Rusko zvýšilo brutalitu útoků, ukrajinské síly zatím odolávají. Moskva a Kyjev poprvé jednaly

Boje v pondělí pokračovaly pátým dnem na mnoha místech Ukrajiny. Při jednom z dosud nejtragičtějších momentů války v Charkově podle ukrajinských představitelů zahynulo jedenáct lidí a desítky dalších utrpěly zranění po ostřelování ruskými vojáky. První odhady přitom hovořily o desítkách obětí a stovkách zraněných.

Město Ochtyrka s asi 50 tisíci obyvateli na severovýchodě Ukrajiny zase Rusko podle Kyjeva opakovaně bombardovalo vakuovými bombami, které jsou považovány za nejsilnější nejadernou zbraň na světě. Poradce ukrajinského ministerstva vnitra Anton Heraščenko uvedl, že Charkov byl mohutně ostřelován salvovými raketomety Grad. Podle ukrajinského generálního štábu útočí ruská armáda na obytné oblasti. Ostřelování podle serveru Ukrajinska pravda zasáhlo okrajové čtvrti východně od centra města.

Obrana Kyjeva útoky vydržela

Kyjev se prý zatím podařilo ubránit. „Od začátku dnešního (pondělního, pozn. red.) dne se nepřítel dál snažil prolomit obranu Kyjeva. Ruské jednotky se opakovaně pokoušely zaútočit na okraje hlavního města,“ napsala ukrajinská armáda na svém účtu na Facebooku. „Všechny pokusy ruských okupačních sil dosáhnout cíle však selhaly. Nepřítel utrpěl značné ztráty. Ruské jednotky jsou demoralizované a vyčerpané,“ dodala ukrajinská armáda.

Ukrajina tvrdí, že Rusko od zahájení útoku přišlo o zhruba 5300 vojáků a 191 tanků, 29 letounů a 29 vrtulníků. Ukrajinský prezident ruské vojáky vyzval, aby si zachránili životy, složili zbraně a z Ukrajiny odešli. Oznámil také, že Ukrajina propustí vězně, kteří mají vojenské zkušenosti a jsou ochotni bojovat proti Rusku, píše agentura Reuters.

Naopak Rusko tvrdí, že ovládlo nebe nad celou Ukrajinou, zasáhlo 1114 vojenských objektů, zničilo 314 tanků a dalších obrněnců, 57 raketometů a 121 děl. Dále tvrdí, že jeho vojska ovládla města Berďansk a nedaleký Enerhodar. Obsazení Berďansku potvrdily i místní úřady, které ale odmítly spolupracovat s okupanty.

V pondělí večer uvedl web deníku The New York Times (NYT) satelitní snímky americké soukromé společnosti Maxar, dle kterých se ke Kyjevu blíží asi 27 kilometrů dlouhý konvoj ruských sil. Kolona byla podle posledních informací zhruba 48 kilometrů od okraje ukrajinského hlavního města a přibližně 32 kilometrů od letiště Hostomel.

V konvoji jsou stovky obrněných vozů, tanků, vozidla pěchoty, samohybné dělostřelecké zbraně či cisterny s palivem. Kolona je tak dlouhá, že nemohla být zachycena celá, podotkl NYT. V některých místech jsou mezi vozidly mezery, jinde ale jedou i tři vozy vedle sebe. Zatím není jasné, zda je cílem centrum Kyjeva nebo zda se tyto síly mají podílet na obklíčení metropole, uvedl list.

Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov v pondělí napsal, že válka na Ukrajině se stala válkou evropskou. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj později uvedl, že Ukrajina žádá o okamžité přijetí do Evropské unie podle nové speciální procedury. Na nezbytnosti členství Ukrajiny v Evropské unii se v pondělí během telefonického rozhovoru shodly předsedkyně české sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a litevského parlamentu Viktorija Čmilytéová-Nielsenová.

Ukrajinské námořnictvo uvedlo, že pohraničníci Hadího ostrova v Černém moři, kteří se odmítli vzdát Rusku, jsou naživu a v ruském zajetí.

