Dětský domov

Novozélandský premiér Christopher Luxon se omluvil za hromadné zneužívání dětí, mladistvých a zranitelných dospělých v ústavech péče, k němuž v zemi docházelo od padesátých let minulého století. Trpěly převážně maorské děti, u nichž se některé instituce snažily „očistit“ kulturní identitu.

Každý rok opouští dětské domovy stovky mladých lidí, kteří dosáhli plnoletosti nebo dostudovali střední či vysoké školy. Jak ale upozorňuje projekt Neviditelní, úspěšný vstup do běžného života se podaří zhruba jen polovině z nich. Ekonomové dodávají, že problémy lidí, kterým se zapojení do společnosti nevydaří, stojí stát stovky milionů korun ročně.

Ukrajina dál pátrá po dětech, které odvlekla ruská armáda. Podle úřadů jich deportovala nejméně dvacet tisíc. Mezi nimi i čtyřicet osm dětí ze sirotčince v Chersonu. Většina z nich byla mladší pěti let a naděje na jejich navrácení je mizivá. V chersonském sirotčinci natáčel štáb České televize.

Občané EU, kteří budou v Česku déle než devadesát dnů, se asi budou muset registrovat u ministerstva vnitra. Počítá s tím návrh zákona, který schválila vláda. Kabinet ve středu také kývl na novelu zákona o výkonu ústavní výchovy. Dále rozhodl například o tom, že Agentura pro sociální začleňování bude i po roce 2025 působit pod ministerstvem pro místní rozvoj.

Policisté obvinili dva muže ve věku 33 a 28 let z podvodu, při kterém podle nich falešnou sbírkou vylákali dohromady skoro sedm milionů korun. Podvedených jsou skoro čtyři tisíce lidí z celého Česka, kteří chtěli pomoci například onkologicky nemocným dětem. Peníze pomáhali získat i zaměstnanci dvou call center, kteří obvolávali lidi a vůbec netušili, že jde o podvod. Oběma mužům hrozí až osm let vězení. Případ odhalili kriminalisté z oddělení hospodářské kriminality v Opavě.

Více než třináct tisíc ukrajinských dětí zůstalo od začátku plnohodnotné ruské invaze bez rodičovské péče. Skoro dva tisíce jich kvůli válce osiřelo. Přibývá i rodin, které byly kvůli těžké sociální situaci zbaveny rodičovské péče. Adopce do zahraničí jsou pozastavené a výrazně se snížil také počet pěstounů, což dětem snižuje šance na náhradní rodinu. Na Ukrajině natáčela zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.

Zpopularizovat pěstounství a přilákat zájemce je cílem probíhajícího týdne náhradního rodičovství. Pěstounů je však stále málo, na samotné zařazení do systému pak čeká skoro čtyři sta lidí. V domovech přitom zůstává okolo čtyř tisíc dětí. Zrychlit a zefektivnit proces přípravy nových pěstounů by podle ministerstva práce měla novela o sociálně-právní ochraně dětí, která ve sněmovně míří do třetího čtení. Poslanci by se jí mohli zabývat příští týden.

Za pětileté fungování projektu Symbios našlo v brněnské Křenové ulici zázemí osmnáct mladých lidí pocházejících z dětských domovů. Ve sdíleném bydlení jim tam se začleněním do běžného života pomáhají studenti vysokých škol, dosud jich tam žilo dvacet. Osm bytů je stále plných, o projekt je zájem.

Roste zájem o vzdělávací výjezdy do ciziny. Do programu Erasmus Plus se letos podle Domu zahraniční spolupráce přihlásilo 1400 škol a organizací. To je nejvíc od jeho spuštění v Česku. Jen loni díky unijnímu projektu vycestovalo přes dvacet pět tisíc lidí.

Česko se stále nezbavilo vymáhání dluhů na dětech. Příkladem, který zdokumentoval pořad 168 hodin, je dvacetiletý Michal. Několik let žil v dětském domově, po dokončení školy si našel bydlení a práci. Úplnou náhodou ale zjistil, že je od dětství v exekuci. Když bylo Michalovi deset let, rodiče za něj nezaplatili poplatek za odpad. Město Králův Dvůr ve Středočeském kraji tak pohledávku předalo exekutorovi. Takzvané dětské exekuce přitom měly díky několika novým předpisům už dávno skončit.

Na dvě stovky dlouhodobých pěstounů potřebuje Středočeský kraj k tomu, aby děti bez rodinného zázemí nezůstaly v ústavní péči. Vedení kraje proto spustilo kampaň, ve které náhradní rodiče hledá. Zároveň v budově úřadu otevřelo poradenské centrum. V něm zájemcům vysvětluje, jaké podmínky musejí při pěstounské péči splnit.

