Putinova válka je genocidní, Ukrajinci nemají kam couvnout, upozorňuje historik

23 minut
Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký, historik a ukrajinista David Svoboda a bývalý vyšetřovatel mezinárodního tribunálu v Haagu Vladimír Dzuro v debatě o Rusku
Zdroj: ČT24

Rusku jde o likvidaci ukrajinské státnosti a identity, připomněl po ruském útoku na Sumy historik David Svoboda. Ukrajinci proto nemají kam couvnout, dodal v Událostech, komentářích, které moderoval Daniel Takáč. Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký podotkl, že útok kazetovou municí v zastavěné oblasti je mimo jakákoliv civilizační pravidla. Podle bývalého vyšetřovatele mezinárodního tribunálu v Haagu Vladimíra Dzura by mohlo jít o válečný zločin.

„Když se na to podíváme z lidského hlediska, mého osobního jako člověka, tak když někdo zabíjí ženy, děti, starce, neozbrojené civilisty, tak je to šmejd,“ podotkl Dzuro k ruskému útoku v ukrajinském městě Sumy.

„Když se na to podívám jako vyšetřovatel, tak to může být válečný zločin,“ dodal s tím, že je třeba určit přesné okolnosti činu. „Muselo by se dokázat, že někdo nařídil, aby odpálili kazetovou munici na místo, kde jsou civilisté. Pak je to jasně válečný zločin a ten člověk by měl být obviněný,“ zmínil bývalý vyšetřovatel mezinárodního tribunálu v Haagu.

Svoboda: Přesahuje to meze od roku 2014

„Oni (Ukrajinci) nemají kam couvnout,“ odpověděl ukrajinista a historik Svoboda na otázku, zda ruský útok na Sumy odpor ještě vybudí, či naopak oslabí.

„Putinova válka je genocidní, jde o likvidaci ukrajinské státnosti a o likvidaci Ukrajinců jakožto etnika se svéprávnou identitou. Možná jim ve světě podle Putinových představ bude přisouzen status Bělorusů, možná nějakého barvitého ruského kmene,“ nastínil, co by Ukrajince čekalo pod nadvládou Moskvy.

„Malér je ten, že my jsme schopni se každé ráno probouzet s jakousi amnézií a tvářit se, jako by to, co se stalo, přesahovalo jakékoliv meze. Ale ono je to přesahuje od roku 2014,“ dodal s narážkou na to, že Rusko válku proti Ukrajině rozpoutalo už před jedenácti lety.

Pro Rusy podle něj nemá význam, že útočí většinou na ruskojazyčné ukrajinské regiony. „Jsme zvyklí, že jazyk rovná se krev a krev rovná se politický program. Ukrajina je (ale) země, které dějiny přisoudily multikulturní status,“ upozornil s tím, že Ukrajinci jsou národem politických preferencí, které se neodvíjejí od jazyka.

„Zlopověstný, pomlouvaný a různými lžemi stíhaný prapor Azov je také ruskojazyčný, ne-li ruský, pokud jde o etnicitu. A přece víme, na jaké straně a za co bojují,“ uvedl příklad vojáků, kteří bránili Mariupol a které Kreml označuje za neonacisty.

„Nejvíce tu invazi odnášejí oblasti, kterým ten zběžný, povrchní pohled na západ od Ukrajiny přisuzuje historické tíhnutí k Rusku. Ale to je strašlivě zjednodušené,“ konstatoval Svoboda.

Mikulecký: Ruské dezinformace zahltily i Bílý dům

Mikulecký v souvislosti s nedělním útokem na Sumy podotkl, že zatímco údery na město, které se nachází jen několik desítek kilometrů od ruské hranice, nejsou nic nového, charakter útoků a množství obětí nové jsou.

„Je to mimo jakákoliv civilizační pravidla. Použití kazetové munice v zastavěné oblasti, v oblasti, kde můžete předpokládat civilisty, je něco, co by civilizovaná armáda západního (střihu) – můžeme tam počítat třeba i Izrael – neudělala. Je to v rozporu s manuály pro postup,“ upozornil bezpečnostní analytik.

K útoku na důležitý cíl, který se nachází v civilní oblasti, se musí použít vysoce přesná zbraň. „A musí to být skutečně vysoce hodnotný cíl. Není to shromáždění nějakých vojáků, kteří se údajně měli někde sejít, kde se poté nesešli. A to už je spíš součást ruské dezinformační kampaně, která evidentně zahltila i Bílý dům,“ míní Mikulecký.

Americký prezident Donald Trump v reakci na ruský úder na Sumy prohlásil, že mu bylo řečeno, že (Rusové) udělali chybu. „Pokud se díváme na dění v Bílém domě a snažíme se to klíčovat, tak je to samozřejmě informace, která přichází z ruské strany, kterou šíří ruský narativ,“ podotkl s tím, že Moskva se snaží o zahlcování informačního prostoru.

„Napřed to mělo být o tom, že tam měly být vysoce hodnotné cíle, tak jako to bylo při útoku na Kryvyj Rih, kde to při útoku na dětské hřiště Rusové posléze vydávali za shromáždění důstojníků NATO. Potom jsme zaznamenali informace – zase z ruské strany – o tom, že vlastně to tedy byl ten útok, ale byly použity analogie ruských raket Iskander vyrobené v Severní Koreji, které nejsou tak přesné…,“ připomněl měnící se ruská tvrzení.

