Putinova válka je genocidní, Ukrajinci nemají kam couvnout, upozorňuje historik

23 minut
Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký, historik a ukrajinista David Svoboda a bývalý vyšetřovatel mezinárodního tribunálu v Haagu Vladimír Dzuro v debatě o Rusku
Zdroj: ČT24

Rusku jde o likvidaci ukrajinské státnosti a identity, připomněl po ruském útoku na Sumy historik David Svoboda. Ukrajinci proto nemají kam couvnout, dodal v Událostech, komentářích, které moderoval Daniel Takáč. Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký podotkl, že útok kazetovou municí v zastavěné oblasti je mimo jakákoliv civilizační pravidla. Podle bývalého vyšetřovatele mezinárodního tribunálu v Haagu Vladimíra Dzura by mohlo jít o válečný zločin.

„Když se na to podíváme z lidského hlediska, mého osobního jako člověka, tak když někdo zabíjí ženy, děti, starce, neozbrojené civilisty, tak je to šmejd,“ podotkl Dzuro k ruskému útoku v ukrajinském městě Sumy.

„Když se na to podívám jako vyšetřovatel, tak to může být válečný zločin,“ dodal s tím, že je třeba určit přesné okolnosti činu. „Muselo by se dokázat, že někdo nařídil, aby odpálili kazetovou munici na místo, kde jsou civilisté. Pak je to jasně válečný zločin a ten člověk by měl být obviněný,“ zmínil bývalý vyšetřovatel mezinárodního tribunálu v Haagu.

Svoboda: Přesahuje to meze od roku 2014

„Oni (Ukrajinci) nemají kam couvnout,“ odpověděl ukrajinista a historik Svoboda na otázku, zda ruský útok na Sumy odpor ještě vybudí, či naopak oslabí.

„Putinova válka je genocidní, jde o likvidaci ukrajinské státnosti a o likvidaci Ukrajinců jakožto etnika se svéprávnou identitou. Možná jim ve světě podle Putinových představ bude přisouzen status Bělorusů, možná nějakého barvitého ruského kmene,“ nastínil, co by Ukrajince čekalo pod nadvládou Moskvy.

„Malér je ten, že my jsme schopni se každé ráno probouzet s jakousi amnézií a tvářit se, jako by to, co se stalo, přesahovalo jakékoliv meze. Ale ono je to přesahuje od roku 2014,“ dodal s narážkou na to, že Rusko válku proti Ukrajině rozpoutalo už před jedenácti lety.

Pro Rusy podle něj nemá význam, že útočí většinou na ruskojazyčné ukrajinské regiony. „Jsme zvyklí, že jazyk rovná se krev a krev rovná se politický program. Ukrajina je (ale) země, které dějiny přisoudily multikulturní status,“ upozornil s tím, že Ukrajinci jsou národem politických preferencí, které se neodvíjejí od jazyka.

„Zlopověstný, pomlouvaný a různými lžemi stíhaný prapor Azov je také ruskojazyčný, ne-li ruský, pokud jde o etnicitu. A přece víme, na jaké straně a za co bojují,“ uvedl příklad vojáků, kteří bránili Mariupol a které Kreml označuje za neonacisty.

„Nejvíce tu invazi odnášejí oblasti, kterým ten zběžný, povrchní pohled na západ od Ukrajiny přisuzuje historické tíhnutí k Rusku. Ale to je strašlivě zjednodušené,“ konstatoval Svoboda.

Mikulecký: Ruské dezinformace zahltily i Bílý dům

Mikulecký v souvislosti s nedělním útokem na Sumy podotkl, že zatímco údery na město, které se nachází jen několik desítek kilometrů od ruské hranice, nejsou nic nového, charakter útoků a množství obětí nové jsou.

„Je to mimo jakákoliv civilizační pravidla. Použití kazetové munice v zastavěné oblasti, v oblasti, kde můžete předpokládat civilisty, je něco, co by civilizovaná armáda západního (střihu) – můžeme tam počítat třeba i Izrael – neudělala. Je to v rozporu s manuály pro postup,“ upozornil bezpečnostní analytik.

K útoku na důležitý cíl, který se nachází v civilní oblasti, se musí použít vysoce přesná zbraň. „A musí to být skutečně vysoce hodnotný cíl. Není to shromáždění nějakých vojáků, kteří se údajně měli někde sejít, kde se poté nesešli. A to už je spíš součást ruské dezinformační kampaně, která evidentně zahltila i Bílý dům,“ míní Mikulecký.

Americký prezident Donald Trump v reakci na ruský úder na Sumy prohlásil, že mu bylo řečeno, že (Rusové) udělali chybu. „Pokud se díváme na dění v Bílém domě a snažíme se to klíčovat, tak je to samozřejmě informace, která přichází z ruské strany, kterou šíří ruský narativ,“ podotkl s tím, že Moskva se snaží o zahlcování informačního prostoru.

„Napřed to mělo být o tom, že tam měly být vysoce hodnotné cíle, tak jako to bylo při útoku na Kryvyj Rih, kde to při útoku na dětské hřiště Rusové posléze vydávali za shromáždění důstojníků NATO. Potom jsme zaznamenali informace – zase z ruské strany – o tom, že vlastně to tedy byl ten útok, ale byly použity analogie ruských raket Iskander vyrobené v Severní Koreji, které nejsou tak přesné…,“ připomněl měnící se ruská tvrzení.

