úřady. Chybí také případný zprostředkovatel, tedy třetí země, které by obě strany důvěřovaly.

Na vývoji mechanismu pro vyhledávání dětí a jejich návrat spolupracují Polsko a Evropská komise, francouzský Senát zase vyzval EU, aby po unesených dětech pátrala a sankcionovala ty, kteří se na deportacích podíleli. Ukrajinská policie spustila aplikaci Reunite Ukraine, která pátrá po pohřešovaných dětech a pomáhá sjednotit rodiny. Podle ukrajinské vicepremiérky Iryny Vereščukové vzniká mezinárodní koalice, která má přivést zpět ukrajinské sirotky, shrnula snahy Ukrajinska pravda.

Podle The Guardian diplomatické zdroje naznačují, že do pátrání po odvlečených dětech jsou nyní zapojeny některé západní vládní agentury, konkurenční ukrajinské a ruské odnože pravoslavné církve a evangeličtí misionáři či dobrovolníci působící na frontové linii a rusko-ukrajinské hranici. Naopak Mezinárodní výbor Červeného kříže se zřejmě přímo neúčastní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto sejdou na mimořádném summitu EU ve čtvrtek v Bruselu.
20:53Aktualizovánopřed 8 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 30 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 39 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...