„Říkali, že mě matka nepotřebuje.“ Rusko ukrajinské děti „evakuuje“ či unáší z domovů, posílá je na převýchovu a k adopci

Rusko systematicky deportuje ukrajinské děti z okupovaných území, za což čelí mezinárodnímu zatykači vůdce Vladimir Putin a zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová. Ukrajinská prokuratura identifikovala zatím přes devatenáct tisíc odvlečených dětí, vrátit se podařilo zhruba tři sta šedesát z nich. Ukrajinska pravda (UP) na základě výpovědí desítek dětí, jejich rodičů a lidí, kteří po odvlečených pátrají, popsala několik způsobů, jakými Rusové, i za pomoci místních kolaborantů, ukrajinské děti unášejí.

Oběťmi deportací se podle UP stávají děti, které přišly o rodiče; dále jde o děti, které byly od rodičů odděleny během takzvané filtrace, tedy nucené kontroly okupačními úřady. Kromě toho okupanti odebírají děti také přímo v rodinách, což zdůvodňují údajně špatnými životními podmínkami nebo ohrožením dítěte, a terčem únosů jsou i děti z dětských domovů.

Rusové deportace maskují jako přemisťování za účelem rehabilitace či evakuace z nebezpečných oblastí, případně poskytnutí nutné lékařské péče. Rusko zjednodušilo postup pro zisk ruského občanství dětmi a jejich zákonnými zástupci a také adopci ukrajinských dětí v Rusku.

„Říkali, že mě pošlou do pěstounské rodiny“

Dvanáctiletý Saško z Mariupolu popsal, jak loni na jaře při ostřelování utrpěl zranění oka, a jeho matka se s ním proto vypravila hledat lékařskou pomoc. Ošetřili ho ukrajinští zdravotníci, ale pak oba padli do rukou okupantům, kteří je několikrát převáželi, až skončili ve stanovém táboře v obci Bezimenne severovýchodně od Mariupolu. Tam prošli registrací, kterou prováděli pracovníci ruského ministerstva pro mimořádné situace, a matku odvedli k dalšímu výslechu. Saško ji od té doby neviděl.

„Říkali, že mě matka nepotřebuje, že mě pošlou do dětského domova a pak do pěstounské rodiny,“ popsal Saško, který pak strávil dva měsíce v „traumatologickém centru“ v okupované Doněcké oblasti, než se mu naskytla příležitost zavolat babičce.

„Mluvili tam s ním o Ukrajině a Rusku a řekli mu, že Ukrajina je špatná a Ukrajinci jsou zlí,“ řekla chlapcova babička listu The Washington Post. „Donutili děti mluvit rusky,“ řekla také a uvedla, že ji okupanti v Doněcku dlouze vyslýchali a nutili ji, aby zůstala. „Musela jsem trochu lhát. Byla to jediná cesta ven,“ dodala žena, které se podařilo s pomocí ukrajinských úřadů vnuka z okupovaného území odvést. O Saškově matce ale nemají žádné informace.

Patnáctiletý Artem byl zase mezi třinácti dětmi z dětského domova v Kupjansku v Charkovské oblasti, které okupanti odvlekli, když se z regionu stahovali. Tvrdili jim, že je zachraňují před ukrajinským postupem. „Byl to jen lidský štít z dětí. Rusové se za dětmi schovávali, protože si uvědomovali, že naši chlapi nebudou na děti střílet,“ míní Artemova matka Natalija, které se za pomoci dobrovolníků podařilo se synem po šesti měsících opět shledat.

Artem je strávil v domově v Perevalsku v okupované Luhanské oblasti, celou dobu byl v kontaktu s matkou. „Všechno zakázali a nutili nás zpívat ruskou hymnu,“ řekl podle UP o tamních pečovatelích. „Já jsem ji ale nezpíval.“ Chlapec také vypověděl, že děti byly nuceny k pracím včetně výkopových a vykládaly humanitární pomoc. Bylo jim také řečeno, že mohou být převezeny do Rostova na Donu v Rusku.

„Museli jsme zfalšovat dokumenty a příběhy dětí“

Ředitel dětského domova v Chersonu Volodymyr Sahajdak popsal, jak se zaměstnancům zařízení podařilo během okupace uchránit 52 dětí před odvlečením.

„Zařídili jsme, aby ti, kdo mají žijící příbuzné, vyklouzli k prarodičům, přátelům nebo sousedům,“ řekl listu The Guardian. V domově zůstalo sedmnáct sirotků, které si vzali domů zaměstnanci, například jedna učitelka si vzala tři děti ve věku tři, sedm a osm let. „Museli jsme zfalšovat dokumenty a příběhy (dětí), abychom mohli projít ruskými kontrolními stanovišti.“

„Další zdejší žena, které bylo pouhých třicet let, si vzala pět dětí, které zřejmě nemohly být všechny její, tak jsme si vymysleli legendu, že pomáhala své těhotné sestře při porodu,“ dodal Sahajdak s tím, že veškerou dokumentaci vedoucí k dětem zaměstnanci ukryli.