V Kyjevě přestal platit zákaz vycházení

V ukrajinské metropoli v pondělí ráno od osmi hodin (7:00 SEČ) přestal platit zákaz vycházení, který město vyhlásilo v přípravě na ruskou ofenzivu. Správa metropole obyvatele skrz síť Telegram vyzvala, aby i přes jeho ukončení vycházeli jen v nejnutnějších případech, mimo jiné doplnit zásoby jídla či léků.

Otevřely obchody a obnovena je v omezeném režimu i hromadná doprava. Spuštěn byl provoz metra, které v posledních dnech slouží jako kryt. Úřady upozornily, že soupravy budou operovat v delších intervalech, než je běžné. Zákaz vycházení začne opět platit v pondělí ve 22:00 místního času do úterních 7:00 (21:00–⁠6:00 SEČ).

Agentura AP uvedla, že starosta Kyjeva Vitalij Klyčko jí v neděli po vyčerpávající noci ruských útoků na okraje města řekl, že kvůli obklíčení Kyjeva není možná evakuace civilistů a hrozí humanitární katastrofa. Později Kličkův mluvčí uvedl, že se starosta špatně vyjádřil, a i sám Klyčko své vyjádření popřel.

Ruské velení vyzvalo ukrajinské civilisty k opuštění Kyjeva, ruská armáda jim v tom nebude bránit, sdělil mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov serveru Lenta. Civilisté podle něj mohou město opustit na trase Kyjev–⁠Vasylkiv.

Proběhlo jednání o příměří

Ruská a ukrajinská delegace v pondělí jednaly na ukrajinsko-běloruských hranicích. První schůzka vyjednávačů bojujících stran od začátku ruské invaze na Ukrajinu trvala podle médií zhruba šest hodin. Oba týmy se pak dohodly na dalším kole rozhovorů a zamířily do svých metropolí ke konzultacím, sdělil jeden z ukrajinských zástupců Mychajlo Podoljak. Vedoucí ruské delegace Vladimir Medinskij prohlásil, že příští schůzka bude na polsko-běloruské hranici.

Klíčovým požadavkem Kyjeva je okamžité příměří a stažení ruských vojsk z ukrajinského území. Uvedla to ukrajinská média s odvoláním na komuniké ukrajinské prezidentské kanceláře poté, co ukrajinská delegace dorazila na místo. Kreml se před jednáním zdržel oznámení ruských požadavků. Dříve za cíle své vojenské operace označil demilitarizaci Ukrajiny a očištění země od „neonacistů“.

Vedoucí ruské delegace, poradce ruského prezidenta Vladimir Medinskij novinářům řekl, že každá hodina konfliktu znamená mrtvé ukrajinské občany a vojáky. Proto je podle něj třeba co nejrychleji dospět k dohodám. „Ale tyto dohody nepochybně musí být v zájmu obou stran,“ prohlásil podle záběrů na sociálních sítích.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli uvedl, že příliš nevěří v úspěch jednání s Rusy, ale že je třeba pokusit se využít i tu nejmenší šanci.

Bělorusko nejspíš na svém území umožní Rusku rozmístit jaderné zbraně

Vládce Kremlu Vladimir Putin v neděli nařídil uvést ruské jaderné síly do vysokého stupně bojové pohotovosti. To odsoudili představitelé NATO, Spojených států i Evropské unie.

Bělorusko se zřeklo svého „neutrálního“ statutu. Minsk tvrdí, že v referendu změnu ústavy podpořilo 65 procent občanů, opozice hlasování zpochybňuje. Stát pod vládou diktátora  Alexandra Lukašenka, který zároveň rozšířil vlastní pravomoci, připustil umístění jaderných zbraní na svém území.

EU schválila nový balík sankcí, včetně zmrazení aktiv ruské centrální banky a vyloučení některých peněžních ústavů ze systému SWIFT. K sankcím se přidalo i Švýcarsko. 

Evropské nebe se také zavřelo ruským aerolinkám a Ruskem kontrolovaným letadlům včetně soukromých strojů oligarchů. Ruské ministerstvo zahraničí rozhodnutí kritizuje mimo jiné i kvůli tomu, že se šéf diplomacie Sergej Lavrov nemá jak dostat do Ženevy na zasedání Rady OSN pro lidská práva. Rusko v odvetě zakázalo vstup do svého vzdušného prostoru leteckým společnostem ze 36 zemí, včetně Velké Británie, Německa, Španělska, Itálie a Kanady.

