„Matička Rus“ nebo „Máša“. Kdo je žena, která s Putinem čelí zatykači za únosy ukrajinských dětí

Přezdívá se jí „Matička Rus“, nechává se oslovovat i jako „Máša“. Zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová ve středu uvedla, že neví, z čeho přesně ji Mezinárodní trestní soud (ICC) obviňuje. Soud na ni a na ruského vůdce Vladimira Putina minulý týden vydal mezinárodní zatykač v souvislosti s únosy ukrajinských dětí z Ruskem okupovaných území. Lvovová-Bělovová tvrdí, že soud podle ní není konkrétní.

Argumentace ICC je podle Lvovové-Bělovové „abstraktní“ a neobsahuje jména či adresy, nelze ji proto ověřit. Podezření soudu dementovala s tím, že se neopírají o žádný konkrétní důkaz. „Neobdrželi jsme jedinou žádost, která by potvrdila, že jsou děti odloučené od rodičů, že by bylo některé z dětí například deportováno, tedy násilně odvlečeno na ruské území,“ dodala.

Lvovová-Bělovová na sociální síti Telegram připomněla, že Moskva jurisdikci ICC i tak neuznává. Kromě Ruska zastávají stejný názor na haagský soud Spojené státy, Čína nebo Izrael.

Stíhána spolu s Putinem

Soud v Haagu Putina a Lvovovou-Bělovovou stíhá v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Obviňuje ji z toho, že Rusko uneslo ukrajinské děti a dospívající a poslalo je do převýchovných táborů na ruském území. Moskva toto tvrzení nepopírá, program ale označuje za humanitární misi na ochranu ukrajinských sirotků a opuštěných dětí.

Deportace se podle ICC odehrávají na ukrajinském území nejméně od 24. února 2022, kdy ruská vojska otevřeně vpadla na Ukrajinu. Hlavní prokurátor ICC Karim Khan dříve uvedl, že podle zjištění soudu byly z Ukrajiny odvezeny „stovky dětí“.

Shromáždění smluvních stran (ASP ICC), které sdružuje 123 členských zemí ICC, podle agentury AFP odsoudilo „výhrůžky“ a „opatření proti prokurátorovi a soudcům“, které přicházejí z Ruska od oznámení vydání zatykačů. Ruské úřady v pondělí zahájily trestní stíhání soudců Mezinárodního trestního soudu a Karima Khana. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv také pohrozil raketovým útokem na sídlo ICC v Haagu.

Připravena pro funkci

Současná ruská zmocněnkyně pro práva dětí se ujala úřadu 26. října 2021, ve funkci vystřídala Annu Kuzněcovovou, která byla zvolena do Státní dumy. O den později telefonovala Lvovová-Bělovová se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Podle serveru Meduza se jí dotázal, kolik má sama dětí. „Mám jich devět, pět z nich se mi narodilo, čtyři jsem adoptovala a také mám v pěstounské péči dalších třináct dětí s postižením,“ odvětila mu prý.

S šéfem Kremlu se následně setkala 9. března 2022, více než dva týdny po ruském napadení Ukrajiny. V té době vydala zmocněnkyně nařízení, které deklarovalo „evakuaci a záchranu ukrajinských dětí před ostřelováním“. Ukrajinské děti měly dostat v Rusku podle jejich tvrzení „novou budoucnost“.

Po devíti měsících od invaze přiznala, že se situace od jejího nástupu do funkce stala „pekelnou“. „Toho roku ale nelituji, protože jsme se tomu s mým týmem věnovali ne na 100, ale na 150 procent,“ komentovala. Tehdy už figurovala na sedmi mezinárodních sankčních seznamech za nezákonné deportace ukrajinských dětí do Ruska.

Marija Lvovová-Bělovová na jednání s Vladimirem Putinem
Zdroj: Reuters

Cesta do vrcholné politiky

Původně vyučovala děti hře na kytaru, u profese ale dlouho nezůstala. V roce 2014 se Lvovová-Bělovová připojila k hnutí Všeruská lidová fronta, politické organizaci Vladimira Putina, která v současnosti figuruje na sankčním seznamu Evropské rady. Podle Meduzy se angažovala v pomoci postiženým dětem z ruských dětských domovů a získávala vysoké granty od regionálního ministerstva práce. Později její aktivity finančně podporovala i ruská vláda, regionální dotace a desítky dárců, mezi nimiž byla například banka Sberbank nebo oligarcha Roman Abramovič.