Rusové pak ale v létě přivedli do domova dalších patnáct dětí z oblastí blízko frontové linie a na podzim, před svým ústupem z města, požadovali jejich „evakuaci“. Tyto děti už zaměstnanci nemohli schovat, a tak byly odvlečeny do města Anapa v ruském Krasnodarském kraji. Později se je podařilo přes Gruzii dostat zpět na Ukrajinu.

„Nejednali s námi jako s lidmi“

Odvlečené ukrajinské děti často končí na okupovaném Krymu či v Doněcké oblasti a také na ruském území v táborech, sirotčincích nebo zdravotnických zařízeních. Stávají se tam terčem propagandy a převýchovy. Za tímto účelem provozuje Rusko síť více než čtyřiceti zařízení, shrnula letos zveřejněná studie Yaleovy univerzity.

Do některých zařízení na okupovaném Krymu odjely děti na letní tábor se souhlasem rodičů, ti ale mohli být pod velkým tlakem. „Musíte pochopit, že rodiče žili pod okupací, měli strach,“ citovala Ukrajinska pravda Olhu, mluvčí charitativní organizace Save Ukraine. „Rusové s nimi manipulují a říkají jim, že tábory jsou povinnou součástí vzdělávacího programu.“

„Nejednali s námi jako s lidmi. Nutili nás zpívat ruskou hymnu a ty, kteří nechtěli, odvedli do samostatné místnosti na pohovor, vyhrožovali jim, že je zavřou do sklepa, a řekli jim, že ty, kterým už bylo osmnáct, pošlou do armády a ostatní budou rozvezeni po Ruské federaci,“ vzpomínal na pobyt v táboře na Krymu šestnáctiletý Vitalij.

„Když nás tam přivezli, řekli: Ukrajina jsou teroristé, zabíjejí lidi. Mlátili nás holemi za to, že jsme řekli Sláva Ukrajině! Nadávali nám a nazývali nás jmény jako chocholové (pejorativní ruské označení pro Ukrajince – pozn. red.). Když jedna dívka vyvěsila v místnosti vlajku Ukrajiny, vlajku spálili,“ dodal Vitalij.

Zatímco teenageři zpravidla této propagandě odolávají, menší děti se jí nechají spíše ovlivnit. Ty, kterým se podařilo vrátit, uvedly, že mnoho jejich vrstevníků začalo podporovat Rusko a nosit trička s písmenem Z, tedy se symbolem invazní armády, píše Ukrajinska pravda.

  • Silnému tlaku propagandy, která v nich má vypěstovat nenávist vůči Ukrajině, čelí děti, které navštěvují školy v okupovaných oblastech, připomíná Ukrajinska pravda. Učební osnovy tam byly přetvořeny podle ruských standardů, ruský jazyk a dějepis jsou nyní povinnými předměty, ukrajinština je volitelná. Děti se učí, jak je Rusko zachránilo před „nacisty“, a že okupovaná území vždy patřila Rusku.
  • Okupační úřady tam zřizují také různé občanské a vojenské organizace, jejichž prostřednictvím se Rusko rovněž snaží děti ovlivňovat a militarizovat. Těmto tendencím přitom děti na Donbasu čelí už od začátku války v roce 2014, učí se střílet, oblékají se do vojenských uniforem a poslouchají, že Ukrajina je jejich nepřítelem.
  • Ukrajinska pravda uvádí příklad vojáka, kterému v době začátku války v roce 2014 bylo jedenáct let. Nyní slouží na kontrolním stanovišti v Rusy okupovaném Doněcku a je upřímně přesvědčen, že bojuje za svou „vlast“ a proti „nacistům“.
  • Zdroj: Ukrajinska pravda

Mechanismus pro návrat dětí neexistuje

Neexistuje žádný stálý mechanismus, který by umožnil odvlečené děti vracet zpět na Ukrajinu, a to i z toho důvodu, že Rusko nedodržuje mezinárodní pravidla, uvádějí ukrajinské úřady. Chybí také případný zprostředkovatel, tedy třetí země, které by obě strany důvěřovaly.