Slovenská prokuratura kvůli pochybným praktikám zrušila program v trnavském Centru pro děti a rodiny. Děti se zde pod hrozbou trestu musely několikrát denně modlit, chodit do kostela nebo podniknout náročnou pouť v Bosně a chodit bez bot po skalách. Jednoho z nich centrum dokonce poslalo k vymítači ďábla. Personál měl denně kropit chodby svěcenou vodou.

Rusko systematicky deportuje ukrajinské děti z okupovaných území, za což čelí mezinárodnímu zatykači vůdce Vladimir Putin a zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová. Ukrajinská prokuratura identifikovala zatím přes devatenáct tisíc odvlečených dětí, vrátit se podařilo zhruba tři sta šedesát z nich. Ukrajinska pravda (UP) na základě výpovědí desítek dětí, jejich rodičů a lidí, kteří po odvlečených pátrají, popsala několik způsobů, jakými Rusové, i za pomoci místních kolaborantů, ukrajinské děti unášejí.

Odnětí dítěte z biologické rodiny lze podle Ústavního soudu (ÚS) akceptovat jen v případě, že mu hrozí vážná a konkrétní rizika. Jinak by bylo možné odejmout tisíce dětí a svěřit je „lepším rodičům“, varovali soudci. Soud konkrétně vyhověl stížnosti ženy, jejíž syn skončil v dětském domově kvůli neshodám mezi rodiči, kteří měli potomky ve střídavé péči.

Ruský otec, kterého soud tento týden poslal na dva roky do vězení v souvislosti s protiválečnou kresbou jeho dcery, byl zadržen v Minsku. Agentuře Reuters to potvrdil advokát a obránce lidských práv Dmitrij Zachvatov, který byl s odsouzeným Alexejem Moskaljovem po jeho útěku v kontaktu.

Chebští kriminalisté pátrají po pohřešované čtrnáctileté Jiřině Růžičkové. Nevrátila se z vycházky do dětského domova v Mariánských Lázních. Policie žádá veřejnost o spolupráci. Ve čtvrtek to uvedla krajská policejní mluvčí Zuzana Churaňová. Jakékoliv poznatky k pohřešované dívce lze volat na linku 158 nebo se obrátit na nejbližší policejní služebnu.

Policisté na Plzeňsku pátrali po dívce, která se v neděli odpoledne nevrátila do dětského domova v Nepomuku. Byla na povolené vycházce, ale z té se nevrátila.

Policie pátrala po dvou chlapcích, kteří se nevrátili z vycházky zpět do Dětského domova se školou v Bystřici pod Hostýnem na Kroměřížsku. Pátrání už odvolala.

Ve Zlíně v části Letná vznikají byty pro lidi s duševním onemocněním. Proti projektu zlínské radnice však už v minulosti protestovala řada obyvatel zdejších baťovských domků, kterými je čtvrť vyhlášena. Argumentují například tím, že tato městská část by spíše potřebovala například navýšit kapacitu školek. Projekt za 35 milionů korun, který má přinést bydlení potřebným, má být hotový příští rok v dubnu.

Potíže restituentů při navracení komunisty zabaveného majetku líčí reportáž z 21. ledna 1992. Majitel zámku Stránov uvádí, že o navrácení požádal téměř před rokem, ale úřady si dávají na čas.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Dvaadvacetiletá Somálka Kafiya Mahdi dorazila do Maďarska jako nezletilá uprchlice v roce 2014. Ze své rodné země utekla před nuceným sňatkem. Její vlastní otec ji chtěl ve čtrnácti letech prodat o generaci staršímu muži. Dnes je z ní známá maďarská modelka a lidskoprávní aktivistka. Nedávno navštívila s filmovým dokumentem, který o ní vznikl, festival v Jilemnici.

Charita nově poskytuje pomoc pro mladé, kteří odcházejí z dětského domova. Často nemají komu zavolat, když se dostanou do úzkých. Třeba potřebují poprvé jednat s úřady nebo nakoupit potraviny během karantény. Charitativní projekt se jim snaží zajistit průvodce na první roky samostatného života.

Policisté zadrželi osobu podezřelou z nastražení výbušného systému na autě v Přerově, uvedla ve středu přerovská policejní mluvčí Miluše Zajícová. Zadrženého člověka obvinili z obecného ohrožení, hrozí mu až osm let vězení. Zaparkovaný VW transportér vybuchl v Sušilově ulici v pondělí, nikdo nebyl zraněn. Vůz byl jen několik dní označen novými firemními polepy, patří majiteli sportovního obchodu.

Matka desetiletého chlapce leží po nehodě už skoro rok v kómatu. Šance na to, že se z něj probere, jsou minimální. Chlapec zůstal na světě úplně sám. Dosud pobýval v takzvaném dětském centru, minulý týden se ale dozvěděl, že se bude muset definitivně přestěhovat do dětského domova do jiného města. Definitivně tak přijde o prostředí, ve kterém vyrůstal, o své spolužáky i paní učitelku. Ta zoufale hledá řešení, jak mu pomoct. Pro pořad 168 hodin natáčel Martin Mikule.