Ústavní péče

Existence takzvaných kojeneckých ústavů od prvního ledna skončila, děti do tří let by tak nově měly být primárně u blízkých příbuzných nebo přechodných pěstounů. Nový domov stát hledal pro zhruba tři sta dětí. „Je o všechny děti postaráno, bylo to potřeba. Transformace se měla dělat dříve, jsem rád, že se zvládla. Nenastaly žádné komplikace. Situaci dál sledujeme,“ uvedl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Některá zařízení ukončila činnost úplně, většina se ale přetransformovala do zdravotních nebo sociálních center. Přes čtyřicet procent dětí se vrátilo do vlastní nebo náhradní rodiny, další šly do dětských domovů nebo jiných zdravotnických zařízení.

Inscenace My děti z druhé ruky balancuje na hraně dokumentární výpovědi a autorské fikce a divákům přibližuje, jaké to je, neznat své biologické rodiče nebo etnický původ. Autory inscenace, v níž zároveň účinkují, jsou herci Michal Sikora a Martina Znamenáčková. Oba přitom mají s výše popsanými tématy osobní zkušenost. Zároveň se v Událostech, komentářích shodli, že neznat přesně svůj původ může být v určitých ohledech i výhodou.

Obecné soudy podle Ústavního soudu (ÚS) pochybily, když předběžným opatřením poslaly šestnáctiletého hocha do ústavu, aniž by ho vyslechly. Nic se pro něj ale nemění, v ústavu už je rozsudkem soudu. Šlo o první nález, který připravila a ve středu vyhlásila ústavní soudkyně Kateřina Ronovská, která u ÚS působí od srpna.

Na dvě stovky dlouhodobých pěstounů potřebuje Středočeský kraj k tomu, aby děti bez rodinného zázemí nezůstaly v ústavní péči. Vedení kraje proto spustilo kampaň, ve které náhradní rodiče hledá. Zároveň v budově úřadu otevřelo poradenské centrum. V něm zájemcům vysvětluje, jaké podmínky musejí při pěstounské péči splnit.

Výbor OSN pro práva dětí ve čtvrtek vydal doporučení pro několik států včetně Česka ohledně plnění Úmluvy o právech dítěte. U České republiky výbor vyjádřil znepokojení nad rostoucím počtem dětí, které jsou zneužívány v prostituci a pornografii, a nad rozsahem umísťování do ústavů. Výbor kritizoval i Polsko či Švýcarsko.

Evropský výbor pro sociální práva (ECSR) Rady Evropy kritizoval Českou republiku „za rozsáhlé a diskriminační“ umísťování dětí s postižením a romských dětí v kojeneckých ústavech, respektive centrech určených pro děti nízkého věku. Problém se podle Anny Hofschneiderové z nevládního Fóra pro lidská práva týká řádově stovek dětí mladších tří let, které převážně pocházejí z chudých rodin.