Každý rok opouští dětské domovy stovky mladých lidí, kteří dosáhli plnoletosti nebo dostudovali střední či vysoké školy. Jak ale upozorňuje projekt Neviditelní, úspěšný vstup do běžného života se podaří zhruba jen polovině z nich. Ekonomové dodávají, že problémy lidí, kterým se zapojení do společnosti nevydaří, stojí stát stovky milionů korun ročně.
Úspěšný start do života má jen asi polovina lidí z dětských domovů
Osobní fitness trenérka Veronika Blahovská se dostala do dětského domova ve čtrnácti letech. Co si pamatuje, její matka pila. „Když jí zemřel manžel, to není můj táta, tak se dostala k tvrdým drogám a to vlastně bylo všechno, co směřovalo k tomu, abychom jí byli odebráni,“ popsala.
Po střední škole ji přijali na Vysokou školu tělesné výchovy a sportu. Až téměř do konce magisterského studia žila v dětském domově. „Měla jsem strašnou výhodu v tom, že mě při celé vysoké škole podporovalo Dejte dětem šanci,“ ocenila. Lepší život, než měli rodiče, se jí nakonec získat podařilo, na rozdíl od jejích sourozenců. I proto se stala součástí projektu Neviditelní, který upozorňuje na skupiny propadávající systémem veřejné pomoci i ekonomikou.
Podle zakladatelky a ředitelky organizace Dejme dětem šanci Michaely Chovancové je základem pro úspěšný vstup do běžného života startovací bydlení. „Dnešní komerční ceny nájmu jsou neúměrně vysoké,“ prohlásila.
I podle oslovených ekonomů by do těchto dětí měl stát víc investovat. „S každým milionem nebo desítkou milionů investovaných do této oblasti se může dramaticky vylepšit pozice mladých dospívajících,“ řekl ředitel Centra ekonomických a tržních analýz Aleš Rod.
Ročně dovrší plnoletosti v dětských domovech na sedm set chlapců a dívek. Do šestadvaceti let, tedy do doby, kdy mohou v zařízení zůstat, jich je kolem šesti tisíc.