Na Ukrajině roste počet dětí v domovech, často bez vyhlídek na novou rodinu

3 minuty
Události: Na Ukrajině přibývá dětí v dětských domovech
Zdroj: ČT24

Více než třináct tisíc ukrajinských dětí zůstalo od začátku plnohodnotné ruské invaze bez rodičovské péče. Skoro dva tisíce jich kvůli válce osiřelo. Přibývá i rodin, které byly kvůli těžké sociální situaci zbaveny rodičovské péče. Adopce do zahraničí jsou pozastavené a výrazně se snížil také počet pěstounů, což dětem snižuje šance na náhradní rodinu. Na Ukrajině natáčela zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.

Nasťa ráda maluje a její obrazy charakterizují to, kým by chtěla být v budoucnu. Chce studovat medicínu. „Bude ze mě chirurg,“ říká s jistotou. I přes to, že se v sedmnácti letech ocitla v dětském domově, si jde sebevědomě za svým snem.

Kreslení je koníčkem a také terapií i pro šestnáctiletou Sofii. Ta se za pár let vidí jako šéfkuchařka v renomovaných restauracích. „Už umím vařit spoustu jídel. Doma jsem musela vařit, máma na to neměla čas,“ říká.

Obě dívky spojují jejich záliby, ale také to, že se už do náhradních rodin zřejmě nedostanou. „Válka děti okradla o čas. Děti rostou, a čím jsou starší, tím menší je pravděpodobnost adopce,“ říká vedoucí služby pro ochranu dětí v Oděse Julie Nikandrová.

Kvůli válce přibývá rodin, které se o děti nedokáží postarat

Místní úřady od začátku otevřené ruské invaze pozastavily cizincům možnost adopce na Ukrajině. Zájem o dospělejší děti měli právě lidé ze zahraničí.

Sociální služby teď navíc odebírají z rodin skoro o padesát procent více dětí než před rokem 2022. Podle odborníků za to můžou zhoršující se sociální podmínky během války. Klesá také počet samotných Ukrajinců, kteří by si z dětských domovů chtěli někoho vzít.

„Lidé sami nevědí, jaké vyhlídky je čekají v podmínkách války a jestli unesou tak velkou odpovědnost nejen za své životy, ale i za životy dětí, které budou po určitou dobu vychovávat,“ vysvětluje Nikandrová.

Cesta pěstounství

Jako jedna z mála se k takovému kroku rozhodla šestatřicetiletá Olga. Než přišla válka, mateřství nezamýšlela. Situace se ale změnila a před několika měsíci si do pěstounské péče vzala sedmnáctiletou Lenu, která zažila ruskou okupaci.

„Zeptala jsem se jí, jestli chce, abych si ji vzala do péče. Ona odpověděla, že ano, a rozplakala se. Bylo to tak zvláštní, že mi ihned důvěřovala, přestože jsme se viděly podruhé v životě,“ popisuje pěstounka Olga Tymčenková.

Pěstounská péče podle ní obchází zdlouhavou byrokracii a Ukrajince proto vyzývá, aby dětem zasaženým válkou pomohli právě touto cestou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zabaví nám mešity, bojí se protestující muslimové v Indii

Indie zažívá vlnu protestů a zatýkání kvůli plánu vlády upravit dohled nad darovaným muslimským majetkem a dosadit do správních rad nemuslimy. Změnu zákona odsouhlasila začátkem dubna dolní komora parlamentu. Indická lidová strana (BJP) premiéra Naréndry Módího tvrdí, že chce zabránit korupci a údajnému „pozemkovému džihádu“. Muslimové se obávají sporů, zabavování a demolice nemovitostí.
11:19Aktualizovánopřed 14 mminutami

Věznice ve Francii se staly terčem žhářských útoků, na jednu se střílelo

Několik francouzských věznic hlavně na jihu země se v noci na úterý stalo terčem mnoha útoků, především zapalování automobilů v jejich blízkosti, ale také střelby z automatické zbraně, oznámil ministr spravedlnosti Gérald Darmanin. Podle informovaných zdrojů agentury AFP je zjevné, že akce byly koordinované a souvisí s bojem státu proti drogové kriminalitě.
před 1 hhodinou

Putinova válka je genocidní, Ukrajinci nemají kam couvnout, upozorňuje historik

Rusku jde o likvidaci ukrajinské státnosti a identity, připomněl po ruském útoku na Sumy historik David Svoboda. Ukrajinci proto nemají kam couvnout, dodal v Událostech, komentářích, které moderoval Daniel Takáč. Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký podotkl, že útok kazetovou municí v zastavěné oblasti je mimo jakákoliv civilizační pravidla. Podle bývalého vyšetřovatele mezinárodního tribunálu v Haagu Vladimíra Dzura by mohlo jít o válečný zločin.
před 1 hhodinou

Birmingham kvůli stávce popelářů zavalily odpadky. Pomoci mají armádní experti

Kvůli více než měsíc trvající stávce popelářů v britském Birminghamu povolala vláda armádní plánovače, aby pomohli s úklidem všudypřítomných odpadků. Informovala o tom stanice BBC či web deníku The Guardian, podle nějž se v ulicích města dosud nahromadilo přes sedmnáct tisíc tun odpadu.
před 1 hhodinou

Voják se dobrovolně vzdal Ukrajincům, ruský soud mu vyměřil 15 let

Vojenský soud na ruském ostrově Sachalin poslal na patnáct let do vězení vojáka za to, že se dobrovolně vzdal ukrajinským ozbrojeným silám. S odvoláním na své zdroje to v úterý napsal ruský portál Kommersant, který upozornil, že to je první známé odsouzení za dobrovolné vzdání se nepříteli za současné ruské vojenské agrese vůči Ukrajině. Muž podle webu vinu odmítl.
před 2 hhodinami

Rusku bychom se měli ubránit i bez Američanů, říká polský exgenerál Kraszewski

Vytvářet silná regionální spojenectví a v příštích letech nepolevovat ve zbrojení je podle brigádního generála ve výslužbě a bývalého šéfa polské národní bezpečnostní rady Jarosława Kraszewského receptem na věrohodné odstrašení Ruska. Tvrdí, že v krajním případě jsou země východního křídla NATO schopné se agresi ubránit i bez amerických vojáků. Do budoucna počítá s ještě masivnějším nasazením bojových dronů, jejichž vývojem a výrobou se po odchodu z armády v roce 2019 zabývá.
před 3 hhodinami

„Beru prášky, spím, nic neslyším.“ Psychiatrická péče na Ukrajině čelí náporu

Na Ukrajině během plnohodnotné ruské invaze podle lékařů, se kterými hovořila agentura AFP, evakuovali z psychiatrických zařízení tisíce pacientů. V zemi byli už před válkou, boje a devastace pak vyvolaly rozsáhlou krizi duševního zdraví – mezi vojáky i civilisty, píše AFP. Týká se to i Olhy Klimovové, která během ruských nočních útoků usíná na přeplněném psychiatrickém oddělení daleko od domova.
před 4 hhodinami

Trumpova vláda pozastavila Harvardu federální granty

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pondělí pozastavila federální granty pro Harvardovu univerzitu v celkové výši 2,3 miliardy dolarů (51 miliard korun). K tomuto kroku přistoupila poté, co se renomovaná vzdělávací instituce vzepřela požadavkům Bílého domu. Informovala o tom agentura Reuters.
06:02Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...