Chceme spravedlnost, tvrdí představitelka ukrajinské organizace, která se snaží najít děti unesené do Ruska

Nahrávám video

Hledáním unesených dětí a sbíráním důkazů se zabývá ukrajinské Centrum pro občanské svobody, kde Oleksandra Romancovová působí jako výkonná ředitelka. Tato organizace v roce 2022 získala Nobelovu cenu za mír, jejím cílem nyní je, aby proběhl soudní proces s pachateli únosů ukrajinských dětí. „Přejeme si, aby se celý svět mohl přesvědčit, že se bude jednat o spravedlivý soud,“ prohlásila v pořadu Události, komentáře.

„Násilná deportace do Ruské federace se nejvíce týká dětí, které byly v různých zařízeních nebo ztratily své rodiče. Případně je okupanti odloučili ve filtračních táborech, tam docházelo k tomu, že brali děti rodičům,“ řekla Romancovová.

Podle ní ale Rusko neposkytuje informace o tom, kolik dětí odvedlo. Centrum pro občanské svobody pracuje jen s předpoklady.

Souhlas k deportacím údajně dal sám ruský vůdce Vladimir Putin, a proto na něj Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač. V současné době Rusko odvedené děti využívá k vydírání Ukrajiny, tvrdí Romancovová.

„Sbíráme důkazy o válečných zločinech na území Ukrajiny, zdokumentovaných případů máme třicet tisíc. Zabývá se tím organizace Tribunál pro Putina,“ doplnila informace o další organizaci.

Hledání unesených dětí

„Na osvobozeném území Ukrajiny kontaktujeme lidi a oni s námi rádi mluví. Nejhorší je situace v okupovaných oblastech. V Rusku vyhledáváme civilisty, které tamní vláda jednoduše unesla z ukrajinského území a uvěznila je,“ dodala Romancovová.

Podle mezinárodního práva je potřeba je propustit, i když Rusové je chtějí vyměňovat, tvrdí pracovnice organizace. Centrum pro občanské svobody má v Rusku dobrovolníky, kteří se snaží odvedené děti najít.

„Po vítězství budeme děti hledat, ať už to bude v Rusku, nebo v republikách, které na jeho místě vzniknou,“ uvedla Romancovová. Podle ní je těžké nalézt informace o unesených dětech, ale cílem její organizace je spravedlnost před soudem.

Soudní proces má být spravedlivý

„Generální prokuratura Ukrajiny má již zdokumentováno sedmdesát tisíc zločinů a je jich stále více, každý týden přináší nový zločin. Spolupracujeme s prokuraturou ICC, která se zabývá těmi nejhoršími případy,“ prohlásila Romancovová.

Proto se domnívá, že ICC se ujme jen části případů a většinu jich budou muset řešit ukrajinské soudy. I když připustila, že k tomu bude potřebovat mezinárodní pomoc, protože „s takovou výzvou se ještě nepotkal žádný právní systém“.

„Viděli bychom to jako hybridní mechanismus, kterého by se účastnili ukrajinští právníci, ale potřebujeme i spolupráci s mezinárodními odborníky. Přejeme si, aby se celý svět mohl přesvědčit, že se bude jednat o spravedlivý soud, že nikoho neodsoudíme jen proto, že byl v ruské armádě. Ne, budeme soudit jen ty, kteří se dopouštěli zločinů,“ uzavřela Romancovová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 5 mminutami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 21 mminutami

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 2 hhodinami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých.
07:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 3 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...