Čína výrazně zvýší cla vůči USA, doma intervenuje

Čína zvýší od čtvrtka reciproční cla vůči USA na 84 procent. Uvedlo to podle agentury Reuters čínské ministerstvo financí. Původně je Peking avizoval pouze ve výši 34 procent. Americký prezident Donald Trump nastavil cla vůči Číně nově na 104 procenta. Ministr financí USA Scott Bessent označil čínskou odvetu za nešťastnou. Evropské trhy se v reakci na krok asijské velmoci opět propadly.

„Číňané nechtějí vyjednávat, protože jsou nejhoršími provinilci v mezinárodním obchodním systému,“ prohlásil Bessent v televizi Fox Business. Asijská velmoc podle něj na nových krocích prodělá.

Ministerstvo obchodu v Pekingu v úterý uvedlo, že Čína bude proti obchodní válce bojovat „až do konce“. Vláda už také intervenovala na kapitálových trzích, aby podpořila důvěru investorů zvýšením nákupů akcií prostřednictvím státem podporovaných fondů, napsal hongkongský server South China Morning Post.

„Čína bude pevně hájit své zájmy, mnohostranný obchodní systém a mezinárodní hospodářský řád,“ uvedlo už dříve v prohlášení čínské ministerstvo obchodu.

Stížnost u WTO

Peking ve středu kvůli americkým clům oficiálně zahájil spor u Světové obchodní organizace (WTO). Tvrdí, že Spojené státy postupují v rozporu s pravidly volného obchodu. Je také přesvědčen, že Washington porušuje závazky, které vyplývají ze všeobecné dohody o tarifech a dalších ujednání.

V případě Číny je sazba nového recipročního cla 34 procent. Americký prezident Donald Trump však v reakci na čínskou odvetu, tedy tarify rovněž ve výši 34 procent, středou počínaje zavedl další clo ve výši 50 procent.

Čínské ministerstvo obchodu už minulý týden vyzvalo Washington, aby cla okamžitě zrušil a případné spory řešil dialogem s obchodními partnery. Americká politika podle Pekingu ohrožuje složitě získanou rovnováhu dosaženou za léta mnohostranných obchodních jednání.

Rozšířená čínská černá listina

Peking také nově přidal na svůj seznam „nespolehlivých subjektů“ šest dalších amerických podniků, uvedlo tamní ministerstvo obchodu. Patří mezi ně letecká a obranná společnost Sierra Nevada Corporation, stejně jako firmy zabývající se umělou inteligencí, píše BBC.

Čína již dříve přidala na seznam PVH – společnost, která vlastní designérské značky Calvin Klein a Tommy Hilfiger. Takzvaný seznam nespolehlivých subjektů ztěžuje podnikání v asijské zemi, protože firmy na černé listině mohou čelit sankcím a pokutám.

Asijská mocnost současně oznámila omezení na vývoz některých nerostů vzácných zemin. 

Spory o TikTok

Podle agentury AP tak zatím Peking neprojevuje zájem o vyjednávání a místo toho požaduje rovný, respektující přístup k obchodním jednáním. Tvrdí také, že USA nedodržely sliby z předchozí obchodní dohody, včetně sporů kolem platformy TikTok.

Čínská mateřská společnost TikToku ByteDance musí odprodat většinový podíl v amerických aktivitách sítě, aby předešla zákazu. Trump v minulých týdnech mimo jiné sliboval Číně snížení cel, pokud se podaří dosáhnout dohody o TikToku. K tomu zatím nedošlo, prezident ale odložil platnost zákazu o dalších 75 dní.

Analýza obchodní výměny s USA

Čínské ministerstvo obchodu tento týden zveřejnilo rozsáhlou analýzu obchodní výměny s USA, v níž Bílý dům obviňuje ze zavádějících tvrzení. V dokumentu se podle AP uvádí, že při započtení obchodu se službami a čínských poboček amerických firem, je obchod mezi oběma zeměmi „zhruba v rovnováze“.

Podle dokumentu měla Čína v roce 2023 deficit obchodu se službami s USA ve výši 26,57 miliardy dolarů (606 miliard korun), mimo jiné v odvětvích jako pojišťovnictví, bankovnictví nebo účetnictví. Cílem Trumpových cel bylo odstranit deficity obchodu se zahraničím, ty však byly vypočítány pouze na základě obchodů s fyzickým, hmotným zbožím, zdůraznil Peking.

„Historie a fakta ukazují, že zvýšení cel ze strany Spojených států nevyřeší jejich vlastní problémy,“ stojí se v prohlášení čínského ministerstva obchodu. „Místo toho vyvolá prudké výkyvy na finančních trzích, zvýší inflační tlak v USA, oslabí průmyslovou základnu USA a zvýší riziko hospodářské recese v USA, což se nakonec obrátí jen proti nim samotným,“ dodal úřad.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
11:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 9 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
před 22 hhodinami

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
před 23 hhodinami

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
včera v 15:11‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.