Roste zájem o vzdělávací výjezdy do ciziny. Do programu Erasmus Plus se letos podle Domu zahraniční spolupráce přihlásilo 1400 škol a organizací. To je nejvíc od jeho spuštění v Česku. Jen loni díky unijnímu projektu vycestovalo přes dvacet pět tisíc lidí.
Studentka Ariane Šlechtová se francouzštinu učila od mala. Je to tak jeden z mála předmětů, během kterého na gymnáziu ve Finsku všemu rozumí. Zbytek výuky má ve švédštině.
„Když jsem to zjistila, tak jsem si říkala: ty jo, to nedám. Ale já jsem člověk, který má rád fakt challenge a řekla jsem si: super, tak je to challenge navíc,“ popsala středoškolačka.
Zvažuje, že by i vysokou školu ráda studovala v zahraničí. „Najednou když člověk někam odjede takhle na čtyři měsíce, tak se mu otevře spousta dalších možností a dveří. Vůbec vlastně nevím, kde budu za půl roku,“ uvedla dívka.
O možnost poslat svoje studenty do ciziny letos požádalo o pětinu víc škol než loni. Instituce vzdělávající dospělé, třeba knihovny a muzea, podaly o zhruba čtyřicet procent víc žádostí. A nárůst je i u organizací, jako jsou skautská centra nebo dětské domovy.
„Ti lidé vyjedou do světa, vidí Evropu, rozumí více kontextu, mají nové kompetence, což je věc, která je velmi zásadní pro jejich budoucí uplatnění na trhu práce,“ popsal ředitel Domu zahraniční spolupráce Michal Uhl.
Vídeň a Budapešť loni díky Erasmu poznal Miguel Danyj z dětského domova. Pro něj byl tento výjezd také určitou zkouškou samostatnosti. „Každé ráno jsme dostali svoje peníze, za to jsme si kupovali jídlo, pití, hotely jsme si zařizovali. Oni tam vlastně byli koordinátoři jenom pro to, aby nás hlídali,“ řekl student.
„Většina z nich se vrátila z cest víc sebevědomá. Někteří z nich se vrátili s tím, že se chtějí naučit jazyk, protože si uvědomili, že je to dobré,“ poznamenala projektová manažerka Chance4Children Petra Erguvanli.
O grant usilují i letos. Pokud uspějí, letní cesty do Chorvatska se zúčastní i Miguel. Tentokrát ale bude už koordinátorem.