Působila také jako jedna z Putinových zmocněnkyň, které měly na starosti agendu prezidentských voleb. Aby jí prý umožnil větší kariérní růst, vzdal se její manžel profese softwarového inženýra a rozhodl se stát knězem.

V říjnu 2021, kdy byla Lvovová-Bělovová jmenována zmocněnkyní pro práva dětí, působila také ve radě Jednotného Ruska, strany, která momentálně v Rusku vládne. Podle zdroje serveru Meduza podporovala její jmenování také ruská pravoslavná církev.

Odvlečené děti nabízí v Rusku k adopci

Putin kroky Lvovové-Bělovové dlouhodobě podporuje. Po ruských útocích na Donbas opakovala kremelskou propagandu, že tamní děti je potřeba zachránit. „Děti postižené ostřelováním přebývají na hranici mezi tmou a světlem. Rusové jim dokáží poskytnout přístřeší a zahřát je láskou,“ odůvodňovala první zprávy o tom, že z okupovaných oblastí mizí ukrajinské děti.

Odvlečené děti následně kolegové Lvovové-Bělovové nabízeli v Rusku k adopci, což ona rovněž netajila, popisuje server Meduza. Na ruské straně byl o adopce zájem, ve vyhledávači Yandex se v únoru loňského roku objevila klíčová slova „adopce dítěte z Donbasu“ 218krát, v březnu a v dubnu se toto číslo zvýšilo na třináct tisíc, celkový počet vyhledávání přesáhl ke konci roku 2022 třicet tisíc.

Zmocněnkyně v reakci vypracovala zvláštní návod, jak dítě z Luhanské nebo Doněcké oblasti adoptovat. Zákonnými zástupci dětí mohou být ruské rodiny od května 2022, kdy Putin podepsal nařízení o zjednodušeném postupu pro získání občanství Ruské federace.

„Říkejte mi Mášo“

K říjnu 2022 žilo podle oficiálních údajů v ruských rodinách 380 dětí z Luhanské a Doněcké oblasti. Kolik jich ještě žije v zařízeních pro nezletilé bez doprovodu, je obtížné určit. Lvovová-Bělovová tvrdí, že její tým pracuje nejen na umístění ukrajinských dětí do ruských adoptivních rodin, ale také na jejich opětovném spojení s jejich biologickými rodinami. „Rozhodně nepracujeme na tom, abychom odebírali děti rodičům a dávali je do ruských rodin,“ prohlásila.

Zmocněnkyně následně jedno z ukrajinských dětí sama adoptovala, získala patnáctiletého Filipa z Mariupolu. Ten se do Ruska dostal v květnu, toho využila ruská televize Tsagrad k natočení dokumentu „To je moje dítě“.

V médiích se prezentuje jako schopná matka. Na ruských sociálních sítích se šíří fotky, na nichž si s dětmi hraje a objímá je. Při rozhovorech žádá novináře, aby jí říkali Máša. Výchova ukrajinských dětí v Rusku musí být podle ní „vlastenecká“. Pro děti pořádá takzvané tábory, na nichž se prý učí třeba ruské dějiny nebo sportují. „Chceme je myšlenkově odvést od těch hrozných událostí a vzpomínek,“ tvrdí zmocněnkyně.

Je to morální zneužívání dětí, tvrdí psycholog

„Připomíná to analogii za nacistického Německa, tam se děti také věnovaly třeba sportu, hudbě a různým nepolitickým aktivitám. Když je ale úřady potřebovaly, podporovaly stát a armádu,“ řekl pro server Vjorstka psycholog a učitel Daniil Ken. „Je to morální zneužívání dětí,“ dodal.

Lvovová-Bělovová sehrála podle zprávy Humanitární výzkumné laboratoře (HRL) Yaleovy univerzity klíčovou roli při organizování rozsáhlých deportací dětí v rozporu s mezinárodními normami.