„A to všechno má jeden jediný účel: zamlžit, rozmlžit, a aby se v tom lidé ztráceli a aby lidé, kteří mají touhu obhajovat ruský pohled, měli munici, kterou mohou používat,“ popsal cíl ruských dezinformací.

„Určitě to není tak, že by Donald Trump visel na kanálu Telegram, není to tak, že by mu někdo z Kremlu volal do Bílého domu,“ dodal k americkému prezidentovi. „Ale je to o tom, že v jeho okolí jsou evidentně lidé, kteří čerpají právě z těchto kanálů, které jsou plné ruské propagandy, a kteří jemu tento pohled zprostředkovávají,“ přiblížil svou domněnku o dění v Bílém domě.

V této souvislosti upozornil, že je otázkou, jaká je v aktuálním dění role Trumpova vyslance Steva Witkoffa, původně vyslance pro oblast Blízkého východu.

„Dnes se rozkročil a v podstatě je i hlavním člověkem pro ruskou agresi vůči Ukrajině, se kterou nemá vůbec žádnou zkušenost. A je vidět, že Rusové to s ním umí dobře sehrát,“ řekl o Witkoffovi, který podle agentury Reuters tvrdil, že cestou k míru je dát Moskvě okupované ukrajinské oblasti. „A jestli on je tím kanálem informací, tak potěš pánbůh Ukrajinu i nás,“ uzavřel Mikulecký.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin odvolal velvyslance v Česku Zmejevského, nahradí ho Ponomarjovová

Šéf Kremlu Vladimir Putin odvolal z postu ruského velvyslance v Česku Alexandra Zmejevského, který funkci zastával od roku 2016. Novou velvyslankyní v Praze jmenoval Annu Ponomarjovovou. Vyplývá to z prezidentských dekretů s úterním datem, které zveřejnil Kreml.
12:49Aktualizovánopřed 24 mminutami

Zemřel Vince Zampella. Udával směr moderních videoherních stříleček

Při autonehodě v Kalifornii zemřel Vince Zampella, vývojář, který stál za řadou ikonických videoherních sérií, mimo jiné Call of Duty nebo nejnověji Battlefield. Zemřel ve věku 55 let při nehodě svého Ferrari na dálnici severně od Los Angeles. Úmrtí Zampelly potvrdila společnost Electronic Arts, vlastník herního studia Respawn Entertainment, které Zampella založil.
před 54 mminutami

Tři západoukrajinské oblasti jsou po masivním ruském náletu téměř zcela bez proudu

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo téměř čtyři desítky raket a přes šest set třicet dronů, uvedlo ukrajinské letectvo. Největší škody na energetice jsou hlášeny ze západních částí Ukrajiny, kde jsou tři oblasti téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.
08:24Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Tři pokusy o start, tři selhání. Asijská kosmonautika prožila špatnou noc

Tři asijské kosmické velmoci – Japonsko, Čína a Jižní Korea – se pokusily během jednoho dne poslat do vesmíru své rakety. Všechny selhaly.
před 2 hhodinami

Trump představil bitevní lodě třídy Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil plán na stavbu bitevních lodí „třídy Trump“. Podle něj budou větší, rychlejší a „stokrát výkonnější“ než jakékoli dříve postavené lodě a budou tvořit jádro toho, co nazval „Zlatou flotilou“, jejímž cílem je upevnit dominanci amerického námořnictva. Plavidla mají nést i jaderné zbraně.
před 2 hhodinami

O domov přišla dvakrát. Teď Širín bydlí díky dárcům z Česka

Nezisková organizace Člověk v tísni zůstává aktivní v Sýrii – i přes velké seškrtání peněz poskytovaných z USA. Pomáhají tak prostředky poskytnuté OSN a EU. Člověk v tísni proto mohl podat pomocnou ruku také Širín al-Radžab v humanitárním komplexu al-Amal ve městě Harem na severu země, ve kterém našli útočiště uprchlíci před válkou. Širín přitom přišla o domov hned dvakrát.
před 6 hhodinami

Izrael chce další osady na Západním břehu. Maří tak variantu dvoustátního řešení

Izrael schválil dalších devatenáct židovských osad na Západním břehu. Za poslední tři roky jich legalizoval už 69. Vláda v Jeruzalémě jejich výstavbu dlouhodobě podporuje i přes mezinárodní kritiku a nijak se netají, že tím chce zmařit možnost dvoustátního řešení. Dovnitř izraelské populace pak ještě zaznívají argumenty bezpečnostní a náboženské, říká ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová.
před 7 hhodinami

Pád letounu mexického námořnictva v Texasu nepřežilo pět lidí

Nejméně pět lidí zahynulo po pádu malého letadla mexického námořnictva v americkém státě Texas. Letoun se zřítil v pondělí tamního času, přepravoval jednoročního pacienta spolu se sedmi dalšími lidmi. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na lokální činitele.
před 9 hhodinami
Načítání...