Rubl dosáhl historického minima. Moskevská burza se neotevře ani v úterý

„Dolar se dnes (pondělí –⁠ pozn. red.) prodával až za 119 rublů, zatímco v pátek kurz obchodování oficiálně končil na hodnotě kolem 83 rublů za dolar,“ uvedl server BBC. Hodnota se ale v průběhu dne mění. Odpoledne se dolar nakupoval za 97 rublů.

Kvůli sankcím oslabuje vůči americkému dolaru i euro. Kolem 19:00 hodin SEČ jednotná evropská měna vykazovala pokles o zhruba 0,6 procenta na 1,1202 amerického dolaru, během dne sestoupila až na 1,1122 dolaru.

Sankce západních zemí proti Rusku přijaté kvůli jeho útoku na Ukrajinu zahrnují odpojení vybraných ruských bank od globálního systému SWIFT, který je klíčový pro mezinárodní finanční transakce. Guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová řekla, že země má vlastní systém, který může na domácím trhu SWIFT nahradit.

Podle BBC Rusové čekají dlouhé fronty před bankami v obavách, že jim přestanou fungovat bankovní karty nebo že bude stanoven limit na množství hotovosti, kterou si budou moci vybrat. Lidé se také snaží z bankomatů vybírat americké dolary. „Stál jsem hodinu ve frontě, ale zahraniční měna všude došla, jsou jen rubly,“ řekl agentuře Reuters programátor Vladimir.

„Doufal jsem, že přes víkend přivezou peníze, ale bohužel valuty v bankomatech nejsou,“ řekl obyvatel Moskvy Jevgenij Suchoj. Zaměstnává ho finanční společnost v Londýně. Domů do Moskvy se z britské metropole vrátil před dvěma lety, když začala pandemie a narodilo se mu dítě. Nyní pro britskou firmu pracuje přes vzdálený přístup. Výplatu mu posílají přes účty ve Velké Británii. „Zatím není jasné, jak budou probíhat valutové převody, protože jestli banky odpojí od systému SWIFT, může to být problém,“ podotkl.

Ruská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu na dvacet procent z dosavadních 9,5 procenta. Reaguje tak na riziko devalvace rublu a vyšší inflace. Banka to oznámila v prohlášení. Základní úrok je tak nyní v Rusku nejvyšší v tomto století.

Nabiullinová uvedla, že centrální banka základní úrok zvýšila, protože nové sankce vyvolaly výrazné výkyvy kurzu rublu a omezily možnosti banky využít její zlaté a devizové rezervy. „Museli jsme zvýšit sazby, které by občanům kompenzovaly zvýšená inflační rizika,“ prohlásila.

Centrální banka v Rusku spolu s ministerstvem financí rovněž nařizuje firmám, aby prodaly 80 procent svých příjmů v cizích měnách, napsala agentura Reuters. „Což znamená, že firmy v Rusku jsou v podstatě donucené nakupovat rubl,“ vysvětlila Michaela Nováková z ekonomické redakce ČT.

Ruský prezident Vladimir Putin podle agentury AFP opatření na podporu rublu schválil.

„Vnější podmínky pro ruskou ekonomiku se drasticky změnily. Zvýšení základní sazby zajistí zvýšení depozitních sazeb na úroveň potřebnou ke kompenzaci zvýšených devalvačních a inflačních rizik. To je nutné k podpoře finanční a cenové stability a k ochraně úspor občanů před znehodnocením,“ uvedla centrální banka.

Centrální banka oznámila už v neděli řadu opatření na podporu domácích trhů s cílem zvládnout šířící se dopady tvrdých západních sankcí. Zvýšila také škálu cenných papírů, které lze použít jako záruku pro získání půjčky, a nařídila účastníkům trhu, aby odmítli nabídky zahraničních klientů na prodej ruských cenných papírů, napsala Reuters.

Washington uvalil sankce

V pondělí americká vláda uvedla do praxe avizované sankce proti ruské centrální bance. S okamžitou platností zakazuje Američanům veškeré transakce jak s ruskou centrální bankou, tak s ruským ministerstvem financí a tamním státním investičním fondem. „Toto opatření v podstatě ochromí jakákoliv aktiva centrální banky Ruské federace držená ve Spojených státech nebo americkými osobami, ať už jsou kdekoli,“ uvedlo ministerstvo financí.

