EU chce kvůli výpadkům léků posílit vlastní výrobu

Nahrávám video

Společné nákupy, sdílené zásoby a větší investice do vlastní produkce. Unie chce vrátit výrobu léků do Evropy a novými zákony posílit vlastní soběstačnost v tomto směru. O nutnosti vymanit se ze závislosti na nespolehlivých dodavatelích hovoří i český premiér Petr Fiala (ODS). Podpořit výrobu ve své zemi hodlá také americký prezident Donald Trump. Po jeho nedávném prohlášení, že cla zasáhnou i farmaceutický trh, některé firmy ohlásily, že v USA zvýší investice.

„Obchodní války – nejenom v oblasti léčiv – neprospívají nikomu. A myslím si, že ve výsledku by z toho neprofitovaly ani Spojené státy, takže jednejme a dostaňme se spíše k tomu, abychom s USA měli zónu volného obchodu, abychom měli otevřené obchodní vztahy, což je důležité i pro takovou otevřenou exportní ekonomiku, jako je česká,“ prohlásil premiér Fiala.

Tuzemští výrobci vyvážejí do USA preparáty na vysoký krevní tlak, cholesterol nebo antidepresiva. Zavedení cel by se ale nedotklo pouze jich. V delším horizontu by mohlo ovlivnit i dostupnost léků pro zdejší pacienty. Ti se v posledních třech letech museli vyrovnávat s citelnými výpadky některých přípravků.

Covid, rusko-ukrajinská válka, ale i nebývale silná vlna respiračních onemocnění byly důvodem, proč některé přípravky v Česku chyběly. „I v postcovidové době jsme viděli problémy s nedostatky léků, které se třeba ukázaly v tom, že jsme neměli dostatek účinných látek pro výrobu léků v Evropě. Tohle musíme změnit, závislosti se musíme zbavit,“ apeloval Fiala.

Asijský trh

Asi osmdesát procent účinných látek se teď dováží z Asie. Unie se chce zaměřit hlavně na kriticky důležité medikamenty. „Jsou to léky třeba na léčbu rakoviny, antiinfektiva nebo antibiotika, to je samozřejmě velmi důležitá skupina léků,“ upřesnil ředitel Státního zdravotního ústavu Tomáš Boráň.

Pomoci má budování zásob těchto léčiv nebo finanční podpora pro evropské podniky, které chtějí výrobní kapacity rozšířit. „Cílem je opravdu vytvořit takové prostředí a nejenom investiční, ale i řekněme nákupní, které zajistí nejen to, že to léčivo budeme schopni vyrobit na území EU, ale zároveň že ho udržíme i z hlediska toho, kolik jsme připraveni za ně zaplatit,“ popsal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.

Místopředsedkyně sněmovního výboru pro zdravotnictví Karla Maříková (SPD) tvrdí, že velké množství léků se vyrábí v Asii z důvodu nižší ceny a kvůli „byrokracii Evropské unie“. „Tady máme, samozřejmě v rámci ekologie, nějaké normy, které musí ty firmy splňovat a v tomto by musela Evropská unie jaksi couvnout, aby se ti hráči vrátili na evropský trh,“ míní.

Trumpova cla

To ale může být problém i kvůli clům, která zavádí Trumpova administrativa. Firmy chce motivovat k výrobě léčiv ve Spojených státech. „V některých případech to může znamenat paradoxně posílení dostupnosti některých léků pro evropské spotřebitele, ale v jiných případech to může znamenat, že dodavatelské řetězce budou znovu mnohem křehčí a může se stát, že bude docházet k lokálním výpadkům,“ sdělil ředitel České asociace farmaceutických firem Filip Vrubel.

Česká vláda vloni zařadila farmaceutický průmysl mezi strategická odvětví. Podpořit chce výrobu i výzkum, k tomu má sloužit i jedno z nových pracovišť Masarykovy univerzity. V těchto prostorách najde zázemí dva tisíce studentů a desítky zaměstnanců, a to nejen z farmaceutické, ale také přírodovědecké a lékařské fakulty.

V budoucnu by se někteří mohli uplatnit ve farmaceutických firmách, které nyní trápí nedostatek kvalifikovaných pracovníků.

Česko léky více dováží, než vyváží

Tuzemská obchodní bilance ohledně léčebných přípravků je dlouhodobě negativní. Dovoz převyšuje export ven. V posledním roce činil rozdíl skoro 66 miliard korun. A výrazně se tyto nůžky rozevřely v letech pandemie.

