NYT: Trumpa k pozastavení cel přiměl výprodej amerických dluhopisů

Ekonomické turbulence, zejména rychlý růst výnosů státních dluhopisů, amerického prezidenta Donalda Trumpa přiměly, aby ve středu na 90 dní pozastavil nová cla pro většinu zemí. Napsal to deník The New York Times (NYT) s odvoláním na čtyři zdroje, které jsou s prezidentovým rozhodnutím přímo obeznámeny. Bílý dům přitom tvrdí, že zavedení vysokých cel a jejich následné pozastavení ještě před vyjednáváním s jednotlivými zeměmi, bylo Trumpovým plánem od samého začátku.

Trump v uplynulém týdnu vyzýval k zachování klidu tváří v tvář chaosu, který vyvolal uvalením cel na desítky zemí, a odolával výzvám k jejich odvolání. „Vím, co sakra dělám,“ řekl Trump republikánům v úterý, zatímco se kvůli jeho masivním clům propadaly světové trhy. „Buďte v klidu. Všechno dobře dopadne,“ napsal republikánský prezident ve středu ráno v příspěvku na sociální síti Truth Social.

„Toto je skvělý čas nakupovat,“ napsal v dalším příspěvku jen několik hodin předtím, než na stejné síti oznámil odložení platnosti zvýšení cel. Někteří uživatelé sociálních sítí prezidenta následně obvinili, že se příspěvkem snažil zmanipulovat trh, píše web stanice NBC News. Americký ministr obchodu Howard Lutnick uvedl, že Trump pobídl lidi, aby nakupovali na trhu, dokud byly ceny relativně nízké.

Nakonec to byl samotný trh, který Trumpa přiměl svůj přístup ke clům přehodnotit, píše NYT. „Přišlo mi, že lidé reagovali trochu nepatřičně. Byli trochu vyjukaní, víte..., trochu se báli,“ prohlásil Trump, když ho novináři požádali, aby vysvětlil své rozhodnutí cla pozastavit.

Trumpův náhlý obrat přišel necelých 24 hodin poté, co začala platit nová vysoká cla na dovoz od desítek amerických obchodních partnerů. Nové obchodní překážky otřásly akciovými trhy, zvýšily pravděpodobnost recese a vyvolaly odvetnou reakci ze strany Číny.

V důsledku celní války vyvolané americkým prezidentem se začaly propadat ceny amerických státních dluhopisů, což bylo znamením, že se investoři zbavují i těch nejbezpečnějších aktiv. Výnos státních dluhopisů tak začal rychle růst. Analytici a investoři po celém světě poukazovali na výprodej státních dluhopisů jako na známku toho, že důvěra v největší světovou ekonomiku byla otřesena, napsala agentura Reuters.

Pozice Trumpovy administrativy

Podle NYT se před Trumpovým pozastavením cel v zákulisí vysoce postavení členové jeho týmu obávali vypuknutí finanční paniky, která by se mohla vymknout kontrole a potenciálně zničit ekonomiku. Ministr financí Scott Bessent a další členové prezidentovy administrativy, včetně viceprezidenta JD Vance, prosazovali strukturovanější přístup k obchodní válce, který by se zaměřil na izolaci Číny jako nejhoršího aktéra a zároveň by vyslal širší signál, že Trump to s potíráním obchodní nerovnováhy myslí vážně.

Poté, co Trump obrátil, se jeho tým dostal do nezáviděníhodné pozice, kdy se podle NYT snažili médiím namluvit, že to byl celou dobu jeho plán a brilantní strategie přímo ze stránek prezidentova bestselleru Umění udělat dohodu. Bessent podle NYT zašel tak daleko, že popřel, že by změnu v přístupu ke clům vyvolal trh s dluhopisy.

Trump však ve středu veřejným vysvětlením svého rozhodnutí podkopal Bessenta i mluvčí Bílého domu Karoline Leavittovou, když se odvolal na nervózní trh a řekl, že jednal „spíše instinktivně než cokoli jiného“.

Mnoho nejvýše postavených poradců a činitelů v Trumpově týmu nemělo o zásadní změně v celní politice ponětí do poslední minuty. Trump totiž ještě ve středu ráno naznačoval, že se bude držet svého původního plánu.

Důvody obratu

Bessent hrál významnou roli při směřování prezidenta k odkladu cel. Ale skutečnou zásluhu, jak NYT anonymně sdělili Trumpovi poradci, patří trhům s dluhopisy. K Trumpově rozhodnutí vedla obava, že by se jeho hazard se cly mohl rychle změnit ve finanční krizi. A na rozdíl od dvou předchozích krachů za posledních dvacet let, globální finanční krize v roce 2008 a krize během koronavirové pandemie v roce 2020, by za tento krach mohl jediný člověk.

Amerika a svět právě dostaly nejděsivější lekci o druhém funkčním období Donalda Trumpa po týdnu jeho rozmarného vedení obchodní války, napsal web stanice CNN podporující dlouhodobě opoziční demokraty. Osud americké ekonomiky, pracovních míst a penzijních úspor milionů lidí i globální bezpečnosti může být podle CNN v následujících čtyřech letech kdykoli zmítán nestálými náladami a obsesemi stávajícího prezidenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 2 hhodinami

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru je na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Útočník ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 4 hhodinami

EU podpořila suverenitu Somálska poté, co Izrael uznal nezávislost Somalilandu

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.
před 5 hhodinami

Italská policie zadržela devět lidí. Má podezření, že financovali Hamás

Italská policie zadržela devět lidí, které podezřívá z financování palestinské skupiny Hamás, kterou Evropská unie považuje za teroristickou organizaci, uvedla v sobotu tisková agentura ANSA. Dle policie tři propalestinské organizace zaslaly Hamásu zhruba sedm milionů eur (asi 170 milionů korun), které původně vybraly pro dobročinné účely.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po ruských úderech skončil v Kyjevě a okolí bez proudu více než milion domácností

Kvůli ruským úderům byl v Kyjevě a okolí bez elektřiny více než milion domácností, část dodávek se podařilo obnovit, uvedla v sobotu v podvečer ukrajinská energetická společnost DTEK. Ukrajinská metropole po útocích hlásí dvě oběti a přibližně třicet zraněných. Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu téměř pět set dronů a čtyřicet raket, přičemž cílilo na energetickou i civilní infrastrukturu, uvedla dříve během dne ukrajinská prezidentská kancelář. Kvůli ruským úderům na Ukrajině vzlétly i polské stíhačky.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od úmluvy zakazující protipěchotní miny

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od Ottawské úmluvy o zákazu protipěchotních min, informuje agentura Ukrinform. V sobotu totiž uplynula předepsaná šestiměsíční lhůta ode dne, kdy obě pobaltské země oznámily svůj záměr generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi. Litevská vláda nyní zahájí jednání o nákupu protipěchotních min, informovala zároveň veřejnoprávní zpravodajská stanice LRT.
před 10 hhodinami

Protikorupční úřad Ukrajiny uvedl, že odhalil úplatkářství v řadách poslanců

Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) v sobotu na sociální síti Telegram sdělil, že společně se speciální protikorupční prokuraturou (SAP) odhalil organizovanou zločineckou skupinu, jejíž členy jsou někteří současní ukrajinští poslanci. Dle úřadu systematicky přijímali úplatky výměnou za své hlasy v parlamentu. NABU zároveň uvedl, že státní bezpečnostní složky jeho vyšetřovatelům bránily ve vstupu do kanceláří parlamentních výborů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...