Oznámený krok představuje další eskalaci ekonomických sankcí Západu uvalených na Rusko za jeho agresi vůči Ukrajině. Podle deníku Financial Times je postup proti ruské centrální bance zatím nejsilnějším nástrojem nasazeným ve snaze izolovat Rusko a oslabit jeho ekonomiku. Devizové rezervy označuje list za pilíř ekonomické síly Ruska. Zablokování přístupu k nim by podle něj státu výrazně zkomplikovalo ochranu hodnoty rublu.

Bezprostředně po pondělním oznámení americké vlády se objevila informace, že se zákaz týká všech transakcí mezi Američany a ruskou centrální bankou. Úřad OFAC nicméně zároveň s plošným zákazem vydal takzvanou všeobecnou licenci, která povoluje „některé transakce s centrální bankou Ruské federace spojené s energiemi“.

Podle listu The New York Times je cílem zajistit, aby mohly pokračovat platby spojené s vývozem energií z Ruska. Výjimka podle listu omezuje dopady na globální energetické trhy a na Evropu, která je do značné míry závislá na dovozu ropy a plynu z Ruska. Podle Reuters licence amerického ministerstva financí platí do 24. června.

Kromě toho Washington uvalil sankce na Ruský fond přímých investic (RDIF). „A na jeho výkonného ředitele Kirilla Dmitrijeva, což je známý Putinův spojenec,“ píše se v prohlášení americké vlády. „Nedávno sankcionovaný ruský prezident Vladimir Putin a jeho okruh nejbližších kumpánů dlouho na RDIF a Dmitrijeva spoléhají, pokud jde o shromažďování peněz v zahraničí, včetně Spojených států,“ sdělilo ministerstvo financí.

Podle americké ministryně financí Janet Yellenové opatření směřují na prostředky, které Moskva potřebuje k placení války na Ukrajině. „Bezprecedentní kroky, které podnikáme, výrazně oslabí schopnost Ruska používat aktiva k financování svých destabilizujících aktivit a cílí na prostředky, na něž Putin a jeho okruh nejbližších spoléhají při podpoře jeho invaze na Ukrajinu,“ prohlásila ministryně Yellenová.

Americký vládní činitel podle agentury Reuters konstatoval, že kroky mimo jiné „odstraňují pojistku“ v podobě ruských rezerv. Ty jsou v objemu 630 miliard dolarů (14,1 bilionu korun) a patří k nejvyšším na světě.

Zpravodaj ČT ve Spojených státech David Miřejovský uvedl, že Washington předpokládá, že Rusku dojdou peníze, kterými financuje invazi. Amerika podle něj také doufá, že krok vytvoří tlak v ruské společnosti. „A donutí alespoň její část nějakým způsobem vystoupit proti Putinovu režimu a vytvořit tlak na Kreml, aby ustoupil,“ sdělil.

Podle Novákové jsou kroky Washingtonu pro ruskou ekonomiku zásadní. „Jako ten nejzásadnější krok se často zmiňuje odpojení Ruska od mezinárodního systému plateb SWIFT, ale zmrazit rezervy centrální banky je skutečně významné a samozřejmě na to okamžitě začal reagovat i kurz rublu,“ podotkla. Dodala, že podle odhadů se devizové rezervy ruské centrální banky pohybují mezi 630 a 650 miliardami dolarů, přičemž šestnáct procent těchto rezerv je právě v amerických dolarech.

Ke stejnému kroku, jako provedly Spojené státy, se zavázala také Evropská unie u rezerv v eurech. Centrální bance v Rusku pak podle Novákové zbývá jen využívání rezerv v čínské měně nebo ve zlatě.

Británie zakázala jakékoliv transakce s ruskou centrální bankou, ministerstvem financí a státním investičním fondem. Uvedla také, že zabrání ruským společnostem vydávat v Británii převoditelné cenné papíry a nástroje peněžního trhu.

Na moskevské burze se obchodovat nebude

Moskevská burza po pondělním přerušení neotevře ani v úterý a obchodovat se nebude ani na trhu s finančními deriváty. Centrální banka tak chce zabránit dalším škodám po zavedení tvrdých západních sankcí, které přivodily kolaps rublu a ochromily ruskou ekonomiku. Kreml následně oznámil, že chystá odvetná opatření za to, že sankce v Rusku ochromily leteckou dopravu.

Moskevská akciová burza původně oznámila, že v pondělí začne obchodovat později. Ruská centrální banka také potvrdila, že nařídila makléřům pozastavit provádění všech příkazů od zahraničních právnických a fyzických osob k prodeji ruských cenných papírů.

