„Matička Rus“ nebo „Máša“. Kdo je žena, která s Putinem čelí zatykači za únosy ukrajinských dětí

Argumentace ICC je podle Lvovové-Bělovové „abstraktní“ a neobsahuje jména či adresy, nelze ji proto ověřit. Podezření soudu dementovala s tím, že se neopírají o žádný konkrétní důkaz. „Neobdrželi jsme jedinou žádost, která by potvrdila, že jsou děti odloučené od rodičů, že by bylo některé z dětí například deportováno, tedy násilně odvlečeno na ruské území,“ dodala.

Lvovová-Bělovová na sociální síti Telegram připomněla, že Moskva jurisdikci ICC i tak neuznává. Kromě Ruska zastávají stejný názor na haagský soud Spojené státy, Čína nebo Izrael.

Stíhána spolu s Putinem

Soud v Haagu Putina a Lvovovou-Bělovovou stíhá v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Obviňuje ji z toho, že Rusko uneslo ukrajinské děti a dospívající a poslalo je do převýchovných táborů na ruském území. Moskva toto tvrzení nepopírá, program ale označuje za humanitární misi na ochranu ukrajinských sirotků a opuštěných dětí.

Deportace se podle ICC odehrávají na ukrajinském území nejméně od 24. února 2022, kdy ruská vojska otevřeně vpadla na Ukrajinu. Hlavní prokurátor ICC Karim Khan dříve uvedl, že podle zjištění soudu byly z Ukrajiny odvezeny „stovky dětí“.

Shromáždění smluvních stran (ASP ICC), které sdružuje 123 členských zemí ICC, podle agentury AFP odsoudilo „výhrůžky“ a „opatření proti prokurátorovi a soudcům“, které přicházejí z Ruska od oznámení vydání zatykačů. Ruské úřady v pondělí zahájily trestní stíhání soudců Mezinárodního trestního soudu a Karima Khana. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv také pohrozil raketovým útokem na sídlo ICC v Haagu.

Připravena pro funkci

Současná ruská zmocněnkyně pro práva dětí se ujala úřadu 26. října 2021, ve funkci vystřídala Annu Kuzněcovovou, která byla zvolena do Státní dumy. O den později telefonovala Lvovová-Bělovová se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Podle serveru Meduza se jí dotázal, kolik má sama dětí. „Mám jich devět, pět z nich se mi narodilo, čtyři jsem adoptovala a také mám v pěstounské péči dalších třináct dětí s postižením,“ odvětila mu prý.

S šéfem Kremlu se následně setkala 9. března 2022, více než dva týdny po ruském napadení Ukrajiny. V té době vydala zmocněnkyně nařízení, které deklarovalo „evakuaci a záchranu ukrajinských dětí před ostřelováním“. Ukrajinské děti měly dostat v Rusku podle jejich tvrzení „novou budoucnost“.

Po devíti měsících od invaze přiznala, že se situace od jejího nástupu do funkce stala „pekelnou“. „Toho roku ale nelituji, protože jsme se tomu s mým týmem věnovali ne na 100, ale na 150 procent,“ komentovala. Tehdy už figurovala na sedmi mezinárodních sankčních seznamech za nezákonné deportace ukrajinských dětí do Ruska.

Cesta do vrcholné politiky

Původně vyučovala děti hře na kytaru, u profese ale dlouho nezůstala. V roce 2014 se Lvovová-Bělovová připojila k hnutí Všeruská lidová fronta, politické organizaci Vladimira Putina, která v současnosti figuruje na sankčním seznamu Evropské rady. Podle Meduzy se angažovala v pomoci postiženým dětem z ruských dětských domovů a získávala vysoké granty od regionálního ministerstva práce. Později její aktivity finančně podporovala i ruská vláda, regionální dotace a desítky dárců, mezi nimiž byla například banka Sberbank nebo oligarcha Roman Abramovič.