V případě lékového byznysu se Spojenými státy je Česko zhruba pět miliard v minusu. Ze zámoří do tuzemska přišly přípravky za víc než devět miliard korun.

Mezi největší tuzemské firmy v oboru patří Zentiva, která vyrábí generika neboli alternativy k originálním medikamentům. Na ty se zaměřuje také TEVA, spolu se společnostmi Synthon a Farmak produkuje i účinné látky. Na onkologické medikamenty se specializuje firma Oncomed.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrost na padesát pět. Na Brněnsku se utopil chlapec. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
14:01Aktualizovánopřed 1 mminutou

Primátor Karviné Wolf nepůjde do vazby, rozhodl pravomocně soud

Soudkyně Okresního soudu v Ostravě propustila po téměř čtyřhodinovém jednání primátora Karviné Jana Wolfa (nestr., dříve SOCDEM) obviněného v korupční fotbalové aféře. Státní zástupce pro něj žádal vazbu, protože se obával, že bude ovlivňovat svědky. Soudkyně ale návrhu nevyhověla, zmiňované důvody neuznala. Novinářům to po skončení jednání řekl mluvčí soudu Dalibor Zecha.
13:51Aktualizovánopřed 13 mminutami

Teplotní rekordy hlásí desítky stanic. Sledujte na mapě, jak přibývají

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne, a to na stanici Rýmařov, kde naměřili 30,3 stupně Celsia, což je o desetinu víc, než dosavadní nejvyšší hodnota z roku 1965. Ještě před polednem naměřili další na stanici Luká a vyrovnání loňského rekordu 30,5 stupně Celsia v Protivanově. Do 13. hodiny padly na dvacítce stanic na Moravě, pak začaly přibývat i v Čechách.
11:36Aktualizovánopřed 13 mminutami

Sněmovna schválila zákon o státních zaměstnancích

Usnadnit výměnu státních úředníků a pravidla jejich zaměstnávání přiblížit zákoníku práce má zákon, který v pátek sněmovna schválila hlasy vládních poslanců. Koalice ANO, SPD a Motoristů chce touto normou nahradit od letošního listopadu zákon o státní službě.
03:37Aktualizovánopřed 16 mminutami

Vnitro porušilo práva SPD zařazením do zprávy o extremismu za rok 2022, rozhodl soud

Ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), když ho zařadilo do zprávy o extremismu za rok 2022, rozhodl Obvodní soud pro Prahu 7. Omluvu hnutí ale nepřiznal. Rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 19 mminutami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka v loňském červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření expertů jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti zároveň pro předcházení podobným incidentům doporučili zpřísnění některých standardů pro provoz sítí, rozšíření preventivních opatření nebo revizi některých postupů. Informovala o tom společnost ČEPS.
10:41Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoDoksanský a Demetrashvili se přeli o to, kdo má být v čele delegace na summitu NATO

Vláda a prezident Petr Pavel se přou o to, kdo bude v čele delegace na summitu NATO v Ankaře. Pavel tvrdí, že prezident je automaticky vedoucím delegace, pokud v ní je. Zařadit ho do ní ve středu uložil vládě Ústavní soud. Podle poslance Denise Doksanského (ANO) by „nemělo logiku“, aby prezident Pavel delegaci vedl. Sdělil to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „On (Pavel) není tím, kdo reprezentuje názory vlády. Nereprezentuje její postoje, nereprezentuje ani ten pohled na rozpočet, částky, které dáváme na obranu,“ dodal. Podle poslankyně Kateriny Demetrashvili (Piráti) ovšem shoda na základních otázkách existuje a účast prezidenta na summitu může být ku prospěchu. „Pravou pragmatickou politikou a zdravým selským rozumem by bylo využít respektu pana prezidenta, který má v rámci NATO,“ řekla.
před 5 hhodinami

Městům chybí krizové plány pro vlny veder, říká architektka

Městům a obcím v Česku podle architektky Magdaleny Macekové z Nadace Partnerství chybí krizové plány pro postup během vln veder. Nedostatečná je podle ní také osvěta, která by lidem poradila, jak ochladit byty a domy. Odborníci i města se v posledních letech snaží zmírnit efekt takzvaných městských tepelných ostrovů, podle Macekové je ale celý proces velmi pomalý, stejně jako řada dalších stavebních opatření.
před 6 hhodinami
Načítání...