S ruskými akciemi se v pondělí kromě Moskvy neobchodovalo ani ve Frankfurtu nad Mohanem. V Londýně a v New Yorku se obchodují, vykazují však ztráty v desítkách procent.

Ruská centrální banka také uvedla, že uvolní 733 miliard rublů z rezerv místních bank tím, že uvolní kapitálovou rezervu vytvořenou na nezajištěné spotřebitelské úvěry a hypotéky.

Další vývoj rublu podle Novákové ovlivní Ruskem avizované odvetné sankce. „Ale můžeme počítat s tím, že pohyby v ruské ekonomice budou výrazné,“ řekla.

Ceny porostou, karty nebudou fungovat, upozornil analytik

Pád rublu se po vyhlášení sankcí vůči Rusku dal předpokládat, uvedl hlavní ekonom společnosti Natland a analytik mezinárodních ekonomických vztahů z CEVRO Institutu Petr Bartoň. „To odstřižení od finančního systému světa znamená, že nejenom nejde posílat platby do zahraničí, ale zmrazení ruských rezerv znamená znemožnění financování běžného života. Například centrální banka nebude moct vystupovat na podporu rublu proti pádu. Všichni se bojí, že hotovost dojde,“ vysvětlil Bartoň.

Analytik zároveň uvedl, že ze začátku ještě ruská centrální banka bude pád rublu brzdit zbytky rezerv, které má. „Primárně se v Rusku přejde na hotovost, protože karty budou fungovat méně a méně. Ceny budou růst, protože za znehodnocené rubly nebudete moct koupit v Rusku nic ze zahraničí, to znamená, že minimálně přes ty ceny dovozu ceny porostou,“ upřesnil Bartoň. Kvůli zvyšujícím se cenám očekává „útoky“ Rusů na obchody a prázdné regály.

Podle evropských regulačních orgánů je například ruská Sberbank Europe v úpadku nebo jí úpadek hrozí. Uvedla to Evropská centrální banka (ECB), podle které se bance zhoršila likvidita kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Sberbank Europe sídlí v Rakousku a tamní úřad pro finanční trhy na ni uvalil moratorium, píše agentura Bloomberg.  

Rusům také budou chybět peníze z obchodu. Firmy po celém světě oznamují konec spolupráce se zemí. Mezi nimi například Budějovický Budvar nebo prodejce hudebních nástrojů Kytary.cz. „Chtěli jsme vyslat nějaký signál i po té byznysové stránce, že nesouhlasíme s tou situací, a tudíž i vyvinout nějaký menší tlak, nebo i větší na to, aby se situace změnila, a nedělat mrtvého brouka,“ zdůvodnil spolumajitel firmy Kytary.cz Vladimír Myslík. Pozastavení nebo úplné ukončení spolupráce s ruskými partnery ohlašovaly české společnosti už minulý týden. A dá se čekat, že v dalších dnech jich bude přibývat – i kvůli komplikacím s platbami.

Kvůli protiruským sankcím prudce klesají také evropské akcie. Nejvíce ztrácejí banky s vazbami na Rusko, zejména rakouská Raiffeisen Bank, italská UniCredit a francouzská Société Générale. Ztrácely od šesti do šestnácti procent. Kolem sedmi procent odepsaly na pařížské burze i akcie automobilky Renault. Prudký růst cen ropy naproti tomu vyvolává obavy z dalšího silného růstu inflace napříč Evropou. 

Zvýšení cen drahých kovů

V návaznosti na sankce Západu uvalené na Rusko se na světových trzích zvyšují ceny drahých kovů. Cena palladia kolem 14:00 hodin SEČ přidávala 4,6 procenta zhruba na 2477 dolarů (asi 55 tisíc korun) za troyskou unci. Během dne se dostala až nad 2551 dolarů za unci. Největším dodavatelem palladia, které výrobci automobilů používají pro výrobu katalyzátorů, je ruská společnost Nornickel.

Cena zlata odpoledne vykazovala růst přes 1,2 procenta zhruba na 1911 dolarů za unci. Minulý týden se vyšplhala na 1973,96 dolaru, maximum za 18 měsíců. „Dokud bude krize kolem Ukrajiny trvat, cena zlata by neměla mít velké potíže udržet se nad hranicí 1900 dolarů,“ uvedl analytik společnosti Exinity Han Tan. Dodal, že v případě další eskalace konfliktu by se zlato mohlo dostat k hranici 2000 dolarů za troyskou unci.

Cena stříbra odpoledne přidávala asi 1,8 procenta na 24,60 amerických dolarů, platina vykazovala růst o 0,2 procenta.