„Je skvělé vědět, že si naší práce na pomoc dětem všimlo mezinárodní společenství,“ reagovala zmocněnkyně na mezinárodní zatykač.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útok nožem na východě Francie si vyžádal oběť a raněné

Jeden člověk přišel o život a dva městští strážníci utrpěli vážná zranění při útoku nožem v Mylhúzách na východě Francie. Sedmatřicetiletý podezřelý z útoku, který se stal při demonstraci, byl zařazen do databáze zaměřené na prevenci radikalizace a terorismu, napsala agentura AFP s odvoláním na prokuraturu.
před 9 mminutami

Nerosty, nebo žádný Starlink, tlačí dle Reuters USA na Ukrajinu

Spojené státy by mohly připravit Ukrajinu o internetové služby z družic Starlink v případě, že Kyjev nepřistoupí na dohodu o nerostném bohatství, napsala agentura Reuters. Starlink je klíčový pro ukrajinské jednotky na frontě a slouží i civilistům v oblastech s poškozenou infrastrukturou. Podléhá ale kontrole miliardáře Elona Muska, který spolupracuje s prezidentem Donaldem Trumpem a Ukrajinu často kritizuje.
13:00Aktualizovánopřed 20 mminutami

Izrael odložil dohodnuté propuštění palestinských vězňů, píše AFP

Hamás propustil všech šest rukojmí, která se měla během soboty na základě dohody s Izraelem vrátit do vlasti. Prezident Jicchak Herzog označil za morální povinnost, aby jeho země zajistila pokračování příměří a osvobození všech unesených Izraelců. Agentura AFP později napsala, že Jeruzalém odložil propuštění palestinských vězňů.
07:05Aktualizovánopřed 29 mminutami

V Rakousku se hnula jednání o vládě

Rakouští lidovci (ÖVP), sociální demokraté (SPÖ) a liberálové ze strany NEOS jsou připraveni společně složit vládu. Po sobotním setkání setkání s jejich šéfy to uvedl rakouský prezident Alexander Van der Bellen. O nové vládě v Rakousku se jedná už bezmála půl roku.
před 2 hhodinami

Některé kroky mohou zvýšit šanci přežít leteckou nehodu

Jen za poslední tři týdny havarovala v Severní Americe čtyři letadla. Odborníci radí, jak se na takovou situaci připravit. Například se před tím připoutat bezpečnostními pásy a ujistit se, že sedadlo je ve vzpřímené poloze. Důležité je také vědět, kolik řad je to k východu a mít o něm přehled i v prostoru plném dýmu či ohně. Kabinu letadla je pak třeba urychleně opustit bez osobních věcí.
před 4 hhodinami

Útok u památníku holocaustu v Berlíně měl antisemitský motiv

Páteční útok v památníku holocaustu v centru Berlína měl antisemitský motiv, uvedlo tamní státní zastupitelství. Podezřelý, kterým je devatenáctiletý Syřan, chtěl podle vlastní výpovědi zabíjet Židy. Obětí jeho útoku se stal třicetiletý turista ze Španělska, který utrpěl vážná bodná zranění a leží ve stabilizovaném stavu v nemocnici, informovala agentura DPA.
před 4 hhodinami

Zelenského podpořili evropští lídři i domácí oponenti

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je v úřadu již pět let a devět měsíců. O druhý mandát se měl ucházet na jaře minulého roku. Kvůli ruské agresi se ale volby uskutečnit nemohly. Zatímco americký prezident Donald Trump, který chce co nejrychleji válku ukončit, označil tento týden Zelenského za diktátora, který vládne bez voleb, za ukrajinského prezidenta se postavili evropští lídři i největší prezidentovi domácí oponenti.
před 8 hhodinami

Trump začal s čistkami v Pentagonu

Americký prezident Donald Trump odvolal z funkce předsedu sboru náčelníků štábů Charlese Browna a také pět dalších vysoce postavených důstojníků. Trump to oznámil v noci na sobotu na své sociální síti s tím, že na Brownovo místo hodlá jmenovat někdejšího příslušníka letectva Dana „Razina“ Cainea. Agentura Reuters upozorňuje, že jde o bezprecedentní personální změny ve velení americké armády.
07:52Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...