Před dvěma lety Rusové unesli ze sirotčince v Chersonu 48 dětí

Nahrávám video
Reportáž z chersonského sirotčince
Zdroj: ČT24

Ukrajina dál pátrá po dětech, které odvlekla ruská armáda. Podle úřadů jich deportovala nejméně dvacet tisíc. Mezi nimi i čtyřicet osm dětí ze sirotčince v Chersonu. Většina z nich byla mladší pěti let a naděje na jejich navrácení je mizivá. V chersonském sirotčinci natáčel štáb České televize.

Kdysi tu bylo rušno. Teď v chladné opuštěné budově zůstávají jen prázdné dětské postýlky. Ruská armáda ze sirotčince v Chersonu před dvěma lety odvedla čtyřicet osm dětí. Stále je připomínají jména na šatních skříňkách. „Chtěla bych je vidět, obejmout je. Chtěla bych vidět, jak rostou,“ říká vychovatelka z dětského domova.

Okupace i ztráta dětí zanechaly na vychovatelkách trauma. První odmítla na kameru mluvit. Druhá si přeje zůstat v anonymitě. I kvůli tomu, že deportace dětí stále podléhají vyšetřování ukrajinských a mezinárodních úřadů.

Strach z ruských vojáků, kteří do sirotčince na počátku invaze opakovaně přišli, přetrvává. „Rusům jsem se vyhýbala, bála jsem se jich, nechtěla jsem děti ale opustit,“ vysvětluje vychovatelka.

Děti se schovávaly pod kostelem

Vychovatelky chtěly mít děti co nejdéle u sebe. Útočiště našly v jednom z chersonských kostelů. „Nikdo jsme nepřemýšleli o riziku. Udělali jsme pro děti vše, co jsme mohli,“ uvedl pastor baptistické církve v Chersonské oblasti Pavlo Smoljakov. V podzemním prostoru pod chersonským kostelem strávili děti i personál sirotčince dva měsíce. Měli tam vše, co potřebovali k přežití.

Úsilí církve navzdory, ruští vojáci nakonec stejně dorazili i sem. „Přišli se zbraněmi. Nemohli jsme nic dělat, válka je válka,“ konstatoval Smoljakov. V sirotčinci ležícím v části Chersonu, kterou stále ničí pravidelné dronové i dělostřelecké útoky, si teď ženy připomínají smutné výročí. Jsou to přesně dva roky, kdy děti viděly naposled. „Oblékli jsme děti a všechny začali (Rusové) odnášet. Některé děti zlobily,“ popisuje vychovatelka.

Většina dětí z dětského domova v Chersonu byla mladší pěti let. I proto je naděje na jejich navrácení naprosto mizivá. Jsou příliš malé na to, aby někoho na Ukrajině kontaktovaly, a vzpomínky na Cherson se můžou brzy vytratit. Kde přesně děti jsou, vychovatelky netuší. Přesto věří, že je opět spatří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko chce posílit bezpečnost v Arktidě, odmítá však debatovat o své suverenitě

Dánsko si přeje spolupracovat na posílení bezpečnosti v Arktidě a je ochotné jednat o jakýchkoli politických otázkách, odmítá ale diskutovat o své suverenitě, uvedla ve čtvrtek dánská premiérka Mette Frederiksenová. Reagovala tak na skutečnost, že prezident Spojených států Donald Trump, který dosud chtěl od Kodaně získat Grónsko, a šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte ve středu dospěli k rámci dohody o tomto arktickém ostrově.
Právě teď

Trumpův styl je jako arabský bazar, Evropu ale přiměl jednat, řekl Pavel

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání cen. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje. Uvedl také, že Evropští členové NATO musí být schopni zajistit si bezpečnost i bez USA.
10:06Aktualizovánopřed 1 mminutou

Trump chystá v Davosu podpis „charty“ své Rady pro mír

Americký prezident Donald Trump plánuje na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu podpis zakládající listiny vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států.
před 30 mminutami

Bouře udeřila na Athény, zaplavila ulice kamením

Dva lidé zemřeli v Řecku poté, co přívalové deště zasáhly Athény a další místa. Žena zemřela poté, co ji srazilo auto nesené lokální povodní v jižním předměstí Athén. V přístavu na Peloponésu v jižním Řecku byl rozbouřeným mořem smeten člen pobřežní stráže, když se pokoušel upevnit člun. Hasiči přijali v řeckém hlavním městě stovky hovorů s žádostí o odčerpání vody ze zaplavených budov. Bouře zaplavila ulice bahnem a kamením. Očekává se, že ve čtvrtek se přesune do východní části země.
před 48 mminutami

Witkoff oznámil pokrok v rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku. Podle agentury Reuters to uvedl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli.
před 1 hhodinou

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 2 hhodinami

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 2 hhodinami
Načítání...