„A to všechno má jeden jediný účel: zamlžit, rozmlžit, a aby se v tom lidé ztráceli a aby lidé, kteří mají touhu obhajovat ruský pohled, měli munici, kterou mohou používat,“ popsal cíl ruských dezinformací.

„Určitě to není tak, že by Donald Trump visel na kanálu Telegram, není to tak, že by mu někdo z Kremlu volal do Bílého domu,“ dodal k americkému prezidentovi. „Ale je to o tom, že v jeho okolí jsou evidentně lidé, kteří čerpají právě z těchto kanálů, které jsou plné ruské propagandy, a kteří jemu tento pohled zprostředkovávají,“ přiblížil svou domněnku o dění v Bílém domě.

V této souvislosti upozornil, že je otázkou, jaká je v aktuálním dění role Trumpova vyslance Steva Witkoffa, původně vyslance pro oblast Blízkého východu.

„Dnes se rozkročil a v podstatě je i hlavním člověkem pro ruskou agresi vůči Ukrajině, se kterou nemá vůbec žádnou zkušenost. A je vidět, že Rusové to s ním umí dobře sehrát,“ řekl o Witkoffovi, který podle agentury Reuters tvrdil, že cestou k míru je dát Moskvě okupované ukrajinské oblasti. „A jestli on je tím kanálem informací, tak potěš pánbůh Ukrajinu i nás,“ uzavřel Mikulecký.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Chile může ovládnout krajní pravice. Vzhlíží k Pinochetovi

Polarizované Chile stojí na křižovatce. Podle průzkumů jsou mezi favority nedělních prezidentských voleb dva kandidáti krajní pravice, kteří hájí Pinochetovu diktaturu. Levice by navíc mohla přijít o většinu v parlamentu. Zemi trápí rostoucí kriminalita, příliv migrantů a stagnující hospodářství. Do náruče radikální pravice žene Chilany i únava z politiky, včetně neshod na změnách ústavy z roku 1980.
před 40 mminutami

Několikamilionové turecké město trápí historické sucho

Čtvrté nejlidnatější město Turecka a významné průmyslové a zemědělské centrum Bursa čelí bezprecedentnímu nedostatku vody. Obě hlavní nádrže téměř vyschly. Podle úřadů i odborníků hrozí, že v jedné z nejúrodnějších oblastí 86milionové země skončí zemědělství.
před 1 hhodinou

Britská vláda zpřísní pravidla pro migranty

Britská vláda chystá zpřísnění podmínek pro migranty, kteří v posledních letech přicházejí do země nelegální cestou v rekordních počtech. Labouristická vláda hodlá mimo jiné zrušit automatické přidělování sociálních dávek či výrazně prodloužit dobu nutnou pro získání trvalého pobytu. Tamní média píší o tom, že reforma se má inspirovat Dánskem a kabinetu premiéra Keira Starmera má pomoci zbrzdit vzestup strany Reform UK, která svou protiimigrační rétorikou oslovuje voliče a vede v průzkumech.
před 5 hhodinami

V Chile volí prezidenta, z prvního kola podle odhadů nejspíš nevzejde

Voličky a voliči v Chile v neděli rozhodují o nové hlavě státu, která v čele země od března nahradí levicového prezidenta Gabriela Borice. Průzkumy favorizují v prvním kole exministryni jeho vlády Jeannette Jaraovou, která kandiduje za levicovou koalici a je členkou komunistické strany. Očekává se ale, že nezíská přes 50 procent hlasů a nový prezident vzejde až ze druhého kola volby, které je na programu v prosinci.
před 6 hhodinami

Slovenský vicepremiér podal demisi

Slovenský vicepremiér pro plán obnovy a znalostní ekonomiku Peter Kmec (Hlas) po kritice týkající se rozdělování dotací jeho úřadem v sobotu sám podal demisi a doručil ji prezidentovi Peteru Pellegrinimu. Ten svůj další postup v dané záležitosti oznámí v příštích dnech. Premiér Robert Fico (Smer) přitom ještě v pátek ohlásil vlastní návrh na Kmecovo odvolání.
před 9 hhodinami

Ukrajina a Rusko obnoví výměny zajatců, uvedl Umerov

Ukrajina a Rusko obnoví vzájemné výměny zajatců na základě istanbulských dohod, uvedl předseda ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov s tím, že se jedná o propuštění až dvanácti set Ukrajinců.
před 11 hhodinami

Trump zrušil cla na některé potraviny, jejichž ceny rostou

Americký prezident Donald Trump v pátek zrušil dovozní cla na hovězí maso, ovoce, kávu a další potraviny, které v posledních měsících v USA zdražily. Šéf Bílého domu, který zavedl cla na mnoho produktů s cílem vyvinout tlak na ostatní země, sám čelí tlaku, neboť sliboval pokles cen, ale děje se opak, napsala agentura AP. Opoziční demokraté v Trumpově rozhodnutí vidí důkaz, že jeho celní politika vede ke zdražování.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Po korupčním skandálu oznámil Zelenskyj personální změny v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu oznámil rozsáhlé personální změny v energetických podnicích Ukrajiny. Celý sektor se totiž potýká s korupčním skandálem, v jehož centru se nachází provozovatel ukrajinských jaderných elektráren Enerhoatom. Kvůli kauze již odstoupili dva ministři.
před 13 hhodinami
Načítání...