Vrátit se na Ukrajinu z Česka plánuje 37 procent lidí, kteří sem ze země napadené Ruskem uprchli před válkou. Zhruba stejný podíl chce zůstat, nebo zůstat a pravidelně dojíždět na Ukrajinu, pětina ještě neví, jak bude postupovat. Vyplývá to z průzkumu Agentury EU pro základní práva (FRA) v deseti unijních zemích, který se uskutečnil loni na přelomu srpna a září. Zahrnuje odpovědi přibližně 14 500 lidí. Ukázal také, že téměř 38 procent žen a 45 procent ukrajinských uprchlíků v Česku mělo v době průzkumu placenou práci, což je mírně nad průměrem průzkumu. Problémy vyjít s penězi mělo v Česku 78 procent dotázaných.
Na Ukrajinu se plánuje z Česka vrátit 37 procent uprchlíků
Česká republika hostí nejvyšší počet ukrajinských válečných uprchlíků v přepočtu na obyvatele. Za víc než rok od loňského 24. února, kdy ruská armáda vpadla na Ukrajinu, ministerstvo vnitra udělilo víza k dočasné ochraně víc než 490 tisícům běženců. Zhruba třetina z nich jsou děti.
Podle odhadů ministerstva vnitra se jich asi pětina vrátila domů na Ukrajinu. Přesnější údaje o tom, kolik uprchlíků se v Česku skutečně nachází, umožní registrace k prodloužení ochrany o rok. Do 20. února se zaregistrovalo 230 tisíc běženců, čas mají do konce března. Podle průzkumu Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) loni na podzim plánovaly návrat domů téměř tři čtvrtiny uprchlíků z Ukrajiny.
Téměř čtvrtina v Česku dotázaných příchozích z Ukrajiny má pocit, že se jim v ČR nedostává rovného zacházení. Zřídka se s podobným přístupem setkalo 44 procent, nikdy 29 procent.
V soukromí bydlí v Česku 54 procent uprchlíků, což zhruba odpovídá průměru průzkumu, asi pětina je v ubytování hotelového typu a devět procent žije v domě nebo bytě poskytnutém úřady. Plně nebo částečně za ubytování platí 55 procent účastníků průzkumu, 43 procent bydlelo v době průzkumu bez placení. V Rumunsku za bydlení neplatily téměř dvě třetiny běženců, v Itálii a na Slovensku víc než polovina.
Čeština není pro uprchlíky zásadní problém
Česko spolu se Slovenskem a Polskem patří k zemím, kde mají uprchlíci nejmenší problémy dorozumět se místním jazykem. Obstojně podle svého vyjádření mluvila česky zhruba čtvrtina příchozích, špatně 44 procent a vůbec 18 procent. Třeba v Estonsku nebyly schopné se vůbec dorozumět téměř dvě třetiny Ukrajinců a v Německu 40 procent.
Na kurzy češtiny chodilo nebo je stále navštěvuje 44 procent běženců, větší byl tento podíl jen ve Španělsku s víc než polovinou lidí v kurzech španělštiny, stejný jako v Česku je v Německu. V Maďarsku naproti tomu do kurzů maďarštiny chodilo jen 13 procent uprchlíků z Ukrajiny.
Sociální dávky jsou součástí příjmu 41 procent běženců v Česku
Velmi obtížně vycházelo s penězi v Česku 23 procent běženců, stejný podíl vycházel obtížně. Zhruba třetina měla v době průzkumu nějaký problém vyjít s penězi. Příjem z práce mělo v Česku 35 procent uprchlíků, což je nad průměrem průzkumu. Úspory využívalo 26 procent, pomoc od rodiny na Ukrajině 24 procent, penzi 13 procent a půjčené peníze desetina. Sociální dávky uvádělo v ČR jako součást příjmu 41 procent ukrajinských běženců, vyšší byl tento podíl jen v Německu.
Téměř polovina účastníků průzkumu v Česku čelila problémům při přístupu ke zdravotní péči kvůli neznalosti jazyka. Jak se ke zdravotní péči dostat, tedy kam jít nebo koho kontaktovat, nevědělo 31 procent. Zhruba pětina Ukrajinců v době průzkumu uvedla, že zdravotní péči dosud nezkusila využít.
Zpráva vychází z průzkumu v Bulharsku, Česku, Estonsku, Itálii, Maďarsku, Německu, Polsku, Rumunsku, na Slovensku a ve Španělsku. Uprchlíci byli dotazovaní mezi 22. srpnem a 29. zářím 2022. V Česku se do průzkumu zapojilo 671 Ukrajinců ve věku od 12 let, devadesát procent respondentů byly ženy a dívky.
