Na Ukrajině roste počet dětí v domovech, často bez vyhlídek na novou rodinu

3 minuty
Události: Na Ukrajině přibývá dětí v dětských domovech
Zdroj: ČT24

Více než třináct tisíc ukrajinských dětí zůstalo od začátku plnohodnotné ruské invaze bez rodičovské péče. Skoro dva tisíce jich kvůli válce osiřelo. Přibývá i rodin, které byly kvůli těžké sociální situaci zbaveny rodičovské péče. Adopce do zahraničí jsou pozastavené a výrazně se snížil také počet pěstounů, což dětem snižuje šance na náhradní rodinu. Na Ukrajině natáčela zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.

Nasťa ráda maluje a její obrazy charakterizují to, kým by chtěla být v budoucnu. Chce studovat medicínu. „Bude ze mě chirurg,“ říká s jistotou. I přes to, že se v sedmnácti letech ocitla v dětském domově, si jde sebevědomě za svým snem.

Kreslení je koníčkem a také terapií i pro šestnáctiletou Sofii. Ta se za pár let vidí jako šéfkuchařka v renomovaných restauracích. „Už umím vařit spoustu jídel. Doma jsem musela vařit, máma na to neměla čas,“ říká.

Obě dívky spojují jejich záliby, ale také to, že se už do náhradních rodin zřejmě nedostanou. „Válka děti okradla o čas. Děti rostou, a čím jsou starší, tím menší je pravděpodobnost adopce,“ říká vedoucí služby pro ochranu dětí v Oděse Julie Nikandrová.

Kvůli válce přibývá rodin, které se o děti nedokáží postarat

Místní úřady od začátku otevřené ruské invaze pozastavily cizincům možnost adopce na Ukrajině. Zájem o dospělejší děti měli právě lidé ze zahraničí.

Sociální služby teď navíc odebírají z rodin skoro o padesát procent více dětí než před rokem 2022. Podle odborníků za to můžou zhoršující se sociální podmínky během války. Klesá také počet samotných Ukrajinců, kteří by si z dětských domovů chtěli někoho vzít.

„Lidé sami nevědí, jaké vyhlídky je čekají v podmínkách války a jestli unesou tak velkou odpovědnost nejen za své životy, ale i za životy dětí, které budou po určitou dobu vychovávat,“ vysvětluje Nikandrová.

Cesta pěstounství

Jako jedna z mála se k takovému kroku rozhodla šestatřicetiletá Olga. Než přišla válka, mateřství nezamýšlela. Situace se ale změnila a před několika měsíci si do pěstounské péče vzala sedmnáctiletou Lenu, která zažila ruskou okupaci.

„Zeptala jsem se jí, jestli chce, abych si ji vzala do péče. Ona odpověděla, že ano, a rozplakala se. Bylo to tak zvláštní, že mi ihned důvěřovala, přestože jsme se viděly podruhé v životě,“ popisuje pěstounka Olga Tymčenková.

Pěstounská péče podle ní obchází zdlouhavou byrokracii a Ukrajince proto vyzývá, aby dětem zasaženým válkou pomohli právě touto cestou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
18:34Aktualizovánopřed 30 mminutami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
09:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 2 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...