Čína výrazně zvýší cla vůči USA, doma intervenuje

Čína zvýší od čtvrtka reciproční cla vůči USA na 84 procent. Uvedlo to podle agentury Reuters čínské ministerstvo financí. Původně je Peking avizoval pouze ve výši 34 procent. Americký prezident Donald Trump nastavil cla vůči Číně nově na 104 procenta. Ministr financí USA Scott Bessent označil čínskou odvetu za nešťastnou. Evropské trhy se v reakci na krok asijské velmoci opět propadly.

„Číňané nechtějí vyjednávat, protože jsou nejhoršími provinilci v mezinárodním obchodním systému,“ prohlásil Bessent v televizi Fox Business. Asijská velmoc podle něj na nových krocích prodělá.

Ministerstvo obchodu v Pekingu v úterý uvedlo, že Čína bude proti obchodní válce bojovat „až do konce“. Vláda už také intervenovala na kapitálových trzích, aby podpořila důvěru investorů zvýšením nákupů akcií prostřednictvím státem podporovaných fondů, napsal hongkongský server South China Morning Post.

„Čína bude pevně hájit své zájmy, mnohostranný obchodní systém a mezinárodní hospodářský řád,“ uvedlo už dříve v prohlášení čínské ministerstvo obchodu.

Stížnost u WTO

Peking ve středu kvůli americkým clům oficiálně zahájil spor u Světové obchodní organizace (WTO). Tvrdí, že Spojené státy postupují v rozporu s pravidly volného obchodu. Je také přesvědčen, že Washington porušuje závazky, které vyplývají ze všeobecné dohody o tarifech a dalších ujednání.

V případě Číny je sazba nového recipročního cla 34 procent. Americký prezident Donald Trump však v reakci na čínskou odvetu, tedy tarify rovněž ve výši 34 procent, středou počínaje zavedl další clo ve výši 50 procent.

Čínské ministerstvo obchodu už minulý týden vyzvalo Washington, aby cla okamžitě zrušil a případné spory řešil dialogem s obchodními partnery. Americká politika podle Pekingu ohrožuje složitě získanou rovnováhu dosaženou za léta mnohostranných obchodních jednání.

Rozšířená čínská černá listina

Peking také nově přidal na svůj seznam „nespolehlivých subjektů“ šest dalších amerických podniků, uvedlo tamní ministerstvo obchodu. Patří mezi ně letecká a obranná společnost Sierra Nevada Corporation, stejně jako firmy zabývající se umělou inteligencí, píše BBC.

Čína již dříve přidala na seznam PVH – společnost, která vlastní designérské značky Calvin Klein a Tommy Hilfiger. Takzvaný seznam nespolehlivých subjektů ztěžuje podnikání v asijské zemi, protože firmy na černé listině mohou čelit sankcím a pokutám.

Asijská mocnost současně oznámila omezení na vývoz některých nerostů vzácných zemin. 

Spory o TikTok

Podle agentury AP tak zatím Peking neprojevuje zájem o vyjednávání a místo toho požaduje rovný, respektující přístup k obchodním jednáním. Tvrdí také, že USA nedodržely sliby z předchozí obchodní dohody, včetně sporů kolem platformy TikTok.

Čínská mateřská společnost TikToku ByteDance musí odprodat většinový podíl v amerických aktivitách sítě, aby předešla zákazu. Trump v minulých týdnech mimo jiné sliboval Číně snížení cel, pokud se podaří dosáhnout dohody o TikToku. K tomu zatím nedošlo, prezident ale odložil platnost zákazu o dalších 75 dní.

Analýza obchodní výměny s USA

Čínské ministerstvo obchodu tento týden zveřejnilo rozsáhlou analýzu obchodní výměny s USA, v níž Bílý dům obviňuje ze zavádějících tvrzení. V dokumentu se podle AP uvádí, že při započtení obchodu se službami a čínských poboček amerických firem, je obchod mezi oběma zeměmi „zhruba v rovnováze“.

Podle dokumentu měla Čína v roce 2023 deficit obchodu se službami s USA ve výši 26,57 miliardy dolarů (606 miliard korun), mimo jiné v odvětvích jako pojišťovnictví, bankovnictví nebo účetnictví. Cílem Trumpových cel bylo odstranit deficity obchodu se zahraničím, ty však byly vypočítány pouze na základě obchodů s fyzickým, hmotným zbožím, zdůraznil Peking.

„Historie a fakta ukazují, že zvýšení cel ze strany Spojených států nevyřeší jejich vlastní problémy,“ stojí se v prohlášení čínského ministerstva obchodu. „Místo toho vyvolá prudké výkyvy na finančních trzích, zvýší inflační tlak v USA, oslabí průmyslovou základnu USA a zvýší riziko hospodářské recese v USA, což se nakonec obrátí jen proti nim samotným,“ dodal úřad.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 2 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 21 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánovčera v 03:03

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
20. 3. 2026

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
20. 3. 2026
Načítání...