NYT: Trumpa k pozastavení cel přiměl výprodej amerických dluhopisů

Ekonomické turbulence, zejména rychlý růst výnosů státních dluhopisů, amerického prezidenta Donalda Trumpa přiměly, aby ve středu na 90 dní pozastavil nová cla pro většinu zemí. Napsal to deník The New York Times (NYT) s odvoláním na čtyři zdroje, které jsou s prezidentovým rozhodnutím přímo obeznámeny. Bílý dům přitom tvrdí, že zavedení vysokých cel a jejich následné pozastavení ještě před vyjednáváním s jednotlivými zeměmi, bylo Trumpovým plánem od samého začátku.

Trump v uplynulém týdnu vyzýval k zachování klidu tváří v tvář chaosu, který vyvolal uvalením cel na desítky zemí, a odolával výzvám k jejich odvolání. „Vím, co sakra dělám,“ řekl Trump republikánům v úterý, zatímco se kvůli jeho masivním clům propadaly světové trhy. „Buďte v klidu. Všechno dobře dopadne,“ napsal republikánský prezident ve středu ráno v příspěvku na sociální síti Truth Social.

„Toto je skvělý čas nakupovat,“ napsal v dalším příspěvku jen několik hodin předtím, než na stejné síti oznámil odložení platnosti zvýšení cel. Někteří uživatelé sociálních sítí prezidenta následně obvinili, že se příspěvkem snažil zmanipulovat trh, píše web stanice NBC News. Americký ministr obchodu Howard Lutnick uvedl, že Trump pobídl lidi, aby nakupovali na trhu, dokud byly ceny relativně nízké.

Nakonec to byl samotný trh, který Trumpa přiměl svůj přístup ke clům přehodnotit, píše NYT. „Přišlo mi, že lidé reagovali trochu nepatřičně. Byli trochu vyjukaní, víte..., trochu se báli,“ prohlásil Trump, když ho novináři požádali, aby vysvětlil své rozhodnutí cla pozastavit.

Trumpův náhlý obrat přišel necelých 24 hodin poté, co začala platit nová vysoká cla na dovoz od desítek amerických obchodních partnerů. Nové obchodní překážky otřásly akciovými trhy, zvýšily pravděpodobnost recese a vyvolaly odvetnou reakci ze strany Číny.

V důsledku celní války vyvolané americkým prezidentem se začaly propadat ceny amerických státních dluhopisů, což bylo znamením, že se investoři zbavují i těch nejbezpečnějších aktiv. Výnos státních dluhopisů tak začal rychle růst. Analytici a investoři po celém světě poukazovali na výprodej státních dluhopisů jako na známku toho, že důvěra v největší světovou ekonomiku byla otřesena, napsala agentura Reuters.

Pozice Trumpovy administrativy

Podle NYT se před Trumpovým pozastavením cel v zákulisí vysoce postavení členové jeho týmu obávali vypuknutí finanční paniky, která by se mohla vymknout kontrole a potenciálně zničit ekonomiku. Ministr financí Scott Bessent a další členové prezidentovy administrativy, včetně viceprezidenta JD Vance, prosazovali strukturovanější přístup k obchodní válce, který by se zaměřil na izolaci Číny jako nejhoršího aktéra a zároveň by vyslal širší signál, že Trump to s potíráním obchodní nerovnováhy myslí vážně.

Poté, co Trump obrátil, se jeho tým dostal do nezáviděníhodné pozice, kdy se podle NYT snažili médiím namluvit, že to byl celou dobu jeho plán a brilantní strategie přímo ze stránek prezidentova bestselleru Umění udělat dohodu. Bessent podle NYT zašel tak daleko, že popřel, že by změnu v přístupu ke clům vyvolal trh s dluhopisy.

Trump však ve středu veřejným vysvětlením svého rozhodnutí podkopal Bessenta i mluvčí Bílého domu Karoline Leavittovou, když se odvolal na nervózní trh a řekl, že jednal „spíše instinktivně než cokoli jiného“.

Mnoho nejvýše postavených poradců a činitelů v Trumpově týmu nemělo o zásadní změně v celní politice ponětí do poslední minuty. Trump totiž ještě ve středu ráno naznačoval, že se bude držet svého původního plánu.

Důvody obratu

Bessent hrál významnou roli při směřování prezidenta k odkladu cel. Ale skutečnou zásluhu, jak NYT anonymně sdělili Trumpovi poradci, patří trhům s dluhopisy. K Trumpově rozhodnutí vedla obava, že by se jeho hazard se cly mohl rychle změnit ve finanční krizi. A na rozdíl od dvou předchozích krachů za posledních dvacet let, globální finanční krize v roce 2008 a krize během koronavirové pandemie v roce 2020, by za tento krach mohl jediný člověk.

