Haagský prokurátor zahájil vyšetřování možných válečných zločinů na Ukrajině

Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan ve středu oznámil, že zahájil vyšetřování možných válečných zločinů, zločinů proti lidskosti či genocidy na Ukrajině. Khan uvedl, že vyšetřování se bude týkat období od 21. listopadu 2013 do současnosti, tedy ode dne, kdy na Ukrajině vypukly protesty proti odmítnutí asociační dohody s EU tehdejší proruskou vládou.

Khan už v pondělí, několik dní po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, uvedl, že se vyšetřování zahájit chystá a že kvůli tomu požádá příslušný panel ICC. Ve středu večer ale oznámil, že vyšetřování zahájil na základě stížností, které mu dodalo 39 zemí.

Khan oznámil, že shledal dostatečný důvod pro to se domnívat, že mohly být spáchány zločiny, pro jejichž vyšetřování má ICC jurisdikci. Vyšetřování se může týkat kohokoli na jakékoli části území Ukrajiny v daném období, uvádí se v prohlášení.

Stížnost podaly všechny země EU, Velká Británie, Kanada, Nový Zéland či Švýcarsko, dále mimo jiné též Austrálie, Kolumbie či Kostarika.

ICC je nezávislý orgán, který není součástí OSN. Jeho úkolem je soudit pachatele zločinů proti lidskosti, genocid a válečných zločinů ve světě. Návrhy na zahájení procesu může podávat stát, jehož se případ týká, žalobce tribunálu nebo Rada bezpečnosti OSN.

Rusko není členem ICC

Ani Rusko ani Ukrajina dosud nepřistoupily k ICC. Ukrajina v roce 2013 a 2014 k němu ale podala dvě stížnosti, čímž podle agentury EFE přistoupila na jeho jurisdikci.

Už Khanova předchůdkyně Fatou Bensoudaová v prosinci 2020 oznámila záměr zahájit vyšetřování zločinů, které mohly být spáchány na poloostrově Krym v souvislosti s jeho nelegálním obsazením Ruskem, a na území kontrolovaném Ruskem koordinovanými silami v Donbasu na východě Ukrajiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda oznámila, že zahájila další útoky proti Íránu

Americká armáda ve středu uvedla, že zahájila další útoky proti Íránu. Oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM oznámilo, že cílem úderů je dále oslabit schopnost Íránu ohrožovat svobodu plavby v Hormuzském průlivu. Americký prezident Donald Trump sdělil, že pokud Teherán s útoky na civilní lodě nepřestane, americké útoky dále přitvrdí. Šéf Bílého domu také řekl, že příměří s Íránem je u konce a označil vyjednávání s Teheránem za ztrátu času.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Soud nařídil vyplatit odškodné ženě, kterou dle poroty Trump sexuálně napadl

Newyorský soudce ve středu rozhodl, že novinářce Elizabeth Jean Carrollové může být vyplaceno odškodné skoro 5,8 milionu dolarů (123 milionů korun) vyplývající z občanskoprávního sporu, v němž porota v roce 2023 dospěla k závěru, že nynější prezident USA Donald Trump ženu v roce 1996 sexuálně napadl. A když o incidentu promluvila veřejně, začal o ní šířit pomluvy. Informuje o tom agentura AP.
před 4 hhodinami

USA mohou licencovat výrobu střel Patriot pro Ukrajinu, řekl Trump

Spojené státy budou s Ukrajinou hovořit o možných dodávkách střel do systémů protivzdušné obrany Patriot, řekl americký prezident Donald Trump před setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj summitu NATO v Ankaře. Zmínil možnost, že USA poskytnou licenci, aby střely pro Ukrajinu mohly být vyráběny v zámoří, píše agentura AP. Šéf Bílého domu také uvedl, že USA budou s Kyjevem jednat o uzavření dohody na nákup ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rusko zaútočilo na Kyjev, Charkov, Oděsu či Cherson. Ukrajinci zasáhli rafinerie

Rusko podle ukrajinských úřadů v úterý krátce před půlnocí znovu zaútočilo balistickými raketami na Kyjev, kde podle tamního starosty Vitalije Klyčka zemřeli tři lidé. Z deseti zraněných je osm hospitalizováno, dodal. Mrtvé po ruských útocích hlásí také Charkov, kde utrpěly zranění desítky lidí. Rusové útočili i na Cherson a Oděsu, kde zabili čtyři osoby. Ukrajina podle ruského exilového webu Meduza zasáhla ruské rafinerie v Saratově a tatarstánském Nižněkamsku.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoMaďarská veřejnoprávní televize vysílá nově jen filmy, zprávy se vrátí později

Maďarská veřejnoprávní televizní stanice M1 vysílá pouze filmy, nikoliv zprávy či jiné zpravodajské pořady. Nová vláda Pétera Magyara uvedla, že provádí reformu, která má zajistit nezávislost a nestrannost veřejnoprávních médií – televize M1, rozhlasové stanice Kossuth a jejich webů – a zbavit je propagandy z éry předchozího premiéra Viktora Orbána. V úterý byl na čtyři hodiny přerušen plánovaný televizní program. Místo něj se na obrazovce se ukázalo: „Média veřejné služby nesmí lhát. Omlouváme se, že jsme to tolik let dělali.“ Prozatímní generální ředitel si přivedl nové manažery, kteří mají vysílání zpráv a publicistiky postupně obnovovat.
před 5 hhodinami

Česko se nebude podílet na spojenecké pomoci 70 miliard eur pro Ukrajinu, řekl Babiš

Spojenci z NATO pro letošní rok přislíbili Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun) a stejnou částku chtějí zachovat i pro rok 2027, uvádí text závěrečné deklarace ze summitu v Ankaře. Česko se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na této pomoci podílet nebude. Dokument potvrzuje i „neochvějný závazek“ spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Americký prezident Donald Trump podle zdroje agentury AFP na summitu uvedl, že USA chtějí zůstat v NATO.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusko zakázalo export nafty, začne dovážet paliva, oznámil vicepremiér

Rusko zavedlo zákaz vývozu nafty a tento měsíc začne dovážet pohonné hmoty v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize. Zvyšuje také výrobu paliv nižších ekologických tříd v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize, uvedl podle agentur ruský vicepremiér Alexandr Novak na středeční poradě s účastí šéfa Kremlu Vladimira Putina o fungování dopravy a palivového sektoru.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Evropě vznikne servisní centrum pro střely systému Patriot

V Evropě by mělo vzniknout specializované servisní centrum pro střely PAC-3 používané v systémech protivzdušné obrany Patriot. Mezivládní dohodu o jeho zřízení podepsaly Spojené státy, Polsko, Německo, Nizozemsko a Švédsko. Oznámil to polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz na sociální síti X.
před 9 hhodinami

Evropský pohled