Na dvě stovky dlouhodobých pěstounů potřebuje Středočeský kraj k tomu, aby děti bez rodinného zázemí nezůstaly v ústavní péči. Vedení kraje proto spustilo kampaň, ve které náhradní rodiče hledá. Zároveň v budově úřadu otevřelo poradenské centrum. V něm zájemcům vysvětluje, jaké podmínky musejí při pěstounské péči splnit.
Příští týden tomu bude rok, co se dvou sester společně ujali náhradní rodiče Majidovi. Předtím byly u přechodného pěstouna. Kdyby se nenašel trvalý, zamířily by do dětského domova, kde jsou i jejich sourozenci.
Proces trval déle než rok. Zrychlit ho má novela, která teď leží ve sněmovně. Zavádí lhůty pro krajské úředníky. Budoucí pěstouni by se také měli rychleji dostat k psychologovi nebo na povinnou odbornou přípravu. „Umožňujeme, aby žadatelé o pěstounství mohli být připraveni i mimo svůj region, což v tento okamžik není možné,“ řekla ředitelka Sekce rodinné politiky a sociálních služeb ministerstva práce Zdislava Odstrčilová.
Například Středočeský kraj zrychlení vítá. Zatímco krátkodobých pěstounů má nejvíce v Česku, ti dlouhodobí chybějí. Momentálně jich je v databázi volných jen jedenáct. V ústavní péči je přitom téměř pět set dětí. „Můžeme hovořit o dětech v rozmezí nula až deset let. Potřebovali bychom tak kolem dvou set pěstounů,“ uvedl vedoucí oddělení sociálně-právní ochrany dětí Středočeského kraje Libor Možíš.
Těžké je umístit hlavně starší děti, ty se zdravotním handicapem nebo početnější sourozence. Právě to ale manželům Majidovým nevadilo – obě dívky u nich budou mít podle jejich slov domov napořád. „Člověk od toho nesmí očekávat moc. Nám jde o to vychovat děti, které budou schopny pracovat a být přínosem společnosti, a ne zátěží,“ řekla dlouhodobá pěstounka Iveta Majidová.