Amerika a svět právě dostaly nejděsivější lekci o druhém funkčním období Donalda Trumpa po týdnu jeho rozmarného vedení obchodní války, napsal web stanice CNN podporující dlouhodobě opoziční demokraty. Osud americké ekonomiky, pracovních míst a penzijních úspor milionů lidí i globální bezpečnosti může být podle CNN v následujících čtyřech letech kdykoli zmítán nestálými náladami a obsesemi stávajícího prezidenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Všichni jsme stejní.“ Němci pohřbili přeživší holocaustu Friedländerovou

Říkalo se o ní, že je hlasem svědomí Německa. Na čtvrtečním pohřbu přeživší holocaustu Margot Friedländerové se v Berlíně sešli i dva spolkoví prezidenti či tři držitelé úřadu kancléře. Žena, která se až na sklonku života rozhodla poskytnout klíčové svědectví o odpuštění i recept pro boj proti nenávisti, si získala pozornost i respekt všech generací. Mimo jiné prohlašovala, že „jsme všichni stejní“ a že neexistuje žádná křesťanská, muslimská nebo židovská krev, ale krev jen jedna – lidská. Skonala v nedožitých 104 letech.
před 4 hhodinami

Mexickou influencerku zastřelili během vysílání

Mexickou influencerku Valerii Márquezovou, která propagovala krásu a nákladný životní styl, zastřelil neznámý muž během jejího živého vysílání na TikToku. Případ vyšetřuje policie jako „femicidu“, tedy vraždu ženy kvůli jejímu pohlaví. Influencerka, která mohla podle spekulací mít milostný vztah s vysoce postaveným členem drogového kartelu Jalisco New Generation, při příchodu útočníka nejprve ztlumila zvuk svého přenosu, pak se chytila za břicho a sesunula na stůl. Přivolaná policie následně zjistila, že má několik střelných ran.
před 4 hhodinami

Rusko-ukrajinská jednání v Istanbulu mají začít v pátek

Rusko-ukrajinská jednání v Istanbulu mají začít v pátek. Uskutečnit by se měly také třístranné schůzky mezi Turky, Rusy a Američany, jakož i Turky, Američany a Ukrajinci. Není jisté, zda se uskuteční jednání ve čtyřstranném formátu mezi USA, Ruskem, Ukrajinou a Tureckem. Kyjev posílá do Istanbulu na jednání s Rusy delegaci vedenou ministrem obrany Rustemem Umerovem, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Sám se schůzky v Istanbulu nezúčastní poté, co ruský vůdce nevyslyšel jeho apel k přímým jednáním.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Izrael udeřil na Chán Júnis. Tamní nemocnice hlásí desítky mrtvých

Při izraelských vzdušných úderech na město Chán Júnis na jihu Pásma Gazy v noci na čtvrtek zahynulo nejméně 54 Palestinců, napsala agentura AP s odvoláním na místní nemocnici. Agentura AFP s odkazem na úřad civilní obrany odpoledne uvedla, že počet palestinských obětí v celé oblasti od začátku dne stoupl na 103. Úřady jsou zde ovládané teroristickým hnutím Hamás. Údaje není možné ověřit. USA jsou humanitární situací v Gaze znepokojeny.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Fico rok po atentátu kritizoval opozici, chce přísněji postihovat nenávist

Slovensko plánuje přísněji postihovat nenávistné projevy a narušování veřejných shromáždění, oznámil premiér Robert Fico v den prvního výročí pokusu o atentát na něj a po výjezdním jednání v Handlové, kde jej tehdy postřelil útočník. Premiér opětovně obvinil opozici a média ze šíření nenávisti a zopakoval, že existuje značné riziko útoku na další veřejné činitele. Opoziční politici ovšem tvrdí, že ke stoupajícímu napětí v zemi svým slovníkem přispívá právě sám premiér.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Kandidáti na prezidenta Jižní Koreje slibují vyřešení politické krize

V Jižní Koreji začala kampaň před předčasnými prezidentskými volbami, které budou 3. června. Kandidáti dvou hlavních politických stran slibují, že zemi vyvedou z politické krize, kterou před půlrokem odstartovalo neúspěšné vyhlášení stanného práva bývalým prezidentem Jun Sok-jolem. Ten byl následně odvolán a čelí vyšetřování kvůli vzpouře. Podle průzkumů vede kandidát levicové opozice před zástupcem vládnoucích konzervativců.
před 6 hhodinami

Při útoku ze zahraničí by vlast bránilo 81 procent Čechů, uvádí průzkum

Česko patří ve střední a východní Evropě k zemím, ve kterých by nejvíce obyvatel bránilo svou vlast v případě zahraničního útoku, vyplývá z průzkumu, jehož výsledky zveřejnila nevládní organizace Globsec. Z devíti zkoumaných států by tak méně než polovina lidí učinila pouze na Slovensku, kde také převažuje názor, že by se Ukrajina v zájmu nastolení míru měla vzdát části území. V tuzemsku rovněž podle průzkumu nejméně lidí z regionu věří dezinformacím.
před 10 hhodinami

Rutte ocenil, že se Berlín ujímá vedení ve zvyšování výdajů na obranu

Generální tajemník NATO Mark Rutte ve čtvrtek v závěru neformálního zasedání ministrů zahraničí zemí Severoatlantické aliance v turecké Antalyi ocenil, že se Německo ujímá vedení ve zvyšování výdajů na obranu. Jednání se účastnil i český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...