Na další vlnu protiruských sankcí reagovala i Čína. Její diplomacie uvedla, že nesouhlasí „s nelegálními a jednostrannými sankcemi“, píše Reuters.

Ukrajina Rusko kvůli invazi zažalovala u Mezinárodního soudního dvora v Haagu. Na pondělí svolala Rada bezpečnosti OSN mimořádné naléhavé zasedání Valného shromáždění, které se ruské agresi bude věnovat.

Analytik mluví o klíčové roli mostů přes Dněpr

Ukrajinská armáda čelí ruským invazním vojskům na čtyřech frontách – u Kyjeva, na severovýchodě země u měst Sumy a Charkov, na východě země u Doněcké a Luhanské oblasti a na jihu z dočasně okupovaného Krymu.

ČT24 rozebrala situaci na bojištích s politickým geografem Janem Kofroněm z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ten zdůraznil klíčovou roli mostů přes řeku Dněpr, na nichž z velké části záleží případný ruský postup směrem na západ Ukrajiny.

Na jižní frontě Rusové zaznamenali nejrychlejší postup, obsadili mimo jiné město Melitopol a pokračují k Mariupolu – přístavu na hranicích oblasti, kterou ovládají Ruskem řízení separatisté. Kofroň se domnívá, že byť Mariupol jako takový zásadní není a jeho dobytí nezmění situaci na bojišti, ruské invazní jednotky by se posléze mohly vypravit na sever k Dněpropetrovsku. 

Pokud by zároveň prolomily ukrajinskou obranu kolem Charkova, mohly by ze severu postupovat na jih a znemožnit tak ústup té části ukrajinské armády, která uplynulé roky sbírala bojové zkušenosti ve střetech s Ruskem podporovanými jednotkami v Donbase, což by byla pro ukrajinskou armádu těžká rána. Proto by mělo smysl stáhnout jednotky z východu předčasně.

Ruské armádě se zatím nedaří prolomit obrany řady měst – zejména Kyjeva, Charkova a Sumy. Kofroň to vysvětluje tím, že zatímco okupační armáda disponuje relativně silnými mechanizovanými a dělostřeleckými jednotkami, vybavení pro boje v ulicích měst má omezené. Proto pro Rusy nemá smysl zabřednout do městských bojů. 

Politický geograf upozorňuje zejména na ruský nezdar u Charkova, kde invazní armáda soustřeďovala možná vůbec největší síly. „Zřejmě doufali, že se dokáží k městu dostat, že město, kde je ruská menšina, padne. Nepadlo,“ konstatuje Kofroň.

Zároveň ale zrazuje před přehnaným optimismem, co se ukrajinského vzdoru týče. Ruská vojska se totiž nepohybují tak pomalu, jak by se mohlo zdát, míní: „Denně udělat něco kolem třiceti, čtyřiceti, padesáti kilometrů, není málo,“ říká Kofroň a připomíná invazi do Iráku. Američané tam – proti výrazně slabšímu protivníkovi – urazili během osmi, devíti dní 350 až 400 kilometrů.

Současně analytik připouští, že pokud se obránci „zakopou“ v pozicích a útočníci se pokouší o rychlý postup, znamená to výrazné ztráty. „Pokud se Rusové teď budou snažit postupovat příliš rychle, budou mít obrovské ztráty, bez ohledu na to, že mají nějakou technologickou a početní převahu,“ upozorňuje.

Ruští okupanti jsou podle Kofroně překvapeni odporem, zejména například u Charkova. To dává naději, že Ukrajina by mohla vydržet ruský nápor dva až tři týdny, po nichž by měla silnější karty pro vyjednávání.

Mimořádná schůze Valného shromáždění OSN začala minutou ticha

Valné shromáždění OSN v ponděká začalo svou mimořádnou schůzi k ruské invazi na Ukrajinu minutou ticha k uctění památky obětí. Boje musí přestat, řekl na začátek svého vystoupení generální tajemník organizace António Guterres, podle nějž by spor mohl vyústit v největší humanitární krizi v Evropě za řadu posledních desetiletí.

