Výbor Rady Evropy kritizuje Česko za umisťování dětí do ústavů

Evropský výbor pro sociální práva (ECSR) Rady Evropy kritizoval Českou republiku „za rozsáhlé a diskriminační“ umísťování dětí s postižením a romských dětí v kojeneckých ústavech, respektive centrech určených pro děti nízkého věku. Problém se podle Anny Hofschneiderové z nevládního Fóra pro lidská práva týká řádově stovek dětí mladších tří let, které převážně pocházejí z chudých rodin.

„Výbor kritizuje selhání České republiky, která nepřijala a nezapracovala do svých předpisů odpovídající… strategii,“ uvádí se v tiskové zprávě výboru. Česko podle výboru porušuje práva především romských dětí a dětí s postižením mladších tří let, zaručená v Evropské sociální chartě z roku 1961.

Závěry výboru jsou výsledkem tříletého šetření, které podnítily tři nevládní organizace. Fórum pro lidská práva se sídlem v Praze, Validity Foundation a Evropské centrum pro práva Romů (ERRC) před třemi lety podaly společně kolektivní stížnost a poskytly důkazy prokazující porušení práv dětí.

„Rozhodnutí výboru jasně znamená, že mezinárodní právo nebude akceptovat pokračující umísťování dětí do ústavní péče. Státy musí zajistit terénní a komunitní služby, které jsou nezbytné pro to, aby děti, zvláště romské děti a děti s postižením, mohly vyrůstat se stabilními, milujícími pečovateli. Očekáváme, že se česká vláda nyní vydá tímto směrem,“ zdůraznila výkonná ředitelka Validity (Mental Disability Advocacy Centre) Ann Cambellová.

Rodinu pro všechny děti

„Ústavy působí dětem újmu a z právního hlediska je vláda povinna učinit všechny nezbytné kroky, aby stávající systém péče o děti nízkého věku změnila. Systémová změna musí být založena na principu, že všechny děti mají právo těšit se z rodinného prostředí,“ zdůraznil předseda Fóra pro lidská práva Maroš Matiaško.

„Romské děti i děti s postižením čelí ve srovnání s většinovou populací nepřiměřeným rizikům v oblasti péče, a proto státy musí zajistit odpovídající sociální a hospodářskou ochranu malých dětí. Zvláštní pozornost musí věnovat znevýhodněným a zranitelným skupinám dětí,“ uvedla Senada Saliová z Evropského centra pro práva Romů.

Rozhodnutí výboru se opírá o tři argumenty. Výbor shledal, že Česká republika selhala ve snaze snížit počet dětí nízkého věku v ústavech a ve snaze zajistit jim péči založenou na rodinném a komunitním základě. Výbor dospěl k závěru, že stávající český právní řád, který umožňuje umisťovat do ústavů malé a zranitelné děti, a také neustálé udržování pobytových dětských center podle zákona o zdravotních službách je v rozporu s článkem 17 Evropské sociální charty.

Česko se podle výboru nesnaží situaci zlepšit

Evropský výbor dále shledal, že česká vláda doposud neučinila žádné významné a cílené kroky, které by směřovaly k poskytování péče dětem v rodinném a komunitním prostředí namísto ústavů.

Výbor zdůraznil i význam sběru relevantních údajů, potřebných k formulaci vhodné politiky a přijetí odpovídajících kroků. Jelikož česká vláda neposkytla žádné důkazy či relevantní informace dokazující, že se snaží situaci zlepšit, porušila chartu i v tomto bodě. O nápravu se má Praha postarat v reakci na rozhodnutí výboru.

Evropská sociální charta je mezinárodní úmluva o sociálních a hospodářských právech. Československo ji podepsalo v květnu 1992, závazky pak převzalo Česko. Na plnění dohlíží ECSR. Tvoří ho 15 členů. Volí je výbor ministrů Rady Evropy na šest let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

EK podle dopisu žádá Česko o odklad podpisu smlouvy na Dukovany

Evropská komise (EK) žádá Česko o odložení podpisu smlouvy o stavbě dvou nových jaderných bloků v elektrárně Dukovany. Vyplývá to z dopisu, který českému ministrovi průmyslu a obchodu Lukáši Vlčkovi (STAN) poslal místopředseda Komise Stéphane Séjourné. Premiér Petr Fiala (ODS) nicméně kontroval, že dopis není stanoviskem EK. Podle ministra Vlčka jde pouze o zdvořilostní dopis. Český eurokomisař Jozef Síkela (STAN) situaci okomentuje po úterním jednání se Séjourném.
09:23Aktualizovánopřed 29 mminutami

