Baví mě, že můžu vypadat jako zástupce více asijských komunit, říká herec

9 minut
Události, komentáře: My děti z druhé ruky
Zdroj: ČT24

Inscenace My děti z druhé ruky balancuje na hraně dokumentární výpovědi a autorské fikce a divákům přibližuje, jaké to je, neznat své biologické rodiče nebo etnický původ. Autory inscenace, v níž zároveň účinkují, jsou herci Michal Sikora a Martina Znamenáčková. Oba přitom mají s výše popsanými tématy osobní zkušenost. Zároveň se v Událostech, komentářích shodli, že neznat přesně svůj původ může být v určitých ohledech i výhodou.

„Jádrem inscenace je přiblížení toho, jaké to je, vyrůstat v náhradní nebo adoptivní rodině. A možná také odtabuizování tématu, co znamená v takové rodině být,“ popsala představení Znamenáčková. Podle Sikory jsou reakce velmi pozitivní, dokonce prý přicházejí podněty, jak inscenaci vylepšit a rozšířit. „V této fázi už ale pouze reprízujeme,“ dodal vzápětí.

Znamenáčková upozornila, že inscenace nepřibližuje pouze její a Sikorův osobní příběh, ale „snaží se o to, aby byla rozšířená o internetové fórum, kam píšou rodiče, kteří chtějí adoptovat dítě, nebo naopak ti, kteří chtějí dítě dát do dětského domova,“ nastínila s tím, že se tak snaží přinést i perspektivu jiných lidí. Následně ale prozradila, že v představení zazní i autentické nahrávky, které matky oběma hlavním protagonistům zanechaly. 

Sikora ani Znamenáčková své biologické rodiče neznají a neznají tak přesně ani svoji etnicitu. Prvního jmenovaného to ale příliš netrápí. „Tak nějak vnitřně cítím, že tu potřebu úplně nemám. A vlastně mě baví hrát si s tím, že můžu vypadat jako zástupce korejské, vietnamské nebo jiné asijské komunity. V tomhle mi to vlastně přijde super,“ svěřil se herec.

Velmi podobně toto téma vnímá i Znamenáčková. „Je to hrozně zajímavé, na Slovensku jsem Romka, ale třeba když jsem byla v Marrákeši, byla jsem stoprocentní Maročanka. Takže mě v něčem baví nemít to na sto procent určené,“ přiznává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 13 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 13 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 15 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 18 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...