Umístit mladíka do ústavu bez vyslechnutí byla chyba, uvedl Ústavní soud. Pro chlapce se ale nic nemění

Obecné soudy podle Ústavního soudu (ÚS) pochybily, když předběžným opatřením poslaly šestnáctiletého hocha do ústavu, aniž by ho vyslechly. Nic se pro něj ale nemění, v ústavu už je rozsudkem soudu. Šlo o první nález, který připravila a ve středu vyhlásila ústavní soudkyně Kateřina Ronovská, která u ÚS působí od srpna.

Ústavní stížnost podal nyní sedmnáctiletý hoch. Návrh na umístění do ústavu podávali k okresnímu soudu jeho rodiče, podle nich s ním měli potíže, nepracoval, nechodil do žádné školy a nedostavoval se ani na úřad práce. Okresní soud jej předběžným opatřením poslal do ústavu, rozhodnutí následně potvrdil i odvolací krajský soud.

„ÚS shledal v postupu soudů hned několik pochybení. V době rozhodování obecných soudů byl nezletilý věku blízkého zletilosti. Okresní soud nicméně jeho názor v řízení nijak nezjišťoval a první kontakt s mladíkem měl až v době, kdy mu soudní vykonavatel doručoval rozhodnutí. Stěžovateli nebyl v řízení před okresním soudem, který rozhodoval o vydání předběžného opatření, ustanoven ani opatrovník, který by mu soudní řízení vysvětlil. Nařízení ústavní výchovy je přitom bezpochyby závažným zásahem do jeho života,“ uvedla Ronovská.

Podle ústavní soudkyně chybu nenapravil ani krajský soud, protože ani ten s chlapcem nejednal.

Soudy se mladíka měly zeptat na názor

Podle Ústavního soudu soudy usneseními porušily hned několik práv mladíka, například právo na to být vyslyšen, právo na projednání v jeho přítomnosti či právo na soudní ochranu.

„Pokud měly soudy za to, že si nezletilý nezvolil ‚správnou cestu životem‘ a že existují důvodné pochybnosti o tom, zda je jeho normální vývoj narušen, bylo jejich povinností zjistit jeho názor na projednávanou věc. To znamená vyslechnout jej a vzít v úvahu jeho další představy o budoucnosti,“ podotkla soudkyně.

Ústavní soud však zrušil pouze rozhodnutí krajského soudu, protože účinky předběžného opatření okresního soudu už zanikly vydáním rozhodnutí ve věci samé. O stěžovatelově výchově se totiž mezitím rozhodovalo v dalším řízení. Rozhodnutím ÚS se tudíž pro mladíka aktuálně nic nemění.