Putinova válka je genocidní, Ukrajinci nemají kam couvnout, upozorňuje historik

Nahrávám video

Rusku jde o likvidaci ukrajinské státnosti a identity, připomněl po ruském útoku na Sumy historik David Svoboda. Ukrajinci proto nemají kam couvnout, dodal v Událostech, komentářích, které moderoval Daniel Takáč. Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký podotkl, že útok kazetovou municí v zastavěné oblasti je mimo jakákoliv civilizační pravidla. Podle bývalého vyšetřovatele mezinárodního tribunálu v Haagu Vladimíra Dzura by mohlo jít o válečný zločin.

„Když se na to podíváme z lidského hlediska, mého osobního jako člověka, tak když někdo zabíjí ženy, děti, starce, neozbrojené civilisty, tak je to šmejd,“ podotkl Dzuro k ruskému útoku v ukrajinském městě Sumy.

„Když se na to podívám jako vyšetřovatel, tak to může být válečný zločin,“ dodal s tím, že je třeba určit přesné okolnosti činu. „Muselo by se dokázat, že někdo nařídil, aby odpálili kazetovou munici na místo, kde jsou civilisté. Pak je to jasně válečný zločin a ten člověk by měl být obviněný,“ zmínil bývalý vyšetřovatel mezinárodního tribunálu v Haagu.

Svoboda: Přesahuje to meze od roku 2014

„Oni (Ukrajinci) nemají kam couvnout,“ odpověděl ukrajinista a historik Svoboda na otázku, zda ruský útok na Sumy odpor ještě vybudí, či naopak oslabí.

„Putinova válka je genocidní, jde o likvidaci ukrajinské státnosti a o likvidaci Ukrajinců jakožto etnika se svéprávnou identitou. Možná jim ve světě podle Putinových představ bude přisouzen status Bělorusů, možná nějakého barvitého ruského kmene,“ nastínil, co by Ukrajince čekalo pod nadvládou Moskvy.

„Malér je ten, že my jsme schopni se každé ráno probouzet s jakousi amnézií a tvářit se, jako by to, co se stalo, přesahovalo jakékoliv meze. Ale ono je to přesahuje od roku 2014,“ dodal s narážkou na to, že Rusko válku proti Ukrajině rozpoutalo už před jedenácti lety.

Pro Rusy podle něj nemá význam, že útočí většinou na ruskojazyčné ukrajinské regiony. „Jsme zvyklí, že jazyk rovná se krev a krev rovná se politický program. Ukrajina je (ale) země, které dějiny přisoudily multikulturní status,“ upozornil s tím, že Ukrajinci jsou národem politických preferencí, které se neodvíjejí od jazyka.

„Zlopověstný, pomlouvaný a různými lžemi stíhaný prapor Azov je také ruskojazyčný, ne-li ruský, pokud jde o etnicitu. A přece víme, na jaké straně a za co bojují,“ uvedl příklad vojáků, kteří bránili Mariupol a které Kreml označuje za neonacisty.

„Nejvíce tu invazi odnášejí oblasti, kterým ten zběžný, povrchní pohled na západ od Ukrajiny přisuzuje historické tíhnutí k Rusku. Ale to je strašlivě zjednodušené,“ konstatoval Svoboda.

Mikulecký: Ruské dezinformace zahltily i Bílý dům

Mikulecký v souvislosti s nedělním útokem na Sumy podotkl, že zatímco údery na město, které se nachází jen několik desítek kilometrů od ruské hranice, nejsou nic nového, charakter útoků a množství obětí nové jsou.

„Je to mimo jakákoliv civilizační pravidla. Použití kazetové munice v zastavěné oblasti, v oblasti, kde můžete předpokládat civilisty, je něco, co by civilizovaná armáda západního (střihu) – můžeme tam počítat třeba i Izrael – neudělala. Je to v rozporu s manuály pro postup,“ upozornil bezpečnostní analytik.

K útoku na důležitý cíl, který se nachází v civilní oblasti, se musí použít vysoce přesná zbraň. „A musí to být skutečně vysoce hodnotný cíl. Není to shromáždění nějakých vojáků, kteří se údajně měli někde sejít, kde se poté nesešli. A to už je spíš součást ruské dezinformační kampaně, která evidentně zahltila i Bílý dům,“ míní Mikulecký.

Americký prezident Donald Trump v reakci na ruský úder na Sumy prohlásil, že mu bylo řečeno, že (Rusové) udělali chybu. „Pokud se díváme na dění v Bílém domě a snažíme se to klíčovat, tak je to samozřejmě informace, která přichází z ruské strany, kterou šíří ruský narativ,“ podotkl s tím, že Moskva se snaží o zahlcování informačního prostoru.

„Napřed to mělo být o tom, že tam měly být vysoce hodnotné cíle, tak jako to bylo při útoku na Kryvyj Rih, kde to při útoku na dětské hřiště Rusové posléze vydávali za shromáždění důstojníků NATO. Potom jsme zaznamenali informace – zase z ruské strany – o tom, že vlastně to tedy byl ten útok, ale byly použity analogie ruských raket Iskander vyrobené v Severní Koreji, které nejsou tak přesné…,“ připomněl měnící se ruská tvrzení.

„A to všechno má jeden jediný účel: zamlžit, rozmlžit, a aby se v tom lidé ztráceli a aby lidé, kteří mají touhu obhajovat ruský pohled, měli munici, kterou mohou používat,“ popsal cíl ruských dezinformací.

„Určitě to není tak, že by Donald Trump visel na kanálu Telegram, není to tak, že by mu někdo z Kremlu volal do Bílého domu,“ dodal k americkému prezidentovi. „Ale je to o tom, že v jeho okolí jsou evidentně lidé, kteří čerpají právě z těchto kanálů, které jsou plné ruské propagandy, a kteří jemu tento pohled zprostředkovávají,“ přiblížil svou domněnku o dění v Bílém domě.

V této souvislosti upozornil, že je otázkou, jaká je v aktuálním dění role Trumpova vyslance Steva Witkoffa, původně vyslance pro oblast Blízkého východu.

„Dnes se rozkročil a v podstatě je i hlavním člověkem pro ruskou agresi vůči Ukrajině, se kterou nemá vůbec žádnou zkušenost. A je vidět, že Rusové to s ním umí dobře sehrát,“ řekl o Witkoffovi, který podle agentury Reuters tvrdil, že cestou k míru je dát Moskvě okupované ukrajinské oblasti. „A jestli on je tím kanálem informací, tak potěš pánbůh Ukrajinu i nás,“ uzavřel Mikulecký.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 31 mminutami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
20:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 2 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 2 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 5 hhodinami

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 6 hhodinami

Patnáct let od masakru v Norsku. Přeživší varují před novou vlnou nenávisti

Norsko si ve středu připomíná patnáctileté výročí teroristických útoků v Oslu a na ostrově Utöya a vzpomíná na 77 převážně mladých obětí. Vzpomínkových akcí se zúčastnili nejvyšší představitelé skandinávské země. Předseda mládežnické organizace norských sociálních demokratů (AUF) Gaute Börstad Skjervö, který přežil masakr na Utöyi, a podpůrné organizace podle agentury DPA kritizovali přibývající nenávistné vzkazy pravicových extremistů na internetu.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.