„(Boje) zuří napříč celou zemí (Ukrajinou), ve vzduchu, na pevnině i na moři. Musí to ihned přestat. (…) Je to nepřijatelné,“ řekl Guterres. „Nyní mluví zbraně, ale cesta dialogu je vždy otevřená. Nikdy není příliš pozdě pustit se do vyjednávání (…) a všechny otázky vyřešit mírovou cestou,“ dodal a vyjádřil naději, že rozhovory mezi ruskými a ukrajinskými vyjednavači, které v pondělí začaly, povedou k okamžitému zastavení bojů. Za hrůzný přitom označil rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina uvést ruské jaderné síly do vysokého stupně bojové pohotovosti.

Guterres v pondělí vystoupil jako jeden z prvních řečníků, jichž se do rozpravy přihlásilo více než 100. Jednání se proto podle agentury AFP pravděpodobně protáhne do úterý, ne-li až do středy.

Vystoupení ukrajinského a ruského zástupce

Ukrajinský zástupce Kyslycja řekl, že na osudu jeho země záleží osud svobody a demokracie na celém světě. „Pokud Ukrajina nepřežije, (…) nepřežije mezinárodní mír. Pokud nepřežije Ukrajina, nepřežijí Spojené národy,“ řekl. „Nedělejte si iluze. Pokud Ukrajina nepřežije, nemůžeme být překvapeni, když jako další selže demokracie,“ dodal.

Ruský velvyslanec při OSN Něbenzja ve svém vystoupení řekl, že cizí činitelé jednání jeho země „překrucují a maří“. Rusko opakovaně tvrdí, že Ukrajina utlačuje rusky mluvící obyvatelstvo Donbasu a ruský prezident Vladimir Putin při oznamovaní invaze na Ukrajinu hovořil o „genocidě“, což však zahraniční činitelé i pozorovatelé hlasitě odmítají jako nepatřičné.

„Ruská federace nezačala s těmito střety, které rozpoutala Ukrajina vůči svým obyvatelům,“ řekl Něbenzja. „Rusko se snaží tuto válku ukončit,“ dodal.

Jak to vidí Čína

Rusko čelí kvůli svému útoku na Ukrajinu stále větší mezinárodní izolaci; jedním z jeho nejbližších diplomatických spojenců je nyní Čína. Její zástupce Čang Ťün vyzval k vytvoření „podmínek, jež povedou k přímým jednáním mezi zúčastněnými stranami“. „Studená válka dávno skončila. Rozdmýcháváním nové studené války nemůžeme nic získat, ale každý může něco ztratit,“ řekl.

Mimořádnou schůzi Valného shromáždění svolala v neděli Rada bezpečnosti OSN, které se nepodařilo ke konfliktu přijmout rezoluci kvůli ruskému vetu. Rusko může jako jeden z pěti stálých členů RB OSN vetovat jakýkoli návrh rezoluce, rozhodnutí uspořádat mimořádné jednání Valného shromáždění je však otázka procedurální, na kterou se toto právo stálých členů nevztahuje.

Svolání mimořádného jednání Valného shromáždění umožňuje rezoluce z roku 1950, podle níž RB OSN kvůli neshodám mezi svými stálými členy může v situaci ohrožení mezinárodního míru a bezpečnosti svěřit věc Valnému shromáždění, které pak dostane možnost doporučit kolektivní opatření, a to včetně použití ozbrojených sil. Rozhodnutí Valného shromáždění není závazné, podle pozorovatelů má však výraznou diplomatickou váhu.

Text rezoluce se zřejmě bude vyvíjet

Návrh usnesení Valného shromáždění ke konfliktu na Ukrajině daly dohromady evropské země a podle jeho předběžného znění ostře odsuzuje ruskou agresi. Samotný text rezoluce se však bude zřejmě ještě vyvíjet. Podle AFP někteří diplomaté chtějí, aby znění dokumentu bylo vůči Rusku co nejpřísnější, jiní však prosazují umírněnější verzi, která by získala co nejširší podporu.

Proti ruské invazi vystoupí v newyorském sídle OSN kromě západních zemí zřejmě také řada afrických a jihoamerických států.