Působila také jako jedna z Putinových zmocněnkyň, které měly na starosti agendu prezidentských voleb. Aby jí prý umožnil větší kariérní růst, vzdal se její manžel profese softwarového inženýra a rozhodl se stát knězem.

V říjnu 2021, kdy byla Lvovová-Bělovová jmenována zmocněnkyní pro práva dětí, působila také ve radě Jednotného Ruska, strany, která momentálně v Rusku vládne. Podle zdroje serveru Meduza podporovala její jmenování také ruská pravoslavná církev.

Odvlečené děti nabízí v Rusku k adopci

Putin kroky Lvovové-Bělovové dlouhodobě podporuje. Po ruských útocích na Donbas opakovala kremelskou propagandu, že tamní děti je potřeba zachránit. „Děti postižené ostřelováním přebývají na hranici mezi tmou a světlem. Rusové jim dokáží poskytnout přístřeší a zahřát je láskou,“ odůvodňovala první zprávy o tom, že z okupovaných oblastí mizí ukrajinské děti.

Odvlečené děti následně kolegové Lvovové-Bělovové nabízeli v Rusku k adopci, což ona rovněž netajila, popisuje server Meduza. Na ruské straně byl o adopce zájem, ve vyhledávači Yandex se v únoru loňského roku objevila klíčová slova „adopce dítěte z Donbasu“ 218krát, v březnu a v dubnu se toto číslo zvýšilo na třináct tisíc, celkový počet vyhledávání přesáhl ke konci roku 2022 třicet tisíc.

Zmocněnkyně v reakci vypracovala zvláštní návod, jak dítě z Luhanské nebo Doněcké oblasti adoptovat. Zákonnými zástupci dětí mohou být ruské rodiny od května 2022, kdy Putin podepsal nařízení o zjednodušeném postupu pro získání občanství Ruské federace.

„Říkejte mi Mášo“

K říjnu 2022 žilo podle oficiálních údajů v ruských rodinách 380 dětí z Luhanské a Doněcké oblasti. Kolik jich ještě žije v zařízeních pro nezletilé bez doprovodu, je obtížné určit. Lvovová-Bělovová tvrdí, že její tým pracuje nejen na umístění ukrajinských dětí do ruských adoptivních rodin, ale také na jejich opětovném spojení s jejich biologickými rodinami. „Rozhodně nepracujeme na tom, abychom odebírali děti rodičům a dávali je do ruských rodin,“ prohlásila.

Zmocněnkyně následně jedno z ukrajinských dětí sama adoptovala, získala patnáctiletého Filipa z Mariupolu. Ten se do Ruska dostal v květnu, toho využila ruská televize Tsagrad k natočení dokumentu „To je moje dítě“.

V médiích se prezentuje jako schopná matka. Na ruských sociálních sítích se šíří fotky, na nichž si s dětmi hraje a objímá je. Při rozhovorech žádá novináře, aby jí říkali Máša. Výchova ukrajinských dětí v Rusku musí být podle ní „vlastenecká“. Pro děti pořádá takzvané tábory, na nichž se prý učí třeba ruské dějiny nebo sportují. „Chceme je myšlenkově odvést od těch hrozných událostí a vzpomínek,“ tvrdí zmocněnkyně.

Je to morální zneužívání dětí, tvrdí psycholog

„Připomíná to analogii za nacistického Německa, tam se děti také věnovaly třeba sportu, hudbě a různým nepolitickým aktivitám. Když je ale úřady potřebovaly, podporovaly stát a armádu,“ řekl pro server Vjorstka psycholog a učitel Daniil Ken. „Je to morální zneužívání dětí,“ dodal.

Lvovová-Bělovová sehrála podle zprávy Humanitární výzkumné laboratoře (HRL) Yaleovy univerzity klíčovou roli při organizování rozsáhlých deportací dětí v rozporu s mezinárodními normami.

„Je skvělé vědět, že si naší práce na pomoc dětem všimlo mezinárodní společenství,“ reagovala zmocněnkyně na mezinárodní zatykač.