Setkání Zelenského s Putinem dávám třicetiprocentní šanci, řekla Gregorová

Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová odhaduje na třicet procent, že se ve čtvrtek v Istanbulu osobně potkají ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruský vládce Vladimir Putin. Prohlášení šéfa Kremlu o přímých rozhovorech s Ukrajinou a následně i ticho podle ní naznačuje, že šlo jen „o silové řeči, bůhví, na koho namířené“, řekla v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Ruská ekonomika je podle ní v troskách a Putin potřebuje vést válku, příměří tak pro něj nedává smysl. V případě Zelenského se Gregorová domnívá, že návštěvou Istanbulu symbolicky ukáže dobrou vůli jednat.
před 47 mminutami

Pavel považuje za nezbytné posilování evropského obranného průmyslu

Na Pražském hradě začala dvoudenní konference Evropa jako úkol. Akci zahájil prezident Petr Pavel, který ve svém projevu uvedl, že podporuje prohloubení evropské obranné spolupráce. Nevnímá to jako alternativu k NATO, nýbrž jako alianční evropský pilíř. Za nezbytné považuje posilování evropského obranného průmyslu, jeho hlubší integraci, navyšováni investic do infrastruktury a mobility nebo zjednodušení procesu veřejných zakázek. V úterý pak bude program pokračovat v Černínském paláci.
14:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Soud nepravomocně potrestal insolvenčního správce šesti lety vězení

Soud vyměřil insolvenčnímu správci Václavu Svobodovi z Českých Budějovic šest let vězení. Verdikt je zatím nepravomocný. Jednasedmdesátiletý muž měl v průběhu třinácti let zpronevěřit necelých 67 milionů korun, vyplývá z rozsudku, který získala Česká televize. Způsobenou škodu musí podle soudu Svoboda uhradit. Šance na vrácení peněz je podle nástupce Svobody u jedné z poškozených firem nereálná.
před 4 hhodinami

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina skončí už v roce 2033

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina na severu Čech skončí dříve, a to v roce 2033 namísto původně plánovaného roku 2035. Vyplynulo to z jednání ministerstva životního prostředí (MŽP) s polostátní společností ČEZ, řekl v pondělí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle generálního ředitele ČEZu Daniela Beneše by tím měla skončit i uhelná energetika v Česku. Předpokládá, že půjde o poslední uhelný lom či důl, který se bude zavírat.
před 5 hhodinami

Nejvyšší soud znovu odmítl dovolání družstva Svatopluk v kauze H-Systemu

Nejvyšší soud (NS) znovu odmítl dovolání Stavebního bytového družstva Svatopluk proti verdiktu, na jehož základě zaplatilo osmnáct milionů korun konkurznímu správci H-Systemu Josefu Monsportovi. Rozhodoval podruhé, první odmítavé usnesení zrušil z procesních důvodů Ústavní soud (ÚS). Nové rozhodnutí podle databáze InfoSoud padlo 6. května, výsledek bez dalších podrobností oznámila mluvčí NS Gabriela Tomíčková. Odůvodnění zatím není k dispozici.
před 8 hhodinami

Klimatická změna ohrožuje českou potravinovou bezpečnost, varují experti

Klimatická změna zásadně proměňuje podmínky pro zemědělskou produkci v Česku a globálně bude mít vliv na potravinovou bezpečnost. Podle oslovených odborníků se zemědělství musí připravit na největší transformaci v novodobé historii. Experti se shodují v tom, že bez adaptačních opatření mohou výrazně klesnout výnosy.
před 10 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů týdne debatovali o novém papeži

Tématem Událostí, komentářů týdne byla volba nového papeže, kterým se stal Lev XIV. Hosté pořadu také diskutovali o vojenské přehlídce v Moskvě k 80. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem nebo o odvolání generálního ředitele ČT Jana Součka. Pořad se věnoval i jednomu z dalších kroků prezidenta USA Donalda Trumpa, který přikázal znovu vrátit trestance do slavné věznice Alcatraz, která je teď vyhledávanou turistickou atrakcí. Debaty se účastnili komentátor Jindřich Šídlo, biochemik Jan Konvalinka, komentátorka Lenka Zlámalová, ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl a influencerka Tereza Koubková. Debatu moderovala Jana Fabianová.
před 12 hhodinami
Načítání...