Více než třináct tisíc ukrajinských dětí zůstalo od začátku plnohodnotné ruské invaze bez rodičovské péče. Skoro dva tisíce jich kvůli válce osiřelo. Přibývá i rodin, které byly kvůli těžké sociální situaci zbaveny rodičovské péče. Adopce do zahraničí jsou pozastavené a výrazně se snížil také počet pěstounů, což dětem snižuje šance na náhradní rodinu. Na Ukrajině natáčela zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.
Nasťa ráda maluje a její obrazy charakterizují to, kým by chtěla být v budoucnu. Chce studovat medicínu. „Bude ze mě chirurg,“ říká s jistotou. I přes to, že se v sedmnácti letech ocitla v dětském domově, si jde sebevědomě za svým snem.
Kreslení je koníčkem a také terapií i pro šestnáctiletou Sofii. Ta se za pár let vidí jako šéfkuchařka v renomovaných restauracích. „Už umím vařit spoustu jídel. Doma jsem musela vařit, máma na to neměla čas,“ říká.
Obě dívky spojují jejich záliby, ale také to, že se už do náhradních rodin zřejmě nedostanou. „Válka děti okradla o čas. Děti rostou, a čím jsou starší, tím menší je pravděpodobnost adopce,“ říká vedoucí služby pro ochranu dětí v Oděse Julie Nikandrová.
Kvůli válce přibývá rodin, které se o děti nedokáží postarat
Místní úřady od začátku otevřené ruské invaze pozastavily cizincům možnost adopce na Ukrajině. Zájem o dospělejší děti měli právě lidé ze zahraničí.
Sociální služby teď navíc odebírají z rodin skoro o padesát procent více dětí než před rokem 2022. Podle odborníků za to můžou zhoršující se sociální podmínky během války. Klesá také počet samotných Ukrajinců, kteří by si z dětských domovů chtěli někoho vzít.
„Lidé sami nevědí, jaké vyhlídky je čekají v podmínkách války a jestli unesou tak velkou odpovědnost nejen za své životy, ale i za životy dětí, které budou po určitou dobu vychovávat,“ vysvětluje Nikandrová.
Cesta pěstounství
Jako jedna z mála se k takovému kroku rozhodla šestatřicetiletá Olga. Než přišla válka, mateřství nezamýšlela. Situace se ale změnila a před několika měsíci si do pěstounské péče vzala sedmnáctiletou Lenu, která zažila ruskou okupaci.
„Zeptala jsem se jí, jestli chce, abych si ji vzala do péče. Ona odpověděla, že ano, a rozplakala se. Bylo to tak zvláštní, že mi ihned důvěřovala, přestože jsme se viděly podruhé v životě,“ popisuje pěstounka Olga Tymčenková.
Pěstounská péče podle ní obchází zdlouhavou byrokracii a Ukrajince proto vyzývá, aby dětem zasaženým válkou pomohli právě touto cestou.
