Česká republika se ujímá předsednictví Výboru ministrů Rady Evropy. V čele výkonného orgánu instituce, která dohlíží na dodržování lidských práv, bude půl roku. Předsednictví od kyperského ministra zahraničí přebírá na zasedání ministerského výboru v Nikósii šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek.
„Rada Evropy se dnes zabývá třeba situací v Turecku a jeho posledním referendem. Zabývá se dodržováním lidských práv na Ukrajině, ale zabývá se i některými docela složitými kauzami ve Velké Británii,“ shrnul ministr Zaorálek.
V otázce romské segregace Česko pokročilo, musí ale jít dál
Mimo jiné chce česká diplomacie klást důraz na ochranu znevýhodněných skupin lidí, zlepšení výuky jazyků nebo vytvoření evropských standardů pro znakovou řeč. Zástupci Rady Evropy v minulosti Česku vytýkali zejména přístup státu k romské menšině.
Generální tajemník Rady Evropy, Nor Thorbjörn Jagland ocenil pokrok v této otázce, když se začaly v Česku naplňovat rozsudky Soudu pro lidská práva ohledně segregace romských dětí. Vyzval ale k dalším krokům. „Myslím, že inkluze Romů je obtížná v mnoha členských státech, ale stejně tak je důležitá. Jde tu o vzdělání, bydlení, péči o sousedství, kde v některých místech Evropy žijí. Nezajíždí tam pošta, nefungují dodávky vody. Všechny veřejné služby se zastaví tam, kde Romové začnou žít. To je jasná, konkrétní diskriminace, která se musí odstranit,“ poznamenal.
Prioritou je ochrana zranitelných skupin
Zasedání se zúčastní představitelé 47 členských zemí, které Rada Evropy sdružuje. Patří sem i všechny státy Evropské unie, se kterou ale rada nemá organizačně nic společného. Z ministrů zahraničí potvrdili účast šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, jeho slovenský protějšek Miroslav Lajčák nebo maďarský ministr Péter Szijjártó.
České priority pro šestiměsíční předsednictví zahrnují posílení ochrany zranitelných skupin lidí, debatu o dodržování rozsudků Evropského soudu pro lidská práva nebo důraz na rozvoj občanské společnosti a podporu demokracie. Zaměření na zranitelné skupiny šéf rady chválí. „Program, jak ho Česko vytvořilo, hodnotíme jako velmi dobrý,“ poznamenal Jagland s důrazem na uprchlické děti, Romy a další menšiny.
V předsednictví bude Česko reprezentovat Zaorálek
Předsedou Výboru ministrů Rady Evropy se na půl roku stane za Českou republiku právě Zaorálek. Z předsednictví vyplývá mimo jiné pořádání konferencí, jedna určená soudcům se chystá do Brna. Zaměří se právě na ohrožené skupiny.
„Vedle stanovených priorit bude české předsednictví znamenat zaměření na další témata. Třeba otázky týkající se zvyšování populismu v některých státech, také ale možná referendum o trestu smrti v Turecku, které může spadnout do českého předsednictví,“ upřesňuje zvláštní představitel generálního tajemníka Rady Evropy pro migraci a uprchlíky Tomáš Boček.
Předsednictví Česko přebírá s podnětem na Zemanovy výroky o likvidaci novinářů
Výrok českého prezidenta Miloše Zemana zaznamenala spolu s dalšími institucemi evropská platforma Mapping Media Freedom, která se zabývá ochranou novinářů a která kvůli Zemanovým slovům podala podnět právě Radě Evropy.
Zeman pronesl kontroverzní výrok v neděli během setkání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem v Číně. „Jsou tady jiní novináři? Novinářů je příliš mnoho, je třeba je likvidovat,“ řekl český prezident Putinovi při příchodu do jednacího sálu. Ruský prezident odvětil: „Není třeba likvidovat, ale snížit jejich počet, to ano.“
S prezidentem se chce kvůli výroku Zaorálek setkat, podle něj podobná slova nepomáhají obrazu České republiky. „V oblasti ochrany svobody slova a médií jsme měli docela slušnou pověst. Téma nezávislosti médií bylo pro nás takové, o kterém jsem mohl mluvit bez obav. Po těch posledních událostech se mi na toto téma tak dobře nevystupuje,“ prohlásil.
Podle Zaorálkových slov z konce dubna, kdy se s Jaglandem sešel, je pro Česko možnost vést Výbor ministrů pocta. Ujímá se ho po 22 letech na půl roku. Formální ukončení a předání rotujícího předsednictví Dánsku se odehraje 15. listopadu ve Štrasburku.