Na vývoji mechanismu pro vyhledávání dětí a jejich návrat spolupracují Polsko a Evropská komise, francouzský Senát zase vyzval EU, aby po unesených dětech pátrala a sankcionovala ty, kteří se na deportacích podíleli. Ukrajinská policie spustila aplikaci Reunite Ukraine, která pátrá po pohřešovaných dětech a pomáhá sjednotit rodiny. Podle ukrajinské vicepremiérky Iryny Vereščukové vzniká mezinárodní koalice, která má přivést zpět ukrajinské sirotky, shrnula snahy Ukrajinska pravda.

Podle The Guardian diplomatické zdroje naznačují, že do pátrání po odvlečených dětech jsou nyní zapojeny některé západní vládní agentury, konkurenční ukrajinské a ruské odnože pravoslavné církve a evangeličtí misionáři či dobrovolníci působící na frontové linii a rusko-ukrajinské hranici. Naopak Mezinárodní výbor Červeného kříže se zřejmě přímo neúčastní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
12:27Aktualizovánopřed 37 mminutami

Klima se vychyluje z rovnováhy, varuje Světová meteorologická organizace

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) je klima Země více v nerovnováze než kdykoli v zaznamenané historii. Koncentrace skleníkových plynů totiž způsobují oteplování atmosféry a oceánů a tání ledu. K těmto rychlým a rozsáhlým změnám došlo během několika desítek let, jejich škodlivé dopady ale bude lidstvo cítit po stovky, a možná i tisíce let, uvedla agentura v nově zveřejněné zprávě.
před 1 hhodinou

Ukrajina zaútočila na ropný terminál v ruském Primorsku

Ukrajinský generální štáb v pondělí informoval, že ukrajinská armáda zaútočila na ropný terminál v ruském přístavu Primorsk v Leningradské oblasti v Baltském moři a také na ropnou rafinerii ve městě Ufa v Baškortostánu. Agentura Reuters ráno napsala, že ruské baltské přístavy Primorsk a Usť-Luga čelily útoku dronů. Podle agentury jde o největší ruské exportní trhy ropy, které po útocích přestaly surovinu vyvážet. Rusko v noci znovu udeřilo na Ukrajině.
11:43Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael znovu zaútočil na Teherán

Izraelská armáda uvedla, že zahájila rozsáhlou vlnu úderů na infrastrukturu v Teheránu, píše stanice Al-Džazíra. V centrální části a také v okolí íránské metropole se ozývaly silné exploze a obyvatelé hlásili výpadky proudu. Izraelská armáda také zaútočila na město Karadž západně od Teheránu. Izraelsko-americké vzdušné útoky zabily v pondělí šest lidí ve městě Tabríz na severozápadě země, uvedla agentura Fars. Írán v reakci útočil na země v regionu.
07:47Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ve slovinských volbách zvítězilo liberální hnutí premiéra Goloba. Vláda ale ztratila většinu

Hnutí Svoboda premiéra Roberta Goloba zvítězilo v nedělních slovinských parlamentních volbách, uvedly agentury DPA a APA. Svoboda po sečtení 99,85 procenta hlasů získala 28,62 procenta hlasů a 29 mandátů, následuje uskupení Slovinská demokratická strana (SDS) trojnásobného expremiéra Janeze Janši s 27,95 procenta hlasů a 28 mandáty. Vláda tak ztratila většinu. Podle agentury DPA tak země stojí před obtížným sestavením kabinetu.
00:38Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Íránu se šíří houbový patogen odolávající léčbě. Zkoumá ho vědkyně z Prahy

V Íránu existují místa, odkud se šíří houbové patogeny, které napadají i lidi. A proti některých druhům přestávají fungovat standardní léčiva. Vzhledem k turistice a migraci existuje riziko, že se rozšíří i do Evropy – a právě na tyto scénáře se připravují včasným výzkumem čeští vědci, popsala v rozhovoru mikrobioložka Adéla Wennrich.
před 3 hhodinami

V Londýně hořely čtyři sanitky. Policie to vyšetřuje jako antisemitský trestný čin

Jako trestný čin s antisemitským pozadím vyšetřuje britská policie požár čtyř sanitek, které patřily židovské dobrovolnické zdravotnické organizaci Hatzolah, napsal server BBC News. Policie podle něj pátrá po třech podezřelých. Britský premiér Keir Starmer v návaznosti na žhářský útok zdůraznil, že antisemitismus do společnosti nepatří.
09:29Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Na newyorském letišti se srazilo letadlo s hasičským vozem. Zemřeli dva piloti

Na newyorském letišti LaGuardia se v pondělí ráno SEČ srazilo letadlo společnosti Air Canada s hasičským vozem. O život přitom přišli pilot a druhý pilot a přes čtyřicet dalších lidí utrpělo zranění. Informaci přinesl web NBC News, podle něhož bylo na palubě letadla 72 cestujících a čtyři členové posádky.
08:03Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...