Odnětí dítěte z biologické rodiny lze podle Ústavního soudu (ÚS) akceptovat jen v případě, že mu hrozí vážná a konkrétní rizika. Jinak by bylo možné odejmout tisíce dětí a svěřit je „lepším rodičům“, varovali soudci. Soud konkrétně vyhověl stížnosti ženy, jejíž syn skončil v dětském domově kvůli neshodám mezi rodiči, kteří měli potomky ve střídavé péči.
Neshody rozvedených rodičů nejsou podle Ústavního soudu vážným důvodem k odebrání dítěte
Chlapec skončil v dětském domově na základě rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 8 a dosud je tam umístěn. Nejprve soud svěřil chlapce a dívku do střídavé péče rozvedených rodičů. Současně nad výchovou stanovil dohled, protože rodiče měli konfliktní vztah s dopadem na psychický vývoj dětí.
Později se soud na podnět orgánu sociálně-právní ochrany dětí začal situací znovu zabývat a předběžným opatřením uložil rodičům, aby jedenáctiletého chlapce odevzdali do dětského domova. Dospěl k závěru, že rodiče svým přístupem dlouhodobě chlapce poškozují, což má přímý dopad na jeho chování. Matka i otec se odvolali k Městskému soudu v Praze, ale neuspěli.
Soud neměl k odnětí dítěte dostatečné důvody
Podle Ústavního soudu ale pro radikální zásah do rodinných poměrů a nařízení ústavní péče chyběly dostatečné důvody – například vážná změna v chování nezletilého, důvodné podezření, že je chlapec týrán či vážně ohrožován. Naopak se zdálo, že rodiče se pokoušejí dospět k dohodě a jsou ochotní střídavou péči upravit. Obvodní soud navíc nezjišťoval názor dětí na nové uspořádání a dostatečně se nezabýval tím, zda a proč není možné dítě svěřit někomu jinému v rodině, třeba prarodičům. Soud také nevysvětlil, co by měli rodiče konkrétně dělat, aby jim syn mohl být opětovně svěřen do péče.
„Zásadní vadou v řízení je, že obvodní soud vydal napadené předběžné opatření, aniž by prokazoval, že je nezletilý ve stavu nedostatku řádné péče nebo že je jeho vývoj vážně ohrožen. Není jasné, čím konkrétně obvodní soud odůvodňuje svůj závěr, že rodiče ,nezletilého vystavují závažnému ohrožení jeho tělesné a duševní integrity‘ v takové míře, že je nutné jej z jejich péče odejmout,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Jiřího Zemánka.
Obvodní soud se teď musí situací znovu zabývat, podle Ústavního soudu by měl rodině nařídit takovou odbornou pomoc, která bude pracovat s celým rodinným systémem.
„Lepším rodičům“ by se daly svěřit tisíce dětí
Už v prosinci vynesl Ústavní soud podobné rozhodnutí. Tehdy zdůraznil, že soudy nemohou posílat děti do diagnostického ústavu jen proto, že se rodiče, kteří spolu nežijí, nedokážou dohodnout na péči a předávání dětí. Jde vždy o krajní prostředek, pro který musí být splněny zákonné podmínky.
Ústavní soud setrvale zdůrazňuje, že základem rodinných vazeb je pouto pokrevního příbuzenství mezi členy rodiny, kde se primárně uskutečňuje péče o děti. Odnětí dítěte nelze akceptovat v případě, že v biologické rodině dítěti nehrozí vážná a konkrétní rizika, protože s tímto odůvodněním by bylo možné odejmout tisíce dětí a svěřit je „lepším rodičům“. „Takový postup je rozporný se základními právy i zákonem,“ zdůraznil soud.
